Registr dárců plné krve – srovnání dat 12 zařízení transfuzní služby v letech 2008 a 2016

Overview

Při stávající organizaci transfuzní služby v České republice chybí přehled o zastoupení jednotlivých kategorií dárců, frekvenci darování, skupinovém zastoupení nebo věkové struktuře dárců v registrech. Dostupné jsou pouze údaje o celkovém počtu evidovaných dárců, počtu odebraných osob a počtu prvodárců (ÚZIS). I tyto údaje jsou však těžko interpretovatelné, neboť např. nejsou odděleně sledováni dárci pro různé typy odběrů (odběry plné krve versus plazmaferézy atd.). Cílem práce bylo shromáždit základní data, která by umožnila jednak srovnat údaje z České republiky (ČR) s údaji ze zahraničí (např. projekt DOMAINE EU), jednak sledovat trendy a predikovat možnosti zajištění transfuzních přípravků v budoucnosti. Oslovena byla zařízení transfuzní služby (ZTS), která užívají informační systémy umožňující cílený export dat a vybraná tak, aby pokud možno reprezentovala transfuzní službu v ČR jako celek. Údaje se podařilo získat od 12 ZTS z různých částí ČR a různé velikosti zařízení (fakultní nebo krajské nemocnice i nemocnice „okresního typu“), celkem tato zařízení provádějí téměř 1/3 z celkového počtu odběrů plné krve v ČR. Struktura sbíraných dat byla zvolena podle projektu DOMAINE.

V souhrnu došlo ve sledovaných ZTS v období 2008–2016 k mírnému nárůstu počtu odběrů plné krve a krev daroval i mírně vyšší počet osob. Tento nárůst neznamená zvýšení aktivity transfuzní služby v ČR jako celku (celková čísla pro ČR se nezměnila), ale je patrně odrazem postupné, i když mírné, centralizace odběrů a zpravování plné krve. Ve stejném časovém období došlo ve sledovaných zařízeních ke zřetelnému zvýšení průměrného věku aktivních dárců krve, k poklesu počtu přicházejících prvodárců a ke zvýšení jejich průměrného věku. Podíl prvodárců mezi osobami darujícími plnou krev mírně klesá. Tento trend může představovat riziko pro transfuzní službu v budoucnosti. Má-li být i nadále zajištěna přiměřená dostupnost transfuzních přípravků, bude muset transfuzní služba v ČR na vývoj adekvátně reagovat.

KLÍČOVÁ SLOVA:

darování krve – registr dárců – Transfuzní služba v ČR

ÚVOD

Při stávající organizaci transfuzní služby v ČR chybí přehled o zastoupení jednotlivých kategorií dárců krve a jejích složek, frekvenci darování, skupinovém zastoupení nebo věkové struktuře dárců v registrech. Dostupné jsou pouze údaje o celkovém počtu evidovaných dárců, počtu odebraných osob a počtu prvodárců (ÚZIS). I tyto údaje jsou však těžko interpretovatelné, neboť např. nejsou odděleně sledováni dárci pro různé typy odběrů (odběry plné krve versus plazmaferézy atd.). V odborných kruzích i sdělovacích prostředcích se diskutuje „nedostatek dárců krve“ (aniž by existovala věrohodná data) a také možná „soutěž“ o dárce mezi klasickými (nemocničními) zařízeními transfuzní služby (ZTS) a komerčně zaměřenými plazmaferetickými centry odebírajícími výlučně plazmu pro průmyslové zpracování. Cílem práce bylo shromáždit základní údaje o registrech dárců krve z reprezentativního počtu zařízení transfuzní služby v ČR a porovnat data z let 2008 (před zahájením činnosti komerčních plazmaferetických center) a 2016 tak, aby bylo možno odhadnout vývojové trendy a možnosti zajištění potřebného zásobování transfuzními přípravky v budoucnosti.

METODIKA

V roce 2008 proběhla analýza dat vybraných ZTS v rámci zapojení ČR do mezinárodního projektu DOMAIN [1, 2], výběr zařízení byl tehdy víceméně náhodný (zapojila se zařízení, která mohla požadovaná data nejsnáze nabídnout). Vybraná zařízení v roce 2008 poměrně dobře reprezentovala českou transfuzní službu, zapojena byla ZTS z fakultních nemocnic, krajských nemocnic i z nemocnic „okresního typu“. Ve stávající studii jsme se obrátili primárně na tato pracoviště, ale zapojila se i další ZTS, která byla schopna data za rok 2008 i 2016 poskytnout. Za oba srovnávané roky byla k analýze dostupná data z 12 ZTS různého typu z různých částí ČR: 5 transfuzních oddělení fakultních nemocnic, 4 transfuzní zařízení krajských nemocnic a nemocnic analogických a 3 transfuzní oddělení nemocnic „okresního typu“.

