Endoskopická sleeve gastroplastika – kde jsme a kam míříme
Authors:
Jan Král 1; E. Machytka 2,3
Authors‘ workplace:
Interní klinika 2. LF UK, a FN v Motole, Praha
1; II. interni klinika LF MU, a FN u sv. Anny v Brně
2; Endohope klinika s. r. o., Praha
3
Published in:
Rozhl. Chir., 2024, roč. 103, č. 9, s. 331-335.
Category:
Review
doi:
https://doi.org/10.48095/ccrvch2024331
Overview
Obezita je celosvětovým problémem s rostoucí prevalencí, což má vážné důsledky nejen pro zdraví jednotlivců, ale i pro společnost. Zvýšený výskyt nadváhy a obezity vede k vyšším nákladům na zdravotní péči a omezuje pracovní příležitosti jednotlivců, což má vliv na jejich kvalitu života.
Léčba obezity zahrnuje různé přístupy, vč. diety, cvičení, farmakoterapie a chirurgických bariatrických zákroků. Mezi nové a slibné metody léčby patří endoskopická sleeve gastroplastika (ESG). ESG nabízí bezpečnou, minimálně invazivní metodu, která vede k redukci objemu žaludku a má dlouhodobé výsledky stran redukce hmotnosti.
Díky značnému pokroku na poli endoskopie a endoskopické sutury lze očekávat nová zařízení, pomocí nichž ESG bude ještě bezpečnější, méně expert dependentní a její výsledky se budou významně přibližovat výsledkům bariatrické chirurgie.
Klíčová slova:
bariatrie – endoskopie– obezita
Úvod
Obezita je definována jako chronické progredující metabolické onemocnění, charakterizované nadměrným množstvím tělesného tuku, způsobené pozitivní energetickou bilancí, které představuje vážné zdravotní riziko (tab. 1) [1]. Incidence nadváhy a obezity nadále roste po celém světě, u dospělých i u dětí. V roce 2019 mělo více než 52,7 % dospělé evropské populace problémy s nadváhou. V USA byla prevalence obezity dokonce 41,9 %, v roce 2017 [2,3]. Odhady z USA ukazují, že v roce 2030 bude více než 50 % populace již obézní [4]. Alarmující je i situace u dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že 340 milionů dětí do 5 let má nadváhu nebo je obézních [5].
V České republice čelí výzvě spojené s nadváhou a obezitou značná část populace. Podle statistik trpí nadváhou 35 % dospělé populace, zatímco 23 % populace má diagnostikovanou obezitu. Je znepokojivé, že se očekává, že tento trend bude nadále stoupat. Studie zaměřená na zdraví dětí provedená v roce 2016 zjistila, že u 10 % dětí v České republice je diagnostikována obezita, a podobně jako u dospělé populace, i u dětí se zdá, že tento trend bude nadále narůstat [6,7].
V roce 2019 byl ekonomický dopad nadváhy a obezity odhadován na 2,19 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP), přičemž se pohyboval od průměrných 20 dolarů na obyvatele v Africe až po 872 dolarů na obyvatele v USA. Pokud současné trendy budou pokračovat, do roku 2060 se očekává, že ekonomické dopady nadváhy a obezity na celosvětové HDP vzrostou na 3,29 %. Největší nárůst bude koncentrován v zemích s nižšími zdroji, kde se celkové ekonomické náklady mezi lety 2019 a 2060 zvýší 4× u zemí s vysokými příjmy, zatímco 12–25× se zvýší u zemí s nízkými a středními příjmy [8].
Obezita představuje komplexní patofyziologický proces, jehož hlavními faktory jsou genetická predispozice, vliv prostředí a moderní západní životní styl. V tomto kontextu hrají klíčovou roli faktory jako sedavý způsob života, nadměrná konzumace průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem kalorií, nevyvážená strava, nedostatečná fyzická aktivita, rychlá industrializace a ekonomický růst. Obezita je spojena s řadou zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, steatóza jater, srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, nádorová onemocnění, problémy s kloubním aparátem, psychiatrické poruchy a další. Tyto zdravotní komplikace mají významný dopad na kvalitu života jednotlivců. Následky obezity neohrožují pouze pacienty ze zdravotního hlediska, ale mají také výrazné sociálně-ekonomické dopady. Obezita může omezovat pracovní příležitosti jedinců, což vede k jejich sociální izolaci a negativně prohlubuje kvalitu jejich života [9–12].
