ZJIŠŤOVÁNÍ PRACOVNÍHO POTENCIÁLU JEDINCE

Autorky sdělení seznamují čtenáře s testy, které byly vybrány pro hodnocení pracovního potenciálu jedince.

Baterie čtyř testů byla použita k hodnocení 60 rehabilitantů.

Autorky uvádějí nejen přínos těchto testů, ale také nedostatky a návrh na odbourání nalezených nedostatků.

Klíčová slova:
omezení aktivity, pracovní potenciál, hodnocení soběstačnosti, osoby se zdravotním postižením, Activity Matching Ability System, Test funkčních schopností, Pracovní křivka, Funkční test motoriky horní končetiny

ÚVOD

Úraz či onemocnění často zanechá dlouhodobé nebo trvalé následky, a tedy omezení aktivity jedince a nastolí otázku, zda se jedinec může vrátit zpět do původního zaměstnání nebo nastoupit do jiného zaměstnání a za jakých podmínek (event. zda je schopen rekvalifikace a pokud ano, tak jaké).

Abychom mohly tyto otázky odpovědět, je nezbytné vyšetřit funkční potenciál jedince.

Pro hodnocení byly zvažovány testy pro hodnocení soběstačnosti FIM Functional Independence Measure (Test funkční soběstačnosti, Funkční míra soběstačnosti, Funkční test hodnocení nezávislosti) a Barthel index. Byly vybrány proto, že se jedná o velmi účinné a široce rozšířené testy, které hodnotí funkční nezávislost.

Tyto testy byly při výběru vhodných testů pro zjišťování pracovního potenciálu jedince porovnávány s dalšími testy. Pro zjišťování pracovního potenciálu jedince byl nakonec zvolen test PCA (zde uveden modifikovaný test PCA pod názvem Test funkčních schopností), protože z našeho pohledu obsahuje fyzické a psychické aktivity, které jsou potřebné pro výkon práce. Test PCA hodnotí zručnost, dosahování, zvedání a přenášení, toleranci stresu, plnění úkolů, výdrž sedu a další.

Dále byl vybrán dotazníkový test AMAS „Activity Matching Ability System“. V průběhu testování jsme z důvodů níže uvedených doplnily testy o test Pracovní křivka, používaný na našem pracovišti několik let a Funkční test horní končetiny (uváděný také pod názvem Funkční test motoriky ruky) velmi rozšířený na rehabilitačních odděleních naší republiky.

SOUBOR TESTOVANÝCH

Testovaly jsme 60 rehabilitantů, z toho 23 mužů, 37 žen (graf 1) ve věku od 21 do 60 let (graf 2).

Vzdělání od základního po vysokoškolské, kde nejpočetnější skupinu tvořili vyučení a rehabilitanti s úplným středním odborným vzděláním (graf 3).

Co se týká zastoupení diagnóz podle MKN, nejpočetnější skupinu tvořily dorsalgie, 58 %, nemoci nervové soustavy, 22 %, poranění, úrazy tvořily 20 % (graf 4).

TEST AMAS „Activity Matching Ability System“

Test AMAS byl vyvinut v Loughborough University ve Velké Británii před cca 25 lety a modernizován v roce 2002 v projektu, kterého se zúčastnily následující subjekty: Employment Services, ICE Ergonomics at Loughborough University, Disability Matters Ltd, Jobcentre Plus, Knowhow Systems Ltd a další.(z materiálů volně dostupných na internetu přeložil MUDr. Alexander Vávra, Rehabilitační centrum KN Pardubice).

Dotazník AMAS slouží k porovnání schopností uchazeče s nároky pracoviště.

AMAS poskytuje komplexní pohled na jedince, na jeho schopnosti vykonávat práci.

AMAS je velmi přínosný nástroj pro hodnocení těch, kteří hledají práci, zejména jedinců s disabilitou (omezením aktivity) nebo jsou jinak znevýhodněni na trhu práce.

AMAS umožňuje jedinci ohodnotit vlastní schopnosti v kontextu práce.

