Robotická resekce rekta – v čem spočívají její výhody?
Authors:
F. Pazdírek; M. Vjaclovský; P. Kocian; M. Bockova; J. Hoch
Authors‘ workplace:
Chirurgická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha, Česká republika
Published in:
Rozhl. Chir., 2023, roč. 102, č. 12, s. 459-463.
Category:
Original articles
doi:
https://doi.org/10.33699/PIS.2023.102.12.459–463
Overview
Úvod: Chirurgická léčba je nejdůležitější součástí multimodální léčby karcinomu rekta. V posledních letech je upřednostňován miniinvazivní způsob operování. Mezi miniinvazivní operace řadíme laparoskopii a nově robotickou chirurgii. Robotický operační systém byl vyvinut ve snaze eliminovat nedostatky laparoskopie, zejména paralelní postavení nástrojů a jejich omezený pohyb. Výhody robotického systému by měly být nejvíce patrny v úzkém a hlubokém prostoru, tedy v oblasti malé pánve. Cílem práce je analyzovat krátkodobé výsledky roboticky asistované operace pro nádory rekta.
Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu souboru 220 pacientů s nádory rekta operovaných roboticky asistovaně. Soubor byl analyzován z hlediska délky operace, krevní ztráty, počtu konverzí k otevřené operaci, kompletnosti TME, pozitivity distálního a cirkumferenčního resekčního okraje, délky hospitalizace a počtu 30denních rehospitalizací. Dále byla hodnocena 30denní pooperační morbidita a mortalita pomocí Clavien-Dindo skóre.
Výsledky: Roboticky asistované operace trvaly průměrně 184 minut. Celkově bylo konvertováno 5 operací, tedy 2,3 %. Kompletního mezorekta bylo dosaženo u 90 % pacientů. Závažné pooperační komplikace, Clavien-Dindo skóre 3–4, bylo zjištěno u 14 % pacientů. Komplikace v anastomóze se vyskytla u 9,6 % nemocných. Délka hospitalizace byla v průměru 8,4 dne.
Závěr: Robotická operace pro nádory rekta je metoda bezpečná s přijatelným množstvím komplikací. Nespornou výhodou robotického systému je zavedený způsob školení a vysoká míra standardizace operačních postupů, díky kterým je možné dosáhnout v krátkém čase velmi dobrých výsledků. V případě peroperačních a časných pooperačních výsledků robotická chirurgie v některých parametrech převyšuje laparoskopickou chirurgii.
ÚVOD
Chirurgická léčba je nejdůležitější součástí multimodální léčby karcinomu rekta. Spočívá v odstranění konečníku s nádorem a přilehlou lymfatickou tkání, tzn. provedení totální mezorektální excize (TME). Kvalita excize mezorekta má vliv na lokální rekurenci onemocnění [1]. Operace je možno provádět otevřeně či miniinvazivně. Mezi miniinvazivní operace řadíme laparoskopii a nově robotickou chirurgii. Je prokázáno, že miniinvazivní operace snižují celkovou pooperační morbiditu, zkracují dobu hospitalizace a urychlují rekonvalescenci [2].
Laparoskopie byla zavedena do klinické praxe téměř před 40 lety a nyní je za svým technologickým zenitem. Nevýhodou laparoskopie je obtížná manipulace v úzkém a hlubokém prostoru, která může způsobit vyšší míru konverzí k otevřené operaci, vyšší krevní ztrátu, nízkou kvalitu mezorektální excize a zvýšený počet komplikací v anastomóze (AL).
Robotický operační systém byl vyvinut ve snaze eliminovat nedostatky laparoskopie, zejména paralelní postavení nástrojů a jejich omezený pohyb [3]. Zásadním rozdílem oproti laparoskopii je způsob ovládání a velký rozsah pohybů jednotlivými nástroji umožňující manipulaci i ve velmi malém prostoru. Instrumenty jsou pevně uchycené, čímž je eliminován třes rukou chirurga. Vysokou mírou rozlišení a stabilním obrazem je docíleno vynikající vizualizace (Obr. 1). Kombinace těchto faktorů umožňuje precizní preparaci v anatomických vrstvách, precizní identifikaci všech struktur včetně cév a v důsledku toho minimální krevní ztráty. Vizualizací hypogastrického nervového plexu mohou být zlepšeny pooperační funkční výsledky. Výhody robotického systému by měly být nejvíce patrny v úzkém a hlubokém prostoru, tedy v oblasti malé pánve.
