Sledování vlivu délky zpožděné zpětné sluchové vazby na zlepšení plynulosti řeči u koktavých

Download PDF English version

Authors: M. Hrbková; M. Lašťovka
Authors‘ workplace: Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha přednostka doc. MUDr. O. Dlouhá, CSc.
Published in: Otorinolaryngol Foniatr, 55, 2006, No. 1, pp. 3-6.
Category: Original Article

Overview

Souhrn:
Pozitivní vliv zpožděné zpětné sluchové vazby na řeč koktavých je znám od roku 1951 (tzv. Lee-efekt podle jména objevitele, či DAF z anglického Delayed Auditory Feedback). Předpokládá se nesoulad mezi zpětnou proprioceptivní a sluchovou vazbou, který se právě vlivem zpožděné akustické aferentace vyrovnává. Jako optimální délka zpoždění se udává délka 55 ms, v naší studii jsme použili i zpoždění kratší (dříve totiž nebylo možné z technických důvodů tato zpoždění vyšetřovat).

Náš soubor obsahoval 41 pacientů. Zjistili jsme, že u 16 pacientů (39 %) došlo ke zlepšení plynulosti řeči při délce zpoždění 55 ms, což je ve shodě s předchozími studiemi. U osmi pacientů (19 %) však došlo k výraznému zlepšení plynulosti řeči i pod vlivem délky zpoždění 40 ms, zejména pak ve skupině balbutiků do 15 let.

Plynulost řeči tedy lze zlepšit i při užití zpoždění kratších než 55 ms. U 13 pacientů (32 %) byl zaznamenán pozitivní vliv až do délky zpoždění 110 ms a u čtyř pacientů jsme nezaznamenali zlepšení plynulosti řeči pod vlivem DAF. Zajímavé je, že ne vždy dochází ke shodě mezi subjektivním hodnocením samotného pacienta a hodnocením objektivním. Lee-efekt se využívá nejen k diagnostickým, ale i terapeutickým účelům.

Klíčová slova:
koktavost, zpožděná zpětná sluchová vazba, Lee-efekt.