Prevalence nadváhy, obezity a podváhy u sedmiletých dětí v České republice od roku 1951*
Authors:
Marie Kunešová 1; Bohuslav Procházka 2; Jana Vignerová 3; Jana Pařízková 1; Radka Braunerová 1; Tereza Guttenbergerová 1; Jitka Riedlová 4; Hana Zamrazilová 1; Martin Hill 1; Alena Šteflová 5
Authors‘ workplace:
Endokrinologický ústav, Obezitologické centrum, Praha
1; Pediatrická ambulance, Kutná Hora
2; Státní zdravotní ústav, Praha
3; 3. LF UK, Praha
4; Regionální kancelář WHO, Praha
5
Published in:
Čas. Lék. čes. 2014; 153: 271-276
Category:
Original Article
* Článek je věnovaný k 70. narozeninám doc. MUDr. Vojtěcha Hainera, CSc.
Overview
Východisko.
Prevalence dětské nadváhy a obezity celosvětově stoupá. Cílem studie bylo zjistit změny v prevalence podváhy, nadváhy a obezity u sedmiletých dětí v ČR od roku 1951.
Metody.
Data byla získána v rámci průřezových studií. V letech 1951–2001 proběhlo šest kol Celostátních antropologických výzkumů. V letech 2008 a 2010 proběhl sběr dat jako součást Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), která byla iniciována a dále probíhá pod supervizí WHO Europe. Data byla vyhodnocena podle klasifikace WHO (2007), výsledky z roku 2010 jsme vyhodnotili také podle českých referenčních hodnot (1991).
Výsledky.
V letech 1951–2001 prevalence nadváhy a obezity stoupala u obou pohlaví. V roce 2008 došlo u dívek k mírnému poklesu v prevalenci obezity, zatímco prevalence nadváhy zůstala stabilní, u chlapců došlo k mírnému vzestupu prevalence obezity a k poklesu prevalence nadváhy. V roce 2010 došlo k vzestupu prevalence obezity u dívek na hodnoty v roce 2001, prevalence nadváhy zůstala stabilní. U chlapců se hodnoty ve srovnání s rokem 2008 nezměnily. Z skóre BMI významně stouplo od roku 1951 do roku 2001.
Závěr.
Uvedené hodnoty svědčí pro stabilizaci prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých českých dětí v posledních 10 letech. Prevalence podváhy zůstává nízká.
KLÍČOVÁ SLOVA:
dětská obezita – podváha – prevalence nadváhy – WHO růstové grafy – Celostátní antropologický výzkum – COSI
ÚVOD
V posledních desetiletích dochází ke vzestupu prevalence dětské obezity obdobně jako u dospělých. Podle WHO trpělo v roce 2012 více než 40 milionů dětí ve věku do 5 let nadváhou nebo obezitou (1). Globální trend od roku 1990, zjištěný u reprezentativních souborů ze 144 zemí, je vzestup v prevalenci obezity předškolních dětí (2). V tomto období byl stejný trend popsán v mnoha výzkumných článcích zabývajících se např. britskou (3), německou (4) nebo českou populací (5). V posledních desetiletích však bylo opakovaně popsáno oploštění vzestupu prevalence nadváhy jak u dětí, tak u dospělých (6–12). Studie prováděné v posledních 10–15 letech ukazují zatím nevysvětlenou stabilizaci nebo pokles v prevalenci obezity v rozvinutých zemích. Předpovězený setrvalý vzestup prevalence obezity v příštích desetiletích se zatím jeví ne zcela potvrzený aktuálními daty, jak ukazují např. data OECD od dětí z USA (13). Prevalence nadváhy a obezity je nyní na vzestupu v zemích s nízkým a středním příjmem, zvláště ve velkých městech. V těchto zemích je nyní prevalence nadváhy a obezity u předškolních dětí až 30%. Více než 30 milionů dětí s nadváhou a obezitou žije v rozvíjejících se zemích a 10 milionů v rozvinutých zemích.
Na vzniku epidemie obezity se podílejí mnohé faktory jak u dětí, tak u dospělých. Kromě pozitivní energetické bilance způsobené změnami životního prostředí to jsou například faktory genetické (14, 15), obezita rodičů (16), ekologická zátěž (17), sledování televize (18) a mnohé další (přehled viz 19–21).