Léčba obezity vyžaduje multidisciplinární přístup s účastí nutričního poradenství, endokrinologie, gastroenterologie, chirurgie, psychiatrie, psychologie, fyzioterapie a kondičního tréninku. Klíčový je pacientův aktivní přístup k léčbě, který zahrnuje personalizovanou dietu a pravidelnou fyzickou aktivitu, přizpůsobenou jeho individuálním potřebám. Farmakoterapie je čím dál tím populárnější a nyní zažívá revoluci, ačkoli má své limity stran účinnosti. Chirurgické postupy, jako je chirurgická sleeve gastrektomie a bypassové operace, jsou efektivní (průměrný pokles celkové váhy 15–35 %), ale nesou riziko komplikací a finanční zátěž. Obvykle jsou rezervovány pro pacienty s těžkou obezitou nebo komorbiditami [13,14]. Alternativou je endoskopická léčba, která nabízí vyšší účinnost než farmakoterapie a nižší riziko komplikací ve srovnání s chirurgickými zákroky. Finanční náklady mohou být též nižší. Efektivita na pokles hmotnosti se pohybuje okolo 10–25 % celkové váhy, kdy redukce hmotnosti o 5–10 % již vede k signifikantnímu poklesu rizika kardiovaskulární příhody nebo diabetu mellitu 2. typu [15,16].
Je nezbytné, aby společnost věnovala pozornost prevenci a léčbě obezity, jelikož se jedná o globální problém, který má negativní dopady jak na jednotlivce, tak na celou společnost. Zvýšení povědomí o rizicích spojených s obezitou a podpora zdravějšího životního stylu mohou vést ke snížení jejího rozšíření a minimalizaci jejích negativních důsledků pro zdraví a společnost jako celek.
Endoskopická sleeve gastroplastika
Endoskopická sleeve gastroplastika (ESG) je minimálně invazivní endoskopický zákrok, který se používá k léčbě obezity. Cílem této procedury je zmenšit velikost žaludku pacienta a tím omezit jeho kapacitu pro příjem stravy, což následně vede ke snížení hmotnosti. Postup ESG zahrnuje následující kroky – pacient je uveden do celkové anestezie a následně endoskopista zavádí flexibilní endoskop do žaludku pacienta. Pomocí endoskopu a speciálního zařízení (Endo Tools Therapeutics Endomina, Belgie; Apollo Endosurgery OverStich™ Endoscopic Suturing System, USA) redukuje objem žaludku pacienta směrem od antra žaludku proximálně až po fundus žaludku a vytvoří trubkovitý tvar nebo „rukáv“ z žaludku, podobný chirurgické sleeve gastrektomii (obr. 1). Doba výkonu se zpravidla pohybuje od 40 do 60 min. Po ukončení zákroku je pacient monitorován, sledován a obvykle je propuštěn do domácí péče následující den, nicméně lze ho propustit i v den výkonu. Pacient je instruován stran diety a režimových opatření po zákroku, které jsou obdobné jako po chirurgické sleeve gastrektomii. Následují poté pravidelné kontroly u obezitologa a nutričního specialisty.
