Česká verze dotazníku Neck Disability Index a její použití u pacientů s bolestmi krčního úseku páteře

Overview

Článek představuje a diskutuje nově vytvořenou českou verzi dotazníku Neck Disability Index (NDI). NDI je specifický algofunkční dotazník určený pro hodnocení bolesti a disability u pacientů s bolestmi krční páteře. První část práce popisuje strukturu a způsob vyhodnocení výsledků dotazníku NDI. Další část práce přibližuje proces tvorby české verze dotazníku NDI, kdy byla použita metoda dvou nezávislých překladů a metoda zpětného překladu. Nově vzniklá česká verze dotazníku byla zařazena do našeho výzkumu, jehož cílem bylo zhodnocení stavu pacientů s bolestmi krční páteře – konkrétně pacientů s cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, a následné porovnání těchto dvou skupin mezi sebou. Data byla získávána pomocí kineziologického vyšetření a tří dotazníkových metod (včetně NDI). Při porovnání výsledků obou skupin pacientů bylo zjištěno vyšší průměrné celkové skóre NDI u pacientů s cervikokraniálním syndromem. Rovněž ve většině jednotlivých oddílů dotazníku dosahoval soubor pacientů s cervikokraniálním syndromem vyšších průměrných hodnot. Při vyplňování dotazníku pacienty nebyly zaznamenány žádné závažné problémy a dotazník je tak možno doporučit pro používání v klinické praxi.

Klíčová slova:
Neck Disability Index, algofunkční dotazník, cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, bolesti krční páteře

ÚVOD

Bolesti krční páteře, včetně disability, jsou v současné době velmi častým zdravotnickým problémem. Podle autorů Bednaříka a kol. (1) jsou vertebrogenní onemocnění druhou nejčastější chorobou a vůdčí příčinou omezení aktivity u lidí do 45 let. Pokud jde o výskyt bolestí krční páteře, tak podle údajů z roku 2006 se průměrná hodnota roční prevalence pohybuje kolem 37 % a průměrná hodnota celoživotní prevalence se blíží téměř 50 % (4). Roční incidence, týkající se bolestí krční páteře, dosahuje rovněž vysokých hodnot – 14,6 % (3).

Údaje z roku 2010 (5, 6) poukazují na srovnatelný výskyt vertebrogenního algického syndromu krční a bederní páteře. Studie ukazují vyrovnané průměrné hodnoty jak incidence, tak i prevalence pro tato dvě onemocnění. Průměrná hodnota incidence je vyšší u bolestí krční páteře a průměrné hodnoty roční a bodové prevalence jsou vyšší u bolestí dolní části zad. I přes tyto údaje zatím bolestem krční páteře nebyla z hlediska dotazníkových metod věnována taková pozornost jako bolestem dolní části zad. Ke zhodnocení bolestí a disability u pacientů s vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře se v České republice využívá například českého překladu dotazníku Oswestry Disability Index (ODI) (7). Pro hodnocení stavu pacientů s bolestmi krční páteře však doposud nebyl k dispozici oficiálně uznaný český překlad žádného ze specifických algofunkčních dotazníků určených právě pro tyto pacienty. A proto také jedním z cílů našeho výzkumu byl transkulturální překlad dotazníku Neck Disability Index (NDI) do českého jazyka (viz dále).

Dalšími důvody, proč je přínosné zabývat se přípravou a následným používáním některého ze specifických algofunkčních dotazníků, je časová náročnost klinického vyšetření a odběru podrobné anamnézy.

S ohledem na časové možnosti při ambulantním vyšetření je přínosné doplnit anamnézu údaji z cíleně připraveného dotazníku, jenž zachycuje nejen bolest, ale také omezení (disabilitu) a další charakteristiky spojené s bolestmi v oblasti krční páteře. Mezi tyto dotazníky, označované jako algofunkční, patří také ve světě široce užívaný dotazník Neck Disability Index (NDI). Tento dotazník bude v další části práce blíže popsán.

