Dotazník WHODAS 2.0 a možnosti jeho využití nejen v posudkové činnosti

Overview

Pouze etiologická diagnóza je pro objektivní posouzení dopadu onemocnění na celkový zdravotní stav a kvalitu života osob s postižením (disabilitou) nedostatečná. V rámci posudkové činnosti je posuzován celý psychosenzomotorický potenciál osoby s disabilitou. Stále se hledají efektivní nástroje, které by dokázaly funkčně zhodnotit dopad vrozené vývojové vady, úrazu nebo nemoci, na stanovení rozsahu limitované aktivity a restrikci participace. WHODAS 2.0 se řadí mezi nástroje, které hodnotí funkční schopnosti osob s postižením, ale z jejich subjektivního pohledu. Do českého jazyka byl přeložen podrobný manuál, jak postupovat při jeho vyplnění. V textu jsou popsána pravidla pro vyplňování dotazníku, jeho struktura, ale i případná úskalí, která mohou nastat při následném vyhodnocení. V závěru článku je uveden vzorový příklad klinické aplikace 12ti otázkové verze dotazníku. Předkládaný článek může posloužit nejen jako vodítko pro praktické používání tohoto dotazníku, ale i k zamyšlení nad využitím v posudkové činnosti.

Klíčová slova:

disabilita – kvalita života – funkční hodnocení – WHO SUMMARY

ÚVOD

WHODAS 2.0. dotazník byl vytvořen pod záštitou Světové zdravotnické organizace již v roce 2001 jako nástroj pro posouzení subjektivní kvality života z pohledu osoby s postižením (disabilitou). Disabilitu lze chápat jako snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se zdravotní stav konfrontuje s bariérami prostředí [1]. Je k dispozici několik verzí dotazníku, které může vyplnit odborný testující, sám pacient nebo osoba jemu blízká. Aktuální česká verze překladu všech verzí dotazníku je přístupná na webových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky (www.uzis.cz). Dotazník je doporučen k využití nejen ve zdravotnickém systému, ale i v systému sociálním. Vyhodnocením dotazníku lze získat informace např. o nutnosti poskytnutí určitých služeb, efektu terapie, ale i o nároku na určitou sociální dávku, o pracovní schopnosti či sociální integraci. Principy dotazníku byly například zapracovány do změn v posuzování základních životních potřeb u příspěvku na péči [2]. Z výše uvedeného vyplývá, že se základními principy aplikace dotazníku by měl být seznámen každý posudkový lékař.

METODIKA

Dotazník WHODAS 2.0 existuje ve třech verzích, které se liší počtem otázek. Jsou to verze 12-, 24- a 36otázkové. Jako optimální se doporučuje v praxi používat verzi
se 36 otázkami, protože poskytuje maximum údajů o respondentovi. Je možné, aby dotazník vyplnil odborný testující, sám respondent nebo jeho blízká osoba [3].

1. Příprava před vyplňováním dotazníku

U všech tří verzí je nezbytné se seznámit se základními informacemi, které je možné předložit i ve formě tabulek. Autorky článku doporučují ponechat tyto informace na viditelném místě i během vyplňování dotazníku. Nejdůležitější informace jsou shrnuty do 5 základních pravidel.

První pravidlo – stupeň obtížnosti

Respondent odpovídá na otázku, jaký stupeň obtíží má pří jednotlivých činnostech za posledních 30 dnů.

Mít obtíže s danou činností znamená:

• zvýšenou námahu
• bolest nebo jiné nepříjemné pocity
• pomalost
• změnu způsobu vykonávání činnosti

Druhé pravidlo – zdravotní obtíže

Respondenti mají referovat o poruchách funkce, které jsou následky zdravotních obtíží.

Zdravotní obtíže jsou:

• nemoci
• úrazy
• psychické problémy
• potíže s alkoholem
• potíže s drogami

Třetí pravidlo – bodovací škála

Respondenti vyznačují v testu konkrétní čísla 0, 1, 2, 3, 4, používá se tedy pětistupňová škála 0–4, s procentuálním upřesněním. Jde o stejnou škálu jako u Mezinárodní
klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, WHO [4].

Čtvrté pravidlo – obvykle vykonávaná činnost

Respondenti musí skórovat činnosti tak, jak je obvykle vykonávají. Používají-li nějaké zdravotní pomůcky nebo provádějí-li činnost s pomocí druhých osob, respondent musí tuto skutečnost vzít v úvahu.

Páté pravidlo – počet dní

Pokud respondenti udávají, že jejich potíže kolísají během posledních 30 dnů, je možné udělat průměr z dobrých a špatných dnů v daném období.

Při hodnocení počtu dní s obtížemi jsou k dispozici ještě dvě verze: ve verzi s denními kódy se počet dnů s potížemi zapisuje na pětistupňovou ordinální škálu
(A–E), zatímco ve verzi s počtem dnů se prostě zapíše jen počet dní s obtížemi [4].

Kód:

A. Jeden den
B. Do jednoho týdne (2–7 dní)
C. Do dvou týdnů (8–14 dní)
D. Více než dva týdny (15–29 dní)
E. Po všechny dny (30 dní)

2. Vyplňování dotazníku

Pro vlastní vyplňování dotazníku je důležitá konkrétní zvolená verze s počtem otázek – 12, 24 nebo 36 otázek. Verze 24otázková není v praxi téměř využívána, z tohoto důvodu je v textu věnován prostor pouze verzím s 12 a 36 otázkami.

36otázková verze testu je základní doporučená verze dotazníku, která poskytuje nejucelenější přehled o funkčním stavu respondenta. Je možno spočítat skóre z každé ze šesti domén, jakož i celkové skóre z celého testu.

Tato verze obsahuje následujících 6 domén D1–D6:

• porozumění a komunikace
• mobilita
• sebeobsluha
• vztahy s lidmi
• životní aktivity (domácnost, práce, škola)
• účast (participace) ve společnosti

K dispozici na stránkách www.uzis.cz je také elektronická verze 36otázkového dotazníku pro odborného testujícího a pro samostatné vyplnění, které umožňují vyplnění již během rozhovoru, a následné vytisknutí dotazníku včetně výsledků nebo uložení ve formátu XML.

12otázková verze testu je určena pouze pro rychlou orientaci v případě časové tísně. Nejsou-li informace k jednotlivým doménám, v případě potřeby je nutné informace doplnit [3, 4].

3. Vyhodnocování údajů z dotazníku

Pro zjednodušení vyhodnocení dotazníku byly sestaveny skórovací formuláře ve formátu MS Excel, které obsahují i konkrétní otázky obsažené v testu.

U 36otázkové verze dotazníku existují 2 skórovací formuláře, které umožňují rychle a efektivně zhodnotit procentuální míru obtíží, které respondenty obtěžují. Jde o verzi, která vypočítá vážené celkové skóre, a verzi, která vypočítá jednoduché celkové skóre. Pokud má jedinec problémy pouze v jedné doméně, lze vyhodnotit pouze tuto doménu zvlášť.

U 12otázkové verze dotazníku rovněž existuje pro výpočet výsledného skóre elektronický skórovací formulář [4].

VÝSLEDKY

Pro hodnocení výsledků z dotazníků verze 36 a 12 otázek se používají excelové české skórovací formuláře, zveřejněné na stránkách Ústavu zdravotnických informací
(www.uzis.cz).

U dotazníku je pro správný výpočet skóre nutné vyplnit hodnoty u všech otázek D (nebo S u verze s 12 otázkami). Výjimkou jsou otázky D5.5–D5.8, které nemají být vyplněny v případě, že respondent ani nepracuje, ani nechodí do školy. V takovém případě se skóre za doménu 5 vypočte pouze z otázek D5.1 až D5.4.

Jako příklad klinické aplikace dotazníku WHODAS 2.0 byla autorkami textu zvolena 12otázková verze dotazníku.

Jednotlivé konkrétní dotazy z 12otázkové verze dotazníku se značí S1–S12, otázky H1–H 3 jsou dotazy na počet dní, po které měl respondent potíže s danou činností. Z uvedených vyplněných dat je vidět, že respondent má, ze svého subjektivního pohledu, zásadní problémy hlavně v oblasti mobility. U otázek S1 Vydržet stát delší dobu, například 30 minut a S7 Ujít delší vzdálenost, například 1 km, byl použit kvalifikátor 3, což znamená těžký problém, v procentuálním rozmezí 50–95 %. Dále respondent aplikoval kvalifikátor 2 u otázky S12 Vaše každodenní práce/škola, což znamená středně těžký problém v procentuálním rozmezí 25–49 %. Respondent dále použil kvalifikátor 1 u otázky S2 Vykonávat své povinnosti v domácnosti, u otázky S8 Umýt si celé tělo a u otázky S9 Obléci se. Kvalifikátor 1 znamená lehký problém v procentuálním rozmezí 5–24 %. Z vyplněných tří otázek H1–H3 vyplývá, že testovaná osoba má problémy každý den za posledních 30 dní, a kvůli těmto obtížím musela každý den za posledních 30 dní částečně omezit své obvyklé aktivity nebo práci kvůli zdravotním problémům. Celkové uvedené skóre je 23 %, což znamená ještě lehký problém z uvedeného procentuálního rozmezí 5–24 %.

DISKUSE

Stanovení disability je důležité nejen pro klinika, pracovníka ve výzkumu, ale i ve státní správě, jak je uvedeno v manuálu k dotazníku WHODAS 2.0 [3]. V manuálu je dále uvedeno, v souladu se zkušenostmi autorek článku, že určení stupně disability je důležité pro identifikaci potřeb, stanovení léčby a dalších intervencí, měření výsledků a efektivity léčby, určení priorit, a pro přidělování finančních prostředků [4]. Jak uvádí Topinková et al. [6], je nutné mít na paměti, že dotazník WHODAS 2.0 je sice funkčním nástrojem, ale nástrojem subjektivním. Pro zhodnocení omezení funkčních schopností je nezbytný i objektivní pohled odborníků pracujících ve zdravotnictví nebo v sociální sféře. Teprve symbióza subjektivních a objektivních informací vytvoří dohromady celkový obraz limitace aktivit a restrikce participace osob s disabilitou. Podle Pfeiffera et al. [7] je nejoptimálnějším nástrojem pro posuzování funkčních schopností právě Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), která používá i stejnou pětistupňovou škálu 0–4. Jak popisuje Sládková v knize Sociální a pracovní rehabilitace z roku 2021 [8], je třeba věnovat zvláštní pozornost osobám, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že jim určitý stupeň postižení zůstane dlouhodobě nebo trvale. Právě MKF je schopna zhodnotit celý psychosenzomotorický potenciál osob s disabilitou, s přihlédnutím k osobnostním faktorům. I Vacková et al. [9] považuje za nutné používat společně subjektivní i objektivní funkční nástroje pro získání ucelených informací o potřebě poskytování určitého typu a formy sociálních služeb. Uvedený vzorový příklad vyplněné 12otázkové verze dotazníku WHODAS 2.0 ukazuje slabiny využití této verze. Jak uvádí WHO [3], tato verze dotazníku je určena hlavně pro prvotní rychlou orientaci a podrobnější informace je nutné následně doplnit. Vzorový příklad demonstruje, že celkové skóre na úrovni 23 % odpovídá lehkému problému, i když uvedené kvalifikátory ukazují, že respondent u dvou otázek použil kvalifikátor 3, což signalizuje závažný problém v oblasti mobility. Při používání pouze 12otázkového dotazníku se snadno skryje i závažný problém, pokud se týká pouze několika položek.

Verze s 12 otázkami tedy, jak potvrzuje Sládková [8], neumožňuje hlubší analýzu problému s mobilitou, pouze problém tzv. zachytí. Verze dotazníku s 36 otázkami ale již umožnuje samostatné vyhodnocení jednotlivých domén. Při využití samostatného skórování vybrané domény, zde např. domény mobility, se problémy v této oblasti naopak zdůrazní.

Prodinger et al. [10] v souladu s pokyny WHO doporučuje, aby se společně používaly oba zmiňované nástroje, a to MKF i WHODAS 2.0, které oba pochází z rodiny funkčních nástrojů WHO.

ZÁVĚR

Závažné chronické onemocnění má vždy vliv na fungování jedince v rámci běžných denních aktivit. Pro stanovení stupně omezení funkčních schopností lze využít standardizované objektivní i subjektivní nástroje. Dotazník WHODAS 2.0 je nástrojem subjektivním, který určuje míru obtíží při obvyklém provádění aktivit, s použitím zdravotnických pomůcek i využitím pomoci druhých osob. Popsaný dotazník, včetně uvedené vzorově vyplněné 12otázkové verze, popisuje oblasti, které jsou pro fungování jedince s disabilitou klíčové. Pro jejich účelné využití u konkrétní osoby jsou ale potřebné ještě doplňující informace.

Výhodou tohoto dotazníku je jeho časová nenáročnost, dostupnost české verze, existence podrobného manuálu i jednoduché skórovací vyhodnocení. Používání dotazníku je možné i bez speciálního proškolení tazatelů, kteří mohou být různých odborností, např. sociální pracovník, ergoterapeut, zdravotní sestra apod. V rámci posudkové činnosti lze dotazník WHODAS 2.0 využít při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti u invalidity nebo při posuzování schopnosti pohyblivosti nebo orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením apod. Při aplikaci dotazníku se mohou objevit zásadní informace o osobách s disabilitou, které lze dále využít pro účelnější distribuci péče o tyto pacienty ve zdravotním i sociálním systému.

Autorky práce potvrzují, že nebyla ovlivněna firemními zájmy.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Petra Sládková
Klinika rehabilitačního lékařství VFN
Albertov 7/2049
128 00 Praha-Nové Město
e-mail: petra@sladkova.eu

Reviz. posud. Lék., 25, 2022, č. 3–4, s. 55–59