Cílem práce je analyzovat krátkodobé výsledky roboticky asistované operace pro nádory rekta a ukázat, v čem mohou spočívat její výhody.
METODY
Jde o retrospektivní analýzu souboru 220 pacientů s nádory rekta operovaných roboticky asistovaně na Chirurgické klinice 2. LF UK a FN v Motole v letech 2019–2023. Demografické ukazatele pacientů, BMI a ASA skóre jsou uvedeny v Tab. 1. Klinické stadium nemoci a lokalizace nádorů jsou v následující Tab. 2. Všichni pacienti byli prezentováni na multioborovém semináři s určením postupu léčby v souladu s doporučením ESMO a Modré knihy České onkologické společnosti [4,5]. Samostatná chirurgická léčba byla volena u pacientů nízkého rizika a u pacientů středního rizika, pokud se jednalo o nádory uložené v horní třetině rekta. U ostatních nemocných byla před operaci předřazena neoadjuvantní chemoradioterapie. Užitá multimodální léčba a provedená operace je uvedena v Tab. 3.
Soubor byl analyzován z hlediska délky operace, krevní ztráty, počtu konverzí k otevřené operaci, kvality TME. Krevní ztráta byla měřena pooperačně dle množství krve v odsávací nádobě. Krev v rouškách lze vyloučit. Kvalita TME byla hodnocena erudovaným patologem dle protokolu, který byl vypracován během multicentrické studie s účastí našeho pracoviště, vychází z původního schématu Quirka a byl upraven dle doporučení The Royal College of Pathologists [1,6,7]. Byla hodnocena pozitivita distálního a cirkumferenčního resekčního okraje (DRM, CRM). Za pozitivní DRM, resp. CRM byla považována vzdálenost nádoru od resekční linie menší než 1 mm. Dalšími posuzovanými parametry byla délka hospitalizace, počet 30denních rehospitalizací, 30denní pooperační morbidita a mortalita hodnocená Clavien-Dindo skórem [8]. Samostatně byly hodnoceny chirurgické pooperační komplikace.
Kontrola anastomózy nebyla v pooperačním průběhu prováděna paušálně, ale na základě klinického a laboratorního obrazu. Pokud bylo podezření na AL, bylo provedeno CT vyšetření, případně endoskopické vyšetření. AL byl klasikován dle závažnosti do 3 kategorií dle mezinárodně ustálené klasifikace [9].
První operace byly provedeny pod vedením školitele v souladu s doporučenými postupy Evropské akademie robotické chirurgie (EARCS) [10]. Perioperační a pooperační péče byla v souladu s ERAS protokolem zavedeným na pracovišti [11].
Výsledky byly následně statisticky zpracovány s užitím popisných statistických metod. Vzhledem k absenci srovnatelného souboru laparoskopicky operovaných nemocných z našeho pracoviště byly výsledky následně porovnány s literárními údaji.
Limitací práce je unicentrický charakter studie.
