Endonazální dakryocystorinostomie II.(Rozbor 208 operací)

Overview

Autoři předkládají rozbor 208 primárních endonazálních dakryocystorinostomií (EDCR),které provedli v letech 1995-2000. Indikací k operaci byla u dětí nejčastěji vrozená neprůchodnostslzovodu, u dospělých idiopatická obstrukce slzovodu, 12krát nalezli dakryolit. Ze 167 subsakálníchči sakálních obstrukcí dosáhli vyléčení či zlepšení stavu ve 153 případech, tj. 91,6 %, ze 29 kombinovaných subsakálních a sakálních obstrukcí v 17 případech, tj. 58,6 %, z 12 suprasakálních obstrukcíjen ve čtyřech případech, tj. 33,3 %. Ve srovnání s dospělými nebylo u dětských pacientů dosaženohorších výsledků. Nejčastější komplikací byl vznik pooperačního hematomu víčka a emfyzémuvíček.Autoři rozebírají účinek pomocných zákroků na výsledek EDCR. Za nejúčinnější považují resekcihlavy střední skořepy, kde dosáhli vyléčení ve 38 případech z 39 operovaných, pokud byla resekcehlavy střední skořepy kombinována s přední etmoidektomií, bylo dosaženo vyléčení ve 20 z 23operovaných případů. Významný vliv je připisován i použití kanalikulárních silikonových stentů.Protože však stenty byly používány u komplikovanějších případů a dětí, nebylo možno provéstvalidní srovnání skupiny se stentem a skupiny bez stentu. Limitujícím faktorem pro častějšípoužívání stentu může být cena stentů.V diskusi jsou prezentovány vlastní zkušenosti s EDCR. Autoři používají k trepanaci kosti častějidláto, v případě rizika zajizvení stomie a prominující hlavy střední skořepy se spíše přiklánějí k jejíresekci. K vyhledání projekce slzného vaku na laterální stěně používají nejčastěji bajonetovoupinzetu.

Klíčová slova:
endonazální dakryocystorinostomie, výsledky, resekce hlavy střední skořepy,stenty.