Změny, které přináší novela vyhlášky č. 79/2022 Sb., o pracovnělékařských prohlídkách v praxi

Overview

SOUHRN Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) přináší některé úpravy v oblasti pracovnělékařských služeb. Cílem sdělení je shrnout tyto změny v aplikační rovině, aniž jsou diskutovány jejich důvody či očekávaný přínos. Článek je tak určen zejména těm čtenářům, kteří tyto služby poskytují a využívají a znají původní znění předpisu.

Klíčová slova:

pracovnělékařské prohlídky – rizikové faktory práce – pracovnělékařské služby – kategorie práce – zdravotní způsobilost k práci

ÚVOD

Novela prováděcího předpisu je nepatrným kaménkem v mozaice, která zapadá do širokého legislativního ukotvení péče o zdraví při práci [1]. Za připomenutí v této souvislosti stojí, že periodické vyšetřování zdravých jedinců a jejich zařazování k práci v souladu se zdravotní způsobilostí se provádělo na našem území ve firmě Baťa ve Zlíně již ve třicátých letech minulého století, tedy desítky let před přijetím Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách. Tomáš Baťa získal inspiraci v USA, kde zdravotní pojišťovny zjistily, že jeden dolar vynaložený na preventivní vyšetřování zdravých jedinců jim ušetří 2 dolary na výplatě pojistek.

Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., která nabývá účinnosti 1. ledna 2023, přináší změny v terminologii, v zákonné povinnosti provádění dohledu na pracovištích a periodických pracovnělékařských prohlídkách (PLP), upřesňuje některé postupy a rozšiřuje náležitosti žádosti o provedení PLP i lékařského posudku (LP) [1, 2]. Přináší také nečetné, i když důležité změny v náplni prohlídek i ve výčtu nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání.

Pro orientaci v předpise je důležité to, že byla zrušena Příloha č. 1, která se týkala zejména časové dotace na PLP a dohled. Jediná příloha vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění, se nyní člení na dvě části, Část I., která nese název „Rizikové faktory práce“ a Část II., která je nazvaná „Profesní rizika“ (dřívější název byl Rizika ohrožení zdraví).

Paragrafové znění

§§ 1–20 se týkají obsahu, organizace pracovnělékařských služeb (PLS), popisují jednotlivé druhy prohlídek, náležitosti žádosti o provedení PLP a LP ke vzdělávání a k posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Důležitá změna se týká dohledu na pracovištích (§ 3), který se provádí na pracovištích zařazených v kategoriích rizikových (2R, 3, 4) podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jde-li o profesní riziko nebo jsou- -li pro některé práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem (např. branný zákon, zákon o silničním provozu) povinně nejméně 1krát za 3 roky [3, 4, 5]. U ostatních prací, zařazených v kategorii 1. a 2., se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel PLS. Zaměstnavatelé i poskytovatelé mohou tuto možnost tedy využívat.

Dále je nově ve vyhlášce (§ 7) vysvětleno, že orientačním vyšetřením se rozumí vyšetření provedené posuzujícím lékařem poskytovatele PLS, tedy lékařem dvou odborností, které stanovuje zákon. V této souvislosti se jedná o zákon č. 373/2011 Sb., v platném znění a odbornost pracovní lékařství a všeobecné lékařství pro dospělé [6].

Prohlídky vstupní, výstupní, následné i prohlídky ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání zůstávají pro všechny kategorie práce beze změny.

Prohlídky periodické (§ 11) u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii první a druhé přešly do režimu dobrovolnosti, čili provádějí se, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují. Vyžaduje- li zaměstnanec periodickou prohlídku, vyhotoví se o tom u zaměstnavatele písemný záznam. Vyžaduje- li zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnanci žádost o tuto prohlídku. Periodicitu a povinnost či dobrovolnost provádění periodických prohlídek znázorňuje tabulka 1. Pravidla zde uvedená se nepoužijí, je-li jiným právním předpisem (např. atomovým zákonem) či v příloze vyhlášky stanoveno jinak.

Co se týká mimořádných prohlídek (§ 12) je změna v tom, že mimořádná prohlídka se neprovádí, pokud byl výkon práce přerušen na dobu delší než 6 měsíců z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. Rodičovskou dovolenou však nelze prodloužit nad 3 roky věku dítěte [7]. Vrátí-li se tedy zaměstnanec např. až za 4 roky, jedná se oficiálně o návrat po čerpání neplaceného volna a PLP se provede.