Tab. 1: Demografické údaje pacientů, BMI a ASA skóre
Tab. 1: Patient demographics, BMI and ASA score
|
n=220 |
Pohlaví |
|
muž |
127 (57,7) |
žena |
93 (42,3) |
Věk |
68±11 |
BMI |
27,8±4,8 |
ASA |
|
I-II |
156 (71) |
III-IV |
64 (29) |
Poznámka: Data jsou uvedena následně: n (%), průměr±SD Note: Data are shown as follows: n (%), mean±SD
Tab. 2: Klinické stádium nemoci, lokalizace nádoru
Tab. 2: Clinical stage of the disease, localisation of the tumor
|
n=220 |
Klinické stádium nemoci |
|
I |
15 (6,8) |
II |
62 (28,2) |
III |
143 (65) |
Lokalizace nádoru |
|
vzdálenost od análního okraje, cm |
|
10–15 |
105 (48) |
<10 |
115 (52) |
Poznámka: Data jsou uvedena následně: n (%) Note: Data are shown as follows: n (%)
Tab. 3: Typ provedené operace a onkologické léčby
Tab. 3: Type of surgery performed and oncological treatment
|
n=220 |
Typ operace |
|
AR, PME |
105 (48) |
LAR, TME |
73 (33) |
APR, TME |
42 (19) |
Protektivní ileostomie |
33 (15) |
NCHRT |
50 (20) |
Poznámky: Data jsou uvedena následně: n (%), AR – nízká resekce; LAR – nízká přední resekce; APR abdominoperineální resekce rekta; TME – totální excize mezorekta; PME – parciální excize mezorekta; NCHRT – neoadjuvantní chemoradioterapie – 50,4 Gy, současně kapecitabin v dávce 825 mg/m2 2×denně.
Notes: Data are shown as follows: n (%), AR – anterior resection; LAR – low anterior resection; APR – abdominoperineal resection of the rectum; TME – total mesorectal excision; PME – partial mesorectal excision; NCHRT – neoadjuvant chemoradiotherapy – 50.4 Gy, concomitant capecitabine 825 mg/m2 twice daily.
VÝSLEDKY
Výsledky jsou přehledně uvedeny v tabulce (Tab. 4). Roboticky asistované operace trvaly průměrně 184 minut. Krevní ztráta byla minimální a dosahovala v průměru 37 ml. Celkově bylo konvertováno 5 operací, tedy 2,3 %. Kompletního či téměř kompletního mezorekta bylo dosaženo u 90 % pacientů. Pozitivní DRM byl u 2 % pacientů. Pozitivní CRM byl nalezen u 1,4 % pacientů. Závažné pooperační komplikace, Clavien-Dindo skóre 3–4, bylo zjištěno u 14 % pacientů. Komplikace v anastomóze se vyskytla celkem u 9,6 % nemocných. Ve skupině nádorů v horní třetině rekta, u kterých byla provedena přední resekce a partiální mezorektální excize, se AL vyskytl u 7,6 % pacientů. Ve skupině nádorů střední a distální třetiny rekta, u kterých byla provedena nízká přední resekce s kompletní mezorektální excizí, byl výskyt AL 12,3 %.
AL grade A byl zaznamenán u 1 pacienta, průběh byl asymtomatický a leak byl zachycen při kontrole anastomózy před okluzí založené protektivní ileostomie a byl zhojen bez zvláštních opatření. Pacientům s AL grade B byla primárně založena protektivní ileostomie a ke zhojení leaku postačovala transanální drenáž, případně transanální zavedení VAC systému. Leak grade C byl řešen reoperací, drenáží pánve, založením derivační ileostomie, současně transanální drenáží, případně transanálním zavedením VAC systému. Žádný AL nebyl řešen přešitím či zrušením původní anastomózy.