Otázky se vztahují k tomu, zda by klient mohl vykonávat určité úkony, kdyby byly součástí jeho budoucí práce. Tytéž otázky mohou být použity též k popisu zamýšleného pracovního místa klientem, ale i třetí osobou.

Klient vyjádří, zda aktivitu:

• může vykonávat bez problémů,
• má určité potíže s dotyčnou aktivitou, pak je zde příležitostpopsat, o jaké potíže se jedná,
• tuto činnost nemůžete vykonávat.

Nejde o hodnocení výkonu v dané práci, ale o snahu zjistit, jestli klient může uvedený úkon vykonávat, nehodnotí jeho kvalitu. Zjišťuje, jaké pomůcky (ortézy, brýle, kontaktní čočky) a léky klient užívá, popř. které další pomůcky by mohly klientovi usnadnit návrat do pracovního procesu. Jedná se o sebehodnocení schopnosti vykonávat práci za určitých pracovních podmínek.

Otázky se týkají:

• sluchu a komunikace,
• zraku a vnímání,
• polohy a pohybu,
• pohybu po pracovišti,
• dolních končetin,
• horních končetin,
• vlivu prostředí,
• kognitivních funkcí,
• schopností obsluhy přístrojů a displeje.

Uvádíme příklady otázek a odpovědí:

AMAS poskytuje komplexní pohled na jedince, na jeho schopnosti vykonávat práci.Dotazník AMAS vyplňovali klienti v rámci modelové situace - sed (kancelářská práce), proto jsme měly možnost přímé konzultace nad otázkami, které se zdály klientům nejasné.

• Při zhodnocení dotazníků jsme přihlížely k Testu funkčních schopností – u některých klientů se rozchází subjektivní hodnocení klienta v dotazníku AMAS a naše objektivní hodnocení v  Testu funkčních schopností.
• Subjektivní hodnocení klientů, kteří jsou motivování k práci, více odpovídá reálnému hodnocení v Testu funkčních schopností.
• Klient se u dotazníku musí zamyslet nad podmínkami práce, kterou vykonává, nebo by mohl vykonávat.
• Je-li klient dobře motivován k práci, test dobře poslouží k orientaci na pracovní podmínky pro budoucí práci.
• Při zhodnocení se negativně projeví subjektivní sebehodnocení u klientů, kteří se obávají určitých podmínek při práci (pracovní činnosti) a u těch, kteří nemají zájem pracovat.

Dotazníkový test byl dále předložen klientům, kteří jsou zařazeni do projektu za účelem získání práce, a jsou tedy motivováni pracovat.

Zadání testu bylo srozumitelné, jasné, bez problémů pochopili všichni klienti, nevadila jim délka testu (psali cca 45 minut).

Ve většině případů volili odpověď „Ano, ale …“ a vždycky si „svojí“ odpověď našli  (což bylo důležité pro motivaci a jejich spokojenost – snaha zařadit se mezi „zdravé“ lidi).

DISKUSE

Přínos AMAS

• Jedná se o dotazníkové zjištění ochoty klienta přizpůsobit se určitým pracovním podmín-kám, konkrétnímu pracovnímu prostředí a pracovním činnostem atd.
• Zjišťuje osobnostní předpoklady klienta pracovat (z pohledu klienta).
• Hodnotí zájem klienta pracovat.
• Hodnotí ochotu a možnosti klienta snížit jeho požadavky na pracovní místo, pracovní podmínky a pracovní prostředí.
• Dotazník porovnává zdravotní požadavky na klienta s jeho aktuálním zdravotním stavem.
• Nabídne možnosti najít uplatnění v původním zaměstnání nebo v příbuzných profesích, popř. rekvalifikaci.

U klientů, kteří jsou opravdu motivování k práci, slouží tento dotazník ke zhodnocení možností, které klient má. Jsou to především ti, kteří opravdu chtějí zjistit, jaké mají schopnosti. Hodnocení vyznívá velmi dobře u jedinců se zdravotním postižením.

