Kvalita života pacientů s extraezofageálním refluxem
:
R. Bužgová 1; R. Zeleníková 1; Karol Zeleník 2,3; Pavel Komínek 2
:
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
; vedoucí ústavu doc. PhDr. D. Jarošová, Ph. D.
Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava
1; přednosta doc. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
Katedra chirurgických oborů Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
2; vedoucí katedry doc. MUDr. J. Dostalík, CSc.
3
:
Otorinolaryngol Foniatr, 61, 2012, No. 3, pp. 184-188.
:
Original Article
Cíl:
Zjistit kvalitu života u pacientů s příznaky extraezofageálního refluxu (EER).
Metodika:
Do studie byli zařazeni pacienti se symptomy typickými pro EER (chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus), trvajícími minimálně tři měsíce a/nebo příznaky refluxní laryngitidy. Ke zjištění kvality života byl použitý dotazník WHOQOL-BREF. Výsledky byly porovnány s populační normou.
Výsledky:
Do studie bylo zařazeno 41 pacientů, průměrný věk činil 48 let. Pacienti s příznaky EER vykazovali signifikantně významně sníženou kvalitu života ve srovnání s populační normou pouze v doméně fyzické zdraví (p = 0,0000) a v samostatné položce hodnotící celkovou spokojenost se zdravím (p = 0,0000). V oblasti fyzického zdraví negativně hodnotili zejména bolest, nepříjemné pocity a závislost na lékařské péči. V ostatních doménách (prožívání, sociální vztahy, prostředí) hodnotili pacienti jednotlivé položky podobně jako běžná populace, kromě položky „negativní pocity“ v doméně psychické zdraví.
Závěry:
U pacientů s EER byla zjištěna nižší kvalita života v porovnání s běžnou populací, a to v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím.
Klíčová slova:
extraezofageální reflux, pH-metrie, kvalita života, dotazník WHOQOL-BREF.
ÚVOD
Kvalita života je považována za vhodný indikátor fyzického, psychického a sociálního zdraví a slouží ke zkoumání dopadu nemoci na život pacienta, k hodnocení účinnosti péče a výzkumu vlivu socioekonomických podmínek na zdraví populace (5). „Health related quality of life“ je subjektivní pocit životní pohody, který je asociován s nemocí či úrazem, léčbou a jejími vedlejšími účinky (9). Podle výzkumu kvality života u pacientů trpících dlouhodobými zdravotními problémy (například diabetes mellitus, ischemická choroba srdeční a další) bylo prokázáno, že zhoršený zdravotní stav negativně ovlivňuje všechny oblasti kvality života (1, 2, 5). Pro měření kvality života existuje mnoho nástrojů (SF-36, SEIQOL, SQUALA, WHOQOL aj.) (6, 7, 10, 13).
Extraezofageální reflux (EER) se nejčastěji manifestuje v oblasti hypofaryngu a hrtanu, kde vyvolává zahlenění, chrapot, pokašlávání či pocit cizího tělesa v krku (15). Tyto symptomy jsou nepříjemné, obtěžující jak nemocného, tak i okolí (neustále pokašlávaní, chraptění). Přestože EER lze pozorovat u 4–10 % pacientů přicházejících do ORL ambulancí (11), často mu není zdravotníky věnována náležitá pozornost a pacienti jsou považováni za hypochondry, nebo jsou obtíže připisované chronickým změnám, které souvisejí s věkem a pacient odchází od lékaře s poučením, že s tím nelze nic dělat. Zdravotníci se také často soustředí převážně na vyloučení maligního onemocnění (co je samozřejmě správně a mělo by být na prvním místě) a další příčiny obtíží bagatelizují, přičemž nevnímají, že tyto nemocné EER opravdu významně obtěžuje.
Cílem práce je stanovit jak výše uvedené symptomy, které často souvisejí s EER, ovlivňují celkovou kvalitu života. Byl k tomu vybrán dotazník WHOQOL, který se zaměřuje na pět hlavních oblastí kvality života - tělesný stav a funkce, psychologické funkce, úroveň nezávislosti, sociální vztahy a prostředí (6).