Nedávno publikované pozitivní výsledky ve vývoji prevalence nadváhy a obezity u dětí mohou být důsledkem preventivních zdravotních programů. Změny jsou často více vyjádřeny ve vyšších socioekonomických vrstvách městské populace (22). Nedávná metaanalýza účinků fyzické aktivity (23) ukázala vliv cvičení v léčbě dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou. Statisticky významný úbytek procenta tuku v těle byl pozorován u dětí s nadváhou(p = 0,006) i obezitou (p < 0,00001). Z výsledků studie by mohlo profitovat 24,5 a 31,5 milionů dětí s nadváhou a obezitou.
Pro vyhodnocení účinnosti preventivních programů je potřebné monitorovat změny prevalence v průběhu času a poznat faktory, které podporují snížení prevalence, a implementovat získané výsledky do praxe.
V této studii jsme stanovili prevalenci podváhy, nadváhy a obezity sedmiletých českých dětí v průřezových studiích v letech 1951, 1981, 2001, 2008 a 2010.
SOUBOR A POUŽITÉ METODY
Údaje o sedmiletých dětech byly získány v roce 1951, 1981, 1991 a 2001 ve školách, v letech 2008 a 2010 v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost. Zúčastněné školní třídy nebo pediatři byli náhodně vybráni podle regionu a velikosti místa bydliště. Výsledky jsou reprezentativní pro Českou republiku. V roce 2006 byla Světovou zdravotnickou organizací/Evropa (WHO Europe) zahájena aktivita Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), v roce 2008 byl zahájen sběr údajů v prvních 13 evropských zemích (24, 25). České výsledky z prvního (26, 27) a druhého kola studie (2008 a 2010) jsou součástí této práce. Data byla získávána praktickými lékaři pro děti a dorost, většinou jako součást povinné preventivní prohlídky v 7 letech. Děti byly vždy provázeny svými rodiči, kteří podepsali informovaný souhlas o účasti svého dítěte se studií. Souhlas byl získán i od dítěte. V letech 1951–2001 byly děti vyšetřeny v rámci Celostátních antropologických výzkumů (CAV), (věk 0–18 let) a podskupina dětí ve věku 7 let byla vyhodnocena pro tuto studii. V průběhu studií byly získány následující antropometrické ukazatele: váha (s přesností na 0,1 kg na pravidelně kalibrovaných váhách), výška (s přesností na 0,1 cm, kalibrovaný stadiometr); vypočten byl BMI. Podrobné informace o studovaných souborech viz tab. 1. Chlapci a dívky byli zastoupeni proporcionálně. Referenční hodnoty BMI pro českou populaci byly založeny na výsledcích 5. CAV z roku 1991. Růstové grafy BMI-pro-věk – jsou v současnosti používány jako referenční hodnoty pro ČR (28). Jako hraniční hodnoty pro nadváhu byly použity hodnoty 90. percentilu, pro obezitu hodnoty 97. percentilu. Hraniční hodnoty odpovídají 25 a 28 kg/m2 v 18 letech věku pro obě pohlaví, to odpovídá empirickým hodnotám souboru. Pro hodnocení podváhy byl použit 10. percentil. Mezinárodně široce používané referenční hodnoty WHO (2007) (29) byly založeny na souboru dlouhodobě sledovaných dětí (30) a na rekonstrukci referenčních křivek US National Centre for Health Statistics z roku 1977. Křivky BMI-pro-věk v 19 letech se shodují s nadváhou v dospělosti (BMI = 25 kg/m2) na úrovni+ 1 SD a s obezitou (BMI = 30 kg/m2) na úrovni + 2 SD. Podváha je klasifikována jako – 2 SD. Tato SD klasifikace je prodloužena až do 5 let věku. Hraniční hodnoty pro sedmileté děti jsou uvedeny tabulce 2.
Statistická analýza
Pro srovnání dlouhodobého trendu v prevalenci nadváhy a obezity českých dětí v letech 1951–2010 jsme použili software EpiData Analysis V2.2.1.171 (28, 31–33). Výsledky byly vyhodnoceny χ2-testem a Mann-Whitneyovým testem. Byl použit statistický software Statgraphics Centurion verze 16 od Statpointu (Warrenton, VA, USA). BMI pro věk a z-skóre BMI byly vypočteny pomocí softwaru WHO AnthroPlus. Percentilové hodnoty BMI pro věk podle českých referenčních hodnot pro hodnoty roku 2008 a 2010 byly stanoveny za použití software RustCZ.