Tab. 4: Klinické perioperační a pooperační údaje Tab. 4: Clinical perioperative and postoperative data
|
n=220 |
30 denní pooperační morbidita a mortalita |
|
Celkové komplikace |
|
Clavien-Dindo |
|
0 |
107 (48,6) |
I-II |
82 (37,3) |
III-IV |
31 (14,1) |
V |
0 |
Chirurgické komplikace |
|
AL celkem |
17 (9,6) |
grade A |
1 (5,9) |
grade B |
2 (11,8) |
grade C |
14 (82,3) |
AL AR |
8 (7,6) |
AL LAR |
9 (12,3) |
paralytický ileus |
16 (7,2) |
mechanický ileus |
4 (1,8) |
krvácení |
5 (2,3) |
Krevní ztráta, ml |
37±52,2 |
Operační čas, min |
184±39,8 |
Kvalita mezorektální excize |
|
celistvé či téměř celistvé mezorektum |
199 (90,4) |
inkompletní mezorektum |
21 (9,6) |
DRM pozitivita |
4 (1,8) |
CRM pozitivita |
3 (1,4) |
LOS |
8,4±4,6 |
Konverze |
5 (2,3) |
30denní rehospitalizace |
7 (3,2) |
Poznámky: Data jsou uvedena následně: n (%), průměr±SD: Clavien-Dindo hodnocení pooperačních komplikací dle Clavien-Dinda; AL – anastomotický leak, byl hodnocen jen u pacientů, kteří podstoupili resekční výkon s konstrukcí anastomózy; AL – AR anastomotický leak ve skupině pacientů po přední resekci rekta; AL – LAR anastomotický leak ve skupině pacientů po nízké přední resekci rekta; AL grade A – leak nevyžadující terapeutickou intervenci; AL grade B – leak vyžadující neoperační intervenci; AL grade C – leak vyžadující operační intervenci; DRM – distální resekční okraj; CRM – cirkumferenční resekční okraj; LOS – délka hospitalizace.
Notes: Data are shown as follows: n (%), mean±SD; Clavien-Dindo evaluation of postoperative complications: AL – anastomotic leak, was evaluated only in patients who underwent resection procedure with anastomosis construction; AL AR – anastomotic leak in a group of patients after anterior resection of the rectum; AL LAR – anastomotic leak in the group of patients after low anterior resection of the rectum; AL grade A – leak not requiring therapeutic intervention; AL grade B – leak requiring non-surgical intervention; AL grade C – leak requiring surgical intervention; DRM – distal resection margin; CRM – circumferential resection margin; LOS – length of stay.
Délka hospitalizace byla v průměru 8,4 dne. Rehospitalizováno bylo 7 pacientů.
DISKUZE
Operační technika užitá v robotické rektální chirurgii navazuje na operační techniky otevřené a laparoskopické chirurgie. Podstatou je preparace v anatomických vrstvách s maximem využití monopolárních disekčních nástrojů. Cílem je dosažení kompletního, neporušeného mezorekta [12]. Precizní preparace prodlužuje operační čas. V případě robotické chirurgie je operační čas navýšen přípravou systému a časem potřebným k výměně nástrojů. V našem souboru dosahoval průměrný operační čas 184 minut. Ve srovnání s otevřenou a laparoskopickou chirurgií je operační čas nepochybně delší [13–15].
Díky šetrné preparaci i v obtížně přístupném prostoru malé pánve je krevní ztráta malá.
I v našem souboru jsme dosáhli velmi malé krevní ztráty. Krevní ztráta je menší než v případě laparoskopické či otevřené operace rekta [15,16].
Vynikající ovladatelnost systému minimalizuje riziko konverzí k otevřené operaci. V našem souboru jsme byli nuceni konvertovat 2 % operací, převážně z důvodů nepříznivých anatomických poměrů a nedostatečného přehledu při operaci. Ve většině publikovaných prací je u roboticky operovaných pacientů uváděn nižší počet konverzí [16,17]. Metaanalýza Jayne et al., primárně cílená na míru konverzí robotické versus laparoskopické operace rekta, neprokázala v celkovém souboru rozdíl v počtu konverzí, přesto v podskupině obézních mužů byl počet konverzí signifikantně vyšší v neprospěch laparoskopie [18].
Pokud porovnáme kvalitu mezorektální excize u laparoskopické a robotické operace rekta, jsou výsledky srovnatelné [19–21]. V nedávno publikovaných studiích bylo přesto prokázáno, že pacienti s nádory středního a distálního rekta operovaní roboticky měli vyšší kvalitu resekátu [22,23]. V našem souboru jsme dosáhli kompletní či téměř kompletní mezorektum u 90 % pacientů (TME 1,2). V případě pozitivity distálního a cirkumferenčního resekčního okraje jsou výsledky z většiny prací srovnatelné [19,21,24,25]. Díky snazší manipulaci v hloubi malé pánve lze u skupiny nádorů středního a distálního rekta očekávat méně pozitivních cirkumferenčních resekčních okrajů u roboticky operovaných [23].
