DEFICIT KYSELÉ (LYSOZOMÁLNÍ) LIPÁZYPŘEHLED ČESKÝCH PACIENTŮ
Authors:
M. Elleder; H. Poupětová; J. Ledvinová; J. Hyánek 1; J. Zeman 2; J. Sýkora 3; F. Stožický 3; A. Chlumská 4; P. Lohse 5
Authors‘ workplace:
Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha, 1 Oddělení klinické hematologie, biochemie a imunolo-gie, nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 3 Dětská klinika LF UK a FN, Plzeň, 4 Šiklův patolo
Published in:
Čas. Lék. čes. 1999; : 719-724
Category:
Overview
Deficit lysozomální lipázy je dědičná autosomálně recesivní enzymopatie vedoucí k lysozomálnímu střádánítriacylglycerolů (TAG) a esterů cholesterolu (CE). Postiženy jsou zejména buňky s trvalou vysokou receptorovězprostředkovanou endocytózou LDL (játra, nadledviny). Existují dva základní fenotypy. Fatální infantilní fenotyp(Wolmanova nemoc) s generalizovaným střádáním obou typů apolárních lipidů. Tato forma byla diagnostikovánau nás pouze jedenkrát. Protikladem je protrahovaná, oligosymptomatická forma, promítající se svým průběhem dovšech věkových kategorií. Vyznačuje se střádáním CE, což dalo této jednotce jméno (nemoc ze střádání CE,cholesteryl ester storage disease - CESD). Jejím hlavním znakem je postižení jater (hepatomegalie, hepatopatie),které může v některých případech vést k orgánovému selhání přímo nebo po cirhotické přestavbě. Dále je to trvaláhypercholesterolémie (vysoký LDL cholesterol), daná zvýšenou syntézou VLDL hepatocyty, nízký HDL cholesterola variabilně zvýšené TAG. Tato konstelace krevních lipidů představuje rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy.Během 25 let bylo v ČR diagnostikováno 13 případů CESD v 11 rodinách. Z toho 10 případů se vyznačovalo klinickymanifestní hepatopatií s hepatomegalií, objevenou náhodně při lékařských prohlídkách (mezi 2-14 lety věku). U třídospělých pacientů s trvalou hypercholesterolémií byl průběh střádacího procesu subklinický a diagnóza bylastanovena zcela náhodně vyšetřováním nespecifických sekundárních a terciárních projevů nemoci. Diagnóza bylastanovena u všech případů CESD na úrovni tkáňové (jaterní biopsií), biochemické (deficit kyselé lipázy) a moleku-lárně genetické (mutace v lokusu enzymu). Ve všech případech byla prokázána mutace G 934 A vedoucí k narušenísestřihu a ztrátě osmého exonu. Tato mutace byla přítomna u pěti pacientů v homozygotním stavu. Šest mutací bylopřítomno v heterozygotním stavu. V jednom případě byla z technických důvodů analyzována pouze jedna alela.Třikrát šlo o bodové “missense” mutace: T 323 A (Trp 74 Arg), T4 75 A (Asp 124 Glu), A 210 T (Asp 36 Gly), jedenkráto bodovou “nonsense” mutaci: C 233 T (Arg 44 -stop) a dvakrát o deleční mutace D C 673-5 a D G 1068-8 , vedoucí k narušeníčtecího rámce a k předčasnému stop kodonu.
Klíčová slova:
kyselá lysozomální lipáza, střádání esterů cholesterolu, CESD, Wolmanova nemoc, subklinickýprůběh.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
Most read in this issue
- PŘÍNOS MAGNETICKÉ REZONANCE (MRI)V DIAGNOSTICE KARCINOMU PROSTATY
- DEFICIT KYSELÉ (LYSOZOMÁLNÍ) LIPÁZYPŘEHLED ČESKÝCH PACIENTŮ
- CHRONICKÁ REJEKCE RENÁLNÍHO ALOŠTĚPUČást 1. Současné poznatky o etiopatogenezi
- OVARIÁLNÍ HYPERSTIMULAČNÍ SYNDROMS PERIKARDIÁLNÍM A PLEURÁLNÍM VÝPOTKEMKOMPLIKOVANÝ SUPRAVENTRIKULÁRNÍ ARYTMIÍ