Koexistence motorických a funkčních jazykových deficitů na základě kritérií MKN-11 u dětí s poruchou autistického spektra – explorativní studie

Overview

Porucha autistického spektra (PAS) je multifaktoriální neurovývojová porucha, charakterizovaná kromě značné heterogenity také výskytem sekundárních příznaků, mezi které patří mj. poruchy motorických funkcí a narušení motorického vývoje. Hlavním cílem této explorativní studie bylo posoudit u dětí s PAS ve věku 7–10 let koexistenci motorických a funkčních jazykových deficitů (FL), škálovaných dle kritérií ICD-11, standardizovaným hodnocením s užitím testu motoriky pro děti The Movement Assessment Battery for Children, 2. edice (MABC-2). U výzkumného souboru (n = 47; 39 chlapců, 8 dívek; věk 7–10 let, průměrný věk = 8,49; SD = 1,12) byly u 74,5 % detekovány významné motorické obtíže a zpoždění motorického vývoje; 44,7 % participantů bylo identifikováno s mírným postižením FL, nebo bez postižení; 21,3 % s narušeným FL a 34,0 % s úplnou nebo téměř úplnou absencí FL. Výsledky u výzkumného souboru (n = 47) prokázaly významný pozitivní vztah (r = 0,64; p = 0,005) mezi celkovým testovým skóre (MABC-2) a postižením FL dle kritérií ICD-11. V této studii u participantů (n = 47) lepší motorický výkon významně koreloval s menšími deficity FL.

Klíčová slova:

porucha autistického spektra, PAS, MABC-2, MKN-11, funkční jazyk

Úvod do problematiky

Porucha autistického spektra (PAS) je multifaktoriální neurovývojová porucha s klinickou manifestací v časném dětství (srov. APA, 2015; ÚZIS, 2020; WHO, 2022, 2024), označená kódem F.84 (MKN-10), 6A02 (ICD-11, MKN-11) a 299.00 dle DSM-5 (APA, 2015). Klinické příznaky PAS jsou charakterizovány závažnými a přetrvávajícími deficity v sociál­ní interakci, v sociálně-komunikačním chování a v reciproční sociální interakci na úrovni komunikace a omezeným souborem a repetitivními vzorci v oblasti chování, zájmů a aktivit (APA, 2015; ÚZIS, 2020; WHO 2022, 2024). Mezi sekundárními příznaky PAS dominují (Sauer et al., 2021) gastrointestinální obtíže, hyperaktivita a impulzivita, úzkosti a deprese, poruchy spánku, metabolické poruchy, motorické dysfunkce, poruchy intelektu, epilepsie, agresivita, dále je reportována obezita (Emberti Gialloreti et al., 2019) i nerovnoměrné intelektuální schopnosti (Silver a Rapin, 2012). Fundamentálním rysem je však kromě výše zmíněných jádrových symptomů PAS především heterogenita a široká variabilita fenotypu PAS (srov. Adamus et al., 2017; Bazalová, 2011; Hrdlička, 2004; Licari et al., 2020; Sauer et al., 2021; Staples a Reid, 2010).

Publikovaná data o současném výskytu PAS jsou alarmující. Přestože se deklarovaná prevalence této poruchy liší podle rozsahu a zpracování statistických údajů v jednotlivých státech, je současný odhad přibližně o 175 % vyšší než jeho presumpce v letech 2000 a 2002, kterou publikoval Autism and Developmental Disabilities Monitoring (ADDM) (Shaw et al., 2020). Podle aktuálních dat se totiž může jednat až o 1 % z celosvětové populace (Salari et al., 2022), přesněji o 1/100 v celkové populaci dětí (Zeidan et. al., 2022). Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (Center for Disease Control and Prevention Agency, CDC) (2023) v tiskové zprávě ze dne 23. 3. 2023 uvedlo současnou celkovou prevalenci PAS u osmiletých dětí v USA 2,8 %, což znamená 1 z 36 dětí.

