Terapie akutního infarktu myokardu mimo kardiocentrum – zhodnocení diagnostických a léčebných postupů
Authors:
Z. Monhart; H. Grünfeldová 1,2; A. Kadlečková 3; P. Janský 4
Authors‘ workplace:
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
; Interní oddělení Městská nemocnice Čáslav
1; EuroMISE centrum - Kardio, Praha
2; Interní oddělení Nemocnice Kutná Hora
3; Kardiocentrum dospělých FNM, Praha
4
Published in:
Čas. Lék. čes. 2005; 144: 102-106
Category:
Original Article
Overview
Východisko.
V České republice v současnosti neexistuje registr akutních koronárních syndromů. K dispozici jsou
pouze data o pacientech s vybranými typy akutního infarktu myokardu, není však jasné, jaká je všeobecná praxe.
Cílem práce bylo jednak zhodnotit a porovnat diagnostické a léčebné postupy u nemocných s akutním infarktem myokardu v nemocnicích Čáslav, Kutná Hora a Znojmo, dále posoudit dodržování aktuálních doporučení v klinické praxi.
Metody a výsledky.
Soubor tvořilo 564 pacientů (300 mužů, 264 žen) průměrný věk 71±11,9 let), u kterých byl v roce 2003 diagnostikován akutní infarkt myokardu. Základní demografická data se mezi nemocnicemi významně nelišila, z rizikových faktorů byla rozdílná jen prevalence kouření (p<0,01). Častější byly infarkty bez elevací úseků ST – 73 %. Reperfuzní terapie byla použita u 67 % pacientů s infarktem s elevacemi ST, jednoznačně převažuje přímá angioplastika (u 63 % pacientů s elevacemi ST ), trombolytická terapie byla aplikována u 4 %. V terapii během prvních 24 hodin byl nejvíce zastoupen aspirin (78 %), heparin (82 %), betablokátory (34 %). Nejčastější komplikací bylo srdeční selhání – u 23 % nemocných. Hospitalizační mortalita se v jednotlivých nemocnicích významně nelišila, v celém souboru byla 15 %. V propouštěcí medikaci byl nejčastěji předepsán aspirin (76 %), dále betablokátory (63 %), inhibitory ACE (58 %) a statiny (54 %), statisticky významná odlišnost mezi jednotlivými nemocnicemi byla pouze v podávání thienopyridinů (p<0,001).
Závěry.
Mezi jednotlivými nemocnicemi byly jen malé rozdíly v léčebných postupech, ve všech třech nemocnicích je patrný odklon od trombolýzy ve prospěch přímé angioplastiky. Běžná praxe ve farmakoterapii nesplňuje vždy současná doporučení pro léčbu infarktu myokardu.
Klíčová slova:
akutní infarkt myokardu, rizikové faktory, reperfuzní léčba, farmakoterapie.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
![Issue 2](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/journal_issue/media/image_pdf/c6fafb9ca7a96fbf31f9dbfc2de234c5.jpeg)
Most read in this issue
- Molekulárně-genetická studie příčin Prader-Williho a Angelmanova syndromu
- Psychiatrie má nejen léčebné funkce*
- Současné a perspektivní možnosti léčby chronické lymfatické leukémie
- Terapie akutního infarktu myokardu mimo kardiocentrum – zhodnocení diagnostických a léčebných postupů