Opustila nás paní docentka MUDr. Jana Vejlupková, CSc.
Authors:
prof. MUDr. Pelclová Daniela, CSc.
Published in:
Pracov. Lék., 72, 2020, No. 1-2, s. 32.
Category:
Personal News
Čtenářům časopisu Pracovní lékařství sdělujeme smutnou zprávu, že dne 8. 6. 2020 ve věku 87 let zemřela jedna z nejvýznamnějších představitelek oboru nemoci z povolání a pracovní lékařství.
Paní MUDr. Jana Pazderová-Vejlupková pracovala od roku 1961 jako sekundární lékařka na klinice nemocí z povolání pod vedením zakladatele oboru profesora MUDr. Jaroslava Teisingera, DrSc., a od roku 1968 již vyučovala studenty medicíny jako odborná asistentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V 70. a 80. letech minulého století publikovala kromě řady článků v časopise Pracovní lékařství také v zahraničních časopisech, především o zdravotní problematice mikrovln a radiovln a o intoxikaci 2,3,7,8-tetrachlórdibenzo-p-dioxinem. Právě její článek v časopisu Archives of Environmental Health z roku 1981 o této chronické profesní intoxikaci v české chemické továrně je dosud citován ve světové literatuře (k dnešku 109krát). Svou disertační práci pro titul kandidáta věd s názvem „Vliv elektromagnetického záření na zdraví člověka a krvetvorbu krys“ však z politických důvodů mohla obhájit až v roce 1980, habilitovala v roce 1989.
Po sametové revoluci vykonávala řadu odborně organizačních funkcí v souvislosti s preventivními kroky vlády pro redukci expozice černouhelnému prachu a s přestavbou oboru. Byla předsedkyní Sekce nemocí z povolání Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP a předsedkyní Oborové rady pracovního lékařství České lékařské komory. Po řadu let vedla celostátní konzultační porady pro nemoci z povolání, které v Československu zavedl již profesor Teisinger. Zde odborníci pro nemoci z povolání za účasti hygieniků práce prezentovali a konzultovali své případy složitých nebo méně obvyklých poškození z práce. Další specialisté zde vyjadřovali své odborné názory k diagnostice a kauzalitě a také formou přednášek přibližovali problematiku blízkých oborů, například ortopedie, otorhinolaryngologie, pneumologie i toxikologie. Spolupráce se zahraničím se po letech izolace teprve začínala obnovovat, aktivní účast na evropských a světových kongresech, například International Congress of Occupational Health (ICOH), zdaleka nebyla běžná a konzultační porady byly v té době klíčové pro rozvoj pracovního lékařství a prevenci nemocí z povolání. Paní docentka vykonala obrovské množství pro rozvoj tohoto oboru a pro sjednocení kritérií pro hlášení nemocí z povolání. Ve funkci poradkyně ministra zdravotnictví a předsedkyně Poradního sboru pro nemoci z povolání ministra zdravotnictví navíc spolupracovala při přípravě řady právních norem v oboru nemoci z povolání.
V letech 1991–1995 byla přednostkou kliniky nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, přitom byla stále aktivní v mnoha odborných funkcích. Ve spolupráci s odborníky z celé republiky vydala v roce 1995 skripta „Nemoci z povolání“.
Za celoživotní zásluhy o rozvoj oboru jí byla udělena v roce 1998 Pamětní medaile 1. LF UK u příležitosti 650. výročí založení Univerzity Karlovy.
Práci docentky na klinice nemocí z povolání (v té době již s názvem klinika pracovního lékařství) vykonávala až do roku 2004 a své vysoké odborné znalosti a zkušenosti využívala při zkoušení studentů z předmětu nemoci z povolání na 1. LF UK a při státních zkouškách z vnitřního lékařství na 2. LF UK.
Byla členkou redakční rady časopisu Praktický lékař, zabývala se historií oboru nemoci z povolání a pracovní lékařství a má neocenitelné zásluhy o uchování vzácných historických údajů ze začátků a rozvoje oboru. Snad jí bylo osudné to, že se narodila právě v roce založení první ambulantní poradny pro nemoci z povolání.
Ke 100. výročí narození zakladatele oboru profesora Teisingera vydala v roce 2005 monografii o jeho životě a práci, nazvanou „Profesor Jaroslav Teisinger a historie českého pracovního lékařství“, protože na tohoto svého váženého, přísného, avšak milovaného učitele často a ráda vzpomínala. O zachování zásad a vysoké odborné úrovně své kliniky také vždy usilovala. Měla dobrý vztah k opakovaně hospitalizovaným pacientům kliniky s pneumokoniózami i dalšími chronickými nevyléčitelnými nemocemi a zasazovala se o spravedlivé odškodnění všech pacientů s nemocemi z povolání. Ve své knize, na níž spolupracovala se všemi kolegy a pamětníky, uchovala pro budoucí generace všechny významné události tak, jak je prožívali odborníci tohoto náročného, ale zajímavého oboru, měnícího se s časem v důsledku nových technologií, ale zejména díky účinným preventivním krokům.
Čest její památce.
Za kliniku
prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.
Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicineArticle was published in
Occupational Medicine
2020 Issue 1-2
Most read in this issue
- Occupational diseases and risk categories – present trends in the Slovac Republic
- Manipulation technics as a prevention of the innjury risk and securing safe care
- Low back pain as a result of physical overload at workplace: a scoping review
- Budoucnost hygieny práce