Co v testu chybí

• Doprava do zaměstnání - ve smyslu schopností dopravit se sám nebo s asistentem, event. nutnost úpravy vozidla. Doporučujeme doplnit do dotazníku „Test funkčních schopností“.
• Hodnocení kvality a kvantity práce. Řeší Pracovní křivka.
• U vertebrogenních onemocnění – zvedání a přenášení těžkých břemen. Řeší Isernhagen WS FCE.

TEST FUNKČNÍCH SCHOPNOSTÍ

Modifikovaný test PCA „Personal Capability Assessment”

(Byly použity informace volně dostupné na internetu, pro veřejné použití testu je nutný souhlas vlastníka. Přeložil MUDr. Alexander Vávra, Rehabilitační centrum KN Pardubice).

Popis originálního testu

Hlavní důvod stanovení funkčních schopností je připravit podklady k rozhodnutí, zda má jedinec nárok na podporu.

Hlavní využití je zjištění, zda jedinec může pracovat navzdory svému onemocnění. V originále jde o dotazníkový test, který je používán ve Velké Británii školenými lékaři (musí mít certifikát, jejich práce je podrobována periodickým kontrolám). Test je vhodný pro klienty, kteří udávají, že nemohou pracovat. Není důležité o jakou nemoc se jedná, ale jak tato nemoc ovlivňuje schopnost klienta provést uvedené úkoly. Test se používá při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Klient vyjadřuje své schopnosti. Je dán také prostor popsat problémy, které má s provedením těchto činností. V testu jsou uvedeny dvě skupiny činností, jedna popisuje fyzické problémy, druhá psychické. Každá činnost je rozdělena na 4–8 odpovědí, které vyjadřují schopnost klienta vykonat určitý úkon (od „nemá žádné problémy“, po „absolutní neschopnost provést činnost“). Každé odpovědi jsou přiřazeny body od 0 do 15. Sčítají se nejvyšší hodnoty bodů. Tam, kde jedinec udává poruchy duševní, je nutné získat informace o závažnosti problému od praktického lékaře. Těžká duševní onemocnění a další vyjmenované nemoci jako tetraplegie, progresivní zánětlivá onemocnění kloubů, zhoubné nemoci, demence a další se netestují. Stejně pokud je plánován terapeutický zákrok.

V našich podmínkách se jeví přínosné převést tento test na formu performační – praktické provedení daných úloh a hodnocení zaškoleným ergoterapeutem. V této podobě byl test v rámci projektu vyvinut a ověřován.

Postup testování

1. Vzpřímený sed na židli s opěradlem bez područek. Sed dvě hodiny, jako při práci vsedě v kanceláři (klient vyplňuje dotazník AMAS a pracuje na testu „Pracovní křivka“).
2. Vstávání ze židle s opěradlem bez područek. Testujeme 10x za sebou, hodnotíme, zda se klient musí něčeho přidržovat.
3. Předklon a klek. Předklon 10x, dále klek a sebrání papíru ze země.
4. Stoj bez podpory jinou osobou, lze hůl. Testujeme u ergoterapeutické desky zručnost „Funkčním testem horní končetiny“.
5. Chůze po rovině (podle potřeby s opěrnou pomůckou, kterou běžně používá).
6. Chůze po schodech nahoru a dolů. Testujeme zároveň bod 5 a 6, chůzi ke schodům, 12 schodů nahoru a dolů.
7. Zručnost testujeme úkoly uvedenými v testu a zručnost „Funkčním testem horní končetiny“ u ergoterapeutické desky.
8. Dosahování. Testujeme úkoly uvedené v testu.
9. Zvedání a přenášení použitím paží a horní části těla. Testujeme úkoly uvedené v testu. Pro body 10 – 14, A – D lze použít dotazník.
10. Zrak za normálního denního světla s brýlemi.
11. Řeč.
12. Sluch, popřípadě s aparátem.
13. Záchvaty bezvědomí nebo sníženého vědomí.
14. Kontinence.