Jednou z největších publikovaných studií byla prospektivní multicentrická studie od Barrichella et al., do které bylo zařazeno celkem sedm center s celkovým počtem 193 pacientů. Tito pacienti podstoupili ESG za pomoci Apollo OverStich™. Celková redukce hmotnosti (total body weight loss – %TBWL) byla 15,06 ± 5,22 % a redukce nadměrné hmotnosti (excess weight loss – %EWL) byla 59,41 ± 25,69 % (p < 0,05). V celém souboru se objevily závažné komplikace v 1 % vč. dvou perigastrických kolekcí, které vyžadovaly chirurgickou revizi pacientů [17]. Závěrem autorů bylo, že ESG se zdá být efektivní a bezpečná metoda pro léčbu nadváhy a obezity. Další velkou publikovanou studií byla studie Lopez-Nava et al., rovněž s použitím Appolo OverStich™. Do prospektivní studie bylo zařazeno celkem 164 pacientů, kdy po 2 letech od sledování došlo k poklesu BMI z 38,2 na 30,8 kg/m2. Celkový pokles %TBWL byl 19,5 % a %EWL 60,4 %. Během celé studie nebyla zaznamenána žádná závažná nežádoucí událost [18]. Recentně publikovaná studie od Abu Dayyeha et al. se snažila porovnat ESG s úpravou životního stylu. Celkem do ní bylo zařazeno 209 pacientů (ESG n = 85; kontrola n = 124), přičemž %EWL v 52. týdnu bylo u ESG 49,2 vs. 18,6 %. %TBWL bylo 13,6 % v ESG skupině vs. 0,8 % v kontrolní skupině (p < 0,0001) [19]. Studie, která využila k ESG Endominu, byla publikována Hubertym et al. v roce 2019, bylo do ní zařazeno celkem 71 pacientů, z čehož 49 bylo v aktivní větvi studie a 22 byly kontroly.
Po 6 měsících při srovnání obou skupin byl %EWL signifikantně vyšší v aktivním rameni studie (38,6 %) oproti kontrole (13,4 %; p < 0,001). Ve studii byla pozorována také kvalita života, která se v aktivní větvi výrazně zlepšila oproti kontrole (52,8 vs. 42,1 %). Ani v této studii nebyly pozorovány závažně nežádoucí události [20]. Studie od Sharaiha et al. ukázala výsledky 5letého sledování pacientů po ESG za užití Apollo OverStich™. Do studie bylo zařazeno celkem 216 pacientů s průměrným BMI 39,6 kg/m2. Po 5 letech pacienti dosáhli průměrného %TBWL 15,9 % (p < 0,001), 90 % pacientů si udrželo 5% úbytek hmotnosti a 61 % pacientů si udrželo 10% úbytek hmotnosti. Celková míra nežádoucích událostí byla 1,3 %, bez závažných nebo fatálních nežádoucích událostí. Studie ukazuje, že ESG je bezpečný a účinný způsob léčby obezity s trvalými či dlouhodobými výsledky alespoň po dobu 5 let od zákroku [21].
Randomizovaná studie publikovaná Gkolfakisem z Belgie v roce 2022 měla za cíl zodpovědět otázku, zdali vzorec sutury žaludku bude hrát roli na redukci hmotnosti. Studie zahrnovala celkem tři různé vzorce sutury (Skupina A, B a C). Do studie se zapojilo 48 pacientů, kteří byli sledováni po dobu 12 měsíců. Výsledky ukázaly srovnatelnou účinnost v redukci váhy mezi skupinami, s celkovým %EWL přesahujícím 25 % a %TBWL přesahujícím 10 %. Během studie nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí události [22]. Unicentrická retrospektivní studie od Fayada et al. měla zase za cíl porovnat ESG a intragastrické balóny (IGB). IGB byly naplněny tekutinou a pacientům implantovány na 6 měsíců. Obě skupiny pacientů byly podrobeny identickým postupům ohledně dietního režimu a byly sledovány v průběhu 1, 3, 6 a 12 měsíců. Pacienti s IGB měli nižší výchozí hodnotu BMI a dosáhli nižšího procentuálního úbytku %TBWL v porovnání s pacienty, kteří podstoupili