ENDOKRINOLOGIE 1998-1999

V kaskádě dějů hormon-druhý posel-buněčné G proteiny (proteiny vázající guaninnukleotid) může nastat poruchai na posledním stupni: mutanty G proteinů mohou vést k zesílení (mj. adenomy hypofýzy a štítné žlázy) i k oslabeníG-proteinového signálu (pseudohypoparatyreóza, „testitoxikóza"). Jinou novou skupinou nemocí jsou anexinopatie:Mezi anexiny patří i lipokortiny a poruchy jsou v oblasti hemokoagulace. „Reverzní endokrinologie" znamená postupv poznání, při kterém je dříve znám receptor (označovaný pak jako „sirotčí") nežli hormon: Takové receptory jsouznámy pro řadu steroidních hormonů, retinoidů a eikosanoidů a zdá se, že se významně uplatňují v metabolizmucholesterolu. Autoimunitní porucha při imunodependentním diabetu (IDDM) může mít z a příčinu jediný autoantigen,dekarboxylázu kyseliny glutamové (GAD). Léčba některými retinoidy při kožním lymfomu z T-buněk vedek hypotyreóze. Retrotranspozony jsou příkladem proměn lidského genomu s dosud neznámými klinickými manifes-tacemi. Hepatocytární růstový faktor se ukazuje jako naděje pro léčbu cirhózy. Hledání perorálních účinnýchnáhražek inzulinu nyní spočívá v testování některých metabolitů z plísní. Protilátky proti TNP (tumor necrosis factor)se začínají zkoušet jako „anticytokinová terapie" u revmatoidní artritis. V přehledu je dále uvedena řada novýchnávrhů léčebných postupů - včetně intranazální aplikace estradiolu.

Klíčová slova:
endokrinologie, G-proteinové nemoci, reverzní endokrinologie, terapie.