Vzhledem k celosvětově rostoucí prevalenci této poruchy stoupá ruku v ruce s ní důležitost hodnocení koexistujících příznaků a komorbidit, mezi které jsou zařazeny také již zmíněné poruchy motorických funkcí (Sauer et al., 2021) a opožděný psychomotorický vývoj vzhledem k vývojovým normám pro neurotypickou populaci (Di Renzo et al., 2017; Hu et al., 2021; Chiva-Bartoll et al., 2021; Provost et al., 2007; Taddei et al., 2023), které jsou identifikovány u 42–79 % dětí s PAS v závislosti na použitých diagnostických metodách (Hu et al., 2021). Nejčastěji popisované deficity a abnormality u dětí s PAS v oblasti motoriky zahrnují abnormality chůze – chůze po špičkách (APA, 2015; Rinehart et al., 2006), narušení koordinace (David et al., 2009; Ketcheson et al., 2017) a dále narušení rovnováhy a dovedností hrubé motoriky (Fournier et al., 2010; Kangarani-Farahani et al., 2023; Čadilová a Žampachová et al., 2012; Licari et al., 2020; Wilson et al., 2018). Z detekovaných deficitů v jemné motorice (Fournier et al., 2010) převládají podprůměrná manuální zručnost a snížená síla úchopu (Brambilla et al., 2003; Mostofsky et al., 2006).

Dle ICD-11 (WHO, 2022, 2024) se vyžaduje u diagnózy PAS také posouzení, zda má jedinec určitý stupeň postižení funkčního jazyka (originální termín „Functional Language“, FL) vzhledem ke svému věku, s využitím tří definovaných úrovní s následujícími termíny (vlastní překlad): i) s lehkým nebo žádným postižením FL; ii) s narušeným funkčním jazykem (tj. není schopen používat více než jednotlivá slova nebo jednoduché fráze); iii) s úplnou nebo téměř úplnou absencí FL (WHO, 2022). FL je zde (ICD-11) definován jako „schopnost jednotlivce používat jazyk pro instrumentální účely (např. k vyjádření osobních potřeb a přání)“ (WHO, 2024). Výše uvedená kritéria mají reflektovat především „verbální a neverbální expresivní jazykové deficity“, nikoliv však pragmatické jazykové deficity, které jsou základním rysem PAS (WHO, 2024). Rozhodnutí zaznamenat tři úrovně postižení FL je strukturovanější než v DSM-5 (Greaves-Lord et al., 2022), kde se používá identifikátor „s přidruženou poruchou řeči, nebo bez ní“ (APA, 2015, s. 54). Volba tří úrovní odrážela potřebu jasnější formulace pro klinické účely a je založená na odhadu tvůrců ICD-11, že toto rozlišení lze spolehlivě provést (Greaves-Lord et al., 2022). Diferenciace postižení FL na třech úrovních není považována za diferenciální diagnostiku v rámci ICD-11 (WHO, 2024).

Pospíšilová (2023) opakovaně upozorňuje v kontextu vývojové poruchy jazyka (vývojová dysfázie) na chybný překlad v MKN-10 u termínů „řeč“ a „jazyk“, které nejsou totožné a jejichž význam je různý. Z důvodu nekompletní publikace oficiální verze MKN-11 v českém jazyce v době realizace této studie je uveden v oblasti terminologie funkčního jazyka pouze vlastní překlad s odvoláním na originální termíny a definice v anglickém jazyce (WHO, 2022, 2024). Přesto lze škálovaná kritéria pro hodnocení úrovně FL dle ICD-11 považovat za validní a doporučená pro evaluaci postižení FL s ohledem na věk jedince s PAS (WHO, 2024). Jedenáctá revize MKN (ICD-11) však byla schválena již v květnu 2019 na 72. světovém zdravotnickém zasedání a v platnost vstoupila dne 1. ledna 2022 (WHO, 2022). I přesto, že nyní v České republice teprve probíhá pětileté přechodné období, ve kterém Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pracuje na implementaci MKN-11 do českého systému zdravotní péče, definovaná kritéria pro hodnocení FL (ICD-11), obsahující originální anglické termíny, jsou a budou významově platná i v případě drobných jazykových úprav při jejich překladu (WHO, 2022, 2024; Greaves-Lord et al., 2022) do českého jazyka.

Hlavním cílem této studie bylo u dětí s PAS ve věku 7–10 let prozkoumat koexistenci a korelaci motorických deficitů a postižení FL s ohledem na věk, a to na základě škálovaných kritérií dle ICD-11 a standardizovaným hodnocením motorických dovedností.

Metodika výzkumu

Výzkumný soubor

Výzkumný soubor (n = 47; 39 chlapců, 8 dívek; věk 7–10 let, průměrný věk = 8,49; SD = 1,12) byl záměrným výběrem z české populace dětí s diagnostikovanou PAS ve čtyřech věkových kohortách. Přesněji se jednalo o skupinu 7letých (n = 12; 10 chlapců, 2 dívky), 8letých (n = 12; 10 chlapců, 2 dívky), 9letých (n = 11; 8 chlapců, 3 dívky) a 10letých participantů (n = 12; 11 chlapců, 1 dívka). Výzkum, který probíhal od června do listopadu roku 2022, používal následující kritéria pro zařazení participantů: 1) oficiální diagnóza PAS (F.84), doložená lékařskou zprávou; 2) absence těžké motorické poruchy s limity v užití končetin; 3) absence sluchového postižení stupně III a výše dle audiometrické klasifikace sluchových ztrát (BIAP, 1996; Psotta, 2014) a zrakového postižení prvního stupně, resp. B1 podle IBSA (International Blind Sports Federation) (Psotta, 2014). Výpočet chronologického věku participantů byl proveden v den rea­lizace standardizovaného testu motoriky MABC-2 s dodržením instrukcí a pravidel dle Příručky české verze MABC-2 (Psotta, 2014, s. 10–11).

Výzkumný soubor je genderově nevyvážený, což je způsobeno metodou dobrovolného náboru účastníků do této studie, který probíhal ve spolupráci se speciálněpedagogickými centry (SPC) v rámci ČR, s organizacemi, které vzdělávají osoby s PAS v ČR a poskytují jim péči (PASpoint z. ú., Za sklem, z. ú., Nautis), dále se školami, které realizují vzdělávání dětí s PAS v ČR, a v rámci Speciálních olympiád ČR. Forma zapojení těchto subjektů spočívala v předání a distribuci náborového letáku. Zároveň však poměr dívek a chlapců ve výzkumném souboru reflektuje nerovnoměrnou distribuci PAS v populaci, která je opakovaně globálně deklarována (APA, 2015; ÚZIS, 2020; WHO, 2022, 2024).

Rodiče (zákonní zástupci) všech participantů před zahájením výzkumného šetření podepsali informovaný souhlas s účastí svých dětí v této studii, který zahrnoval použití osobních údajů pro vědecké účely. Výzkum byl proveden v souladu s formálním souhlasem univerzitní etické komise.

Metody výzkumu

Výzkumné metody zahrnovaly následující instrumenty pro sběr dat:

1) standardizovaný test motoriky pro děti The Movement Assessment Battery for Children, 2. vydání (MABC-2) (Henderson et al., 2007) s využitím české verze tohoto diagnostického evaluačního nástroje (Psotta, 2014) v souladu s manuálem (Možná a Válková, 2022), zahrnující modifikace pro děti s PAS na bázi klíčových principů programu TEACCH;

2) kvalitativní hodnocení funkčních jazykových deficitů u jedinců s PAS, škálovaných dle kritérií ICD-11 ve vztahu k věku jednotlivce (WHO, 2022, 2024).

Standardizované hodnocení motoriky

Standardizované hodnocení motoriky u dětí s PAS bylo provedeno diagnostickým nástrojem MABC-2, který vychází z behaviorálního pojetí hodnocení motorických funkcí člověka (Henderson et al., 2007; Psotta 2014). Test MABC-2 je založen na předpokladu, že úroveň fungování základních motorických funkcí dítěte se odráží ve výstupním výkonu a pozorovatelném způsobu provedení senzomotorických úloh (Psotta, 2014, s. 7).

