Jak zabránit předčasnému porodu? Klíčem je mapování imunity žen

V rámci každoroční bilance uspořádala Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze tiskovou konferenci, která se tentokrát zaměřila na inovativní metody v klinické praxi porodnictví. Hlavními tématy letošního setkání bylo: jak identifikovat rizikové rodičky, u kterých je predispozice k předčasnému porodu, a také jak se o postarat o nedonošené dítě v souladu s naplněním koncepce nulové separace. Tedy jak zajistit, aby bylo s matkou od prvního okamžiku v těsném kontaktu, nikoli uzavřené v inkubátoru – naplnění tzv. bondingu.

První kontakt dítěte s matkou skin to skin (viz obrázek) je podle vyjádření přednosty kliniky prof. MUDr. Davida Cibuly, CSc., esenciálně důležitý a rozhodně ho nelze podceňovat. Klíčovým parametrem je vedle mezioborové spolupráce i navázání kontaktu s neziskovými organizacemi, v daném případě se jedná o společnost Nedoklubko, která dlouhodobě podporuje neonatologické oddělení porodnice i v oblasti výzkumu.   

Obr. Oldík narozený ve 25. týdnu, kontakt „skin to skin“. Technologie Nedovak.

Neostrá hranice péče u předčasně narozených 

Podle zákona z roku 2013 je jasně definované, že za porod živého plodu se považuje dítě, které jeví známky života, ale tato hranice je velmi neostrá. Jak uvedl doc. MUDr. Michal Koucký, Ph.D., tento mezník pro lékaře představuje přibližně 22. týden těhotenství: „Pak už je to akademická diskuse: Proč bychom se nepostarali i o dítě, které tato kritéria nesplňuje? Hovoříme o novorozencích o hmotnosti 500 g, porozených ve 22. týdnu. Ale máme zde i případy dětí, které vážily 360 g, dnes je jim 10 let a jsou naprosto zdravé. Tedy nějaká ostrá hranice opravdu neexistuje. Ano, následná péče je velmi náročná a zapojilo se do ní jen několik odvážných pracovišť ve Švédsku, Norsku, Finsku, Japonsku a v Česku, která dané dogma prolomila a nabízejí péči i pod tuto nastavenou hranicí."

Pozadí klinických komplikací

Cílem studie, která v porodnici U Apolináře probíhá už několik let, by mělo být objasnění rizik spojených s předčasným porodem. Snahou je odhalit změny v imunitě již v prvním trimestru těhotenství. Na základě pilotních dat se lékaři dostávají k překvapivým zjištěním: „U dvou třetin žen, které jsme doporučili k reprodukčnímu imunologovi, byly odhaleny poruchy imunity a byla jim doporučena imunointervenční léčba imunoglobuliny či kortikoidy“, uvádí docent Koucký. Ve spolupráci s reprodukčními imunology lékaři perinatologického centra zároveň zjistili, že ženy rodící předčasně mají oproti těm, které porodí v řádném termínu, již v prvním trimestru těhotenství  zjevně snížené počty a koncentrace regulačních T lymfocytů. Tato hypotéza je aktuálně předmětem pokračující studie, která je nyní ověřována na větším souboru těhotných žen.

Nábor do studie je stále otevřený a týká se všech ženy, které jsou aktuálně v 1. trimestru těhotenství, nezávisle na tom, zda v předchozím období prodělaly potrat nebo předčasně porodily. Pro včasné zařazení do výzkumu je pouze nutné se registrovat do 11. týdne těhotenství na stránkách organizace Nedoklubko.

Prekoncepční péče – nezanedbatelná součást úspěchu  

Výzkum by nebyl možný bez existence systematické prekoncepční péče specializované poradny. Zaměřuje se na ženy, které do budoucího těhotenství vstupují s definovanými rizikovými faktory, jako jsou předchozí těhotenské ztráty, předčasný porod nebo závažné onemocnění během těhotenství (například preeklampsie). Jak uvádí lékař této ambulance MUDr. Zdeněk Laštůvka: „V rámci prekoncepční přípravy hledáme u těchto žen ovlivnitelné rizikové faktory, jako například poruchy imunity, vady dělohy, dekompenzované interní onemocnění, a ty se snažíme řešit již před početím. Předností našeho pracoviště je i široká spolupráce napříč obory.“

Časná péče skin to skin

Odborníci neonatologické části porodnice U Apolináře také postupně mění zaběhnutou praxi, kdy je těžce nezralé miminko okamžitě po porodu oddělováno od matky. Nejnovější studie prokázaly, že časný fyzický kontakt s matkou je u novorozenců od 28. týdne výše nejen bezpečný, ale dokonce zlepšuje průběh jejich poporodní adaptace. „V praxi to znamená, že i těžce nezralý novorozenec s hmotností okolo 1 kg zůstane během prvních hodin života na hrudníku maminky nebo tatínka a zároveň je mu poskytnuta veškerá specializovaná péče, jako například ventilační podpora nebo zahájení výživy a podání léků,“ upřesňuje MUDr. Tereza Lamberská, Ph.D..

(jas)

Zdroj:  

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Unikátní výzkum VFN zjišťuje, jak lze minimalizovat rizika v těhotenství a zvýšit šance na donošení zdravého miminka [tisková zpráva]. Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze, 11. 6. 2024. Dostupné z: https://www.vfn.cz/wp-content/uploads/2024/06/TZ-Unikatni-vyzkum-VFN-zjistuje-jak-minimalizovat-rizika-v-tehotenstvi.pdf