Jednotlivá pracoviště zapojená do studie byla požádána o vyplnění standardizovaného formuláře studie DOMAIN (příloha 1) nebo, v případě, že užívají program Amadeus firmy Steiner, s. r. o, o výpis z databáze (Dárci/Statistika 301) obsahující i anonymizované podrobnější údaje jednotlivých dárců (věk dárců a prvodárců, počet odběrů aj.)

Jednorázový dárce: ve sledovaném období (2007 až 2008) daroval právě jednou, a to v daném zařízení

Pravidelný dárce: ve sledovaném období (2007– 2008) daroval alespoň dvakrát v daném zařízení

Opakovaný dárce: daroval právě jednou ve sledovaném období (2007–2008) v daném zařízení a má záznam alespoň o 1 odběru před 1. 1. 2007 kdekoli

Inaktivní dárce: ve sledovaném období (2007 až 2008) krev nedával, před sledovaným obdobím (před 1. 1. 2007) daroval alespoň 1x v daném zařízení; nezapočítávají se dárci nad 65 let ke dni 1. 1. 2007 a dárci vyřazení před 1. 1. 2007 z jakéhokoli dalšího důvodu
Součet počtů v těchto kategoriích dává celkový počet dárců v kartotéce k 31. 12. 2008

Prvodárce: daroval poprvé v životě, a to u vás (bez ohledu na to, zda přišel znovu), sleduje se odděleně r. 2007 a r. 2008

Dárce „nový u nás“: u vás daroval poprvé, ale daroval dříve jinde (= není to prvodárce), sleduje se odděleně r. 2007 a r. 2008

POZOR: „prvodárce“ může patřit jak do kategorie „jednorázových“, tak mezi „pravidelné“ a „Dárce nový u nás“ může patřit do kterékoli kategorie vyjma „inaktivních“

Obdržená data byla zpracována centrálně, pro publikaci byla data jednotlivých zařízení anonymizována. Před provedením analýzy byly registry v prvním kroku „očištěny“ od evidovaných dárců, kteří již nesplňovali podmínky způsobilosti a dárců s neúplnými daty (dárci, kteří byli „vyřazeni z darování“ před začátkem sledovaného období, dárci starší 65 let k začátku hodnoceného období, dárci u nichž chybělo datum prvního odběru a dárci s nulovým počtem odběrů), pro podrobnou analýzu byla poté vymezena skupina „aktivních dárců krve“ tedy těch, kteří absolvovali alespoň jeden odběr krve ve sledovaném období (tj. v analyzovaném roce nebo roce předchozím).

Seznam zařízení zapojených do studie je uveden v příloze 2. Rozsah dat získaných z jednotlivých zařízení se lišil: v některých případech nebyly k dispozici ani všechny údaje potřebné pro vyplnění standardizovaného formuláře, 8 zařízení poskytlo k analýze kompletní data za rok 2008 i 2016. Všechna zařízení poskytla alespoň údaje o počtech provedených odběrů, počtu dárců v registru a počtu osob odebraných v daném roce.

Samostatně byla vyhodnocena data dostupná pro všechna zařízení a data získaná z 8 pracovišť užívající informační systém Amadeus. Pro prezentaci anonymizovaných dat jednotlivých pracovišť byla zařízení seřazena podle počtu odběrů v roce 2008 a očíslována (Pozn.: číslo neodpovídá pořadí v Příloze 2 ani pořadí autorů/pracovišť v názvu práce).

Statistická analýza nebyla, vzhledem ke značné nehomogenitě získaných dat, prováděna.

VÝSLEDKY

Zařízení zahrnutá do studie provedla v roce 2008 celkem 126 674 tis. odběrů plné krve (to představuje 30,7 % všech odběrů plné krve provedených v ČR) od 60,7 tis. osob [3] a v roce 2016 celkem 138,2 tis. odběrů plné krve (33,7 % odběrů provedených v ČR) od 66,1 tis. osob [4] přičemž u 5/12 zařízení došlo k nárůstu počtu odběrů o > 10 %, u 4/12 zařízení došlo k poklesu o >10 %, a u 3/12 zařízení se počet odběrů plné krve mezi lety 2008 a 2016 výrazněji nezměnil. Anonymizované údaje jednotlivých zařízení uvádí tabulka 1.

