Co poradit dospělým dětem rodičů s návykovou nemocí

Overview

Tento text jsme zpracovali na základě literatury pro potřeby praxe, a proto ho lze použít i jako pomůcku pro pacienty. Nejprve uvádíme společná doporučení dětem, jichž rodině trpěli návykovou nemocí. Pak nabízíme doporučení, týkající se specifických problémů rodičů, jako je závislost na alkoholu, závislost na lécích nebo patologické hráčství. Děti závislých rodičů by se měly návykovými rizikům vyhýbat po celý život.

Klíčová slova:
dospělé děti, návykové nemoci, prevence, léčba, psychoterapie.

ÚVOD

V posledních letech se na nás obracejí se žádostí o pomoc dospělé děti rodičů, u nichž se vyskytuje návyková nemoc. Pro potřeby praxe jsme zpracovali uvedený materiál. Nejprve uvádíme společná doporučení platná prakticky pro všechny návykové nemoci, pak následují doporučení týkající se specifických návykových problémů. Jedná se o materiál pro širokou veřejnost, proto se snažíme o jasnost a srozumitelnost.

Společná doporučení dospělým dětem rodičů s návykovou nemocí

• Vyhýbejte se alkoholu, jiným návykovým látkám i hazardu. Důvodem je dědičnost některých rizikových činitelů, rizikové modely chování rodičů nebo bolestné zážitky z dětství. Jestliže se děti s těchto rodin vyhýbají návykovým rizikům, jsou v bezpečí. Dokonce jsou na tom lépe, než lidé, kteří by tuto oblast nebrali dost vážně. Kdyby se přece objevil návykový problém, je třeba se léčit co nejdříve. Taková léčba je snazší, účinnější a bezpečnější.
• O návykových nemocech si opatřete podstatné informace, mnohé z chování rodičů vám pak bude jasnější (viz odkazy na konci článku).
• Před návykovými riziky varujte i své děti a dbejte o prevenci v rodině. Podrobnější informace nejdete v knize Alkohol, drogy a vaše děti (volně ke stažení z www.drnespor.eu).
• Vhodná je opatrnost vůči jiným formám návykového chování. Dbejte o uměřenost ve vztahu k počítačům práci, jídlu, nakupování atd.
• Pamatujte na vlastní bezpečnost. To se týká zvláště některých návykových nemocí (viz dále) a situace, kdy dospělé dítě bydlí se závislým rodičem. Podle platných zákonů je možná nedobrovolná léčba v situaci, kdy je duševně nemocný nebo závislý člověk aktuálně nebezpečný sobě nebo okolí. Za této situace je správné žádat o pomoc lékaře nebo policii. Po pominutí nebezpečnosti sobě či okolí není nedobrovolná léčba možná. Léčbu může nařídit i soud, jestliže se někdo v důsledku závislosti nebo jiné duševní choroby dopustí trestného činu.
• Nejezděte a nedovolte ani svým dětem jezdit v autě, které řídí člověk s neléčenou návykovou nemocí. Závislému dlouhodobě neabstinujícímu rodiči také rozhodně nepůjčujte auto.
• Některé děti si v dětství zafixují určité vzorce chování, které jim umožní vycházet se závislým rodičem. Tyto vzorce pak opakují jako dospělí, i když už to postrádá smysl. Následující některé příklady: „Hrdina“ přebírá odpovědnost za nefungujícího dospělého a „zachraňuje“ rodinu a poskytuje oporu rodiči, který není závislý (typicky matce). Hrdinou většinou bývá nejstarší dítě. Dospělý „hrdina” by se měl naučit být odpovědný jen za to, co může ovlivnit. Měl by se také naučit odpočívat a dobře hospodařit se silami. Prospěje tím sobě i druhým. Přebírat odpovědnost za druhé by vedlo k tomu, že by se druzí chovali neodpovědně. „Obětní beránek“ odvádí pozornost od problémů dospělých tím, že zlobí a do jisté míry tak napodobuje závislého rodiče. Jako dospělý by se měl naučit zodpovědnosti, rozvaze a sebeovládání. „Snílek“ se uzavírá do sebe a snaží se ignorovat problémy v rodině. Jako dospělý by se měl naučit vnímat realitu, komunikovat a využívat dobré možnosti, které nabízí vnější svět. „Šašek“ se snaží dospělé rozesmát, a tak odvádí pozornost od problémů s návykovou látkou v rodině a snižuje riziko agrese ze strany závislého rodiče. Jako dospělý by se měl naučit sebeúctě, klidu a měl by nacházet prostředí, kde se cítí bezpečně.