Závažné pooperační komplikace jsou srovnatelné po robotické i laparoskopické operaci.
V literatuře se uvádí výskyt anastomotických komplikací v rozptylu 4–12 % [20,26]. V našem souboru se AL vyskytl celkem u 9,6 % pacientů. Vyšší AL se vyskytl u pacientů, u kterých byla provedena nízká přední resekce a totální excize mezorekta. Vyšší počet AL může být způsoben nízkým počtem provedených protektivních ileostomií. Procento pacientů s pooperačním krvácením a ileem je velmi nízké [20]. V našem souboru bylo pro krvácení a mechanický ileus revidováno 2,3 %, resp. 1,8 % nemocných.
Délka hospitalizace po laparoskopické a robotické resekci rekta je srovnatelná [26]. V souboru našich pacientů byla průměrná délka hospitalizace 8,4 dne. Díky delší době hospitalizace je počet rehospitalizací našich pacientů ve srovnání s publikovanými údaji nízký, a to 3 % [27].
Souhrnně lze říci, že naše výsledky jsou srovnatelné s výsledky dříve publikovaných prací z českých chirurgických pracovišť [28,29].
Podstatou sdělení byly krátkodobé výsledky robotické resekce rekta. Analýza dlouhodobých výsledků jak funkčních, tak onkologických není vzhledem ke krátkému odstupu od operace možná. Z literatury vyplývá, že funkční pooperační výsledky mohou být příznivější u robotické chirurgie, zejména co se týká močové funkce a lepší kvality života. Sexuální funkce jsou v obou skupinách podobné [30]. Kvalita života je v uvedených studiích hodnocena dotazníkem QLQ-C30 Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny [30,31].
Podle písemnictví je celkové přežití nemocných (OS) i doba bez nemoci (DFS) v obou skupinách srovnatelná [32].
Nespornou výhodou robotického systému je zavedený způsob školení a vysoká míra standardizace zavedených operačních postupů. I z našeho souboru je patrné, že pod vedením zkušeného školitele lze dosáhnout během krátké doby velmi dobrých výsledků [10].
Je třeba zdůraznit, že robotická chirurgie rozvíjí laparoskopickou operační techniku, nelze proto od ní očekávat zásadní posun ve zlepšení peroperačních a pooperačních výsledků. Robotický operační systém je technologie na začátku svého evolučního vývoje s velkým potenciálem rozvoje do budoucna, s možností implementace anatomických map a umělé inteligence.
ZÁVĚR
Z našeho souboru i literárních údajů vyplývá, že robotická operace pro nádory rekta je metoda bezpečná s přijatelným množstvím komplikací. Nespornou výhodou robotického systému je zavedený způsob školení a vysoká míra standardizace operačních postupů, díky kterým je možné dosáhnout v krátkém čase velmi dobrých výsledků. Díky výborné vizualizaci jsou operace velmi šetrné s minimální krevní ztrátou.
V případě peroperačních a časných pooperačních výsledků robotická chirurgie v některých parametrech převyšuje laparoskopickou chirurgii. Tyto rozdíly jsou více patrné u operací středního a distálního rekta.
Robotická chirurgie je metoda na začátku svého evolučního vývoje s velkým potenciálem dalšího zdokonalení.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.
MUDr. Filip Pazdírek, Ph.D.,
Chirurgická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
e-mail: filip.pazdirek@fnmotol.cz
Sources
- Quirke P, Dixon MF, Durdey P, et al. Local recurrence of rectal adenocarcinoma due to inadequate surgical resection: Histopathological study of lateral tumour spread and surgical excision. The Lancet 1986;328(8514):996–999. doi:10.1016/ S0140-6736(86)92612-7.
- Wang CL, Qu G, Xu HW. The shortand long-term outcomes of laparoscopic versus open surgery for colorectal cancer: a meta-analysis. Int J Colorectal Dis. 2014;29(3):309–320. doi:10.1007/s00384-013-1827-1.
- George EI, Brand TC, LaPorta A, et al. Origins of robotic surgery: From skepticism to standard of care. JSLS 2018;22(4). doi:10.4293/JSLS.2018.00039.