VÝSLEDKY
Prevalence nadváhy a obezity u českých sedmiletých dětí od roku 1951 do roku 2001 stoupala, v roce 2008 a v roce 2010 bylo zjištěno zastavení tohoto vzestupu (tab. 3). Prevalence podváhy po vzestupu v roce 1981 se v posledních desetiletích nemění. Data byla vyhodnocena podle referenčních hodnot dle WHO. Z-skóre BMI významně stouplo v roce 1991 u chlapců i u dívek (graf 1). Přechodný pokles u dívek v roce 2008 byl v roce 2010 následován vzestupem na úroveň roku 2001. U chlapců se hladiny od roku 2001 nezměnily. Změny v mediánu BMI jsou v grafu 2. Srovnání výsledků zhodnocení prevalence podváhy, nadváhy a obezity podle referencí WHO a CAV v roce 2010 uvádí tabulka 4. Významné rozdíly byly nalezeny v kategorii podváhy a nadváhy, zatímco prevalence obezity se neliší (viz též tab. 2 pro hraniční hodnoty). Prevalence nadváhy je při vyhodnocení podle WHO téměř dvojnásobná, toto je více vyjádřeno u chlapců. Podváha je podle hodnocení CAV 3krát vyšší ve srovnání s klasifikací dle WHO.
DISKUZE
Vzestup prevalence nadváhy a obezity u sedmiletých dětí, který se objevil v letech 1951–2001, se v posledních 10 letech zastavil. BMI je zástupnou mírou pro stanovení obsahu tělesného tuku nejenom pro dospělé, ale i pro děti (34). Pro vyhodnocení nutričního stavu dítěte se používají percentily BMI specifického pro věk založené na různých referenčních hodnotách. Pro srovnání prevalence nadváhy a obezity z různých zemí je nutné použít mezinárodní referenční hodnoty. V této studii byly vyhodnoceny dlouhodobé trendy v prevalenci podváhy, nadváhy a obezity podle referenčních hodnot WHO (WHO growth standards). Pokud jsou k dispozici referenční hodnoty pro danou zemi, jako je tomu v České republice, je výhodnější v klinické pediatrické praxi používat tyto hodnoty. Použití přísnějších hraničních hodnot českých standardů vede k téměř trojnásobnému výskytu podváhy ve srovnání s WHO standardy. Naopak přísnější hranice pro nadváhu ve standardech WHO vede k téměř dvojnásobně vyšší prevalenci nadváhy, rozdíl je více vyjádřen u chlapců. Proto ukazujeme prevalenci nadváhy a obezity v letech 2008 a 2010 také podle českých standardů (tab. 5).
Prevalence obezity byla stanovena u českých dospívajících ve studii COPAT (Childhood Obesity Prevalence and Treatment), byla zjištěna vyšší prevalence nadváhy a obezity ve srovnání se sedmiletými (35–37). Ve vyhodnocení české části studie HBSC (Health Behaviour of School Children) byl zjištěn nepřetržitý vzestup prevalence nadváhy a obezity v letech 2002–2010 u chlapců ve věku 11, 13 a 15 let a dívek s výjimkou 13letých (38). Váha a výška jsou však ve studii HBSC hlášeny dítětem. Vyšší prevalence zjištěná v posledních dvou studiích může být způsobena také vyšším věkem dětí, které v nich byly sledovány.
Z skóre BMI adjustované na věk se v období 1951–1991 nezměnilo, až v roce 2001 došlo k významnému vzestupu následovanému významným, ale jen přechodným poklesem u dívek v roce 2008 a vzestupem v roce 2010. Přechodný pokles v roce 2008 by mohl být způsoben nižším počtem jedinců změřených v roce 2008. Potenciálním omezením ve studiích zabývajících se prevalencí dětské obezity může být negativní bias způsobené neúčastí dětí s nadváhou v obavě ze stigmatizace (39). V této studii se však děti účastnily společně se svým rodičem preventivní sedmileté prohlídky, proto je tento faktor nepravděpodobný.