• Dětem z těchto rodin bývá užitečná psychoterapie. Důvodem, proč vyhledat psychoterapii může být vleklý duševní problém, snaha zlepšit kvalitu svého života nebo potřeba se vyrovnat se zátěžovou životní situací. Návykové chování závislého rodiče vyvolává u dětí často silné emoce (hněv, nenávist, beznaděj atd.). Je to přirozené, ale s podobnými pocity se člověk lépe vyrovná, když se má komu svěřit. Existuje i mezinárodní organizace dospívajících dětí z rodin závislých na alkoholu. Jmenuje se Alateen, další informace lze získat na adrese kontakt@anonymnialkoholici.cz.
• V mnoha rodinách, kde se vyskytuje návyková nemoc, platí nepsané pravidlo, že se o tom nesmí mluvit v rodině a zvláště ne mimo rodinu. To je ovšem chyba. Poraďte se o situaci s odborníky, s dalšími členy rodiny a závislému rodiči navrhujte, aby se šel léčit. Jestli to přijme nebo ne, to už není vaše odpovědnost.
• Návyková nemoc u rodičů má mnoho příčin (výchova, prostředí, způsob života atd.). Mezi ně ale nepatří to, že se děti chovají tak nebo onak. Za vznik návykové nemoci u rodiče nenesete zodpovědnost a nejste odpovědní ani za její léčení.
• Na závislého rodiče se nedá spoléhat psychologicky ani prakticky. Pokud neabstinují, nelze jim svěřovat vnoučata. Nebylo by také rozumné od nich očekávat materiální nebo jinou podporu. Děti závislých rodičů jsou odpovědné za svůj vlastní život, ne za rodiče. Důležitá je proto soběstačnost, nezávislost a osamostatnění se nebo promyšlená příprava na samostatný život.
• Při výchově vlastních dětí spolupracujte s druhým rodičem dítěte nebo rodiči jiných dětí. Je možné, že jste ve své původní rodině neměli možnost se naučit některým rodičovským dovednostem. Naučte se je proto jinde, je-li třeba.
• Kromě rodičovských dovedností se vám mohou v životě hodit i mnohé další, například jak organizovat čas a odpočívat, jak se rozhodovat, jak zvládat negativní emoce, používání relaxačních technik, dovednosti odmítání, komunikační dovednosti, schopnost čelit reklamě, mediální gramotnost, nacházení dobrých zájmů atd. Můžete se to naučit od dobrých vzorů ve svém okolí nebo při psychoterapii.
• Mnoha lidem pomáhá i nějaká forma duchovního života.
• Vydírání ze strany rodičů s návykovou nemocí je časté. Podléhat vydírání by znamenalo napomáhat dalšímu rozvoji návykové nemoci. Jestliže rodič vyhrožuje sebevraždou, je třeba volat lékaře. Jestliže někdo vyhrožuje násilím, je správné se obrátit na policii.
• Návykové nemoci jsou drahé po stránce zdravotní i finanční. Poskytovat peníze člověku s neléčenou návykovou nemoci znamená podporovat jeho návykovou nemoc a snižovat motivaci k léčbě. Děti by také měly oddělit a zajistit vlastní majetek, a tak předcházet krádežím.
• Při zvládání problémů, které působí rodič s návykovou nemocí, spolupracujte v rámci širší rodiny a také s příslušnými praktickými lékaři. Ti mohou posoudit, jestli lze uvažovat o nedobrovolné léčbě. O návykovém problému by měli vědět také proto, aby nevhodně nepředepisovali rizikové léky.
• Zejména v případě, že je návyková nemoc spojena s poruchami paměti nebo jinou duševní nemocí, lze uvažovat i o omezení způsobilosti k právním úkonům, aby nemohl postižený prodávat rodinný majetek a dělat další dluhy. Podle právního názoru, který máme k dispozici, jsou právní úkony neplatné v případě, že soud zbaví patologického hráče možnosti nakládat s penězi (např. kdyby zastavil rodinným domek). Kromě psychiatra nebo psychologa bývá v tomto případě užitečné konzultovat i právníka.
• Možná jste v dětství neměli tolik možností rozvíjet svá nadání a záliby. Pokud to situace a okolnosti dovolí, můžete si to jako dospělí vynahradit.