ESG (15,0 vs. 19,5 %; p = 0,01). Navíc pacienti s IGB zaznamenali více nežádoucích událostí ve srovnání s pacienty s ESG (17 vs. 5,2 %) [23]. V roce 2020 byla publikována metaanalýza od autorů Singh et al., která měla za cíl individuálně posoudit účinnost, trvanlivost a bezpečnost procedur IGB a ESG a porovnat je. Bylo do ní zahrnuto 28 studií, z nichž pouze jedna přímo porovnávala ESG a IGB, 9 hodnotilo pouze ESG a 18 hodnotilo IGB. V metaanalýze bylo zjištěno, že ESG dosahuje významně lepších výsledků v úbytku váhy než IGB (%TBWL 17,5 vs. 10,3 %; 12 měsíců). I když obě procedury jsou bezpečné a účinné, ESG se jeví jako metoda s výraznějším a trvanlivějším úbytkem hmotnosti [24]. Studie od Berana et al. provedla metaanalýzu, kde se snažili porovnat efektivitu ESG a laparoskopické sleeve gastrektomie. Analýza zahrnovala sedm studií s 6 775 pacienty. Výsledky ukázaly, že LSG má lepší výsledky v krátkodobém a střednědobém úbytku hmotnosti než ESG. V 6 měsících byl rozdíl v úbytku hmotnosti 7,48 %, v 12 měsících 9,90 %, a v 24 měsících 7,63 % ve prospěch LSG. Nicméně ESG měla nižší výskyt nežádoucích účinků, vč. nově vzniklého gastroezofageálního refluxu (1,3 % u ESG vs. 17,9 % u LSG). Závěrem metaanalýzy bylo, že ESG nabízí bezpečnější a šetrnější alternativu LSG pro pacienty s mírnou až střední obezitou [25].
Novou experimentální metodou v rámci ESG je také ESG s provedením myotomie antra žaludku, kterou prvně publikoval Thompson et al. Návrh nového endoskopického bariatrického zákroku – gastroplastika s endoskopickou myotomií (GEM) – spočívá v provedení myotomie v antrální části žaludku před tradiční ESG, což oslabuje antrální pumpu, která je klíčový prvkem žaludečního vyprazdňování. Studie zkoumala technickou proveditelnost, bezpečnost, krátkodobou účinnost a reakci GEM na vyprazdňování žaludku. Výsledky ukázaly, že tito pacienti (n = 6) dosáhli %TBWL 14,8 % po 3 měsících od zákroku (p < 0,0001). Všichni pacienti dosáhli úbytku hmotnosti nad 10 % po 3 měsících. Celkově byla míra nežádoucích událostí 17 %. Již po 2 týdnech od GEM se zvýšil podíl pacientů s opožděným vyprazdňováním žaludku ze 17 na 100 %. Postprandiální plnost / brzká sytost se významně zvýšila. Studie ukázala, že kombinace pylorus šetřící antrální myotomie s tradiční ESG je proveditelná a bezpečná, s výrazným zpomalením vyprazdňování žaludku a účinným úbytkem hmotnosti [26].
ESG a zařízení, pomocí kterých se ESG provádí, jsou neustále ve vývoji a testování. Jedním z posledních zařízení, které nyní prochází klinickým testováním, je EndoZip od firmy Nitinotes (obr. 2). V pražském IKEM recentně proběhla první First-in-human studie s celkovým počtem 18 pacientů. Výkon spočívá v zavedení zařízení skrze OverTube do žaludku pacienta, výběr vhodného místa k provedení sutury, následně vytažení pediatrického endoskopu, který je zaveden skrze zařízení, a nasátí sliznice žaludku za pomoci vakua do zařízení. Jakmile je sliznice nasáta do zařízení, provádí se automatická cirkulární sutura stěny žaludku pomocí automatické spirální jehly a poté dojde k automatickému utažení sutury a jejímu zakončení. Po dokončení sutury se pokračuje výměnou zařízení za nové a tento proces se opakuje dle velikosti žaludku celkem 4–5×. Celková délka výkonu v celkové anestezii není delší než 40 min. Pooperační režim a sledování je stejné jako u klasické ESG.