- Glynne-Jones R, Wyrwicz L, Tiret E, et al. Rectal cancer: ESMO clinical practice guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Annals of Oncology 2018; 29(Suppl 4):iv263. doi:10.1093/annonc/ mdy161.
- Kiss I. Modrá kniha České onkologické společnosti. Masarykův onkologický ústav, Brno 2021.
- Hoch J, Ferko A, Bláha M, et al. Parametric monitoring of the quality of total mesorectal excision and surgical treatment of rectal carcinoma results of a multicenter study. [In Czech language]. Rozhledy v chirurgii 2016;95(7):262–267.
- Loughrey MB, Webster F, Arends MJ, et al. Dataset for pathology reporting of colorectal cancer: Recommendations from the International Collaboration on Cancer Reporting (ICCR). Annals of Surgery 2022;275(3):e549–e61. doi:10.1097/ sla.0000000000005051.
- Dindo D, Demartines N, Clavien PA. Classification of surgical complications: a new proposal with evaluation in a cohort of 6336 patients and results of a survey. Annals of Surgery 2004;240(2):205–213. doi:10.1097/01.sla.0000133083.54934.ae.
- Rahbari NN, Weitz J, Hohenberger W, et al. Definition and grading of anastomotic leakage following anterior resection of the rectum: a proposal by the International Study Group of Rectal Cancer. Surgery 2010;147(3):339–351. doi:10.1016/j. surg.2009.10.012.
- Miskovic D, Ahmed J, Bissett-Amess R, et al. European consensus on the standardization of robotic total mesorectal excision for rectal cancer. Colorectal Dis. 2019;21(3):270–276. doi:10.1111/codi.14502.
- Kocián P, Pazdírek F, Přikryl P, et al. Should minimally invasive approaches in rectal surgery be regarded as a key element of modern enhanced recovery perioperative care? Acta Chirurgica Belgica 2023;123(2):163–169. doi:10.1080/00015458.2021.1971871.
- Heald RJ, Husband EM, Ryall RD. The mesorectum in rectal cancer surgery – the clue to pelvic recurrence? The British Journal of Surgery 1982;69(10):613–616.
- Lin S, Jiang HG, Chen ZH, et al. Meta-analysis of robotic and laparoscopic surgery for treatment of rectal cancer. World J Gastroenterol. 2011;17(47):5214–5220. doi: 10.3748/wjg.v17.i47.5214.
- Liao G, Li YB, Zhao Z, et al. Robotic-assisted surgery versus open surgery in the treatment of rectal cancer: the current evidence. Scientific Reports 2016;6:26981. doi:10.1038/srep26981.
- Ishihara S, Kiyomatsu T, Kawai K, et al. The short-term outcomes of robotic sphincter-preserving surgery for rectal cancer: comparison with open and laparoscopic surgery using a propensity score analysis. Int J Colorectal Dis. 2018;33(8):1047– 1055. doi:10.1007/s00384-018-3056-0.
- Khajeh E, Aminizadeh E, Dooghaie Moghadam A, et al. Outcomes of robot-assisted surgery in rectal cancer compared with open and laparoscopic surgery. Cancers (Basel) 2023;15(3). doi:10.3390/ cancers15030839.
- Trastulli S, Farinella E, Cirocchi R, et al. Robotic resection compared with laparoscopic rectal resection for cancer: systematic review and meta-analysis of short-term outcome. Colorectal Dis. 2012;14(4):e134–156. doi: 10.1111/j.1463-1318.2011.02907.x.
- Jayne D, Pigazzi A, Marshall H, et al. Effect of robotic-assisted vs conventional laparoscopic surgery on risk of conversion to open laparotomy among patients undergoing resection for rectal cancer: The ROLARR randomized clinical trial. JAMA 2017;318(16):1569–1580. doi:10.1001/jama.2017.7219.