Doporučení dětem rodičů závislých na tabáku

Děti kuřáků udělají dobře, když se vyhnou tabákovému kouři. Pravděpodobně byly jeho negativním účinkům vystaveny mnoho let, i když nekouřily. Pasivní kouření představuje zdravotní riziko. Zdraví nekuřáků neochrání ani to, že se v zakouřené místnosti vyvětrá. Částečky tabákového kouře se ukládají na oděvu, textiliích, kobercích, na zdech, hračkách atd. Nikotin byl zjištěn i ve vlasech kuřáků a na prstech matek kuřaček. Zvláště malé děti jsou citlivé vůči kuřáckým reziduím, kterým se také říká kouření z třetí ruky. Zmíněná rezidua obsahují látky jako butan, toluen, arsenik, olovo, alergeny, pesticidy a dokonce radioaktivní polonium. Tyto látky pak vdechují osoby, které se v podobných prostorách nacházejí, i když se tam větralo. Malé děti do jednoho roku tráví v domácím prostředí hodně času, mají nízkou hmotnost, často si olizují ruce a předměty v dosahu. Jsou proto velmi zranitelné a koncentrace škodlivých látek v jejich těle při pobytu v kontaminovaných prostorách odpovídá hodinám aktivního kouření u dospělých. Dospělé děti kuřáků by neměly připustit, aby někdo v jejich domácnosti kouřil, a to tím spíše, jestliže mají vlastní děti. Jestliže dospělé děti kuřáků ještě žijí u rodičů, měly by se v zájmu svého zdraví osamostatnit.

Doporučení dětem rodičů se závislostí na alkoholu

Podle výzkumu prováděného v České republice byly dvě třetiny domácího násilí spojeny s alkoholem. Dospělé děti rodičů závislých na alkoholu ve společné domácnosti by měly by dbát na svoji bezpečnost a také na bezpečnost vlastních dětí. Nejde jen o násilí, ale například i o vyšší riziko požáru, vykradení známými rodiče nebo sexuální zneužívání vnoučat ze strany závislého. Otevřená láhev s alkoholickým nápojem, kterou dědeček někde ledabyle odloží, může navíc způsobit u vnoučete těžkou otravu. V případě nebezpečnosti sobě nebo okolí je správné volat lékaře nebo policii. Typicky se tak děje pří epileptických záchvatech, deliriu tremens, pocitech pronásledování, sluchových halucinacích nebo alkoholické demenci.

Při řešení tohoto problému bývá prospěšné dlouhodobě spolupracovat s praktickým lékařem nebo místním psychiatrem. Jak už bylo zmíněno výše, je velkou výhodou, když děti závislého rodiče mohou problémy průběžně konzultovat s odborníky.

Doporučení dětem rodičů se závislostí na pervitinu nebo kokainu

Platí zde prakticky totéž jako u alkoholu. Intoxikace touto drogou bývá spojena s neklidem, halucinacemi a někdy i agresivitou. Pocity pronásledování a halucinace poměrně často přetrvávají i po skončení intoxikace. V tom případě je samozřejmě třeba volat lékaře. Drogy této skupiny jsou relativně drahé a je třeba počítat s opatřovací trestnou činností.