NECK DISABILITY INDEX

NDI (příloha 1) je specifický algofunkční dotazník určený pro pacienty s bolestmi krční páteře. NDI tedy nehodnotí pouze intenzitu bolesti, nýbrž také další potíže s bolestmi spojené (jako jsou poruchy spánku či soustředění) a především vliv bolestí na vykonávání běžných denních aktivit.

Dotazník NDI byl vytvořen již v roce 1991 autory Vernonem a Miorem (14). Jedná se o nejstarší a také nejrozšířenější dotazník tohoto typu. Jako předloha pro vypracování sloužil ODI, jenž je specifikován pro pacienty s bolestmi dolní části zad. Při tvorbě NDI bylo prvních 6 oddílů tvořících dotazník přímo převzato z ODI a na základě výsledků studií pacientů s chronickými bolestmi krční páteře byly následně přidány další 4 oddíly. Hrubá verze NDI byla s cílem získání zpětné vazby předložena pacientům a na základě je-jich jednomyslných reakcí došlo k úpravě některých oddílů dotazníku. Finální verze dotazníku NDI byla otestována na pilotní skupině pacientů a následně přijata jako relevantní a pro pacienty snáze pochopitelná, a tedy i použitelná v praxi (13).

Struktura dotazníku NDI

NDI je složen z 10 oddílů (tab. 1), které hodnotí intenzitu bolesti v oblasti krční páteře, provádění různých typů aktivit (péči o vlastní osobu, zvedání, čtení, soustředění, práci, řízení automobilu a volnočasové aktivity) a dále zaznamenávají přítomnost bolestí hlavy a potíže se spánkem.

Každý oddíl obsahuje 6 možných tvrzení odstupňovaných a obodovaných podle intenzity bolesti a stupně omezení dané aktivity (0–5 bodů), kdy první tvrzení v pořadí shora dolů (odpovídající nule) vždy znamená nepřítomnost bolesti a/nebo disability a šesté, poslední tvrzení (odpovídající pěti bodům) označuje nejhorší představitelnou bolest nebo největší omezení.

Vyhodnocení a interpretace výsledků dotazníku NDI

Celkové skóre se získává součtem všech bodů dosažených v jednotlivých oddílech a je možné je vyjádřit buď pomocí bodového hodnocení (v rozmezí 0–50 bodů), nebo procentuálním vyjádřením – tzn. vynásobením získaných bodů dvěma. Pokud pacient nevyplní všechny položky dotazníku, je nutné podle toho upravit výpočet výsledku.

Při použití bodového hodnocení Vernon (13) doporučuje následující interpretaci omezení běžných denních aktivit pacienta (disability):

• 0–4 = žádné omezení,
• 5–14 = mírné omezení,
• 15–24 = středně těžké omezení,
• 25–34 = těžké omezení,
• více než 34 = úplné omezení.

Při použití NDI pro opakované hodnocení disability pacienta (např. při sledování vývoje stavu nebo účinnosti terapie) je jako klinicky významná změna považován rozdíl minimálně 5 bodů z celkového skóre 50 bodů (10).

CÍLE PRÁCE

Cílem naší práce bylo zhodnocení stavu pacientů s bolestmi krční páteře – konkrétně pacientů s cervikokraniálním (CC) a cervikobrachiálním (CB) syndromem, a následné porovnání těchto dvou skupin mezi sebou. Hodnocení stavu pacientů probíhalo jednak na základě kineziologického nálezu, jednak pomocí výsledků získaných ze tří dotazníkových metod týkajících se hodnocení bolesti a nebo jejího vlivu na provádění běžných denních aktivit.

Mezi použité dotazníky patřil také NDI, a proto byl nezbytným dílčím cílem práce transkulturální překlad originální verze NDI do českého jazyka, aby nová česká verze mohla být předložena pacientům s bolestmi krční páteře zařazeným do našeho výzkumu.

Vedlejším cílem práce bylo zjištění míry korelace mezi NDI a dalšími použitými dotazníkovými metodami.