Průměrný věk aktivních dárců plné krve bylo možno vyhodnotit v deseti zařízeních, v roce 2008 byl průměrný věk aktivních dárců 36,0 roku a v roce 2016 vzrostl na 38,3 roku, k nárůstu došlo ve všech sledovaných zařízeních. Počet prvodárců v registru bylo možno vyhodnotit u 11 zařízení, v roce 2008 bylo v těchto zařízeních evidováno 7 646 prvodárců a v roce 2016 pouze 6 981 prvodárců (pokles o 14 %); pokles byl zřetelný u 8 z 11 zařízení. Průměrný podíl prvodárců v registru u těchto zařízení poklesl z 12,9 % v roce 2008 na 10,0 % v roce 2016, Průměrný věk prvodárců stoupl z 27,5 roku v roce 2006 na 28,5 roku v roce 2016, k nárůstu průměrného věku prvodárců došlo u 11 z 12 sledovaných zařízení. Anonymizované údaje jednotlivých zařízení uvádí tabulka 2.

U 8 zařízení, která poskytla údaje z IS Amadeus, bylo možné provést podrobnější věkovou analýzu registrů. Srovnání věkové struktury registru aktivních dárců v letech 2008 a 2016 uvádí graf 1, srovnání věkové struktury prvodárců v letech 2008/2016 uvádí graf 2.

Je zřejmé, že stárnutí dárcovské základny a pokles zastoupení zejména mladých prvodárců je obecným jevem. Zvýšení věkového průměru aktivních dárců je způsobeno především poklesem absolutního počtu dárců mladších 35 let a nárůstem počtu dárců ve věku 36–45 let. Zvýšení věkového průměru prvodárců je dáno poklesem absolutního počtu prvodárců v nejmladších věkových kategoriích (tedy ve „studentském věku“).

DISKUSE

Porovnávání registrů dárců krve jednotlivých zařízení transfuzních služby v časové řadě je zatíženo řadou problémů. Jednotlivá ZTS se poměrně významně liší spektrem a rozsahem své činnosti, socio-ekonomickou situací v místě, kde působí, potřebami transfuzních přípravků, aktivitou v oblasti náboru dárců aj. V ČR navíc dochází k postupné restrukturalizaci zdravotní péče (specializovaná zdravotní péče se více a více centralizuje), s tím je spojena i změna požadavků na transfuzní přípravky, proto se mění i činnost jednotlivých ZTS v čase.

Pro srovnání registrů byla zvolena data z roku 2008 především proto, že v tomto roce byla provedena základní analýza v rámci projektu DOMAIN a zároveň v tomto roce zahájila činnost „komerční“ plazmaferetická centra odebírající výlučně plazmu pro průmyslové zpracování. Dárci plazmy v „komerčních“ plazmaferetických centrech dostávají obvykle finanční kompenzaci a nabízí se tedy otázka, zda tato praxe neovlivňuje dostupnost dárců plné krve v nemocničních ZTS. V roce 2008 provedla plazmaferetická centra 163,2 tis. odběrů a evidovala 25,8 tis. dárců plazmy (20,2 tis. prvodárců); v r. 2016 provedla 467,4 tis. odběrů plazmy a evidovala již 72,9 tis. dárců plazmy (17,0 tis. prvodárců).

Analyzována byla data z 12 „nemocničních“ ZTS různého typu, jejich výběr sice nebyl náhodný (kopíroval výběr z roku 2008 a schopnost poskytnout potřebné údaje), ale zahrnutá ZTS pracují v různých oblastech a v různých typech nemocnic, a navíc zajišťují téměř 1/3 všech odběrů plné krve v ČR. V žádném ze zahrnutých pracovišť přitom nedošlo během sledovaného období k zásadní změně náborových aktivit nebo ke změně způsobu motivace potenciálních dárců krve. Lze tedy předpokládat, že sumář získaných dat dobře popisuje situaci v ČR jako celku. Rok 2016 představuje poslední dostupná data, osmiletý časový odstup se zdá dostatečný pro zachycení základních trendů.

I když byl z jednotlivých pracovišť získán velký objem údajů, do souhrnné analýzy z nich byl zahrnut pouze omezený výčet. Důvodem byly zejména změny v rozsahu či spektru činnosti daného pracoviště v průběhu času (např. převzetí odběrů provedených v jiném ZTS ke zpracování), eventuálně nedostupnost konkrétního údaje z daného pracoviště (např. pro změnu informačního systému na daném pracovišti). Pro hodnocení byly vybrány pouze klíčové parametry, které podle názoru autorů registr dárců jednotlivých ZTS nejlépe charakterizují a přitom umožňují sumarizaci.