METODY
Studie probíhala na Otorinolaryngologické klinice FN v Ostravě v období od dubna 2008 do listopadu 2010, podmínkou zařazení pacienta do studie byl podpis informovaného souhlasu.
- Vstupní kritéria a vylučovací kritéria: Do studie byli zváni pacienti starší 18 let se symptomy, které jsou typické pro EER (zejména chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus) a/nebo příznaky refluxní laryngitidy. Podmínkou bylo, aby délka obtíží byla minimálně 3 měsíce. S cílem vyloučit další faktory, které by mohly mít vliv na kvalitu života, nebyli do studie zařazeni pacienti s dalšími závažnými nemocemi (např. onkologickými, kardiovaskulárními, kloubními atd.)
- Demografická data: Pomocí dotazníku byla zaznamenána následující anamnestická data: věk v letech, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání a zaměstnání (s tím, že byla zvlášť vyčleněna skupina hlasových profesionálů podle Unie evropských foniatrů) (14).
- Vyplnění dotazníku WHOQO-BREF: Dotazník obsahuje 24 položek sdružených do čtyř domén (fyzická, psychologická, sociální oblast a prostředí) a dvě samostatné položky hodnotící celkovou kvalitu života a zdravotní stav. Doména č. 1 (fyzické zdraví) se zaměřuje na hodnocení bolesti, závislosti na lékařské péči, únavu, pohyblivost, spánek, každodenní činnosti a pracovní činnosti. Doména č. 2 (prožívání – psychologická oblast) se zaměřuje na potěšení ze života, smysl života, soustředění, přijetí tělesného vzhledu, spokojenost se sebou a negativní pocity. Doména č. 3 (sociální vztahy) se zaměřuje na osobní vztahy, sexuální život, podporu přátel a osobní bezpečí. Doména č. 4 (prostředí) se zaměřuje na životní prostředí, finanční situaci, přístup k informacím, záliby, prostředí v okolí bydliště, dostupnost zdravotní péče a dopravu.
- pH-metrie: Byla provedena podle již v minulosti popsané metodiky (16). Jako patologický EER byl hodnocen reflux area index 4 (RAI4) vyšší než 6,3.
-
Analýza dat: Výsledky dotazníku WHOQOL--BREF byly vyhodnoceny jako:
- a) doménové skóre, které představuje průměrné hrubé skóre spočtené z příslušných položek, včetně transformace na škálu od 4 do 20 a
- b) hodnoty odpovědí dvou samostatných položek, které hodnotí celkovou kvalitu života Q1 a celkový zdravotní stav Q2.
Vytvoření hrubých doménových skóre a jejich transformace byly provedeny podle metodiky Dragomírecké (6). Rozpětí škály u jednotlivých otázek je 1 - 5, u domén je 4 - 20, přičemž vyšší skóre znamená lepší kvalitu života. Pro převod dat z dotazníků do elektronické podoby byl použit program EpiData. Pro analýzu dat byl použit program Stata v. 10. Pro popisnou analýzu byly použity základní statistické charakteristiky – frekvenční počty, aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota. Pro srovnání parametrů sledovaného souboru s běžnou populací byl použit t-test pro dva výběry. Pro srovnávání parametrů mezi skupinami sledovaného souboru byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Všechny statistické testy byly vyhodnoceny na 5% hladině významnosti.
VÝSLEDKY
Ze 73 oslovených pacientů souhlasilo se zařazením do studie 41 (56 %), 24 žen a 17 mužů. Průměrný věk činil 48 let (směrodatná odchylka s = 13 let), variační rozpětí od 28 do 79 let (tab. 1).
Kvalita života pacientů s příznaky EER byla nejdříve porovnána s populační normou (6). Pacienti s příznaky EER vykazovali signifikantně významně sníženou kvalitu života ve srovnání s populační normou pouze v doméně fyzické zdraví (p = 0,0000) a v samostatné položce hodnotící celkovou spokojenost se zdravím (p = 0,0000). V doméně 4 (prostředí) uvedli naopak významně vyšší spokojenost než běžná populace (tab. 2).