Data o průměrném BMI pro věk a BMI SDS jsou předmětem studie dlouhodobých trendů BMI školních dětí z Jeny (východní Německo) během 125 let. Analýza je založena na 10 antropologických vyšetřeních provedených v době mezi rokem 1880 a 2005/2006, celosvětově tato studie patří k nejdelším sledováním školních dětí v jedné komunitě. Průměrný BMI 7–14letých dětí mezi lety 1880–2005/6 stoupl o 1,8 kg/m2 u chlapců a o 2,1 kg/m2 u dívek. Vzestupný trend BMI však nebyl nepřetržitý, byl přerušen poklesem průměrného BMI mezi lety 1932 a 1944. Naopak v období spojení Německa došlo k výraznému vzestupu této hodnoty. Obdobný vzestup jsme v tomto časovém období pozorovali v naší studii. Změny v BMI dětí ve studii Jena byly analyzovány rovněž ve vztahu k příjmu energie v jednotlivých letech. Pozorovaná asociace mezi změnami příjmu energie a změnami BMI byla oslabena po roce 1985. To svědčí pro to, že nedávný dramatický vzestup v prevalenci nadváhy a obezity není způsoben pouze zvýšeným příjmem energie, ale odráží i více neaktivní způsob života dětí a dospívajících, charakterizovaný sedavým způsobem života (40). Přetrvávající vzestup nalezený v této studii na rozdíl od našich výsledků může být způsoben vyšším věkem dětí zařazených do studie a také ukončením studie v roce 2005/2006. Obdobný trend v prevalenci nadváhy a obezity v letech 1991–2000 jako v naší studii byl pozorován u východoněmeckých a západoněmeckých dětí (4).
V evropských zemích většina studií ukazuje stabilizaci nebo mírný pokles v prevalenci nadváhy a obezity v posledním desetiletí přinejmenším u dětí mladšího školního věku.
U dánských dětí byly provedeny dvě studie u dětí ve věku 5–7 a 5–8 let. V první skupině byl u obou pohlaví zjištěn stabilní trend v prevalenci (2008–2011), u druhé skupiny byl pozorován pokles prevalence nadváhy a obezity (2005–2010), celkový trend při vyhodnocení obou studií byl mírný po-kles (6). Reprezentativní soubor 6–12letých švýcarských dětí byl vyšetřen v roce 2009, výsledky byly srovnány s daty z roku 2002 a 2007. Prevalence dětské nadváhy a obezity se u švýcarských školáků mezi lety 2002 a 2009 nezměnila (7). U an-glických dětí ve věku 2–7 let byl pozorován mezi lety 1995–2007 vzestup prevalence se známkami zastavení vzestupu od roku 2004/2005. Při projekci zjištěného trendu do roku 2015 byl předpokládán vzestup prevalence o 30 % (3). V městech ve Švédsku byl zjištěn pokles prevalence obezity u dívek již v letech 2001/2002–2004/2005, u chlapců nebyla zjištěna změna prevalence. Jednalo se o 10leté děti (41). U dětí žijících v Holandsku ve věkové kategorii 3–16 let byl v letech 1999–2011 zjištěn pokles v prevalenci obezity u holandských, marockých a surinamských jihoasijských dětí, u dětí tureckého původu byl trend ke stabilizaci pozorován od roku 2007 (42).
Analýza trendu dvanáctiletého sledování (1999–2010) u amerických dětí ve věku 2–19 let ukázala významný vzestup prevalence obezity u chlapců, ale ne u dívek. Prevalence se v období 2009–2010 ve srovnání s lety 2007–2008 nezměnila (10).
V Brazílii jako reprezentantovi jihoamerických zemí byla u 7–10letých chlapců a dívek zjištěna stabilní prevalence těžké podvýživy, podvýživy a obezity mezi lety 2002–2007, zatímco prevalence nadváhy stoupla (43).
Dlouhodobé trendy u australských dětí byly ukázány v metaanalýze studií provedených mezi lety 1985–2008. U dětí ve věku 2–18 let bylo zjištěno plató nebo lehký vzestup v procentu dívek a chlapců s diagnózou nadváhy a obezity. V posledních 10 letech nebyla zjištěna žádná změna (11).
Zastavení vzestupu prevalence může být ve vztahu k sociálním charakteristikám. Může se jednat o kumulativní účinek celospolečenských preventivních programů obezity, jejichž důsledkem je zvýšení pohybové aktivity, zkrácení trvání sledování televize a také snížení konzumace cukrem slazených nápojů (12, 44, 45).
Nicméně metaanalýzy intervencí dětské obezity mají velmi rozdílné výsledky z hlediska hodnocení účinnosti intervencí. Celospolečenský program intervence u 5letých dětí s nadváhou nevedl k rozdílu mezi intervenovanou a kontrolní skupinou (46). Rozdíly mezi výsledky intervencí mohou být způsobeny rozdílnými vstupními kritérii a hodnocením výsledků (47).
