Profesionální poškození zdraví u žen hlášená v České republice v letech 2001–2006

V České republice bylo v letech 2001–2006 ohlášeno 3505 případů profesionálního poškození zdraví u žen, tj. nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V uvedených letech připadá na ženy okolo 40 % hlášených profesionálních poškození, přestože ženy téměř nepracují v odvětvích a provozech, ve kterých dochází k jejich častému výskytu (např. hornictví, stavebnictví, hutnictví). Výskyt ohlášených profesionálních onemocnění (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání) je uveden podle místa ohlášení profesionálního poškození zdraví, kapitol a položek seznamu nemocí z povolání, odvětvové klasifikace ekonomických činností a diagnóz podle mezinárodní klasifikace nemocí.

Klíčová slova:
profesionální poškození zdraví u žen, nemoci z povolání u žen, ohrožení nemocí z povolání u žen

Úvod

V České republice dochází v posledních cca 20 letech každoročně k poklesu absolutního počtu hlášených profesionálních poškození zdraví (tj. nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Je známa celá řada příčin, které tento trend ovlivňují. Vzhledem k tomu, že v České republice je zaměstnanost žen tradičně vysoká, tvoří i ženy významnou část pracujících osob, u kterých bylo ohlášeno profesionální poškození zdraví podle platné legislativy a posudkových zásad. V letech 2001–2006 bylo ohlášeno u žen celkem 3505 onemocnění a toto číslo představuje okolo 40 % všech ohlášených profesionálně podmíněných poškození zdraví.

Výsledky

Předkládané výsledky uvádějí podíl žen na ohlášených profesionálních poškozeních zdraví v letech 2001–2006. Čísla vyplývají z publikovaných údajů [1–10] a jsou uvedena v tabulkách 1–12.

Diskuse

Výskyt, respektive počet ohlášených profesionálních poškození zdraví podle platné legislativy a po-užívaných posudkových zásad může být ovlivněn i jinými příčinami (zcela mimo zdravotnická hlediska), které mohou významně ovlivnit četnost nově hlášených případů. Z nich bychom chtěli uvést alespoň některé – např. útlumové programy (zejména v hornictví), privatizace pracovišť, sociální hlediska, stav na trhu práce apod.

Význam však jistě má zavádění nových technologií, úroveň technických preventivních opatření, užívání specifických osobních ochranných pracovních prostředků přispívajících ke zlepšení ochrany zdraví zaměstnanců a také širší možnost výběru vhodných zdravotně způsobilých pracovníků pro konkrétní práce nebo profese.

Velká část profesionálních poškození zdraví vede ke změně zdravotní způsobilosti k práci a tím i k omezení možnosti dalšího uplatnění na trhu práce. Tato skutečnost může vést ze strany pracovníků až k zastírání obtíží z obavy, že pak s nimi následně ukončí zaměstnavatel pracovní poměr a přijdou o zaměstnání. Naproti tomu současné legislativně podložené hmotné zabezpečení osob s profesionálním poškozením zdraví není příliš motivující k jejich aktivnímu uplatnění v jiné profesi nebo v jiném pracovním zařazení.

Čísla v tabulce 1 ukazují, že ženy tvoří významnou část pracující populace s poškozením zdraví, které vzniklo vlivem pracovní expozice, a to buď přímým působením konkrétní škodliviny, nebo eventuálně i v návaznosti na používané osobní ochranné pracovní prostředky. V celostátních absolutních číslech dochází ve sledovaných letech k postupnému poklesu hlášených profesionálních poškození zdraví, celkem jde o 461 onemocnění. U žen je pokles pouze o 135 případů a důsledkem této skutečnosti je naopak mírný vzestup jejich podílu v daném souboru ze 38,3 % v roce 2001 až na 41,8 % v roce 2006.

Výskyt profesionálních poškození zdraví u žen podle kraje, ve kterém byla příslušným střediskem nemocí z povolání nemoc ohlášena, uvádí tabulka 2. V roce 2002 došlo v rámci celostátního uspořádání k určitým změnám ve spádových oblastech některých krajů, respektive vznikly nové kraje. V tabulce jsou uváděny pouze od té doby platné názvy krajů (onemocnění hlášená podle do té doby platného rozdělení krajů – v letech 2001 a 2002 – byla přiřazena do odpovídající spádové oblasti). Z hlediska celostátních čísel tuto změnu nepovažujeme za tak podstatnou, aby zásadně měnila jejich výpovědní hodnotu. Nejvyšší výskyt profesionálních poškození zdraví u žen (ve 14 krajích) byl v krajích Moravskoslezském a Středočeském (408 a 375 případů), dále v Jihomoravském, Královéhradeckém a Ústeckém (340, 297 a 311 případů).