V oblasti fyzického zdraví negativně hodnotili zejména bolest, nepříjemné pocity a závislost na lékařské péči. V ostatních doménách hodnotili pacienti jednotlivé položky podobně jako běžná populace, kromě položky „negativní pocity“ v doméně psychické zdraví. Pacienti uvedli, že se u nich často objevovaly negativní pocity, jako je rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese (tab. 3).
Pacienti zaměstnaní jako hlasoví profesionálové vykazovali signifikantně vyšší skóre kvality života ve všech doménách dotazníku WHOQOL-BREF ve srovnání s pacienty s jiným zaměstnáním (tab. 4).
Podle výsledku pH-metrie byli pacienti rozděleni do tří skupin: pacienti bez prokázaného EER (RAI4 = 0), pacienti s možným EER (RAI = 0,1-6,3) a pacienti s patologickým EER (RAI > 6,3). Mezi jednotlivými skupinami nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v kvalitě života (tab. 5)
DISKUSE
V ORL ambulancích se denně potkáváme s pacienty, kteří udávají příznaky EER (zahlenění, chrapot, pokašlávání, pocity cizího tělesa v krku). Po vyloučení maligního onemocnění se často problémy pacienta uzavřou jako chronická faryngolaryngitida s tím, že pacient si na to musí zvyknout. Část těchto pacientů (cca 30-40 %) ale trpí signifikantním EER, který lze úspěšně léčit pomoci inhibitorů protonové pumpy či prokinetik, a tím zabránit možným komplikacím a zlepšit jejich kvalitu života (16).
V České republice nebyla kvalita života u pacientů s příznaky EER zatím zjišťována. Touto problematikou se zabývali někteří zahraniční autoři. Carrau a spol. zjišťovali dopad laryngofaryngeálního refluxu (LPR) na kvalitu života pacientů v USA. U 117 pacientů s LPR byla statisticky významně nižší kvalita života v 7 z 8 domén dotazníku SF 36 ve srovnání s běžnou populací (n=2474), nejvíce v doméně sociálních funkcí a tělesné bolesti. V doménách sociální funkce a vitalita uvedli pacienti s LPR také nižší kvalitu života ve srovnání se souborem 516 pacientů s gastroezofageálním refluxem (3). Také Siupsinskiene a spol. prokázali signifikantně nižší skóre kvality života u 100 pacientů s LPR v doméně psychického a fyzického zdraví a sociálních aktivitách (dotazníky W-BVAS – Well-being, HADS, Disability in social activities) ve srovnání s kontrolním souborem 109 pacientů (12). Cheung a spol. zjistili vnímání zhoršené kvality života měřené dotazníkem SF-36 u 76 pacientů s LPR v Číně ve srovnání s kontrolním souborem (n = 73), a to v doménách sociální funkce, bolest a celkové vnímání (4).
V naší studii byla prokázána statisticky významně nižší kvalita života pacientů s příznaky EER pouze v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím. V jednotlivých položkách hodnotili pacienti výrazně hůře bolest a nepříjemné pocity a častý výskyt negativních emocí.
Skupina hlasových profesionálů (13 pacientů) hodnotila kvalitu života signifikantně lépe v porovnání s pacienty s jiným zaměstnáním. Tento nález je překvapivý, náš předpoklad byl spíše opačný – předpokládali jsme, že kvalitu života hlasových profesionálů bude EER více zhoršovat. Nutno však podotknout, že 11 ze 13 hlasových profesionálů mělo vysokoškolské vzdělání, naopak 93 % pacientů v jiném zaměstnání dosáhlo pouze základního nebo středoškolského vzdělání. Domníváme se proto, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obecně lepší kvalitu života.
Pomocí pH-metrie bylo stanoveno, u kterých pacientů jsou udávané problémy (chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus) způsobeny patologickým EER. Mezi jednotlivými skupinami, vzniknutými podle výsledku pH-metrie (bez EER, EER možný, patologický EER), nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v kvalitě života. Zhoršení kvality života u pacientů s chrapotem, zahleněním, pokašláváním či globusem tedy nezávisí na vyvolávajícím faktoru (kromě EER to může být i protrahovaný infekční zánět, alergie, chronická fumatorická laryngitida a vlivy prostředí).
