#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#


Authors: O. Hrodek
Published in: Transfuze Hematol. dnes,18, 2012, No. 2, p. 92.
Category: Selection of press reports and books

Fiorina Giona, Luciana Teofili, Maria Luisa Moleti, et al.

Department of Cellular Biotechnologies and Hematology, Sapienza University, Rome, Italy; Departments of Hematology and Pathology, Catholic University, Rome, Italy; et al.

Blood, 8 March 2012, Vol. 119, No. 10, pp. 2219-2227

Esenciální trombocytemie (ET) a primární polycytemie (polycythemia vera PV) jsou typická Philadelphia-negativní (Ph–) myeloproliferativní onemocnění (MPD), která postihují dospělé ve středním a pokročilém věku. V dětském a dospívajícím věku jsou extrémně vzácné. Proto jsou také k dispozici omezená publikovaná data o klinické manifestaci, biologických vlastnostech, léčbě a dlouhodobých výsledcích. V posledním desetiletí přibyly nové pohledy do molekulárních mechanismů ET a PV, které vedly k rostoucímu klinickému významu a publikaci léčebných postupů podle směrnic WHO. U dospělých pacientů jsou léčebné možnosti podloženy kontrolovanými studiemi a výsledky současné klinické praxe jsou předvídatelné. U dětských pacientů jsou léčebné postupy naopak velmi heterogenní a odvozovány ze zkušeností u dospělých.

Předmětem této práce jsou výsledky retrospektivní studie, provedené ve skupině 64 pacientů ve věku pod 20 roků, kteří byli vyšetřování s podezřením na MPD podle revidovaných diagnostických kritérií WHO. Cílem bylo analyzovat klinické a diagnostické znaky různých forem, užité léčebné strategie a celkové přežití, včetně hematologické evoluce, trombotických příhod a těhotenství. Vzhledem k výhodě dlouhodobého klinického sledování této skupiny pacientů se autoři zaměřili na některé návrhy pro klinické postupy u dětí a dospívajících s MPD.

Soubor metody a výsledky. Retrospektivní studie zahrnuje 64 následných pacientů s podezřením na MPD sledovaných v době mezi prosincem 1981 a březnem 2009 v hematologickém centru Sapienza University of Roma, Itálie. Sekundární příčiny trombocytózy a erytrocytózy byly pečlivě vyloučeny. Kromě běžných klinických a hematologických vyšetření byla provedena škála vyšetření zaměřených na biologické markery, klonalitu hematopoezy u žen, přítomnost mutace JAK2V617F, resp. mutace v exonu 12 genu JAK2, dále na řadu genových mutací u pacientů s erytrocytózou a pacientů s trombocytózou (mutace trombopoetinu, trombopoetinového receptoru). U 40 pacientů byla podrobně vyšetřována přítomnost trombofilních faktorů. Výsledky: Mezi 64 pacienty (38 žen a 26 mužů) byl medián věku 14 roků (rozmezí 3 měsíce až 20 roků). U 34 pacientů (53 %) identifikovali sporadickou trombocytemii (ST), u 16 pacientů (25 %) hereditární trombocytózu (HT), 11 pacientů (17%) mělo sporadickou polycytemií (SP) a 3 pacienti hereditární polycytemii (HP). Nebyly zjištěny familiární případy získané ET a PV. Soubor pacientů s ST a HT: Pacienti s HT byli diagnostikováni v mladším věku než pacienti ve skupině s ST (P = 0,0047). Nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly v hematologických nálezech, ani v histologii kostní dřeně. V obou skupinách byla charakteristická hypercelularita, obrovské megakaryocyty, retikulinová fibróza nebyla přítomná nebo jen v nízkém stupni (0-1/1). Při diagnóze nebo jako úvodní manifestace nebyly zaznamenány krvácivé epizody nebo trombotické příhody, 10 ze 21 pacientů (48 %) s ST mělo mutaci v genu JAK2V617F a 7 z 11 (63 %) žen-pacientek s ST vykazovalo monoklonální hematopoezu. V kontrastu s tím, měli všichni vyšetřovaní pacienti s HT mutaci divokého typu v JAK2 a všechny ženy-pacientky s HT polyklonální hematopoezu. Navíc u 15 z 16 vyšetřených HT pacientů mělo mutaci v genu trombopoetinového receptoru MPLS505A. Soubor pacientů s SP a pacientů s HP s údaji klinických, hematologických a laboratorních vyšetření spolu s terapií a klinickým výsledkem je doložen textem a tabulkami. Autoři v diskusi srovnávají zřetelné rozdíly v zastoupení (vzácnost ET a PV), v diagnostice, klinickém průběhu a komplikacích u Ph- myeloproliferativních onemocnění u dospělých a v dětském věku. V důsledku toho zůstává přesná diagnóza, biologický profil, a optimální léčba u mladých pacientů ještě nejistá. Podle svých zkušeností připravili autoři terapeutický algoritmus pro trombocytemické a polycytemické děti. Je uveden grafickým znázorněním. Analýza sledování těhotenství u pacientek s trombocytemií je podrobně dokumentována, včetně komplikací a souběžné terapie. Po mediánu 132 měs. sledování nedošlo u žádného z trombocytemických pacientů ke vzniku leukemie nebo myelifibrózy.

Závěr. Zkušenosti autorů ukázaly rozdíly v klinických a biologických projevech různých typů Ph-myeloproliferativních chorob u dětských a dospívajících pacientů v porovnání s dospělými. Nejvýznamnější rozdíl byl v relativním chybění symptomů a nižší incidenci trombotických komplikací při provedeném sledování (5 %). To přivádí autory k úvaze o konzervativnějším způsobu léčby. Delší doba sledování potvrdí, zda tento příznivý průběh se nezmění po čtvrté dekádě života a umožní určit celoživotní riziko vývoje do akutní leukemie nebo myelofibrózy po myeloproliferativním onemocnění prodělaném v dětském věku. Mezinárodní kooperativní studie jsou nutné k vysvětlení molekulární etiologie u pediatrických pacientů a ke standardizaci terapeutických přístupů pro různé formy.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.


Labels
Haematology Internal medicine Clinical oncology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#