ZÁVĚR
V průřezových studiích u sedmiletých českých dětí byl zjištěn vzestup v prevalenci nadváhy a obezity od roku 1951 do roku 2001, zastavení trendu bylo zjištěno v období 2001–2010. Prevalence podváhy byla nejvyšší v roce 1981, s následným lehkým poklesem a stabilizací. Tyto výsledky jsou prvním ukazatelem příznivějšího trendu vývoje prevalence nadváhy a obezity v české populaci.
Seznam použitých zkratek
BMI body mass index
CAV Celostátní antropologický výzkum
COPAT Childhood Obesity Prevalence and Treatment
COSI Childhood Obesity Surveillance Initiative
HBSC Health Behaviour of School Children
WHO World Health Organization
Studie byla podpořena granty Ministerstva zdravotnictví ČR IGA NT/13735-4 a NS/9832-4 a MZ00023761 a dotací MZd ČR číslo OZS/6/4113/2013.
ADRESA PRO KORESPONDENCI:
doc. MUDr. Marie Kunešová, CSc.
Endokrinologický ústav
Obezitologické centrum
Národní 8, 116 94 Praha 1
e-mail: mkunesova@endo.cz
Sources
1. Obesity and overweight http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs311/en/ accessed May 22 2014.
2. De Onis M, Blössner M, Borghi E. Global prevalence and trends of overweight and obesity among preschool children. Am J ClinNutr 2010; 92: 1257–1264.
3. Stamatakis E, Zaninotto P, Falaschetti E, Mindell J, Head J. Time trends in childhood and adolescent obesity in England from 1995 to 2007 and projections of prevalence to 2015. J Epidemiol Community Health 2010; 64: 167–174.
4. Apfelbacher CJ, Cairns J, Bruckner T, Möhrenschlager M, Behrendt H, Ring J, Krämer U. Prevalence of overweight and obesity in East and West German children in the decade after reunification: population-based series of cross-sectional studies. J Epidemiol Community Health. 2008; 62: 125–130.
5. Kobzová J, Vignerová J, Bláha P, Krejcovský L, Riedlová J. The 6th nationwide anthropological survey of children and adolescents in the Czech Republic in 2001. Cent Eur J Public Health 2004; 12: 126–130.
6. Schmidt Morgen C, Rokholm B, Sjöberg Brixval C, Schou Andersen C, Geisler Andersen L, Rasmussen M, Nybo Andersen AM, Due P, Sørensen TI. Trends in prevalence of overweight and obesity in danish infants, children and adolescents--are we still on a plateau? PLoS One2013; 8: e69860.
7. Aeberli I, Henschen I, Molinari L, Zimmermann MB. Stabilization of theprevalence of childhood obesity in Switzerland. Swiss Med Wkly2010; 140: w13046.
8. Yoshinaga M, Ichiki T, Tanaka Y, Hazeki D, Horigome H, Takahashi H, Kashima K. Prevalence of childhood obesity from 1978 to 2007 in Japan. Pediatr Int 2010; 52: 213–217.
9. Lissner L, Sohlström A, Sundblom E, Sjöberg A. Trends in overweight and obesity in Swedish schoolchildren 1999-2005: has the epidemic reached a plateau? Obes Rev 2010; 11: 553–559.
10. Ogden CL, Carroll MD, Kit BK, Flegal KM. Prevalence of obesity and trends in body mass index among US children and adolescents, 1999-2010. JAMA 2012; 307: 483–490.
11. Olds TS, Tomkinson GR, Ferrar KE, Maher CA. Trends in the prevalence of childhood overweight and obesity in Australia between 1985 and 2008. Int J Obes (Lond) 2010; 34: 57–66.
12. Wabitsch M, Moss A, Kromeyer-Hauschild K. Unexpected plateauing of childhood obesity rates in developed countries. BMC Med 2014; 12: 17.
13. OECD. Obesity update 2012. http: //www.oecd.org/health/49716427.pdf
14. Aldhoon-Hainerová I. Obezita v dětství a dospívání (Obesity in childhood and adolescence). In: Hainer V. a kol. Základy klinické obezitologie (Essentials of clinical obesitology). 2. přepracované vydání. Praha: Grada Publishing 2011; 341–370.
