PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKA LYSOZOMÁLNÍCHENZYMOPATIÍ V ČESKÉ REPUBLICE
:
H. Poupětová; J. Ledvinová
:
Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN, Praha 1 Oddělení lékařské genetiky II 2. LF UK a FNM, Praha
:
Čas. Lék. čes. 2000; : 468-474
:
Východisko.
Prenatální diagnostika představuje důležitou formu prevence dědičných metabolických chorob a jejídostupnost je zatím nejúčinnější pomocí postiženým rodinám. Cílem studie bylo zavedení prenatální diagnózyzávažných dědičných lysozomálních onemocnění spadajících do skupiny lipidóz, mukopolysacharidóz, glykopro-teinóz a mukolipidóz.Metody a výsledky. Metodické postupy jsou založeny především na stanovení aktivit specifických lysozomálníchhydroláz, které u dané choroby chybí nebo jsou neaktivní. Tyto metody byly doplněny souborem podpůrných analýz,především ultrastrukturálním důkazem lysozomálního střádání nedegradovaného substrátu, DNA analýzou proka-zující mutaci zjištěnou v rodině, event. biochemickou analýzou plodové vody. Vyšetřovaným materiálem bylynekultivované vzorky placentárních biopsií (choriové klky), kultivované vzorky buněk choriových klků a plodovévody a plodová voda. Celkem bylo sledováno 17 těhotenství v rodinách s dítětem postiženým některou z lysozomál-ních enzymopatií. Šlo o 7 různých onemocnění: GM2 gangliosidóza (2x), Fabryho choroba (3x), Krabbeho choroba(1x), Niemannova-Pickova choroba typu A (1x), mukopolysacharidóza I (5x), mukopolysacharidóza II (4x), muko-lipidóza (I-cell disease) (1x). Ve třech případech byl prokázán u plodu hluboký deficit enzymu (a-galaktosidázyAu Fabryho choroby, galaktocerebrosidázy u Krabbeho choroby a-iduronidázy u mukopolysacharidózy I) a těhoten-ství bylo na žádost matky ukončeno. Diagnóza byla potvrzena biochemickou analýzou tkání potracených plodů.U dvou z nich (Fabryho choroba a mukopolysacharidóza I) byly již ultrastrukturálně prokazatelné změny příslušnéhofenotypu. Ve dvou případech nepřerušeného těhotenství byl na základě snížené enzymové aktivity zjištěn heterozy-gotní stav plodu. V případě autosomálně recesivního deficitu sfingomyelinázy (Niemannova-Pickova choroba typuA) byl výsledek přímo potvrzen DNA analýzou, u gonozomálně recesivní Fabryho nemoci nepřímo rozdílem aktivita-galaktosidázy v nekultivovaných a kultivovaných buňkách. Paralelně byl vytvořen soubor kontrolních hodnotenzymových aktivit pro jednotlivé typy zpracovávaných materiálů (nativní a kultivované choriové klky, kultivovanéamniocyty, supernatant plodové vody).Závěry. Dědičné lysozomální enzymopatie představují důležitou indikaci pro prenatální diagnostiku, která je nanašem pracovišti dostupná. Condicio sine qua non je však biochemicky event. molekulárně geneticky definovanáporucha u probanda v rodině.
Klíčová slova:
prenatální diagnóza, dědičné lysozomální poruchy, choriové klky, amniové buňky, enzymová
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
Most read in this issue
- Newer Immunosuppressive Agents and Their Place in Current Practice
- Ethiopathogenesis of Gastroesophageal Reflux Disease
- Prenatal Diagnosis of Lysosomal Enzymopathies in the CzechRepublic
- Interaction of Mutations M235T of the Gene for Angiotensinogen and Taq I8,000 in the Gene for Endothelin-1 at the Onset of Essential Hypertension