Metoda kožní termometriev diagnostice onemocnění cév z vibrací

U souboru 107 pracujících (95 exponovaných vibracím a 12 členů kontrolní skupiny) jsme sledovali stav periferních cév pomocíkožní prstové termometrie (KPT), prstové pletyzmografie (PP), manévru dynamické komprese celých prstů (MDK) a vodníhochladového testu (VCHT). Celkem 95 pracujících exponovaných vibracím jsme rozdělili na skupinu 11 nemocných s onemocněnímcév z vibrací 2. a 3. stadia a 84 pracujících bez klinických projevů nemoci. Kožní teplota byla měřena na bříšcích posledníchčlánků všech prstů obou rukou před VCHT a po VCHT.Měření kožní teploty jsme prováděli bezkontaktním přístrojem ALMEMO 2230-8 bezprostředně před provedením VCHT a poprovedení VCHT v časových intervalech 2 - 15 minut po dobu 90 minut.Zjistili jsme tyto závažné skutečnosti:- u zdravých osob a u onemocnění cév z vibrací 1. stadia se vrací kožní teplota k původní hodnotě před chlazením v době od 15do 45 minut, u zdravých je vzestup křivky rychlejší;- u onemocnění cév z vibrací 2. stadia se kožní teplota začíná vracet až po 45 minutách, výjimečně dříve, u těžších stadiíonemocnění se kožní teplota začíná vracet až za hodinu, popř. po delší době. U nemocných kožní teplota dlouho setrvává v rozmezí22 - 25 °C, což je ovlivněno teplotou místnosti;- statisticky významné rozdíly v dobách návratu krve mezi jednotlivými skupinami šetřeného souboru byly nalezeny mezi kontrolní skupinou a skupinou nemocných onemocněním cév z vibrací 2. a 3. stadia;- u akrohypotermií je vzestup termometrické křivky rovněž pomalejší než u zdravých osob, u nemocných akrocyanózou neboRaynaudovým syndromem pozorujeme zpravidla studené ruce a kožní teplotu pod 27 °C již před chlazením a značné kolísánía nepravidelnosti z průběhu termometrické křivky po chlazení;- u každého jedince mají křivky kožních teplot na všech prstech obou rukou včetně palců obdobný charakter průběhu, samozřejmě ve vztahu k míře expozice vibracím;- metoda prstové pletyzmografie velmi dobře dokladuje spazmus periferních cév. Také metoda kožní termometrie uspokojivěprokazuje spazmus periferních cév a současně též dobře vypovídá o individuální charakteristice kožních teplotních reakcí;- doporučujeme při prevenci u osob exponovaných vibracím provádět prstovou pletyzmografii jako metodu povinnou;- u diagnosticky obtížných a posudkově složitých případů doporučujeme doplnit vyšetření o kožní prstovou termometrii. Optimální je kombinace všech čtyř námi sledovaných metodik;Naše závěry ve vztahu k vyšetřovacím metodám u osob exponovaných vibracím též mohou přispět ke zkvalitnění diagnostikyonemocnění souvisejících s pracovním procesem v oblasti tak zásadní, jakou je závodní preventivní péče, a to jak při zvažovánívhodného prvotního pracovního zařazení, tak i pro průběžné sledování zdravotního stavu. Smysl a význam preventivního přístupuzdůrazňuje nejenom legislativa stávající - zákon č. 20/1966 Sb. v platném znění (zejména §§6, 35 a 40), ale i nově přijatý zákonč. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Klíčová slova:
onemocnění cév z vibrací, pletyzmografické vyšetření, prstová kožní termometrie, vodní chladový test, manévr opakované dynamické komprese podle Hůzla