Vliv časné postnatální výživy u předčasně narozených dětí na jejich antropometrické a hormonální charakteristiky ve věku 10 let
Authors:
H. Zamrazilová; V. Hainer; M. Černá 1; M. Kunešová; R. Braunerová; J. Štěpán 2; J. Nedvídková; M. Hill; J. Pařízková
Authors‘ workplace:
Endokrinologický ústav, Praha
; Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
1; III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
2
Published in:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 278-283
Category:
Original Article
Overview
Východisko.
Ochranný vliv kojení na rozvoj obezity byl jasně prokázán. Četné studie spojují vyšší příjem proteinů v postnatálním období s časnějším nástupem „adiposity rebound“ a vyšším body mass indexem v pozdějším věku.
Metody a výsledky.
Longitudinální studie se zúčastnilo 28 dívek narozených ve 34. týdnu těhotenství (porodní hmotnost: 2,2±0,3 kg, délka: 45,2±2,5 cm, body mass index (BMI): 11,0±1,5 kg/m²). Podle významně odlišného příjmu bílkovin v prvním měsíci po narození byly dívky rozděleny do dvou skupin (příjem bílkovin dívky kojené: 113,5±18,7 g/měsíc vs. příjem bílkovin dívky s náhradní mléčnou výživou: 174,0±14,3 g/měsíc; p<0,0001). Skupiny se nelišily v tělesné délce, hmotnosti a BMI při narození. U desetiletých dívek byly stanoveny antropometrické a hormonální charakteristiky, složení těla, příjem energie a makronutrientů a BMI jejich rodičů. Byl sledován vztah mezi časnou postnatální výživou a antropometrickými a hormonálními parametry v deseti letech. Při vyšetření v deseti letech nebyly kromě hladiny IGF-1 mezi skupinami zjištěny žádné rozdíly v antropometrických a hormonálních parametrech. Hladina IGF-1 v deseti letech byla signifikantně vyšší u skupiny s vyšším příjmem bílkovin po narození. Příjem bílkovin po narození nekoreloval s množstvím tukové tkáně a leptinu desetiletých dívek. Prokázali jsme však signifikantní pozitivní korelace mezi příjmem bílkovin po narození a IGF-1, BMI a tělesnými obvody v deseti letech. Postnatální příjem tuků koreloval s IGF-1, tělesnými obvody a navíc také se sagitálním rozměrem a hladinou leptinu v deseti letech.
Závěry.
Časná postnatální výživa by mohla ovlivňovat hladinu IGF-1 v pozdějším věku a ovlivňovat tak tělesný rozvoj. Faktorová analýza ukázala IGF-1 jako pojítko mezi postnatálním příjmem energie a makronutrientů, antropometrických parametrů a hladiny leptinu v deseti letech.
Klíčová slova:
postnatální příjem bílkovin, antropometrické parametry, tuková tkáň, leptin, IGF-1, předčasně narozené děti.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain managementArticle was published in
Journal of Czech Physicians
![Issue 3](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/journal_issue/media/image_pdf/ba92a596f1318a3f995be33acb52fcbf.jpeg)
Most read in this issue
- Neurosteroidy a jejich význam
- Vztahy mezi faktory „Dotazníku jídelních zvyklostí“, socioekonomickým stavem, antropometrickými ukazateli akumulace tuku a zdravotními riziky u české populace
- Vznik obezity na základě mutací genů ovlivňující energetickou bilanci
- Léčba růstovým hormonem v Endokrinologickém ústavu