Nově jsou u mimořádných prohlídek zavedeny dva nové pojmy, mimořádná prohlídka v úplném rozsahu a mimořádná prohlídka v neúplném rozsahu. Prohlídka v úplném rozsahu se provádí, byla-li při PLP zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky nebo byl-li výkon práce přerušen na dobu delší než 6 měsíců (a nebylo to přitom v důsledku nemoci delší než 8 týdnů, a ani v důsledku úrazu s těžkými následky, ani pro nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví) a dále potom na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance.

V ostatních případech se provede prohlídka v neúplném rozsahu. Taková prohlídka se provádí na základě základního a dalších odborných vyšetření, ale jen těch, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky a na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost. Přitom výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců, nebo pokud to poskytovatel PLS nevyžaduje. Mimořádná prohlídka se nemusí provést při přerušení výkonu práce pro nemoc delší než 8 týdnů pouze u prací zařazených v kategorii první a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

Při provedení mimořádné prohlídky v neúplném rozsahu nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak. Při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11 (viz tab. 1).

Další změnou je, že v žádosti o PLP a posouzení zdrav. způsobilosti k práci stejně jako v LP o zdravotní způsobilosti k práci a ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání musí být uvedeny údaje nejen o druhu práce, ale i o konkrétní pracovní činnosti.

Přechodné ustanovení potom stanoví, že PLP, jejichž termíny byly stanoveny před nabytím účinnosti této vyhlášky, se provedou v těchto termínech.

Příloha

Část I. Rizikové faktory pracovních podmínek

Část I. přílohy se věnuje rizikovým faktorům (RF) pracovních podmínek, uvádí nemoci, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, uvádí i rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky (viz tab. 1). Tato část přílohy se vztahuje jen na rizikové práce (2R, 3, 4), není-li stanoveno jinak. Jinak je stanoveno u izokyanátů, kde se provádějí periodické PLP bez ohledu na kategorii (nemusí tedy u tohoto RF, který je hoden zvláštního zřetele, jít o rizikovou kategorii). Změny jsou i v náplni prohlídek, např. u RF hluk je možné u vstupní prohlídky provést orientační ORL vyšetření a audiometrii. U celkové fyzické zátěže se stala nemocí vylučující zdravotní způsobilost k práci morbidní obezita s BMI nad 40.

Část II. Profesní rizika (dříve: Riziko ohrožení zdraví)

Část II. přílohy má 11 bodů. Bod 1. zní takto: „Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.“ Z profesních rizik byla vyňata práce ve školách a školských zařízeních a stejný osud potkal i činnosti epidemiologicky závažné, činnost tzv. řidičů referentů a hlasovou zátěž.

Změna nastala u noční práce (týká se zaměstnanců pracujících v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) [6]: do stavů omezujících zdravotní způsobilost k práci byly doplněny pravidelné a dlouhodobé užívání léků na spaní a uklidnění, závažná metabolická onemocnění včetně metabolického syndromu a cukrovky a také významně zvýšené riziko karcinomu prsu [9].

Bod 11 představují další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem PLS a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou některé RF pracovních podmínek podle Části I, jsou to tyto:

1. látky s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním-karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B a mutageny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B;

2. látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B;

3.–23. vybrané chemické látky

24. alergeny a iritancia vyvolávající bronchiální astma a alergickou rinitidu – vysokomolekulární, nízkomolekulární alergeny a látky vyvolávající exogenní alergickou alveolitidu;

25. faktory, které způsobují maligní nádory kůže (sluneční záření, umělé UV záření);

26. kontaktní alergeny a látky, které mohou vyvolat senzibilizaci při styku s kůží, kontaktní iritancia, které jsou látkami dráždícími kůži;

27. látky s převážně aknegenním účinkem typu chladících kapalin a řezných olejů s výjimkou látek uvedených v položce 17;

28. další látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci;

29. vibrace s přenosem na horní končetiny;

30. nepřijatelné pracovní polohy.

Pod bodem 11 však není zařazen např. hluk ani lokální svalová zátěž. Nicméně u prací s uvedenými 30 RF, jsou-li v kategorii druhé, se periodická PLP provede povinně, protože se jedná se o profesní riziko.

ZÁVĚR

Sdělení se nevěnuje diskusím o důvodech změn, a ani o jejich očekávaných důsledcích. Nicméně se domnívám, že bychom měli sledovat, jak se provedené změny v dlouhodobém horizontu osvědčí, zda se neprojeví negativně jak na zdravotním stavu pacientů, tak z ekonomického hlediska.

Adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.
Zdravotníků 248/7
779 00 Olomouc
e-mail: marie.nakladalova@fnol.cz

Pracov. Lék., 74, 2022, No. 3–4, s. 57–59