Počty profesionálních poškození zdraví u žen podle kapitol seznamu nemocí z povolání (příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) shrnuje tabulka 3. V souladu s poklesem absolutního počtu profesionálních onemocnění došlo i u žen v průběhu sledovaných let k mírnému poklesu počtu onemocnění – výjimku tvoří profesionální poškození zdraví zařazená do II. kapitoly seznamu nemocí z povolání. Vzhledem k častému uplatnění žen v některých profesích (např. ve zdravotnictví a ve zpracovatelském průmyslu), není překvapující četnost onemocnění ohlášených v kapitole V. (nemoci přenosné a parazitární), v kapitole IV. (nemoci kožní) a v kapitole II. (nemoci způsobené fyzikálními faktory).

Podíl profesionálních poškození zdraví u žen ve vztahu k celostátním číslům a k jednotlivým kapitolám seznamu nemocí z povolání uvádí tabulka 4. Vysoký podíl žen je nepochybně podmíněn i významnou „feminizací“ některých profesí – jak je uvedeno výše – ke kterým se ohlášená profesionální onemocnění vážou. U nemocí kožních (kapitola IV.) je podíl žen 52,2 %, u nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V.) je podíl již 69,7 %, v kapitole nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI.) je sice 81,8% podíl žen, ale za sledované šestileté období bylo celkem ohlášeno pouze 11 případů (muži a ženy dohromady).

Podrobnější analýza hlášených profesionálních poškození zdraví u žen, podle kapitol a položek platného seznamu nemocí z povolání, je uvedena v tabulkách 5–10.

Tabulka 5 shrnuje počet intoxikací podle četnosti a položek I. kapitoly – nemoci způsobené chemickými látkami. Celkem se jedná o 35 případů, podíl žen je 16,4 %. Nejčetnější výskyt byl u nemocí z chlóru nebo jeho sloučenin – 5 případů, nemoc z éterů, ketonů a homologů benzenu a halogenovaných uhlovodíků – po 3 případech, nemoc z oxidů dusíku, izokyanátů a z aromatických nitro- nebo aminosloučenin – po 2 případech. Zbývajících 15 případů připadá na ojedinělá onemocnění v ostatních položkách.

Tabulka 6 udává četnost vybraných položek podle kapitoly II. – nemoci způsobené fyzikálními faktory. Celkem bylo u žen ohlášeno 936 onemocnění a jejich podíl za 5 let je 26,8 %. Nejčetnější jsou nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z nadměrného jednostranného přetěžování – 621 případů, dále nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin vyvolaných týmž fyzikálním faktorem – 242 případů. Významně méně bylo ohlášeno nemocí periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními – 49 případů a 12 případů poruchy sluchu způsobené hlukem. Ostatní položky jsou zastoupeny 12 případy.

V tabulce 7 jsou shrnuta onemocnění hlášená v kapitole III. – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Celkem bylo u žen ohlášeno 465 profesionálních onemocnění. Podíl žen na hlášených onemocněních v této kapitole za uvedené období je 27,1 %. Nejvyšší počet případů byl ohlášen pod položkou asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích – 366 případů, z tohoto počtu představují jiná alergická onemocnění horních cest dýchacích – 190 případů a asthma bronchiale 176 případů. Další případy onemocnění byly ohlášeny v souvislosti s prokázanou expozicí azbestu – hyalinóza pohrudnice – 37 případů, azbestóza s rtg znaky prašných změn – 17 případů a mezoteliom pohrudnice ve 12 případech. Dalších 33 případů bylo ohlášeno v souvislosti s ostatními položkami.

Onemocnění hlášená ve IV. kapitole – nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory uvádí tabulka 8. Profesionální dermatózy byly za sledované období u žen ohlášeny v 960 případech, což znamená jejich podíl 52,2 % (ze všech onemocnění hlášených v této kapitole). Z publikovaných statistických údajů nelze zjistit odděleně pro muže a ženy počet onemocnění podle etiologického faktoru, proto jsou uvedeny pouze nejčastější vyvolavatelé kožních onemocnění, kterými jsou: pryž a gumárenské chemikálie, plastické hmoty, ropné produkty, chróm a nikl, ale i dezinficiencia a čisticí prostředky – tyto látky jsou příčinou 79,6 % všech hlášených kožních onemocnění (u mužů i žen).