Tento test obsahuje tři věkové varianty (AB1, AB2 a AB3) pro hodnocení jemné a hrubé motoriky u dětí ve věku 3–16 let, přičemž AB1 je určena pro děti ve věku 3–6 let, AB2 pro věkovou kategorii 7–10 let a poslední varianta AB3 pro adolescenty od 11 do 16 let. Každá varianta se skládá ze tří subtestů, které hodnotí 1) manipulační dovednosti jemné motoriky (MD), 2) míření a chytání (A&C) a 3) rovnováhu (BAL). V této studii byla dle chronologického věku participantů aplikována varianta AB2, která se skládá z osmi samostatných pohybových úloh: (1) Umisťování kolíčků (MD1), (2) Provlékání šňůrky (MD2), (3) Kreslení cesty 2 (MD3), (4) Chytání oběma rukama (A&C 1), (5) Házení sáčku na podložku (A&C 2), (6) Rovnováha na desce (BAL 1), (7) Chůze vpřed s dotykem pata–špička (BAL 2) a (8) Poskoky po podložkách (BAL 3).

Test MABC-2 byl realizován u všech participantů s individuální administrací v prostorách tělocvičny vzdělávacího zařízení, které daný participant navštěvuje, a dobře jej tedy zná. Alternativou bylo konání v terapeutické či rehabilitační místnosti, kterou dítě navštěvuje a která zároveň splňuje potřebné parametry pro realizaci tohoto testu. Dle předtištěné nabídky v Záznamovém listu (Psotta, 2014) byly u každého participanta zapsány nemotorické faktory, které mohly bránit v prokázání skutečné pohybové způsobilosti dítěte. Kontrola kvality sbíraných dat z testu MABC-2 byla zajištěna: 1) absolvováním akreditovaného školení MABC-2 (Hogrefe, Praha), 2) speciálně vyškoleným týmem pro kontrolu každého vyplněného záznamového formuláře (Psotta, 2014), včetně jeho přepisu do digitalizované podoby.

Hrubé skóry z každé testové úlohy byly zapsány do Záznamového listu verze AB2 v souladu s pravidly pro administraci testu (Psotta, 2014, s. 32–47) a dále převedeny na standardní položkové skóry (Psotta, 2014, s. 92–95). Komponentní skóry pro každý subtest, získané součtem standardních položkových skórů, byly dle přílohy 2 (Psotta, 2014) transformovány na standardizované ekvivalenty (Psotta, 2014, s. 102). Standardní skór celkového testového skóru MABC-2 (TTS SS) a percentil celkového testového skóru byly dle převodní tabulky (Psotta, 2014, s. 103) získány z celkového testového skóru (TTS). Doplňková data kvalitativní povahy v testu MABC-2 zahrnovala hodnocení způsobu provedení jednotlivých testových úloh, a umožnila tak komplexní hodnocení motoriky participantů. Dále bylo kvalitativní hodnocení dle postupů MABC-2 (Henderson et al., 2007; Psotta, 2014) použito v případě, že participant odmítl některou z testových úloh provést.

Z celého průběhu testování byl pořízen videozáznam každého participanta dvěma videokamerami se záznamem v HD kvalitě, který probíhal po celou dobu přítomnosti dítěte v testovacích prostorách. Standardizovaný test MABC-2 byl hodnocen z videozáznamu z důvodu prokázaných benefitů (Možná a Válková, 2022), mezi které patří možnost opakovaného hodnocení a následné analýzy záznamu. Měření času v úlohách MD1, MD2 a BAL1 bylo provedeno v okamžiku realizace daných testových úloh a s využitím videozáznamu proběhla kontrola jeho správnosti.

Hodnocení deficitů FL

Hodnocení postižení FL bylo provedeno dle kritérií ICD-11 (WHO, 2022, 2024) s doporučeným kódováním pro PAS s ohledem na věk jedince. Popisné termíny kvalifikátoru byly převedeny na ordinální hodnoty (1–3) pro následující termíny (vlastní překlad): skóre 3 odpovídalo kritériu „s lehkým nebo žádným postižením FL“; skóre 2 „s narušeným FL (tj. jedinec není schopen používat více než jednotlivá slova nebo jednoduché fráze)“; a skóre 1 „s úplnou nebo téměř úplnou absencí FL“ (WHO, 2022, 2024).