• A) Plnění úkolů
• B) Každodenní činnosti
• C) Tolerance stresu
• D) Kontakt s lidmi

Hodnocení

Každá odpověď je bodově hodnocena (od 0 nemá žádné problémy, po absolutní neschopnost provést činnost). Hodnotí se součet bodů pro část testů zjišťujících fyzickou schopnost, limit pro schopnost pracovat je 15. Součet bodů v testech mentálních schopností, kde limit je 10 a součet bodů získaných v testech mentálních a fyzických schopností musí být nejméně 15. Když má klient 6 bodů a více v mentálních testech, přičte se k výsledku testů fyzických hodnota 9. Bodové hodnocení slouží v originále jako podklad k rozhodování o přiznání sociálních dávek. V našich podmínkách odhalí závažnost postižení a nasměruje další testování, popř. za speciálně úpravených pracovních podmínek. Test hodnotíme společně s ostatními uvedenými testy.

DISKUSE

Přínos „Testu funkčních schopností“

• Jedná se o hodnocení aktivity (dle ICF schopnosti provedení úkolu nebo činnosti), ne pouze hodnocení poruchy funkce či struktury orgánu.
• Test je vhodný pro klienty, kteří udávají, že nemohou pracovat.
• Obsahuje fyzické a psychické činnosti, které jsou potřebné pro výkon práce: zručnost, dosahování, zvedání a přenášení břemen, toleranci stresu, kontakt s lidmi, plnění úkolů každodenní činnosti, výdrž sedu a další.
• Fyzické aktivity jsou hodnoceny objektivně ergoterapeutem.
• Je časově nenáročný.
• Bodové hodnocení v našich podmínkách udává závažnost postižení a nasměruje další testování.

Co v testu chybí

• ad bod 7) Zručnost. U některých zaměstnání je důležitá manuální zručnost, např. má-li klient pracovat v úkolu, event. vykonávat práci náročnou na detail; dále koordinace pravá a levá ruka. Důležitý je úchop, jemná a hrubá motorika, koordinace, grafomotorika, svalová síla. Proto jsme testování doplnily o „Funkční test motoriky ruky“ („Funkční test horní končetiny“), v indikovaných případech jsme zařadily vyšetření dalších úchopů.
• ad bod 8) Dosahování. Chybí pro práci důležité dosahování pod horizontálu (zásuvka), v horizontále (pracovní deska), nad horizontálu (police) a dosahování do stran (pásová výroba). Řeší Isernhagen WS FCE.
• ad bod 9) Zvedání a přenášení použitím paží a horní části těla. Chybí zvedání břemen těžších než 2,5 kg. Řeší Isernhagen WS FCE.

PRACOVNÍ KŘIVKA

Pro potřeby našeho hodnocení pracovního potenciálu jsme jako další z celé baterie testů zvolily test „Pracovní křivka“.

Pracovní křivka bývá mezi všemi v současnosti používanými psychologickými testy považována za nejstarší. Počátky výzkumu sahají až do 19. století. Výzkumy pracovní křivky započal Emil Kraepelin, Richard Pauli je dále diferencoval a umožnil jejich využívání v psychodiagnostice. Dalším významným jménem v „dějinách“ pracovní křivky je jméno Helmut Reuning, který zavedl statistické výpočty umožňující interpretaci symptomů. Dosud nejrozšířenější forma pracovní křivky (jako testu s mnoha variantami) je tzv. Pauliho zkouška, Pauliho test.

Naším pramenem při předkládání a následném vyhodnocování testu byl český překlad Ivany Koplíkové: Pracovní křivka podle Emila Kraepelina a Richarda Pauliho. Zároveň jsme sledovaly doporučení a závěry z příručky Činnost center rehabilitace z roku 1997 (viz níže).

Úvod

Principem testování je dlouhodobé sčítání jednomístných čísel. Sčítání jednomístných čísel bylo zavedeno již na počátku výzkumu a je zajímavé, že až na nepatrné změny se uspořádání pokusu s počítáním nijak zásadně nezměnilo, pouze se specifikovalo vyhodnocování. Při testování jde tedy o naučenou, zautomatizovanou intelektově senzomotorickou činnost. V této činnosti se projevují individuální zvláštnosti práce zkoumané osoby. Z požadavků testu na klienta vyplývá, že ho lze předkládat osobám, které zvládly operaci sčítání (lze ho v podstatě použít od 7 let věku výše). Pro jednotlivé věkové skupiny jsou vytvořeny příslušné normy. Test jsme zadávaly pouze individuálně, i když ho lze snímat také hromadně. Vždy jsme ho zařadily na začátek baterie testů. Může se zdát, že se sice jedná o naprosto jednoduchý úkol (sčítání), pro některé osoby ovšem i sčítání může být namáhavé. Proto by klienti neměli být unaveni předcházející činností. Materiálově není test nijak náročný. Důležitý je testový sešit – tzn. početní list, tužka, hodinky, informační tabule, plocha na psaní pro klienta.