Závěr
Nadváha a obezita nadále zůstává celosvětovým problémem, který postihuje nejen zdravotní stav jednotlivců, ale má také významné socioekonomické důsledky pro jedince a společnost. Tato závažná chronická relabující choroba představuje výzvu pro veřejné zdraví a vyžaduje komplexní řešení. V tomto kontextu zaznamenáváme vzestup endoskopických metod, jako je endoskopická sleeve gastroplastika, jako slibné cesty v boji proti nadváze a obezitě.
S nástupem nových zařízení a technik v oblasti endoskopické sutury očekáváme zrychlení a snížení závislosti na odborných znalostech endoskopisty při provádění těchto výkonů. Díky tomu se ESG stane ještě dostupnějším a efektivnějším řešením pro pacienty s obezitou (tab. 2). ESG si zachovává svou pozici jako bezpečný zákrok s dlouhodobým efektem a minimálním výskytem komplikací [27]. S pokračujícím vývojem a zdokonalením technologií lze také očekávat stále lepších výsledků v redukci hmotnosti a postupné přibližování se účinnosti tradiční chirurgické léčbě obezity.
Nicméně pro opravdové posouzení efektivity ESG je potřeba větších souborů s delší dobou sledování.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.
Sources
1. Yumuk V, Tsigos C, Fried M et al. European guidelines for obesity management in adults. Obes Facts 2015; 8(6): 402–424. doi: 10.1159/000442721.
2. Eurostat Statistics Explained. Overweight and obesity – BMI statistics. [online]. Available from: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Overweight_and_obesity_-_BMI_statistics.
3. CDC. Adult Obesity Facts 2020. [online]. Available from: https://www.cdc.gov/obesity/php/data-research/adult-obesity-facts.html.
4. Ward ZJ, Bleich SN, Cradock AL et al. Projected U.S. State-level prevalence of adult obesity and severe obesity. N Engl J Med 2019; 381(25): 2440–2450. doi: 10.1056/NEJMsa1909301.
5. World Health Organization. Obesity and overweight. [online]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight.
6. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Obezita v České republice. [online]. Available from: https://www.nzip.cz/clanek/728-obezita-v-ceske-republice.
7. Státní zdravotní ústav. Studie Zdraví dětí 2016. [online]. Available from: https://szu.cz/tema/studie-zdravotniho-stavu-obyvatelstva/deti/studie-2016/.
8. Okunogbe A, Nugent R, Spencer G et al. Economic impacts of overweight and obesity: current and future estimates for eight countries. BMJ Glob Health 2021; 6(10): e006351. doi: 10.1136/bmjgh-2021-006351.
9. Bluher M. Obesity: global epidemiology and pathogenesis. Nat Rev Endocrinol 2019; 15(5): 288–298. doi: 10.1038/s41574-019-0176-8.
10. Heymsfield SB, Wadden TA. Mechanisms, pathophysiology, and management of obesity. N Engl J Med 2017; 376(3): 254–266. doi: 10.1056/NEJMra1514009.
11. Cusi K. Role of obesity and lipotoxicity in the development of nonalcoholic steatohepatitis: pathophysiology and clinical implications. Gastroenterology 2012; 142(4): 711–725.e6. doi: 10.1053/j.gastro.2012.02.003.
12. Yanovski SZ, Yanovski JA. Obesity. N Engl J Med 2002; 346(8): 591–602. doi: 10.1056/NEJMra012586.
13. Eldar S, Heneghan HM, Brethauer SA et al. Bariatric surgery for treatment of obesity. Int J Obes 2011; 35(Suppl 3): S16–S21. doi: 10.1038/ijo.2011.142.
14. Smith BR, Schauer P, Nguyen NT. Surgical approaches to the treatment of obesity: bariatric surgery. Med Clin North Am 2011; 95(5): 1009–1030. doi: 10.1016/j.mcna.2011.06.010.
15. Knowler WC, Barrett-Connor E, Fowler SE et al. Reduction in the incidence of type 2 diabetes with lifestyle intervention or metformin. N Engl J Med 2002; 346(6): 393–403. doi: 10.1056/NEJMoa012512.