Kritéria byla u participantů stanovena na základě aktuálně platné zprávy z SPC, případně lékařské zprávy / zprávy klinického psychologa, pokud tento záznam obsahovala, a současně potvrzena (případně upravena) shodně formulovanou otázkou v semistrukturovaném rozhovoru s rodičem / zákonným zástupcem dítěte maximálně sedm dní před zahájením testování. Kontrola kvality sbíraných dat byla zajištěna: 1) nezávislým expertním posouzením správnosti stanoveného skóre FL odpovídajícího danému kritériu dle ICD-11 (WHO, 2022, 2024) dvěma nezávislými hodnotiteli s vysokoškolským vzděláním (v odbornosti kinantropologie a psychologie) s užitím dat získaných na základě zprávy z SPC, případně lékařské zprávy / zprávy od klinického psychologa, a zároveň z rozhovoru s rodičem / zákonným zástupcem dítěte, přičemž byla požadována shoda 100 % u každého participanta, které předcházela diskuse po kvalitativní analýze videozáznamu v případě prvotní neshody; 2) speciálně vyškoleným týmem pro kontrolu každého vyplněného formuláře, včetně jeho přepisu do digitalizované podoby.

Zpracování a analýza výzkumných dat

Na základě výše popsaných instrumentů sběru dat byl vytvořen digitalizovaný profil každého participanta, obsahující výsledky standardizovaného testu motoriky MABC-2 (Henderson et al., 2007; Psotta, 2014) a hodnocení postižení FL dle výše definovaných kritérií. V následujícím kroku byl navržen algoritmus využívající položky MABC-2 (Henderson et al., 2007; Psotta, 2014) pro implementaci kritérií hodnocení FL u dětí s PAS dle ICD-11 (WHO, 2022, 2024). Analýza výzkumných dat byla provedena v programu Statistica, verze 12 a s využitím nástroje pro on-line zpracování grafických výstupů statistické analýzy dostupného on-line (Statistics Kingdom, 2017).

Výsledky výzkumu

U výzkumného souboru dětí s PAS (n = 47) jsou relativní četností vyjádřena detekovaná pásma motorického vývoje dle norem pro českou populaci dětí ve věku 7–10 let (Psotta, 2012): 14,9 % participantů vykazovalo 1. pásmo, odpovídající normálnímu motorickému vývoji dítěte vzhledem k normám pro běžnou populaci dané věkové kategorie, u 4,3 % výzkumného souboru bylo identifikováno hraniční 2. pásmo, upozorňující na možné riziko vzniku motorických obtíží s doporučením dalšího monitoringu, a 74,5 % participantů bylo detekováno ve 3. pásmu, identifikujícím významné motorické obtíže a zpoždění motorického vývoje dítěte. U tří participantů nemohlo být stanoveno TTS SS pro odmítnutí některých z úloh v testu MABC-2, a byli tedy v daném subtestu a TTS hodnoceni pouze výše definovaným kvalitativním způsobem.

Průměrný TTS SS (n = 47) dosahoval (v 95% intervalu spolehlivosti) hodnoty 3,213 (SD = 3,27). Podrobně je analýza dat testu MABC-2 prezentována v legendě k Obr. 1, který zároveň graficky znázorňuje TTS SS pro celý výzkumný soubor. Nulové hodnoty značí nemožnost kvantitativního hodnocení u tří participantů, kde byla diagnostická funkce MABC-2 z důvodu neprovedení některých testových úloh omezena.

Relativní četností vyjádřené postižení FL dle kritérií ICD-11 (WHO, 2022, 2024) odpovídalo u 44,7 % participantů skóre 3, tedy kritériu „s lehkým nebo žádným postižením FL“; 21,3 % participantů získalo skóre 2, tedy splňovalo kritérium „s narušeným FL (tj. jedinec není schopen používat více než jednotlivá slova nebo jednoduché fráze)“; skóre 1 „s úplnou nebo téměř úplnou absencí FL“ bylo identifikováno u 34,0 % dětí s PAS v této studii. Průměr FL byl u souboru 2,106 (SD = 0,89). Graficky jsou data prezentována v Obr. 2, který zahrnuje i podrobný popis výsledků této deskriptivní statistiky.

