Vír vlasů – geneticky vázaný jev při vyšetřování fenotypu praváctví a hemisferální dominance

Východisko.
Význam normálního rozvoje hemisferální dominance pro vývoj jedince je dostatečně znám. Jedním z nejvhodnějších testů fenotypu praváctví a laterality je mezinárodně málo známý postup podle Žlaba (1). 

Metody a výsledky.
V naší studii jsme ale použili jeden z nejvíce populárních dotazníků k zjišťování fenotypu praváctví–leváctví, a to dotazník edinburgský (2). Podle něj jsme vyšetřil 65 dětí ve věku kolem 10ti let (±1 rok) a utvořili 3 skupiny: a) čistých praváků (n=51), b) čistých leváků (n=5), splňujících 90–100 % příslušných odpovědí a c) skupinu s nevyjádřenou, smíšenou lateralitou (ambidextrů – n=9). Dotazníkové vyšetření jsme doplnili objektivním testováním předpokládaného směru víru vlasů – u praváků ve směru hodinových ručiček, u leváků proti směru hodinových ručiček a několika dalšími testy, které jsme shledali jako spolehlivější, než jsou otevírání víčka či držení násady „dominantní“ rukou, uváděných v edinburghském dotazníku. Dále jsme vyšetřovali kloubní pasivitu (a svalový tonus) na končetinách – v zápěstí, v lokti, koleni a kotníku – za účelem stanovení mozečkové dominance: pravostranné u praváků a levostranné u leváků. Ve skupině čistých praváků jsme nalezli pravostranný vír vlasů u 23 z 25 chlapců, spolehlivě jsme mohli podobný nález vidět jen u 12 ze 26 dívek (nejspíše pro různou úpravu vlasů). 

Závěry.
Vyšetřování směru víru vlasů se zdá být obohacením pro rychlé klinické testování fenotypu a genotypu laterality. 

Klíčová slova:
vír vlasů, genotyp, pravorukost, levorukost, hemisferální dominance.