Neuroendokrinní tumory

Neuroendokrinní tumory (NET) jsou poměrně vzácné tumory charakterizované schopností tvořit a uvolňovat různé peptidové hormony a bioaktivní aminy, jejichž produkce ovlivňuje klinický obraz nemoci. V jejich diagnostice se vedle konvenčních zobrazovacích metod uplatňuje i funkční zobrazení pomocí různých radiofarmak (u nás dostupný ¹²³I/1³¹I-MIBG, ¹¹¹In- či ^99mTc-analogy somatostatinu a ¹⁸F-FDG). U pacientů s NET rezistentními k systémové terapii je indikována terapie pomocí otevřených zářičů.

Klíčová slova:
neuroendokrinní tumory, scintigrafie

Neuroendokrinní tumory (NET) představují heterogenní skupinu poměrně vzácných a často pomalu rostoucích nádorů vycházejících z neuroendokrinního systému, jejichž výskyt se odhaduje asi na 2,5-5 případů na 100 000 obyvatel. Patří k nim např. karcinoid, gastrinom, feochromocytom, VIPom, Ppom, inzulinom, medulární karcinom štítné žlázy, somatostatinom a glukagonom. NET se vyskytují sporadicky nebo mohou být součástí mnohočetné endokrinní neoplázie typu MEN1 a MEN2 a mohou se vyskytovat familiárně. Neuroendokrinní systém, ze kterého NET vycházejí, je možné rozdělit na systém difúzní (DNES - diffuse neuroendocrine system, nahrazuje dříve používaný termín APUD), zastoupený především v gastroenteropankreatické oblasti, a na systém lokalizovaný (CNES - confined neuroendocrine system), vyskytující se v hypotalamu, hypofýze, štítné žláze, dřeni nadledvin aj.

Typickou vlastností NET je schopnost tvořit, hromadit a uvolňovat biologicky aktivní látky hormonální povahy a schopnost vychytávat a dekarboxylovat prekurzory aminů, důležité pro tvorbu monoaminových neurotransmiterů, jako jsou dopamin, histamin a serotonin. V současné době je známo více než 30 různých biologických působků produkovaných NET, přičemž některé nádory produkují i jejich větší počet současně.

Klinický obraz NET závisí na lokalizaci primárního nádoru, rozsahu onemocnění a funkčním stavu nádoru. Projevy hormonálně aktivních/funkčních nádorů se pohybují od nenápadných symptomů až po těžké, život ohrožující stavy - např. karcinoidový syndrom, pankreatická cholera, těžká hypoglykémie u inzulinomu, Zollinger-Ellisonův syndrom. Většina NET jsou tzv. nefunkční nádory, které zůstávají asymptomatické až do doby, kdy vyvolávají nespecifické příznaky vyplývající z místního růstu nebo metastatického šíření.

Diagnóza NET se opírá o analýzu klinického nálezu a výsledků pomocných vyšetření. V lokalizační diagnostice se uplatňují konvenční zobrazovací metody, endoskopická vyšetření a vyšetření izotopová. Zobrazení pomocí radiofarmak má v diagnostice NET významnou roli, neboť anatomické zobrazovací metody často v lokalizační diagnostice primárních nádorů selhávají pro jejich malou velikost, zejména v časných stádiích. Radiofarmaka se používají i pro posuzování prognózy onemocnění, hodnocení efektu terapie, nádorového rezidua a recidivy onemocnění. U nás je dostupné zobrazení s ¹²³I/¹³¹I-MIBG, ¹¹¹In- či ^99mTc-analogy somatostatinu (SRS, somatostatin receptor scintigraphy) a ¹⁸F-FDG ¹. NET mají většinou nižší metabolický obrat, a proto má ¹⁸F-FDG přínos zejména u pacientů s negativním nálezem na SRS a u nádorů s vysokým proliferačním indexem ². Optimální výsledky je možné získat kombinací funkčního zobrazení pomocí PET a/nebo SRS s CT a/nebo NMR. V posledních letech se na některých specializovaných zahraničních pracovištích používají i nová vysoce specifická pozitronová radiofarmaka, např. ¹¹C-5-hydroxytryptophan, ⁶⁸Ga-somatostatin, ¹⁸F-fluorodopamin, ¹¹C- nebo ¹⁸F-dihydroxyfenylalanin ³ a další radiofarmaka pro zobrazení a terapii NET jsou ve stádiu vývoje.

Radiofarmaka se uplatňují i v léčbě NET. Terapie analogy somatostatinu ¹⁷⁷Lu- nebo ⁹⁰Y-DOTA-TATE ⁴ není v ČR zatím dostupná. Je doporučena pro symptomatické pacienty s inoperabilními SRS pozitivními tumory, které jsou rezistentní k systémové terapii. U nás v republice se provádí v současnosti pouze terapie pomocí ¹³¹I-MIBG (FN Motol).

Více informací o NET je možné najít na stránkách Kooperativní skupiny pro neuroendokrinní nádory (http://neuroendokrinni-nadory.cz) nebo na stránkách European Neuroendocrine Tumor Society (www.enets.org).

Hana Křížová

Klinika nukleární medicíny 3. LF UK a

FN Královské Vinohrady Praha 10

hana.krizova@fnkv.cz