Po provedení testu normality (Shapiro–Wilk) byl pro analýzu dat vzhledem k pozorovanému rozdělení vzorku (p ≤ 0,05) zvolen neparametrický Spearmanův koeficient pořadové korelace, který dosahoval hodnoty r = 0,64 pro celý výzkumný soubor (n = 47). Výsledky korelace ukázaly, že u výzkumného souboru existuje významný pozitivní vztah mezi postižením FL dle kritérií ICD-11 a TTS SS (MABC-2) (r = 0,64, p ≤ 0,05) dle Cohena (1988, s. 413). Graficky je korelace znázorněna v Obrázku 3. Pro skupinu chlapců (n = 39) byl výsledek obdobný (r = 0,62; p ≤ 0,05), ve skupině dívek (n = 8) dosáhl koeficient pořadové korelace nejvyšší hodnoty (r = 0,84; p ≤ 0,05). Korelace v jednotlivých věkových skupinách vykazovala velký účinek (Cohen, 1988), značící významný pozitivní vztah mezi postižením FL dle kritérií ICD-11 a výsledkem TTS SS (MABC-2) u 8letých (n = 12; r = 0,88; p ≤ 0,05) a 9letých participantů (n = 11; r = 0,75 p ≤ 0,05). Střední účinek (Cohen, 1988) byl zaznamenán ve skupině 10letých (n = 12; r = 0,41; p ≤ 0,05) a malý korelační účinek dle Cohena (1988) u 7letých dětí (n = 12; r = 0,18; p ≤ 0,05).

Diskuse

Standardizovaný test motoriky The Movement Assessment Battery for Children, 2. vydání (MABC-2) je jedním z celosvětově nejpoužívanějších diagnostických a evaluačních nástrojů k identifikaci dětí s motorickými obtížemi pro klinické i výzkumné účely (Henderson et al., 2007; Hu et al., 2021; Liu et al., 2014; Možná a Válková, 2022; Psotta, 2014). U 74,5 % dětí bylo v této studii detekováno 3. pásmo, identifikující významné motorické obtíže a zpoždění motorického vývoje dítěte. Celkový percentil se nacházel v intervalu 0–15 podle norem pro neurotypickou populaci dětí dané věkové kategorie. Zároveň toto pásmo splňuje kritérium pro diagnózu „Vývojové poruchy pohybové koordinace“ dle MKN-10 (Psotta, 2014, s. 69). ICD-11 připouští koexistenci vývojové poruchy motorické koordinace a PAS, proto mohou být jedinci současně přiřazeny obě tyto diagnózy (WHO, 2024). Výsledky výzkumného souboru (n = 47) potvrzují globálně udávanou prevalenci výskytu významných motorických obtíží a narušeného motorického vývoje u dětí s PAS, které jsou popisovány u 42–79 % dětí z této populace, v závislosti na použitých diagnostických metodách (Hu et al., 2021; Kangarani-Farahani et al., 2023).

Data o výskytu postižení funkčního jazyka u jedinců s PAS podle kritérií ICD-11 (WHO, 2022, 2024) s doporučeným kódováním pro PAS s ohledem na věk jedince, zahrnující popisné termíny definovaného kvalifikátoru (WHO, 2022, 2024), zatím nejsou v recenzovaných časopisech publikována. Důvodem je v našem sociokulturním prostředí patrně fakt, že se nyní nacházíme v přechodném období tvorby české verze MKN-11 (ÚZIS ČR, 2023). Zároveň je potřeba mnoho dalších ověření na větším výzkumném vzorku a s užitím dalších validních, spolehlivých a objektivních diagnostických nástrojů, zejména v oblasti hodnocení úrovně komunikačních dovedností a funkčního jazyka u osob s PAS.

Výsledky korelace prokázaly, že u výzkumného souboru (n = 47) existuje mezi postižením FL, formulovaným dle kritérií ICD-11, a celkovým standardním skóre (TTS SS) ve standardizovaném testu motoriky MABC-2 významný pozitivní vztah (r = 0,64) s velkým účinkem (Cohen, 1988, s. 413). I když se velikosti účinku lišily v jednotlivých věkových skupinách, výsledky naznačují možnou závislost mezi motorickou úrovní jedince s PAS a jeho stupněm postižení FL. Lepší motorický výkon v naší studii u dětí s PAS v této studii (n = 47) významně koreloval (r = 0,64; p ≤ 0,05) s menšími deficity FL. K obdobným závěrům dochází také tematicky podobně zaměřené studie zkoumající vztah motorického výkonu a jazykových dovedností u dětí s PAS školního věku (Mody et al., 2017; Reindal et al., 2022).

