Proč jsou nemocnice nepřítelem spánku? A jak to změnit?

Rozsáhlá metaanalýza

Spánku hospitalizovaných pacientů se nedávno věnoval italský portál pro lékaře Univadis a jeho příspěvek převzal americký portál Medscape. Pojednání bylo založeno na výsledcích velké metaanalýzy, která byla uveřejněna před dvěma lety a zahrnovala data z 203 klinických studií. Především ukázala, že dospělí při pobytu v nemocnici nedostatečně spí, a to pouhých 5,6–5,8 hodiny. Trvání spánku kratší, než je považováno za zdravé, uvedlo 76 % hospitalizovaných. Pacienti navíc zažívají opakované noční probuzení (až 42 za noc). U dětí a adolescentů studie popisuje pozitivnější situaci – v průměru naspí o dvě hodiny více než dospělí, což je srovnatelné se zdravou pediatrickou populací.

Za spánkovou deprivaci může hlavně hluk

Někteří hospitalizovaní nemohou spát kvůli tomu, že se necítí dobře, případně trpí stresem způsobeným úzkostí z jejich zdravotního stavu, neznámého prostředí, narušení každodenní rutiny nebo redukované osobní autonomie. Kvalitu i kvantitu spánku může ovlivnit také nasazená medikace.

Hlavní externí příčinou špatného spánku v nemocnicích je hluk. Ten je v nemocnicích přítomen ve formě zvonků přivolávajících sestru, manipulací s pacienty či přístroji pro monitoraci jejich stavu. Řada studií prokázala korelaci mezi počtem zvukových vrcholů v nemocničním prostředí a počtem probuzení pacientů. Některé prameny naznačují, že ještě negativnější efekt než hlasité zvuky může mít stálá vysoká úroveň hluku v pozadí, jehož zdroji může být mimo jiné přítomnost spolubydlícího na pokoji.

Narušení cirkadiánních rytmů

Dalším důležitým faktorem zasahujícím do integrity pacientova spánku je větší míra světla, než je pro něj obvyklé. Hospitalizovaní, kteří mají lůžko umístěno poblíž okna, mívají spánek lepší než ti, kteří jsou odkázáni na světlo umělé. Z bezpečnostních důvodů bývá v noci rozsvíceno světlo na chodbě, což může některým pacientům při spánku vadit. 

Narušení cirkadiánních rytmů v nemocničním prostředí může vést k změnám v tvorbě různých hormonů (včetně inzulinu), noční hypertenzi doprovázené zvýšenou srdeční zátěží, zvýšení oxidativního stresu a pozorování celkového zánětlivého stavu. Hospitalizace se také stává rizikovým faktorem pro rozvoj dlouhodobé insomnie, která může přetrvat měsíce i roky. 

Bludný nemocniční kruh

Nedostatečný nebo nekvalitní spánek si mohou vybrat svou daň v podobě dalších zdravotních obtíží. Jsou totiž rizikovým faktorem například pro kardiovaskulární příhody, různé typy karcinomů, metabolických poruch i celkovou mortalitu. To může oslabit imunitní systém, zvýšit riziko pádů a koreluje například také s hyperglykémií. Dochází tedy k paradoxu, kdy špatný spánek brání procesu vyléčení, prodlužuje dobu pobytu v nemocnici a negativně ovlivňuje pacientův subjektivní pocit pohody.

Proměny nemocniční rutiny

S některými faktory ovlivňujícími spánek pacientů lze pracovat a alespoň je zmírnit. Zdrojem hluku, světla a nemocničních činností bývají změny směn ošetřujících sester, které mohou být spojeny s nutností provést sérii kontrolních úkonů. Ke zlepšení situace ve prospěch spánku hospitalizovaných může přispět i úprava časů výměny směny, například z půlnoci na brzké ráno.

Také pravidelná kontrola pacientů a s ní související vyšetření patří mezi zdroje problémů se spánkem. Zdá se však, že právě v tomto bodě se situace mění a některá zdravotnická zařízení přijímají opatření, která v maximální možné míře – pokud se neděje něco urgentního – respektují pacientovo právo na klidný noční spánek.

Nemocnice nemohou být oázou klidného spánku, protože slouží primárně k péči o pacienta. Mohou se ale změnit kupříkladu standardy pro noční osvětlení a úroveň hluku. Jak dokládá studie z roku 2016, má to smysl, protože jejich dodržování vede ke skutečnému zlepšení spánku pacientů.

Značný rozdíl mohou znamenat i drobnosti, třeba vybavení pacientů špunty do uší nebo zavedení „tichých” časových úseků. Je však jasné, že bez zásahu do nemocničního prostředí a rutiny se obejdeme jen obtížně. Jak by se přístup ke spánku v nemocnicích měl vyvíjet, je na samostatnou diskusi, začít je možné například nasloucháním potřebám pacientů v oblasti odpočinku.

(pok)

Zdroje:
1. Sandal M. The hospital as an Enemy of Sleep. Medscape 2024 May 15. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/hospital-enemy-sleep-2024a100098m
2. Burger P., Van den Ende E. S., Lukman W. et al. Sleep in hospitalized pediatric and adult patients – a systematic review and meta-analysis. Sleep Med X 2022; 4: 100059, doi: 10.1016/j.sleepx.2022.100059.
3. DuBose J. R., Hadi K. Improving inpatient environments to support patient sleep. Int J Qual Health Care 2016; 28 (5): 540–553, doi: 10.1093/intqhc/mzw079.