Čeští lékaři dobývají svět semaforem, který určuje riziko fokálních infekcí

Fokální infekce přeceněné, podceněné... a nakonec doceněné

Původní koncepce orálních fokálních infekcí pochází z roku 1890 a přišla z USA. Snahou tehdejších odborníků bylo najít přímou souvislost mezi infekcemi pocházejícími od zubů, dásní nebo i od krčních mandlí a dalšími nemocemi. Průkopníci této teorie šli tak daleko, že jako terapii vhodnou pro téměř všechny nemoci – včetně psychických potíží – doporučovali extrahovat všechny zuby.

„Zlom ve vnímání a řešení fokálních infekcí přinesl objev antibiotik. Rozvoj diagnostických metod a mikrobiologie ale zároveň ukázal, že fokální infekce skutečně mohou být příčinou mnoha zdravotních potíží lokalizovaných mimo dutinu ústní, například infekční endokarditidy, některých mozkových abscesů nebo imunologických potíží,“ popisuje přednosta Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF MU a FN Brno a člen představenstva České stomatologické komory (ČSK) MUDr. et MUDr. Vojtěch Peřina, Ph.D.

Stomatologie vs. všeobecná medicína

Fokální infekce díky širokospektrým ATB ustoupily do pozadí natolik, že pro lékaře přestaly být aktuální. „V dlouhodobém plánu ČSK před několika lety vyvstaly myšlenky na zrušení celého konceptu cíleného na problematiku fokálních infekcí s tím, že jde o ‚přežitý‘ problém. Jak se ale ukázalo, jde naopak o téma velmi živé,“ pokračuje dr. Peřina a upozorňuje, že věc je složitější, než se předpokládalo. „Prevence a rizika fokálních infekcí stále souvisejí s některými plánovanými výkony, typicky v ortopedii s totální endoprotézou kyčelního kloubu nebo v kardiologii s plánovaným zaváděním umělé srdeční chlopně. Problém je i to, že se za posledních 15 let česká stomatologie velmi oddálila od všeobecné medicíny,“ dodává.

Zkrácení studia a hluboká specializace oboru stomatologie spolu s rozvojem a nástupem nových technologií stomatology přiváděly do nepříjemné situace: Pokud jim kolegové z jiných oborů poslali před plánovanými operacemi v rámci prevence fokálních infekcí pacienty k vyšetření chrupu, zubní lékaři mnohdy nevěděli, jaké riziko stav chrupu daného pacienta pro plánovaný výkon znamená. Jednoduše neměli dost konkrétních informací a vědomosti z oblasti všeobecné medicíny získané na lékařské fakultě před mnoha lety již nebyly aktuální. „Tak se v lékařských zprávách začaly objevovat nejasné formulace typu ‚riziko nelze vyloučit‘. Věc se nakonec ukázala tak závažná a nepřehledná, že z popudu ČSK došlo k vytvoření mezioborové skupiny s cílem stanovit rizika fokálních infekcí ve vztahu ke konkrétním chirurgickým výkonům a rizikovým pacientům,“ doplňuje člen představenstva komory.

... a tak vznikly semafory

Mezioborová skupina za rok a půl stanovila rizikovost fokálních infekcí mezi stěžejními obory a vybranými výkony a přinesla doporučení k jejich řešení. Do projektu se zapojili lékaři z oblasti stomatologie, ortopedie, kardiologie a kardiovaskulární chirurgie, diabetologie, ORL, onkologie, hematoonkologie či transplantační medicíny.

„Různé patologické stavy dutiny ústní jsou z hlediska rizika vzplanutí lokálního zánětu nebo rozvoje vzdálené infekční komplikace různě rizikové. Věc samozřejmě komplikuje také rychlý vývoj chirurgických metod, které jsou vhodné pro stále větší okruh pacientů, mnohdy i z rizikových skupin. Rovněž bylo třeba vzít v úvahu, že různí pacienti trpí různými základními chorobami nebo jsou připravováni na rozdílnou terapii a nejsou homogenní skupinou. To vše jsme v doporučeních zohlednili,“ vysvětluje dr. Peřina.

Doporučené postupy s učením míry rizikovosti byly sjednoceny a vznikl portál Fokusy.cz, pod záštitou a s podporou České stomatologické komory a ve spolupráci s odbornými společnostmi. „Pro rychlou orientaci jsme postupy doplnili ‚semafory‘ určujícími míru rizikovosti. V danou chvíli je web v češtině, němčině a angličtině a zájem o něj mají i kolegové z Evropy. Námi vypracované postupy byly přijaty k publikaci v časopisu Světové stomatologické asociace (FDI) International Dental Journal, což znamená že budou celosvětově dostupné,“ uzavírá spoluautor projektu.

(htl)