Postup

Instrukce k testu samotnému jsou následující:

Máte před sebou sešit se sloupci jednomístných čísel. Vaším úkolem je postupně sčítat vždy dvě čísla vedle sebe. Výsledek budete psát mezi dvě sečtená čísla. U dvojmístných výsledků, tzn. 10-18, se začáteční číslice vynechává.

Může se stát, že uděláte chybu. Když chybu zpozorujete, přes chybné číslo jednoduše napište číslo správné.

Důležité: Počítejte co nejrychleji, co nejpřesněji a co nejrovnoměrněji.

Upozornění: Příležitostně zazní určitý signál (nutno ho předem předvést). Po tomto upozornění podtrhněte číslo, které jste právě vypočítali. Poté ihned pokračujte dále.

Po instrukci a zácviku na dvou řádcích začíná vyšetřovaná osoba sčítat.

Každé tři minuty je dán experimentátorem signál. Nejlepším se zdá být užití výrazného zvukového signálu jako např. zazvonění a podobně. Po dvacátém časovém intervalu, tj. po 60 minutách, je test ukončen. Při našem výzkumu jsme zvolily i kratší variantu testu podle již výše uvedené příručky Činnost center rehabilitace. Zde je čas omezen na 30 min., také s tříminutovými časovými intervaly.

Při výběru nejvhodnější délky testu jsme se snažily vycházet:

1. Ze schopností a předpokladů klienta samotného.
2. Z nároků konkrétní pracovní profese na člověka (informačním pramenem pro nás byly především profesiogramy dostupné v České republice).

U některých profesí jedán důraz např. na svalovou sílu či pohybovou zdatnost. Pak je zde možno použít zkrácenou verzi testu.

A naopak. Některá pracovní místa kladou zvýšené nároky na ukázněnost, přesnost a určitou míru soustředění. Pak je vhodné test nezkracovat a ponechat v plné délce 60 minut.

Vše se ovšem odvíjí od klienta samotného. Test je možné v průběhu z 30minutové verze prodloužit na 60 minut. Vše je tak flexibilně v rukou ergoterapeuta, který je v tomto případě také experimentátorem.

Pracovní křivka se pro nás stává současně také ideální modelovou situací práce v sedu. Již z povahy určitých profesí můžeme zjistit, zda je práce monotónní a náročná na strnulou, jednostrannou pracovní polohu, nebo naopak je při práci možno střídat pracovní polohy. I toto může být dalším kritériem výběru vhodné délky testu.

Výsledky

Test jsme vyhodnocovaly graficky. Získaly jsme tak přehlednou pracovní křivku. Na osu X jsme nanášely tříminutové intervaly, na osu Y pak množství součtů v jednotlivých časových intervalech. Východiskem pro interpretaci tak pro nás byla jednak výška křivky a dále i samotný průběh křivky. Zjišťovaných znaků pracovní křivky je ale více. Lze je zanést do škál jednodimenzionálních nebo dvojdimenzionálních.

Mezi veškeré zjišťované znaky pracovní křivky patří:

1. Průměrné množství součtů (hlavní znak pracovní křivky). Průměrné množství součtů ze všech součtů ve 20 dílčích časech – tzn. aritmetický průměr:

• vysoké: rychlost, usilovnost, ctižádost vzhledem k množství,
• nízké: pomalost, lenivost, nedbalost.

2. Začáteční nárůst pracovního tempa (začáteční medián). Výška začátečního vypětí:

• u nízkého nástupu: nesmělost, nezájem, určité zábrany, opatrnost, rozvážnost a obezřetnost,
• u vysokého nástupu: pohotovost, krátkodobé vzplanutí, počáteční nadšení nebo vůle.

Ve spojitosti s průměrným množství součtů lze hodnotit počáteční nárůst tempa přesněji. Jde o dvojdimenzionální škálu:

• vysoký součet – nízký začáteční medián: rozvážnost, opatrnost, obezřetnost.,
• vysoký součet – vysoký začáteční medián: pohotovost, švih, údernost,
• nízký součet – nízký začáteční medián: nesmělost, zábrany, nezájem,
• nízký součet – vysoký začáteční medián: začáteční rychlost, krátkodobé vzplanutí, začáteční nadšení.

3. Konečný nárůst pracovního tempa (koncový medián). Výška závěrečného výkonu.

Vysoký nárůst závěrečného výkonu svědčí o zvýšení výkonu, houževnatosti a vytrvalosti. Na druhé straně nízký nárůst svědčí o malátnosti a neschopnosti udržovat stejné tempo práce.

Nízký začáteční medián - nízké množství součtů: tupost, lhostejnost, malátnost.

Nízký začáteční medián - vysoké množství součtů: opatrnost, obezřetnost.

Vysoký začáteční medián - vysoké množství součtů: houževnatost, vytrvalost, odolnost.

4. Chyby

Součet všech chyb v absolutních číslech, které připadají na 1000 testových součtů. Každé vynechání se hodnotí také jako chyba.

Počet chyb závisí na:

• „schopnosti koncentrace,
• „pozornosti,
• „pečlivosti a přesnosti,
• „nedbalosti.

Vysoké množství chyb: nepřesnost, lajdáckost, nedbalost. Nízké množství chyb: svědomitost, pečlivost, ctižádost vzhledem ke kvalitě

5. Opravy

Součet všech poznatelných oprav v absolutních číslech na testové dráze tvořené 1000 součty.

Vysoký počet oprav - vysoké množství chyb: nejistota, nespolehlivost, povrchnost.

Vysoký počet oprav - malé množství chyb: následuje kontrola, přezkoušení, pojištění.

Nízký počet oprav - vysoké množství chyb: povrchnost, nedbalost, flegmatičnost.

Nízký počet oprav - nízké množství chyb: bezpečnost, přesnost, spolehlivost.

6. Kolísání (rozdíl mezi množstvím součtů v jednotlivých dílčích časech). Při poklesu pozornosti aktivita při sčítání kolísá. Hrají zde roli rušivé elementy, ale i únava, cvik a matematická zdatnost. Hlavním činitelem je kolísání pozornosti a soustředění.

Vysoké kolísání - nízké množství součtů: rozptýlitelnost, nevyrovnanost, nerovnoměrnost.

Vysoké kolísání - vysoké množství součtů: síla citů, živost, nápaditost.

Nízké kolísání - nízké množství součtů: necitlivost, strnulost, tupost.

Nízké kolísání - vysoké množství součtů: koncentrace, vyrovnanost, sebeovládání.

Nespornou výhodou testu je ten fakt, že vše je možno popsat verbálně.

Např. zjistíme-li vysoký celkový výkon, můžeme usuzovat o osobě pracovité, výkonné, usilovné, aktivní či houževnaté. Dělá-li klient příliš mnoho chyb (tzn. 2 - 3 chyby v jednom úseku) můžeme odhadovat, že by byl schopen jen mechanické práce. Kolísání výkonu a zároveň nízký celkový výkon může svědčit pro nestálost, rozptýlenost či malou motivaci.

Značení výkonu v každých třech minutách objasní, jak se osoba rychle unaví nebo opět začne reagovat nebo jak a po jaké době přechází na ekonomičtější techniku.

Vyšetřovaný soubor obsahoval klienty v produktivním věku. Především u této věkové skupiny je třeba řešit včasné hodnocení pracovního potenciálu, a tím nejvhodnější a zároveň nejrychlejší umístění na trhu práce. Nehrozí tak ztráta pracovních návyků a motivace k výkonu.

