ZMĚNY GEOMETRIE LEVÉ KOMORY U DĚTÍA ADOLESCENTŮ S PRIMÁRNÍ HYPERTENZÍ

Overview

Východisko.
Hypertrofie levé komory představuje nezávislý rizikový faktor kardiovaskulární morbidity a morta-lity dospělého věku. 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) lépe koreluje se známkamipostižení cílových orgánů než hodnoty příležitostného krevního tlaku (TK). Cílem této práce bylo prostudovat vztahymezi výsledky 24hodinového ambulantního monitorování TK a geometrií levé komory u dětí školního věku a ado-lescentů se zvýšeným krevním tlakem.Metody a výsledky. U 108 dětí a adolescentů (77 chlapců a 31 dívek) ve věku 8-20 let s opakovaně zvýšenýmihodnotami příležitostného TK bylo provedeno 24hodinové ABPM a echokardiografické vyšetření levé srdečníkomory. Do studie nebyli zařazeni pacienti se sekundární příčinou hypertenze. Na základě ABPM mělo 57 pacientůz celkového počtu 108 prokázanou hypertenzi, u zbývajících 51 hodnoty TK při ABPM nepřesáhly 95. percentila byli označeni jako hypertenzní fenomén bílého pláště (FBP). Parametry levé komory byly větší u hypertenzníchpacientů ve srovnání s jedinci s FBP (tloušťka zadní stěny levé komory 8,4±1,0 mm u hypertenzních vs. 8,0±1,1 mmu FBP (p=0,047) a index hmotnosti levé komory 81,8±13,8 g/m2vs. 74,3±12 g/m2resp.; p=0,003). Obě skupiny sepřitom nelišily významně v antropometrických parametrech včetně indexu tělesné hmotnosti. Dále byly zjištěnysignifikantní korelace mezi ambulantním TK na jedné straně a tloušťkou stěny levé komory a hmotností levé komoryna straně druhé. Nejsilnější korelace byla mezi denním systolickým ambulantním TK a tloušťkou zadní stěny levékomory (r=0,42; p

Klíčová slova:
ambulantní monitorování krevního tlaku, hypertenze, fenomén bílého pláště, geometrie levé