16. Jung SH, Yoon JH, Choi HS et al. Comparative efficacy of bariatric endoscopic procedures in the treatment of morbid obesity: a systematic review and network meta-analysis. Endoscopy 2020; 52(11): 940–954. doi: 10.1055/a-1149-1862.
17. Barrichello S, Hourneaux de Moura DT, Hourneaux de Moura EG et al. Endoscopic sleeve gastroplasty in the management of overweight and obesity: an international multicenter study. Gastrointest Endosc 2019; 90(5): 770–780. doi: 10.1016/j.gie.2019.06.013.
18. Lopez-Nava G, Galvao MP, Bautista-Castano I et al. Endoscopic sleeve gastroplasty for obesity treatment: two years of experience. Arq Bras Cir Dig 2017; 30(1): 18–20. doi: 10.1590/0102-6720201700010006.
19. Abu Dayyeh BK, Bazerbachi F, Vargas EJ et al. Endoscopic sleeve gastroplasty for treatment of class 1 and 2 obesity (MERIT): a prospective, multicentre, randomised trial. Lancet 2022; 400(10350): 441–451. doi: 10.1016/S0140-6736(22)01280-6.
20. Huberty V, Boskoski I, Bove V et al. Endoscopic sutured gastroplasty in addition to lifestyle modification: short-term efficacy in a controlled randomised trial. Gut 2020; gutjnl-2020-3222026. doi: 10.1136/gutjnl-2020-322026.
21. Sharaiha RZ, Hajifathalian K, Kumar R et al. Five-year outcomes of endoscopic sleeve gastroplasty for the treatment of obesity. Clin Gastroenterol Hepatol 2021; 19(5): 1051–1057.e2. doi: 10.1016/j.cgh.2020.09.055.
22. Gkolfakis P, Van Ouytsel P, Mourabit Y et al. Weight loss after endoscopic sleeve gastroplasty is independent of suture pattern: results from a randomized controlled trial. Endosc Int Open 2022; 10(9): E1245–E1253. doi: 10.1055/a-1880-7580.
23. Fayad L, Cheskin LJ, Adam A et al. Endoscopic sleeve gastroplasty versus intragastric balloon insertion: efficacy, durability, and safety. Endoscopy 2019; 51(6): 532–539. doi: 10.1055/a-0852-3441.
24. Singh S, de Moura DTH, Khan A et al. Intragastric balloon versus endoscopic sleeve gastroplasty for the treatment of obesity: a systematic review and meta-analysis. Obes Surg 2020; 30(8): 3010–3029. doi: 10.1007/s11695-020-04644-8.
25. Beran A, Matar R, Jaruvongvanich V et al. Comparative effectiveness and safety between endoscopic sleeve gastroplasty and laparoscopic sleeve gastrectomy: a meta-analysis of 6775 individuals with obesity. Obes Surg 2022; 32(11): 3504–3512. doi: 10.1007/s11695-022-06254-y.
26. Thompson CC, Jirapinyo P, Shah R et al. Gastroplasty with endoscopic myotomy (GEM) for the treatment of obesity: preliminary efficacy and physiologic results. Gastroenterology 2022; 163(5): 1173–1175. doi: 10.1053/j.gastro.2022.07.077.
27. Tysoe O. Endoscopic sleeve gastroplasty: safe and effective. Nat Rev Endocrinol 2022; 18(10): 589. doi: 10.1038/s41574-022-00739-7.
MUDr. Jan Král, Ph.D., MBA
Interní klinika
2. LF UK a FN v Motole
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryArticle was published in
Perspectives in Surgery
2024 Issue 9
Most read in this issue
- Postoperative ileus and possibilities of pharmacological intervention
- Standardized ERAS protocol in liver and pancreatic surgery
- Endoscopic sleeve gastroplasty – where we are and where we are heading
- Endoscopic treatment of complications after bariatric surgery – overview of issues and retrospective analysis of our own results