Doporučení dětem rodičů se závislostí na opiátech

K závislosti na opiátech dochází u dvou skupin lidí. Ti první je zneužívají formou léků (typicky se jedná o lidi vyššího věku). Ti druzí zneužívají heroin a obvykle bývají spíše mladší. U obou skupin se mohou objevovat odvykací obtíže, u druhé skupiny je navíc zvýšená potřeba peněz a častá opatřovací trestná činnost (např. krádeže v domácnosti, podvody atd.).

Doporučení dětem rodičů se závislostí na sedativech a hypnotikách (tzv. „léky na spaní“)

Daleko nejčastěji z této skupiny jsou zneužívány benzodiazepiny (Diazepam, Neurol, Lexaurin, Nitrazepam, Rohypnol, Oxazepam atd.). Často se objevují vleklé odvykací stavy provázené úzkostí. Děti by měly spolupracovat s praktickými nebo jinými lékaři a informovat je o závislosti rodičů, aby předešly předepisování návykových léků nebo léků, které by se neměly se sedativy kombinovat. Závislí často obcházejí různé lékaře. Ti pak pacientovi předepisují léky, aniž by věděli o tom, že je dostává předepsány také jinde.

Doporučení dětem rodičů, kteří zneužívají kanabinoidy a halucinogeny

Dříve se jednalo o problém mladších lidí. Dnes si na základě zkreslených informací zkoušejí staří lidé konopím léčit různé nemoci. Mylně považují zmírnění obtíží při obluzení za známku zlepšení stavu. Tito lidé obvykle nevědí, že akutní intoxikace konopím zvyšuje riziko srdečního infarktu, pádů, úrazů, působí oslabení paměti a někdy vyvolává další duševní problémy. Rodiče je správné v tomto směru informovat a dbát na vlastní bezpečnost, například nejezdit autem, které řídí rodič zneužívající konopí. Konopí se kromě kouření může zneužívat i v potravinách nebo jako nápoj. Zneužívání halucinogenů není naštěstí v generaci rodičů dospělých dětí v současnosti rozšířené, rizika jsou zde podobná a projevy intoxikace většinou ještě dramatičtější.

Doporučení dětem rodičů, kteří mají problémy s hazardní hrou

Důvodem k nedobrovolné léčbě zde bývají sebevražedné tendence nebo pokusy. Tento problém obvykle provází silné zadlužení a s tím související tlak věřitelů, exekuce, prodávání majetku a kriminalita. Rozhodně nepůjčujte peníze rodiči, který má problém s hazardní hrou, leda by se léčil, soustavně doléčoval a abstinoval. Důležité je také oddělit svůj majetek, aby se tak další členové rodiny vyhnuli exekuci.

Závěr

Lidé, kteří vyrůstali v rodinách, kde se u rodičů vyskytla návyková nemoc, by se měli vyhýbat návykovým rizikům. Kromě toho jim v tomto článku nabízíme řadu doporučení, které mohou usnadňovat jejich situaci a zlepšit kvalitu jejich života.

Další informace

Všechny dále uvedené publikace jsou volně na:

www.drnespor.eu.

Nešpor K. První pomoc pro lidi s návykovými nemocemi. Existují i videa pro ty, kdo překonávají problémy s alkoholem, jinými drogami a hazardem.

Nešpor K. Zůstat střízlivý. Určeno lidem závislým na alkoholu, závislostí ohroženým a jejich příbuzným.

Nešpor K, Müllerová M. Jak přestat brát drogy. Verze z prosince 2006.

Nešpor K. Za plíce krásnější čili Jak přestat kouřit.

Nešpor K. Už jsem prohrál dost. Kniha je určená patologickým hráčům, jejich příbuzným, podněty pro svoji práci zde najdou i odborníci, kteří se zabývají léčením patologického hráčství. Volně ke stažení.

Nešpor K, Scheansová A, Karbanová H. Pomoc manželkám mužů závislých na alkoholu – existuje řada možností.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatrická léčebna Bohnice

Ústavní 91, 181 02 Praha 8

fax: +420 284 016 279, e-mail: nespor.k@seznam.cz

www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor