IMUNOABLACE S TRANSPLANTACÍ KRVETVORNÝCHBUNĚK V LÉČBĚ ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY

Autologní transplantace krvetvorných buněk je standardní léčbou u vybraných hematologických malignit. Vyso-kodávkovaná chemoterapie, která transplantaci předchází, má nejen myeloablativní, ale také imunoablativní účinek.Toho je možno využít v léčbě autoimunitních chorob, které nereagují na konvenční imunosupresivní léčbu.Opakování ontogeneze imunitního systému po léčbě může navodit toleranci vůči cílovému antigenu. Uvedenépředpoklady byly úspěšně ověřeny na zvířecím modelu roztroušené sklerózy (tzv. experimentální alergické encefa-lomyelitidě) u myší a potkanů. Spolu s těmito preklinickými studiemi se objevily zprávy o příznivém ovlivněníprůběhu roztroušené sklerózy (RS) u pacientů léčených transplantací kostní dřeně pro souběžnou hematologickoumalignitu. Na základě těchto poznatků byly provedeny první pilotní studie léčby RS metodou vysokodávkovanéimunoablace s následnou transplantací autologních kmenových buněk. Prokázalo se, že jde o metodu schůdnou, seslibným terapeutickým efektem, jednoznačné závěry však bude možno stanovit až po zhodnocení větších souborů.

Klíčová slova:
autologní transplantace krvetvorných buněk, hematologické malignity, vysokodávkovaná chemo-