15. Bendlová B, Hainer V. Studium genetických příčin obesity, současnost a perspektivy. In: Hainer V. a kol. Základy klinické obezitologie (Essentials of clinical obesitology). 2. přepracované vydání. Praha: Grada Publishing 2011; 89–113.
16. Kunešová M, Vignerová J, Šteflová A, et al. Overweight and obesity in Czech children and running adolescents – association with parental obesity and socioeconomical factors. J Publ Health 2007; 15: 163–170.
17. Tang-Péronard JL, Heitmann BL, Andersen HR, Steuerwald U, Grandjean P, Weihe P, Jensen TK. Association between prenatal polychlorinated biphenyl exposure and obesity development at ages 5 and 7 years: a prospective cohort study of 656 children from the Faroe Islands. Am J ClinNutr 2014; 99: 5–13.
18. Caroli M, et al. Role of television in childhood obesity prevention. Int J Obes RElatMetabDisord 2004; 28(Suppl 3): S104–S108.
19. McAllister EJ, Dhurandhar NV, Keith SW, Aronne LJ, Barger J, Baskin M, Benca RM, Biggio J, Boggiano MM, Eisenmann JC, Elobeid M, Fontaine KR, Gluckman P, Hanlon EC, Katzmarzyk P, Pietrobelli A, Redden DT, Ruden DM, Wang C, Waterland RA, Wright SM, Allison DB. Ten putative contributors to the obesity epidemic. Crit Rev Food Sci Nutr 2009; 49: 868–913.
20. Cizza G, Rother KI. Beyond fast food and slow motion: weighty contributors to the obesity epidemic. J Endocrinol Invest 2012; 35: 236–242.
21. Lubrano C, Genovesi G, Specchia P, Costantini D, Mariani S, Petrangeli E, Lenzi A, Gnessi L. Obesity and metabolic comorbidities: environmental diseases? Oxid Med Cell Longev 2013; 2013: 640–673.
22. Sundblom E, Petzold M, Rasmussen F, Callmer E, Lissner L. Childhood overweight and obesity prevalences levelling off in Stockholm but socioeconomic differences persist. Int J Obes (Lond) 2008; 32: 1525–1530.
23. Kelley GA, Kelley KS. Effects of exercise in the treatment of overweight and obese children and adolescents: a systematic review of meta-analyses. J Obes 2013; 2013: 783103.
24. WHO Regional Office for Europe, Nutrition, WHO European Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI), Denmark (www document). URL http: //www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/activities/monitoring-and-surveillance/who-european-childhood-obesity-surveillance-initiative-cosi (accessed 22 May 2014).
25. Wijnhoven TM, van Raaij JM, Spinelli A, Rito AI, Hovengen R, Kunesova M, Starc G, Rutter H, Sjöberg A, Petrauskiene A, O’Dwyer U, Petrova S, Farrugia Sant’angelo V, Wauters M, Yngve A, Rubana IM, Breda J. WHO European Childhood Obesity Surveillance Initiative 2008: weight, height and body mass index in 6–9-year-old children. Pediatr Obes. 2013; 8: 79–97.
26. Kunešová M, Vignerová J, Pařízková J, Procházka B, et al. Long-term changes in prevalence of overweight and obesity in Czech 7-year-old children: evaluation of different cut-off criteria of childhood obesity. Obes Rev 2011; 12: 483–491.
27. Braunerová R, Kunešová M, Procházka B, Vignerová J, Pařzková J, Riedlová J, Zamrazilová H, Hill M, Šteflová A. Relation between dietary and physical activity patterns and obesity in seven year old children – current situation – WHO study. Čas. Lék. Čes. 2010; 149: 533–536.
28. Lhotská L, Bláha P, Vignerová J, Roth Z, Prokopec M. V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (České země). Antropometrické charakteristiky. (National anthropological Survey – children and adoles-cents 1991 (Czechia). Anthropometric characteristics). Praha: Státní zdravotní ústav 1993.
29. de Onis M, Lobstein T. Defining obesity risk status in the general childhood population: which cut-offs should we use? Int J Pediatr Obes 2010; 5: 458–460.
30. World Health Organization. WHO Child Growth Standards. Department of Nutrition for Health and Development. Geneva: World Health Organization 2006.
