ADHD jako evoluční výhoda? Výzkum se zaměřil na lovce a sběrače
Zatím nemáme jasno v tom, co přesně způsobuje poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Nedávno publikovaná studie naznačuje, že nesoustředěnost a impulzivita, které se s touto neurologickou vývojovou odchylkou pojí, mohly našim předkům poskytovat konkurenční výhodu.
Kde se vzala porucha pozornosti?
Podle nové analýzy vědců z Pensylvánské univerzity se porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) mohla vyvinout v prvobytně pospolných společnostech, neboť byla pro průzkumníky a sběrače výhodnou strategií. Impulzivita, která se s tímto stavem pojí, jim totiž mohla pomoci opustit oblast se ztenčujícími se zdroji a hledat místa s lepší úrodou dříve, než to udělali jejich vrstevníci bez ADHD. Jak k tomuto závěru vědci dospěli?
Zůstat, nebo jít dál?
Vycházeli z předpokladu, že všechny pohyblivé organismy zkoumají své okolí s cílem získat zdroje. Při tom se rozhodují, zda zůstat na místě a vytěžovat dostupné suroviny (exploit), nebo se pohnout dále a najít nové, potenciálně lepší zdroje (explore). Proces rozhodování je dán porovnáním momentálních zisků s průměrnou výtěžností celého prostředí. Tento přístup se neuplatňuje jen u lidí a zvířat při sběru potravy, ale v našem každodenním životě se takto rozhodujeme i při získávání informací, nakupování či hledání sexuálního partnera.
Hravé výzkumy
Aby výzkumníci zjistili, jak je rozhodování při hledání zdrojů (nejen) potravy ovlivněno přítomností ADHD, nechali 506 účastníků studie hrát online hru, při které měli za úkol během osmi minut nasbírat co nejvíce bobulí.
Bobulky účastníci výzkumu „sbírali“ z keřů pomocí najetí kurzorem. Následně měli možnost zůstat na daném keříku, který se postupně vyčerpával, takže sbírání bylo stále pomalejší, nebo se pohnout k novému „plnému“ keříku. Během přesunu však museli nějakou dobu čekat, než mohli začít opět sbírat.
Virtuální bobule a nadměrné sklízení
V souladu s očekáváním se ukázalo, že pokud přesun mezi keři trval dlouho (5 s), účastníci daný keřík vytěžovali déle než v podmínkách krátkého přesunu (1 s). Hráči také zůstávali na daném nalezišti déle, než by odpovídalo ideálnímu poměru danému teorémem mezní hodnoty (MVT), který říká, že jedinec by měl opustit vyčerpávající se naleziště ve chvíli, kdy rychlost získávání zdroje v daném místě poklesne pod průměrnou hodnotu v okolí.
Plody pozornosti sběračů
Před hraním hry vyplnili účastníci dotazník, který hodnotil příznaky ADHD, jako jsou problémy se soustředěním nebo dosažením relaxace či uvolnění, odkládání věcí na poslední chvíli, neschopnost zorganizovat se a dohlédnout na detaily apod.
Ukázalo se, že jedinci s příznaky ADHD trávili sběrem bobulí z daného keříku v průměru o 4 sekundy kratší dobu než osoby, které neudávaly příznaky ADHD. Tento přístup se však vyplácel, jedinci s příznaky ADHD totiž nasbírali v průměru 602 bobulí, zatímco osoby v kontrolní skupině jen 521.
ADHD a evoluční tlak
Tyto výsledky naznačují, že selekční tlak vyvíjený na dávné komunity lovců a sběračů vlivem nedostatku jídla a dalších zdrojů mohl řídit evoluci ADHD. V prostředí, kde je třeba soutěžit o zdroje s dalšími sběrači, mohlo impulzivní opouštění nalezišť poskytovat kompetitivní výhodu – možnost dozvědět se o přítomnosti konkurence a zajistit si obnovené zdroje jako první. Tuto hypotézu by mohly potvrzovat i studie provedené u příslušníků afrického kmene Ariaalů, které ukázaly, že kočovný způsob života se pojí s některými mutacemi předpokládanými u diagnózy ADHD.
„Lidé a další primáti jsou sice celkem důmyslní sběrači, ale stejně jako téměř všechna ostatní zvířata máme tendenci zůstávat příliš dlouho na jednom místě a nadměrně jej vytěžovat. Časný odchod je prospěšný tím, že nadměrné vytěžování snižuje, a právě k tomu by se impulzivita spojená s ADHD mohla hodit,“ uzavírá neurovědec a hlavní autor studie David Barack.
(este)
Zdroje:
1. Barack D. L., Ludwig V. U., Parodi F. et al. Attention deficits linked with proclivity to explore while foraging. Proc Biol Sci 2024 Feb 28; 291 (2017): 20222584, doi: 10.1098/rspb.2022.2584.
2. Ly C. ADHD may have evolved to help foragers know when to cut their losses. NewScientist, 21. 2. 2024. Dostupné na: www.newscientist.com/article/2418114-adhd-may-have-evolved-to-help-foragers-know-when-to-cut-their-losses
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
Mohlo by vás zajímat
- FDA schvaluje první generikum pro glatirameracetát
- Aktuální přehled registrovaných biosimilárních přípravků
- Extrapolace dat u biosimilárních přípravků je zavedeným postupem
- České zkušenosti s biosimilárním infliximabem jsou pozitivní
- Postoj Španělské společnosti pro revmatologii k biosimilars
- FDA schválil první biosimilární přípravek