Bakterie a jejich vztah k alergickým onemocněním

Overview

Již od narození přichází jedinec do kontaktu s řadoumikroorganizmů, které významně ovlivňují jeho imunitní systém.K osídlení slizničních povrchů, zejména trávicího traktu, bakteriemi dochází v prvních dnech a měsících po porodu,zatímco prenatálně je střevní trakt zcela sterilní. Bakterie se podílejí na ovlivnění alergického zánětu dvěmazákladními mechanizmy. Na jedné straně mohou působit jako iniciátoři alergického zánětu, na druhé straně dokážíjeho rozvoji bránit. Mezi negativní faktory, které mohou být spouštěčem alergického procesu, patří superantigeny,zejména bakteriální enterotoxiny. Mezi preventivní faktory lze řadit vliv mykobakteriálních antigenů, intestinálnímikroflóry, určitýchmolekulovýchmotivů spojených s patogenitou (pathogen-associated molecular patterns), a CpGmotivů, které jsou obsaženy v bakteriální genomové DNA. Pohled na funkci lipopolysacharidu gram-negativníchbakterií ve spojitosti s alergickým zánětem je poněkud dvojsečný. Lipopolysacharid se v patogenezi alergickéhozánětu uplatňuje jako faktor ochranný v případě, kdy předchází infekce delší dobu expozici alergenu. Naopak krátkýčasový interval mezi infekcí a expozicí alergenu u již senzibilizovaného jedince vede k významnému zhoršeníalergických projevů. Tyto a další faktory jsou zvažovány v souvislosti s hygienickou hypotézou a funkcí T regulačníchlymfocytů, které se zdají být klíčovým faktorem pro udržení rovnováhy mezi Th1 a Th2 lymfocyty.

Klíčová slova:
alergie, bakterie, astma, atopická dermatitida.