31. Prokopec M. Forty years of monitoring child growth in the Czech Republic: methodologies, outcomes and comparisons. In: Eiben OG (ed.). Auxology ’94: Children and Youth at the End of the 20th Century: 7th International Congress of Auxology: Szombathely, Hungary, 1994 June: Invited and Selected Papers. Human Biologia Budapestinensis. Budapest: ITC Plantin 1994; 231–240.
32. Vignerová J, Bláha P. The growth of the Czech child during the past 40 years. In: Bodzsár ÉB, Susanne C (eds.). Secular Growth Changes in Europe.Budapest: Eötwös University Press 1998; 93–107.
33. Vignerová J, Riedlová J, Bláha P, Kobzová J, Krejčovský L, Brabec M, Hrušková M. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001. Česká republika. Souhrnné výsledky (6th Nationwide Anthropologic Research of Children and Youth.Czech Republic. Summary Results). Praha: PřF UK, SZÚ 2006.
34. Rolland-Cachera MF, Sempé M, Guilloud-Bataille M, Patois E, Péquignot-Guggenbuhl F, Fautrad V. Adiposity indices in children. Am J Clin Nutr 1982; 36: 178–184.
35. Zamrazilová H, Dušátková L, Sedláčková B, et al. Charakteristika souborů a hlavních vyšetřovacích metod projektu COPAT – Childhood Obesity Prevalence and Treatment. Kazuistiky v diabetologii 2011; 9: 38–42.
36. Hainer V, Zamrazilová H. Abdominální obezita a metabolický syndrom u dospívajících – výsledky studie COPAT (Childhood Obesity Prevalence and Treatment). Čas. Lék. čes. 2012; 151: 75 (abstract).
37. Kunešová M, Zamrazilová H, Aldhoon-Hainerová I, Hainer V. Nadváha a obezita dětí a adolescentů. Závěrečná zpráva o projektu v rámci programu Péče o děti a dorost Ministerstva zdravotnictví, leden 2014.
38. Sigmundová D, Sigmund E, Hamrik Z, Kalman M. Trends of overweight and obesity,physical activity and sedentary behaviour in Czech schoolchildren: HBSC study. Eur J Public Health 2014; 24: 210–215.
39. Peneau S, Salanave B, Maillard-Teyssier L, et al. Prevalence ofoverweight in 6- to 15-year-old children in central/western France from 1996 to 2006: trends toward stabilization. Int J Obes (Lond). 2009; 33: 401–407.
40. Zellner K, Ulbricht G, Kromeyer-Hauschild K. Long-term trends in body mass index of children in Jena, Eastern Germany. Econ Hum Biol 2007; 5: 426–434.
41. Sjöberg A, Lissner L, Albertsson-Wikland K, Marild S. Recent anthropometric trends among Swedish school children: evidence for decreasing prevalence of overweight in girls. Acta Paediatrica 2008; 97: 118–123.
42. de Wilde JA, Verkerk PH, Middelkoop BJ. Declining and stabilising trends in prevalence of overweight and obesity in Dutch, Turkish, Moroccan and South Asian children 3–16 years of age between 1999 and 2011 in the Netherlands. Arch Dis Child 2014; 99: 46–51.
43. Leal DB, de Assis MA, González-Chica DA, da Costa FF. Trends in adiposity in Brazilian 7–10-year-old schoolchildren: evidence for increasing overweight but not obesity between 2002 and 2007. Ann Hum Biol 2014; 41: 255–262.
44. Pařízková J. Nutrition, physical activity and health in early life (2nd ed.) New York: CRC Press 2010.
45. Pařízková J, Sedlak P, Dvořáková H, Lisá L, Bláha P. Secular trends of adiposity and moro abilities in preschool children. J Obes Wt Loss Ther 2012; 2: 9.
46. van Grieken A, Renders CM, Veldhuis L, Looman CW, Hirasing RA, Raat H. Promotion of a healthy lifestyle among 5-year-old overweight children: health behavior outcomes of the „Be active, eat right“ study. BMC Public Health 2014; 14: 59.
47. Doak C, Heitmann BL, Summerbell C, Lissner L. Prevention of childhood obesity – what type of evidence should we consider relevant? Obes Rev 2009; 10: 350–356.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
Most read in this issue
- Adenokarcinom pankreatu – časné symptomy a screening
- Prevalence nadváhy, obezity a podváhy u sedmiletých dětí v České republice od roku 1951*
-
Je závažná obezita nepříznivým prognostickým faktorem u chřipkového zánětu plic?
Poučení z komplikujícího průběhu onemocnění H1N1