Diskuse

Při testování jsme si též uvědomovaly, že křivka výkonu, kterou testováním získáme, se určitě musí poněkud lišit od křivky, kterou bychom získaly v přirozených pracovních podmínkách. Náš klient měl totiž na práci klid. Proto jsme začaly občas v průběhu testu narušovat klid různou činností (např. zvonění telefonu, zavírání dveří apod.) Simulovaly jsme některé faktory, které se v konkrétním zaměstnání mohou projevit a určitým způsobem působit na pozornost, a tím i výkonnost klienta.

Zároveň se ukázalo, že pro některé klienty je 60minutová náročnost testu naprosto nezvladatelná. Někteří klienti test nedokončili pro únavu. Tím jsme si ověřily fakt, že je důležité přizpůsobit délku testování na konkrétní osobu klienta a povahu pracovního místa.

Závěr

Pracovní křivka má bezesporu široké využití v psychodiagnostice, v poradenství či v psychologii práce. Pro nás se stala nástrojem ke zjišťování pracovní výkonnosti jedince a stability jeho výkonu. Zároveň byla vhodnou modelovou pracovní situací - práce v sedu.

Test poukazuje na celkové chování, individuální typ pracovní výkonnosti, zejména pokud jde o dlouhodobé chování, které v praktické práci stojí v popředí. Pracovní křivka má široké použití, proto by neměla být opomíjena. Naší snahou je zařadit pracovní křivku (vedle dalších testů a dotazníků) do skupiny testů vhodných k hodnocení pracovního potenciálu osob.

FUNKČNÍ TEST HORNÍ KONČETINY

Úvod

Pro účely výzkumného projektu jsme ověřovaly význam „Testu funkčních schopností“ pro hodnocení pracovního potenciálu. V průběhu testování vyplynula potřeba doplnit tento test o vyšetření funkce ruky. Z mnoha variant dostupných testů (test ruky je například součástí testů Ergos, Blankenship FCE atd.) jsme vybraly test, který je běžně používán na našem i jiných rehabilitačních pracovištích uvedený v literatuře pod názvem „Funkční test motoriky ruky“ či „Funkční test horní končetiny (HK)“. Ukázka tohoto testu je v příloze (schéma 1).

Původ, autor: Francie, prof. Tardieu

Účel užití: využívá se ke stanovení poruch funkce horní končetiny, úchopu a zručnosti.

Adaptace na podmínky v ČR: převzato od prof. Tardieu z Francie a upraveno pro podmínky v ČR na neurologické klinice Praha pod vedením prof. Pfeiffera.

Pro výzkumný účel jsme dále v indikovaných případech použily „Funkční test ruky“ podle Nováka (popsán ve skriptech „Vyšetřovací metody hybného systému“, H. Šíblová a kol., 1994).

Test se upravuje v ergodiagnostice podle druhu onemocnění – poúrazové, pooperační na šlachách a kloubech, u revmatoidní artritidy, u DMO apod. V testování se přihlíží k testování dominantní a nedominantní horní končetiny, ke koordinaci ruka – oko, ruka-ruka, ruka-ústa atd.

Funkční test ruky obsahuje následující úchopy

Jemný precizní úchop:

1. Štipec – (pinzeta) úchop dvěma prsty, slouží k udržení psacích potřeb a malých nástrojů.
2. Špetka – úchop třemi prsty – můžeme sbírat malé předměty, provádět jemné práce.
3. Laterální úchop – mezi radiální stranu ukazováku a ulnární stranu druhého článku palce.

Silový úchop:

1. Úchop míče nebo koule, která představuje základní pracovní postavení ruky.
2. Háček – slouží k nošení břemen.
3. Úchop válce až k sevření ruky do pěsti.

V indikovaných případech doporučujeme vyšetření dalších druhů úchopů.