- Barrie J, Jayne DG, Wright J, et al. Attaining surgical competency and its implications in surgical clinical trial design: a systematic review of the learning curve in laparoscopic and robot-assisted laparoscopic colorectal cancer surgery. Ann Surg Oncol. 2014;21(3):829–840. doi:10.1245/s10434-013-3348-0.
- Tang B, Lei X, Ai J, et al. Comparison of robotic and laparoscopic rectal cancer surgery: a meta-analysis of randomized controlled trials. World J Surg Oncol. 2021;19(1):38. doi:10.1186/s12957-021-02128-2.
- Kim MJ, Park SC, Park JW, et al. Robot-assisted versus laparoscopic surgery for rectal cancer: A phase II open label prospective randomized controlled trial. Annals of Surgery 2018;267(2):243–51. doi:10.1097/sla.0000000000002321.
- Feng Q, Yuan W, Li T, et al. Robotic versus laparoscopic surgery for middle and low rectal cancer (REAL): short-term outcomes of a multicentre randomised controlled trial. Lancet Gastroenterol Hepatol. 2022;7(11):991–1004. doi:10.1016/ S2468-1253(22)00248-5.
- Xu J, Yuan W, Li T, et al. Robotic versus laparoscopic surgery for middle and low rectal cancer (REAL): Short-term outcomes of a multicenter randomized controlled trial. Journal of Clinical Oncology 2022;40(4_suppl). doi:10.1200/ JCO.2022.40.4_suppl.014.
- de Jesus JP, Valadão M, de Castro Araujo RO, et al. The circumferential resection margins status: A comparison of robotic, laparoscopic and open total mesorectal excision for mid and low rectal cancer. EJSO 2016;42(6):808–812. doi:10.1016/j. ejso.2016.03.002.
- Guo Y, Luo Y, Song X, et al. Comparison of pathologic outcomes of robotic and open resections for rectal cancer: A systematic review and meta-analysis. PLoS One 2021;16(1):e0245154. doi:10.1371/journal.pone.0245154.
- Prete FP, Pezzolla A, Prete F, et al. Robotic versus laparoscopic minimally invasive surgery for rectal cancer: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Annals of Surgery 2018;267(6):1034–1046. doi:10.1097/sla.0000000000002523.
- Bliss LA, Maguire LH, Chau Z, et al. Readmission after resections of the colon and rectum: Predictors of a costly and common outcome. Diseases of the Colon and Rectum 2015;58(12):1164–1173. doi:10.1097/DCR.0000000000000433.
- Skrovina M, Machackova M, Martinek L, et al. Total mesorectal excision for rectal cancer – laparoscopic versus robotic approach [In Czech]. Rozhledy v chirurgii 2021;100(11):527–532. doi:10.33699/PIS.2021.100.11.527-533.
- Langer D, Vocka M, Kalvach J, et al. Robotic-assisted surgery for rectal cancer results of a non-randomized study [In Czech]. Rozhledy v chirurgii 2021;100(5):227–231. doi:10.33699/PIS.2021.100.5.229-233.
- Kowalewski KF, Seifert L, Ali S, et al. Functional outcomes after laparoscopic versus robotic-assisted rectal resection: a systematic review and meta-analysis. Surgical Endoscopy 2021;35(1):81–95. doi: 10.1007/s00464-019-07361-1.
- Fayers P, Bottomley A, Group EQoL, Unit QoL. Quality of life research within the EORTC-the EORTC QLQ-C30. European Organisation for Research and Treatment of Cancer. Eur J Cancer. 2002;38 Suppl 4:S125–133. doi:10.1016/s09598049(01)00448-8.
- Qiu H, Yu D, Ye S, et al. Long-term oncological outcomes in robotic versus laparoscopic approach for rectal cancer: A systematic review and meta-analysis. Int J Surg. 2020;80:225–230. doi:10.1016/j. ijsu.2020.03.009.
Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryArticle was published in
Perspectives in Surgery
2023 Issue 12
Most read in this issue
- Bosworthova zlomenina hlezna − současný stav
- Robotická resekce rekta – v čem spočívají její výhody?
- Gastrinom duodena − kazuistika
- Význam glykokalyxu v chirurgii