Tabulka 9 uvádí výskyt profesionálních onemocnění v kapitole V. – nemoci přenosné a parazitární. Celkem bylo ohlášeno za sledované období u žen 1100 onemocnění, což představuje 69,7 % případů celkem ohlášených v této kapitole. Nejvýznamněji se na uvedeném počtu podílí položka 1, tj. nemoci přenosné a parazitární (onemocnění s interhumánním přenosem) – 889 případů. Nejvyšší počet byl pro onemocnění svrabem – 574 případů, dále virovými hepatitidami – 106 případů, tuberkulózou (plicní i mimoplicní formy) – 71 případů, plané neštovice – 35 případů, salmonelóza – 18 případů. Jiná přenosná onemocnění – 85 případů – byla vyvolána dalšími biologickými činiteli, převážně s ojedinělým výskytem. Nižší výskyt onemocnění byl zaznamenán v položce 2 – nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo, nebo prostřednictvím přenašečů: 209 případů. Z tohoto počtu bylo ohlášeno 93 případů dermatofytóz (trichofycie), 35 případů červenky (erysipeloid), 37 případů nepravých kravských neštovic (hrboly dojičů) a 22 případů lymeské nemoci (Lymeská borrelióza). Ostatní zde konkrétně neuvedená onemocnění (22 případů) byla vyvolána dalšími infekčními činiteli, a to pouze s ojedinělým výskytem. V položce 3 – tropické nemoci přenosné a parazitární byla hlášena jen 2 onemocnění za celých 6 let, a to 1krát askarióza a 1krát malárie.

Profesionální onemocnění hlášená v kapitole VI. – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli jsou shrnuta v tabulce 10. Za sledované období bylo u žen hlášeno 9 onemocnění, která představují 81,8% podíl žen. Uzlíky na hlasivkách byly hlášeny v 5 případech, těžká hyperkinetická dysfonie ve 3 případech, těžká fonastenie v 1 případě.

Tabulka 11 uvádí profesionální onemocnění u žen podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (OKEČ). Údaje jsou řazeny podle abecedního označení odvětví. Ženy často pracují v odvětvích a profesích, které nevyžadují specifické kvalifikační předpoklady, např. ve zpracovatelském průmyslu (toto odvětví zahrnuje širokou škálu jednotlivých průmyslových výrob, OKEČ, kód D15-D37). Také počet profesionálních onemocnění v tomto průmyslu je z hlediska odvětvové klasifikace nejvyšší – 1758 případů, ale podíl žen na vzniku profesionálních onemocnění v tomto rezortu je „jen“ 40,9 %. V odvětví zemědělství, myslivost a lesnictví (A) bylo hlášeno 353 případů a podíl žen je 47,5 %. V odvětvích, kde je tradičně početně převažující zastoupení žen, je situace obrácená. V odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnost (N) bylo ohlášeno u žen 1136 případů onemocnění, podíl žen byl 87,8 % ze všech onemocnění hlášených v tomto odvětví. V odvětví vzdělávání (M) bylo hlášeno 60 případů onemocnění u žen, která představují jejich 88,2% podíl. Ostatní odvětví jsou spojena se 198 případy onemocnění u žen.

V tabulce 12 jsou uvedeny počty ohlášených onemocnění u žen podle mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize (MKN). Nejčetnějšími diagnózami byly: nemoci infekční a parazitární (kapitola I. – A, B) – 1064 případů, podíl žen v této skupině nemocí je 69,5 %, dále onemocnění kůže a podkožního vaziva (kapitola XII. – L) – 962 případů, podíl žen je 52,3 % a nemoci nervové soustavy (kapitola VI. – G), které byly diagnostikovány v 671 případech, podíl žen je 32,3 %. Nemoci dýchací soustavy (kapitola X. – J) byly ohlášeny v 478 případech, s podílem žen 31,4 %, nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (kapitola XIII. – M) v 250 případech, podíl žen je 26,5 %. Zbývajících 80 onemocnění hlášených u žen bylo se sporadickým výskytem v jiných kapitolách podle MKN.

Došlo dne 10. 4. 2008. Přijato do tisku dne 2. 5. 2008.

Kontaktní adresa:

Doc. MUDr. Monika Kneidlová, CSc.

Klinika pracovního a cestovního lékařství 3. LF UK a FNKV

Šrobárova 50

100 34 Praha 10

e-mail: kneidlova@fnkv.cz