Popis testovaných činností

1. Sejmout klíče z háčku, postupně odemknout a zamknout čtyřmi různými klíči. Stisknout kliku, vyjmout klíče ze zámku a pověsit zpět na háček. Vyzkoušet různé typy zámků a klíčů.
2. Oběma rukama rozvázat a zašněrovar tkaničku na kličku.
3. Vyšroubovat prsty matku našroubovanou na šroubu s podložkou, sejmout podložku. Nasadit podložku zpět na šroub, prsty zašroubovat a dotáhnout matku
4. Prsty vyšroubovat šroub, sejmout a znovu nasadit podložku, šroub prsty zašroubovat a dotáhnout.
5. Vyšroubovat šroubovákem šroubek, sejmout podložku, znovu nasadit a šroubek zašroubovat šroubovákem (oběma rukama).
6. 3x po sobě vyjmout a zasunout dřevěný kolík do zdířky.
7. 3x zasunout konektor do zdířky.
8. 5x zapnout a vypnout vypínač (2. nebo 3. prstem).
9. 3 x zasunout zástrčku do zásuvky.
10. Ukazovákem postupně vytočit čísla 1 až 0 na telefonním číselníku.
11. 3x otočit plynovým kohoutkem.
12. 1x vyšroubovat žárovku z objímky a znovu jí zašroubovat.
13. 1x otevřít a zavřít vodovodní kohoutek.
14. lx vyšroubovat žárovku ve vzpažení z volně visící objímky a znovu jí zašroubovat (výšku nastavit dle výšky testovaného).
15. Sejmout zástěru z věšáku, nasadit spojené tkanice na krk. Zavázat tkanice kolem pasu za zády na kličku (oběma rukama).
16. Střídavě pravou rukou a levou rukou sejmout ze stojánku na kovový disk (talíř) o průměru 12 cm a položit na stůl. Vzít talíř ze stolu a umístit zpět na stojan (provést střídavě pravou a levou rukou).
17. Uchopit postupně pravou rukou dlaňovým úchopem válec, přendat jej do levé ruky a položit na stůl. Postupně sundat ze stojanu všech 10 válců o průměru 1 – 10 cm. Uchopit nejmenší válec levou rukou, přendat jej do prvé ruky a umístit zpět na stojánek.
18. Postupně navléknout 5 gumiček na válec o průměru 7 cm (pravou, pak levou rukou).
19. Na papír tužkou nakreslit kružnici podle válce o průměru 10 cm. Vystřihnout nůžkami (obě HK), časový limit 30 sekund.
20. Zapíchnout postupně 5 špendlíků s kovovou hlavičkou do průsečíku čtverečkovaného papíru obloženého silnou plstí. Špendlíky jsou před rehabilitantem napíchnuté na kusu plsti.
21. Zabalení 10 krabiček zápalek, zabalení 5 knih (limity nutno vyzkoušet, cca 2 min.).
22. Test motoriky bez podložek - pravou a pak levou rukou přemístit 50 nýtků do příslušných otvorů.
23. Test motoriky s podložkami - pravou rukou uchopit nýtek, levou rukou podložku ležící na stole. Podložku nasadit na nýtek, umístit nýtek s podložkou do odpovídajícího otvoru.
24. Svorky – 50 ks, časový limit, spojit a rozpojit nebo spočítat, co udělá za 10 minut (průměrná norma je do 3 minut, rozpojování je rychlejší).
25. Není-li pacient schopen uchopit nýtek, navlékne 20 kusů větších korálků na provázek.

Text publikován v příručce Činnost center rehabilitace

ZÁVĚR

Ve svém sdělení „Hodnocení pracovního potenciálu jedince“ jsme uvedly některé možnosti hodnocení funkční schopnosti jedince. Byla použita kombinace dotazníkového testu a objektivního hodnocení jedince. Zjišťování funkčního potenciálu jedince jistě přispěje k jeho participaci nejen v pracovním procesu, ale také ve společnosti. Sdělení má být výzvou k ověřování uvedených testů a dalších vhodných testů při hodnocení pracovního potenciálu jedince.

Práce vznikla za podpory projektu MPSV HS 118/04 „Vypracování metody pro zjišťování míry pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením vzniklým v důsledku pracovního úrazu anebo nemoci z povolání“.

MUDr. Vladislava Míková

Rehabilitační oddělení

Nemocnice Tábor, a.s.

390 00 Tábor

e-mail: Vladislava.mikova@ontab.cz