METODIKA

Charakteristika souborů

Do výzkumu bylo zařazeno celkem 41 pacientů s diagnózou vertebrogenní algický syndrom krční páteře (bez kořenové symptomatiky nebo s kořenovou symptomatikou), a to buď s propagací bolesti do hlavy (cervikokraniální syndrom), nebo s propagací bolesti do horní končetiny (cervikobrachiální syndrom). Podle specifikace algického syndromu byli pacienti rozděleni do dvou skupin – do souboru pacientů s cervikokraniálním syndromem (soubor CC) a do souboru pacientů s cervikobrachiálním syndromem (soubor CB). Věkové rozmezí celého testovaného souboru bylo 30–61 let s věkovým průměrem 50,1 let.

Soubor CC zahrnoval 20 pacientů, z toho bylo 14 žen a 6 mužů. Průměrný věk činil 49,3 let a pohyboval se v rozmezí 30–61 let. Soubor CC se skládal ze 17 pacientů s bolestmi krční páteře s propagací bolesti do hlavy bez kořenové symptomatiky a ze 3 pacientů s kořenovou symptomatikou.

Soubor CB zahrnoval 21 pacientů, z čehož bylo 13 žen a 8 mužů. Průměrný věk činil 50,9 let a pohyboval se v rozmezí 36–60 let. Z celkového počtu pacientů CB souboru bylo 16 pacientů s bolestmi krční páteře s propagací bolesti do horní končetiny bez kořenové symptomatiky a 5 pacientů s kořenovou symptomatikou.

Vylučující kritéria zařazení do výzkumu byla následující: do výzkumu nebyli zařazeni pacienti s organickými onemocněními páteře specifické nedegenerativní povahy, jako jsou infekční a neinfekční záněty, nádory, osteoporóza, traumata a vývojové anomálie. Dále nebyli zahrnuti pacienti se systémovými revmatickými onemocněními (revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida) a rovněž s viscerálními poruchami. Z výzku-mu byli vyloučeni též nemocní, jejichž hlavní potíže byly lokalizovány do jiné než krční části páteře.

Získávání dat

U všech pacientů byla odebrána anamnéza, provedeno kineziologické vyšetření a použity tři dotazníkové metody – krátká forma dotazníku bolesti McGillovy Univerzity (SF-MPQ) (9), NDI a dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA) (9).

Vyplňování dotazníků bylo písemné a před samotným započetím vypisování byli pacienti ohledně způsobu jejich vyplňování poučeni.

Příprava české verze dotazníku NDI

Aby mohl být NDI využit u českých pacientů, musel být nejprve převeden do českého jazyka. Pro vytvoření českého dotazníku NDI byla jako vzor použita originální anglická verze NDI (14). Při tvorbě dotazníku byla použita metoda dvou nezávislých překladů a metoda zpětného překladu. Z původního (anglického) jazyka byly dvěma nezávisle pracujícími osobami vytvořeny dva české překlady dotazníku. Ty byly následně porovnány a na základě diskuse vznikla verze jedna. Konečná verze vzniklá z obou verzí českého překladu byla následně předložena třetí osobě – anglické rodilé mluvčí ovládající na velmi dobré úrovni český jazyk, jejímž úkolem bylo tuto verzi přeložit zpět do původního (anglického) jazyka. Následovalo porovnání původní anglické (originální) verze s nově vzniklou verzí anglickou. Obě verze (anglický originál i anglický překlad nově vznik-lé české verze) se ve výsledku významově shodovaly.

Nově vzniklá česká verze byla následně po stránce stylistické a gramatické konzultována s lingvistickým specialistou. Při překladu se jednalo hlavně o zachování obsahového významu jednotlivých položek dotazníku a nikoli o doslovný překlad.

Konečná česká verze dotazníku NDI byla předložena pacientům v rámci našeho výzkumu a při vyplňování byly zaznamenávány jejich připomínky a dotazy.

VÝSLEDKY

Vzhledem k zaměření článku na dotazník NDI budou prezentovány a hodnoceny zejména data získaná z tohoto dotazníku. Při zpracovávání dat z dotazníku NDI byla zvlášť zpracována data získaná ze souboru CC a ze souboru CB. Získané hodnoty obou souborů byly mezi sebou následně porovnány. Kromě výsledného (celkového) skóre NDI byly získány také hodnoty dosažené v jednotlivých položkách (oddílech) dotazníku.

Celkové průměrné skóre NDI činilo u souboru CC 35,8 % a u souboru CB 27,4 % (graf 1), což u pacientů s CC odpovídá středně těžkému omezení a u pacientů s CB horní hranici mírného omezení. Ačkoliv soubor CC vykazoval vyšší průměrné celkové skóre, rozdíl mezi oběma soubory nedosáhl hranice statistické významnosti.

Rovněž v jednotlivých oddílech dotazníku dosahoval soubor CC vyšších průměrných skóre v porovnání se souborem CB (graf 2). Výjimku tvořil pouze oddíl hodnotící „Zvedání“ (oddíl 3), kde byla vyšší průměrná hodnota zaznamenána u souboru CB.

Celkově nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna u oddílu hodnotícího „Bolesti hlavy“ (oddíl 5), a to v souboru CC (2,2). V této položce naopak soubor CB dosáhl celkově nejnižší průměrné hodnoty (0,71). Další vysoké hodnoty byly zaznamenány taktéž u oddílu 3 (Zvedání) a oddílu 10 (Volnočasové aktivity). V obou případech dosáhly vysokých hodnot oba testované soubory. Pokud jde o nízké dosažené hodnoty, nízká průměrná skóre byla zaznamenána v oddílu 2 (Péče o vlastní osobu), a to pro oba soubory, a dále také v oddílu 6 (Soustředění) – v tomto případě jen pro soubor CB. Nejvýraznější rozdíl mezi oběma soubory byl zachycen u oddílu 5 (Bolesti hlavy), jak již bylo patrno z uvedené nejvyšší a nejnižší průměrné hodnoty dosažené v rámci celého NDI.

Z rozsáhlých výsledků kineziologického vyšetření uvádíme v tomto článku pouze několik základních informací. Téměř u všech vyšetřovaných pacientů s bolestmi v oblasti krční páteře (tedy u souboru CC i CB) byly přítomny následující nálezy: horní zkřížený syndrom, patologický stereotyp flexe šíje, zkrácení m. levator scapulae a horní části m. trapezius a reflexní změny ve vybraných svalech krční páteře (m. trapezius, m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus a mm. scaleni). Pokud jde o srovnání kineziologického nálezu mezi oběma soubory (mezi souborem CC a CB), výsledky analýzy dat poukázaly na statisticky významný rozdíl mezi oběma soubory v hodnotách Čepojova testu a také při testování stereotypu abdukce v ramenním kloubu. V případě Čepojova testu bylo omezení pohybu výraznější u souboru CC. Naopak výskyt patologického stereotypu abdukce v ramenním kloubu byl častější u souboru CB. Další rozdíly mezi oběma soubory, které však již nedosáhly hranice statistické významnosti, se týkaly laterálního pružení C/Th přechodu (blokády častější u souboru CC), přítomnosti bolestivých úponů šíjových svalů na okciput (častější výskyt u souboru CC) a Trömmnerovy zkoušky určené k průkazu zvýšené nervosvalové dráždivosti (pozitivita zkoušky častější u pacientů souboru CC).

DISKUSE

Dotazník NDI byl do naší studie zařazen pro zachycení dalších informací doplňujících anamnestické údaje. NDI je jako algofunkční dotazník určen k hodnocení bolesti a disability u pacientů s bolestmi krční páteře. Skutečnost, že NDI hodnotí kromě bolesti i její vliv na vykonávání běžných denních činností, měla vliv na bezproblémové porozumění dotazníku pacienty – vyplňování NDI (jeho české verze) zvládali pacienti bez potíží, což odpovídá i zkušenostem z vyplňování NDI ve studii Songa a kol. (11).

Lze konstatovat, že NDI byl pacienty přijímán nejlépe ze všech námi použitých dotazníkových metod. Pacienti oceňovali především fakt, že NDI hodnotí konkrétní situace, se kterými se setkávají v běžném životě. Jednotlivé položky (oddíly) dotazníku jsou navíc voleny tak, aby přesně vystihovaly specifické potíže pacientů trpících bolestmi v oblasti krční páteře.

I přes převažující celkově kladné hodnocení dotazníku ze strany zkoumaných pacientů, je vhodné zmínit několik připomínek, které byly pacienty při vyplňování NDI vzneseny. Nejčastější připomínky měli pacienti k oddílu 5 (Bolesti hlavy). V této položce jsou bolesti hlavy hodnoceny ze dvou aspektů najednou – tzn. z časového hlediska (pomocí četnosti/častosti bolestí) a z hlediska intenzity bolesti. Pacienti si často stěžovali na nedokonalost kombinace těchto dvou hodnocení. Poukazovali například na to, že mají mírné bolesti hlavy, ale často, nebo naopak, nemívají bolesti hlavy skoro vůbec, ale když se objeví, jsou silné intenzity. Tento problém nevznikl naším překladem, ale objevuje se již v originální anglické verzi dotazníku.

V případě oddílů 6 (Soustředění) a 9 (Spánek) měli někteří pacienti problémy s tím, že sice mají potíže se soustředěním nebo spánkem, ale ne pro bolesti v oblasti krční páteře, nýbrž pro jiný konkrétní (nebo méně konkretizovaný) problém. Obdobnou situaci řešili také autoři Trouli a kol. (12), kteří pracovali na řeckém překladu originální verze NDI.

U oddílu 4 (Čtení) a zejména oddílu 8 (Řízení) pacienti často řešili, kterou možnost mají zaškrtnout, když se zmíněným činnostem nevěnují. V této situaci pacienti měli příslušný oddíl jednoduše vynechat a tato skutečnost se následně zohlednila při utváření výsledného skóre dotazníku. Stejné situaci, tedy nevyplnění všech oddílů pacientem (konkrétně shodně s naším výzkumem oddílů 4 a 8), se věnovali také autoři studie Trouli a kol. (12).

Kromě statistického zpracování dat z jednotlivých dotazníků a kineziologického rozboru (výsledky NDI jsou podrobně rozvedeny v podkapitole Výsledky) byly provedeny také korelace mezi výsledky jednotlivých dotazníkových metod. Z hlediska dotazníku NDI byla prokázána jeho korelace s DIBDA, s celkovým skóre SF-MPQ i s vizuální analogovou škálou (VAS). Silnou závislost mezi NDI a VAS popisuje také několik dalších studií (2, 8, 11).

ZÁVĚR

Obdobně jako se při vyšetření jiných diagnóz využívají specifické algofunkční dotazníky, lze také v případě pacientů s bolestmi krční páteře využít některou z algofunkčních dotazníkových metod vytvořených speciálně pro tyto pacienty. K těmto dotazníkům patří také NDI, který byl diskutován v naší práci. Jedná se o ve světě nejužívanější dotazník určený pro pacienty s bolestmi krční páteře. Výhodou tohoto dotazníku je, že v krátkém časovém intervalu přináší mnoho užitečných informací o bolesti a hlavně disabilitě konkrétního pacienta. Dotazník tak může být použit jako užitečný doplněk anamnestického rozhovoru.

Námi vytvořená (a následně aplikovaná v rámci výzkumu) česká verze NDI byla pacienty dobře a bez větších problémů přijímána. V rámci statistického zpracování byla zjištěna korelace NDI s dalšími v našem výzkumu použitými dotazníkovými metodami. Vzhledem k těmto faktům je možné dotazník NDI doporučit pro použití v klinické praxi.

POUŽITÉ ZKRATKY

CC – cervikokraniální syndrom
CB – cervikobrachiální syndrom
DIBDA – dotazník interference bolestí s denními aktivitami
NDI – Neck Disability Index
ODI – Oswestry Disability Index
SF-MPQ – krátká forma dotazníku bolesti McGillovy Univerzity
VAS – vizuální analogová škála

Adresa ke korespondenci:

Mgr. Mirka Bednaříková

Katedra fyzioterapie FTK

Tř. Míru 115

771 11 Olomouc

e-mail: mirka.bednarikova@upol.cz