Mírný nárůst počtu provedených odběrů plné krve ve 12 ZTS zapojených do studie a mírný nárůst počtu odebraných osob je třeba dát do souvislosti se zvyšujícím se podílem těchto zařízení na činnosti transfuzní služby v ČR jako celku. Změny registru dárců krve v konkrétním ZTS nejlépe popisují průměrný věk aktivních dárců krve, podíl prvodárců v registru a jejich průměrný věk. U 8 ZTS, která byla schopna poskytnout úplná data, bylo možno věkovou strukturu registru aktivních dárců i registru prvodárců analyzovat podrobněji. Vzhledem k tomu, že i mezi těmito zařízeními jsou ZTS různé velikosti a typu, lze předpokládat, že i výsledky této analýzy jsou reprezentativní. Studie prokazuje, že registry dárců krve prakticky ve všech zapojených zařízení vykazují shodný trend – stárnutí dárcovské populace a pokles podílu prvodárců. To umožňuje vyslovit podezření, že ke stejnému jevu dochází v ČR obecně.

Budování registrů dárců krve ovlivňuje i demografický vývoj: mezi lety 2008–2016 došlo v ČR sice k mírnému nárůstu počtu obyvatel (z 10,503 mil. na 10,580 mil.), ale nárůst je patrný především v nejvyšších věkových skupinách [10]. Ve skupině potenciálních dárců krve (tj. mezi 18 a 65 lety) došlo přitom ke zřetelnému poklesu (ze 7,248 mil. na 6,894 mil.). Věková skupina osob vstupujících do dárcovského věku (osmnáctiletí) se zmenšuje již téměř 20 let a ještě nejméně 7 let se zmenšovat bude (graf 3), přičemž stávajícího počtu osmnáctiletých bude dosaženo nejdříve za dalších 10 let.

V některých zemích západní Evropy je v posledních letech popisován pokles spotřeby transfuzních přípravků daný patrně větším důrazem na účelnou hemoterapii. Stejný trend není v ČR pozorován (naopak spotřeba přípravků červené krevní řady a trombocytů mírně stoupá). Z dostupných dat nelze posoudit, zda příčinou je prodlužování středního věku dožití (zvětšení věkové skupiny starších 66 let mezi lety 2008 a 2016 z 1,48 mil. na 1,85 mil. osob), pečlivější sběr dat nebo nedodržování zásad účelné hemoterapie.

ZÁVĚR

Ve 12 sledovaných zařízeních došlo v období 2008–2016 v souhrnu k mírnému nárůstu počtu odběrů plné krve a krev daroval i mírně vyšší počet osob. Tento nárůst neznamená zvýšení aktivity transfuzní služby v ČR jako celku, ale je patrně odrazem postupné, i když mírné, centralizace odběrů a zpracování plné krve. Zatímco v roce 2008 zajistila zúčastněná zařízení 30,7 % všech odběrů plné krve provedených v ČR, v roce 2016 to bylo již 33,7 %. Ve stejném časovém období došlo ke zřetelnému zvýšení průměrného věku aktivních dárců krve, poklesu počtu přicházejících prvodárců a ke zvýšení jejich průměrného věku – více tedy chybějí prvodárci z nejnižších věkových skupin. Příčin tohoto jednoznačně negativního trendu může být více – od změn ve věkové struktuře populace, přes nezájem mladé populace o dárcovství krve až po případnou konkurenci mezi nemocniční transfuzní službou a komerčními plazmaferetickými centry.

Vzhledem k tomu, že nejvýznamnějšími příjemci transfuzních přípravků jsou nejstarší věkové skupiny pacientů, představuje demografický vývoj v ČR (prodlužování střední délky života, a nástup slabých populačních ročníků do „dárcovského věku“) významnou výzvu pro transfuzní službu budoucnosti. Má-li být i nadále zajištěna přiměřená dostupnost transfuzních přípravků, bude muset transfuzní služba v ČR na vývoj adekvátně reagovat. Autoři se domnívají, že pro zajištění potřeb transfuzních přípravků v budoucnosti, bude nutné se více soustředit na věkovou skupinu mladých, potenciálních dárců krve, a také vybalancovat odběry krve pro transfuzní účely a odběry plazmy pro průmyslové zpracování. Prozatím však v ČR není, na rozdíl od tradičního zájmu v zahraničí [5, 6, 7], této problematice věnována dostatečná pozornost.

Použité zkratky

ZTS – zařízení transfuzní služby

IS – informační systém

Podíl autorů na rukopisu

PT – design studie, analýza a zpracování výsledků, napsání rukopisu

AL – analýza a zpracování výsledků, kontrola rukopisu

JB, EP, DD, MB, VŘ, JČ, PŠ, JJ, ZČ, JM, JP, LB, JZ, PK, MH – příprava dat, kontrola rukopisu

Prohlášení autorů

Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou firmou.

Doručeno do redakce dne 18. 6. 2018.

Přijato po recenzi dne 12. 7. 2018.

MUDr. Petr Turek, CSc.

Transfuzní oddělení, Thomayerova nemocnice

Vídeňská 800

140 58 Praha 4

e-mail: petr.turek@ftn.cz