Současné možnosti miniinvazivní chirurgické léčby ženské stresové močové inkontinence

Overview

V roce 1994 prezentoval DeLancey hypotézu „visutého lůžka“ (hammock hypothesis). Podle této teorie nastává u kontinentní pacientky vzestup uretrálního uzavíracího tlaku při stresovém manévru následkem komprese uretry podpůrnou tkáňovou vrstvou, přičemž nitrobřišní pozice hrdla močového měchýře a proximální částí močové trubice není rozhodujícím faktorem zajištění kontinence. V důsledku tohoto objevu byla v roce 1996 zaznamenána revoluční změna v antiinkontinentní chirurgii, kdy Ulmsten prezentoval výsledky léčby stresové inkontinence pomocí polypropylenové pásky uložené volně pod distální uretrou (TVT). Úspěšnost této metody se pohybuje okolo 90 %. Operace je stejně účinná v léčbě stresové inkontinence obézních i neobézních žen. Kombinace TVT s vaginálními operacemi pro pokles nesnižuje efektivitu a nezvyšuje peroperační a pooperační morbiditu. S TVT operací souvisí některé peroperační (perforace močového měchýře nebo retropubický hematom), časné pooperační (retence moči) nebo pozdní pooperační komplikace (urgentní inkontinence, vaginální protruze pásky). Nová transobturatorně aplikovaná pásková operace (TOT) byla prezentována v roce 2003 a znamenala významný evoluční krok v zdokonalení páskových operací. Hodnocení efektivity i komplikací této nové modifikace je zatím předčasné, ale první dosavadní velmi pozitivní výsledky předurčují tuto operaci k úspěšnému rozšíření. 

Klíčová slova:
TVT, TOT, antiinkontinentní chirurgie, kolposuspenze podle Burche, efektivita, komplikace.