Závěry studie Chukoskie et al. (2013) naznačují, že rozvoj motorických dovedností u dětí s PAS může být vstupní bránou ke zlepšení kvality života jedinců s PAS a mohl by vést rovněž ke zlepšení jádrových příznaků této diagnózy. Další studie uvádí také některé pozitivní účinky motorického tréninku na sociální dovednosti u dětí s PAS a manýrismus (BIAP, 1996; BRAMBILLA, 2003; CDC, 2023; COHEN, 1988).

Za zvážení stojí, zda by bylo možné realizovat více mezioborových výzkumů v této oblasti za účelem ověření efektu intervenční přístupů v logopedické oblasti, které by zahrnovaly rovněž cílený rozvoj motorických dovedností dětí s PAS.

Limity studie

Mezi významné limity této studie patří záměrný výběr výzkumného souboru a metoda náboru participantů, který probíhal během restriktivních opatření spojených s celosvětovou pandemií covidu-19. Dále je nutné zmínit malou velikost výzkumného vzorku a jeho genderovou nevyváženost, která ovšem zároveň reflektuje deklarované nerovnoměrné rozložení PAS v populaci (APA, 2015; CDC, 2023; ÚZIS, 2020; WHO, 2022, 2024). V neposlední řadě se jedná o fakt, že v rámci tohoto výzkumu nebyla hodnocena tíže symptomatiky PAS ani kognitivní úroveň participantů se zřetelem na faktory jako IQ aj.

Shrnutí

Cílem této studie bylo zhodnotit u dětí s PAS (n = 47) ve věku 7–10 let koexistenci motorických a funkčních jazykových deficitů na základě identifikátoru deficitů FL dle kritérií ICD-11 (WHO, 2022) a standardizovaného hodnocení motorických dovedností testem MABC-2 (Henderson et al., 2007; Psotta, 2014). Výsledky korelace prokázaly u výzkumného souboru (n = 47) významný pozitivní vztah (r = 0,64; p ≤ 0,05) mezi TTS SS ve standardizovaném testu motoriky MABC-2 a postižením FL, formulovaným dle kritérií ICD-11. I přes výše popsané limity této studie lze konstatovat, že lepší motorický výkon u participantů této studie významně koreloval s menšími deficity FL. Vzhledem k limitům této studie, a především záměrnému výběru výzkumného vzorku, není možné výsledky generalizovat na populaci dětí s PAS ve věku 7–10 let.

Závěrem lze zmínit důležitost realizace dalších mezioborových výzkumů, zahrnujících jak odborníky z klinické logopedie, tak z oblasti kinantropologie. Domníváme se, že právě výzkumy v oblasti motoriky a jazykových deficitů (narušení řeči, souběžného hodnocení funkčního jazyka a motorických kompetencí apod.) s ohledem na trajektorie jejich vývoje a korelace u dětí s PAS školního věku stále chybí, a to jak v ČR, tak celosvětově. Zároveň by bylo vhodné se zaměřit na hodnocení efektu intervenčních přístupů v logopedické péči u dětí s PAS, které by zahrnovaly také cílený rozvoj motorické způsobilosti a motorických dovedností u těchto dětí. Vývoj validních a spolehlivých diagnostických nástrojů pro obě tyto domény má potenciál uvádět do praxe nové intervenční přístupy a umožnit důsledné ověřování jejich efektivity v souladu s myšlenkou EBP (evidence based practice, praxe založené na důkazech). Zároveň by bylo možné sledovat terapii dítěte s PAS komplexně a nezaměřovat se jen na jednotlivé separované oblasti.

Dedikace studie

Tato studie vznikla na Masarykově univerzitě v rámci projektu Verifikace evaluačních nástrojů motoriky u dětí s poruchou autistického spektra – Follow-up study, MUNI/A/1501/2021, podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2021.