Komplexní řešení závrativých stavů funkčními metodami: Posturografie a vestibulární rehabilitace

Závratě jsou druhým nejčastějším obecným příznakem poruchy lidského zdraví, po bolesti hlavy. Jen asi ve 20 % případů lze nalézt organickou příčinu stavu. U dalších 80 % se jedná o neorganické funkční vertigo, především ve smyslu poruch centrální integrace jednotlivých rov -⁠ novážných subsystémů (vestibulárního, vizuálního, somatosenzorického). Pomocí otoneurologické -⁠ ho vyšetření je prováděno funkční zhodnocení závrativého stavu a jeho diagnosticko-léčebná kategorizace: vestibulopatie, dysequilibrium, benigní polohové paroxyzmální vertigo (BPPV). Posturografie je funkční vyšetřovací metodou závrativých stavů, kdy je registrován pohyb těžiště pacienta. Metoda nehodnotí příčinu, ale kvantitu a vnější projevy vertiga. Posturografie je nezbytná k objektivizaci závrati a monitorování léčebných postupů. Hodnotíme dráhu a plochu spontánní balance, velikost a vektor balance a Rombergův poměr. Uvádíme základní posturografické para -⁠ metry u jednotlivých diagnosticko-léčebných kategorií vertiga. Vestibulární rehabilitace je soubor cvičení s cílem harmonizovat funkci všech tří rovnovážných subsystémů. Metoda se opírá o kompenzační možnosti organismu: adaptaci a substituci. BPPV je léčebně ovlivňováno speciálními polohovacími manévry. Každá diagnostickoléčebná závrativá kategorie odpovídá určitému typu vestibulární rehabilitace.

Klíčová slova:
funkční vertigo, teorie, posturografie, vestibulární rehabilitace.