ZÁVĚR
U pacientů s EER byla zjištěna nižší kvalita života v porovnání s běžnou populací, a to v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím. Zlepšení kvality života těchto pacientů lze dosáhnout cílenou léčbou.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR 10612-3.
Poděkování
Za pomoc při statistickém zpracování dat děkuji Ing. Haně Tomáškové, Ph.D., z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
MUDr. Karol Zeleník, Ph.D.
Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52 Ostrava
e-mail: karol.zelenik@fno.cz
Sources
1. Bužgová, R., Hájková, M., Jasiaková, A.: Zkušenosti s měřením kvality života dotazníkem WHOQOL-BREF u vybraných skupin pacientů. Kontakt, 2009, 11, s. 246-251.
2. Bužgová, R., Bužga, M., Kristiníková, J., WHOQOL: Assessment of quality of life in patients after lowerlimb amputation. Acta Medica Martiana, 2009, 9, s. 33-40.
3. Carrau, R. L., Khidr A., Crawley, J. A., Hillson, E. M., Davis, J. K., Pashos, C. L.: The impact of laryngopharyngeal reflux on patient-reported quality of life. Laryngoscope, 114, 2004, s. 670-674.
4. Cheung, T. K., Lam, P. K. Y., Wei W. I., Wong, W. M., Ng, M. L., Gu, Q., Hung, I. F., Wong, B. C. Y.: Quality of life in patients with laryngopharyngeal reflux. Digestion, 79, 2009, s. 52-57.
5. Dragomírecká, E., Bartoňová, J.: Dotazník kvality života světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF: Psychometické vlastnosti a první zkušenosti s českou verzí. Psychiatrie, 10, 2006, s. 144-149.
6. Dragomírecká, E., Bartoňová, J.: WHOQOL-BREF: Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života světové zdravotnické organizace. Praha, Psychiatrické centrum Praha, 2006, 83 s.
7. Dragomírecká, E. a kol.: SQUALA - Příručka pro uživatele české verze Dotazníku subjektivní kvality života SQUALA. Praha, Psychiatrické centrum Praha, 2006, 68 s.
8. Hnilica, K.: Diagnóza a věk moderují vztah mezi zdravím, emočním životem a spokojeností se životem. Československá psychologie, 50, 2006, s. 489-506.
9. Hnilicová, H.: Kvalita života a její význam pro zdravotnictví a medicínu. In: Payne, J.: Kvalita života a zdraví. 1. vyd., Praha, Triton, 2005, s. 205-216.
10. Křihohlavý, J.: Psychologie nemoci. 1. vyd., Praha, Grada Publishing, 2002, 198 s.
11. Sataloff, R. T., Castell, D. O., Katz, P. O., Sataloff, D. M.: Reflux laryngitis and related disorders. Third edition. Plural Publishing, 2006, 171 s.
12. Siupsinskiene, N., Adamonis, K., Toohill, R. J.: Quality of life in laryngopharyngeal reflux patients. Laryngoscope, 117, 2007, s. 480-484.
13. Sobotík, Z.: Zkušenosti s použitým předběžné zprávy české verze amerického dotazníku o zdraví (SF-36). Zdravotnictví v České republice, 1998, 1, s. 50-54.
14. Veldová, Z.: Možnosti léčby hlasových profesionálů v ambulantní praxi. Interní medicína pro praxi, 11, 2005, s. 496-498.
15. Zeleník, K., Komínek, P., Stárek, I, Machytka, E.: Extraezofageální reflux (1. část). Epidemiologie, patofyziologie a diagnostika. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, s. 143-150.
16. Zeleník, K., Kopřivová, H., Komínek, P.: Extraezofageální reflux: porovnání základních diagnostických metod (Reflux symptom index, Reflux finding score, diagnosticko-terapeutický test, pH-metrie). Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 2011, v tisku
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2012 Issue 3
Most read in this issue
- Chronic Hypertrophic Rhinitis Resistant to Conservative Therapy – Comparison of Various Surgical Techniques of Mucotomy/Turbinoplasty (Including Economic Analysis)
- Effect of Facial Cleft Malformations of Middle Ear Disease
- Quality of Life in Patients with Extraesophageal Reflux
- Diagnostic Pitfalls on Parathyroid Gland Cyst (Case report)