Jaterní cirhóza a těhotenství: kazuistika a přehled literatury
Authors:
Veronika Zvárová 1,2; Jiří Dolina 1,2; Michal Šenkyřík 1,2; Radek Kroupa 1,2; Lubomíra Horňáková 1,2; Petr Jabandžiev 2,3,4; Štěpán Hrabovský 2,5; Marta Číhalová 2,6; Jakub Hustý 2,7; Kornelia Mytsak 2; Lumír Kunovský 1,2,8
Authors‘ workplace:
Department of Gastroenterology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Czech Republic
1; Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Pediatrics, University Hospital Brno, Czech Republic
3; Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
4; Department of Hematology, Oncology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Czech Republic
5; Department of Pathology, University Hospital Brno, Czech Republic
6; Department of Radiology and Nuclear Medicine, University Hospital Brno, Czech Republic
7; Department of Surgery, University Hospital Brno, Czech Republic
8
Published in:
Vnitř Lék 2021; 67(E-3): 28-32
Category:
Case Report
Overview
Jaterní cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště vedoucí k poruše funkce jater. Portální hypertenze a následný vznik jícnových varixů jsou častou komplikací jaterní cirhózy a příčinou úmrtnosti u pacientů s jaterní cirhózou. Těhotenství u žen s jaterní cirhózou je vzácné, incidence je přibližně 1 z 5 950 těhotenství. Důvodem je především hepatocelulární poškození a doprovodná změna metabolismu pohlavních hormonů. Přes všechny tyto faktory mohou ale ženy s jaterní cirhózou otěhotnět. Těhotenství je úspěšné u většiny pacientek s chronickým onemocněním jater, ale u pacientek s dekompenzovanou jaterní cirhózou můžeme očekávat vysokou míru komplikací. Portální hypertenze spojená s těhotenstvím patří mezi vysoce rizikové situace. V obou případech dochází k hemodynamickým změnám, kdy potřeby rostoucího plodu mohou dále zhoršovat portální hypertenzi a tím se zvyšuje riziko krvácení z varixů a dekompenzace jaterního onemocnění. I přes výše zmíněné možné komplikace, mateřsko-fetální morbidita a úmrtnost byla snížena současným vývojem v hepatologii, prevenci krvácení z varixů medikamentózně/endoskopickou ligací, zlepšením transplantace jater a rostoucími zkušenostmi v této problematice.
Prezentujeme případ 31leté pacientky s jaterní cirhózou, která po zavedení transjugulárního intrahepatického portosystemového shuntu (TIPS) úspěšně otěhotněla a těhotenství a následný porod proběhl bez komplikací. Nicméně, 2 roky po porodu, pacientka onemocněla lymfobastickým lymfomem a i přes intenzivní terapii tohoto onemocnění zemřela ve věku 40 let. Nenašli jsme žádnou souvislost mezi jaterní cirhózou a lymfoproliferativním onemocněním.
Klíčová slova:
těhotenství – gravidita – játra – cirhóza – varixy – transjugulární intrahepatický portosystemový shunt – lymfom
Sources
1. Hejda V. Late complications of liver cirrhosis – management of gastrointestinal bleeding in the presence of portal hypertension. Vnitř Lék. 2016; 62(Suppl2): 10–17.
2. Mikolasevic I, Filipec-Kanizaj T, Jakopcic I. et al. Liver Disease During Pregnancy: A Challenging Clinical Issue. Med Sci Monit. 2018; 24: 4080–4090.
3. Peitsidou A, Peitsidis P, Michopoulos S, et al. Exacerbation of liver cirrhosis in pregnancy: a complex emerging clinical situation. Arch Gynecol Obstet. 2009; 279: 911–913. DOI 10.1007/s00404-008-0811-4.
4. Aggarwal N, Sawnhey H, Suril V, et al. Pregnancy and Cirrhosis of the liver. Obstet Gynaecol. 1999; 39: 4: 503–506.
5. Tan J, Surti B, Saab S, et al. Pregnancy and Cirrhosis. Liver transpl. 2008; 14(8): 1081–1091.
6. Ołdakowska-Jedynak U, Jabiry-Zieniewicz Z, Pietrzak B, et al. Successful pregnancy and delivery in liver cirrhosis – a case report. E&C Hepatology. 2012; 8(1–2): 60–62.
7. Tolunay H, Aydin M, Cim N, et al. Maternal and Fetal Outcomes of Pregnant Women with Hepatic Cirrhosis. Gastroenterol Res Pract. 2020, Article ID 5819819.
8. Hammoud Ghassan M, Almashhrawi Ashraf A, Ahmed KT, et al. Liver diseases in pregnancy: Liver transplantation in pregnancy. World J Gastroenterol. 2013; 19(43): 7647–7651.
9. Bassan R, Maino E, Cortelazzo S, et al. Lymphoblastic lymphoma: an updated review on biology, diagnosis, and treatment. Eur J Haematol. 2016; 96(5): 447–460.
10. Tran T, Ahn J, Reau N, et al. ACG Clinical Guideline: Liver Disease and Pregnancy. Am J Gastroenterol. 2016; 111: 176–194. doi: 10.1038/ajg.2015.430.
11. Davis J, Segars J, et al. Menstruation and Menstrual Disorders: Anovulation. Glob libr women´s med. 2009; (ISSN: 1756-2228), DOI 10.3843/GLOWM.10296
12. Esposti SD. Pregnancy in patients with advanced chronic liver disease. Clinical Liver Disease. 2014; 4: 62–68. doi:10.1002/cld.415.
13. Aggarwal N, Negi N, Aggarwal A, et al. Pregnancy with Portal Hypertension. J Clin Exp Hepatol. 2014; 4(2): 163–171.
14. Nicolas Ch, Ferrand E, d’Alteroche L, et al. Pregnancies after transjugular intrahepatic portosystemic shunt for noncirrhotic portal hypertension. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2014; 26(4): 488–490.
15. Ndububa DA, Makinde ON, Ojo OS, et al. Pregnancy in Nigerian women with liver cirrhosis: a report of three cases. Obstet case rep. 2002; 22(1): 92–94.
16. Chaudhuri K, Tan EK, Biswas A. Successful pregnancy in a woman with liver cirrhosis complicated by recurrent variceal bleeding. Obstet Case Rep. 2012; 32(5): 480–481. DOI: 10.3109/01443615.2012.683215.
17. Brady C. Liver Disease in Pregnancy: What’s New. Hepatol Commun. Vol. 4, No. 2, 2020. doi.org/10.1002/hep4.1470
18. Natsuizaka M, Kudo M, Suzuki M, et al. Diffuse large B-cell lymphoma with massive portal vein tumor thrombosis in a patient with alcoholic cirrhosis: a case report and literature review. Intern Med. 2009; 48(10): 805–808.
19. Saito A, Okamoto A, Konishi M, et al. A Case of Primary Lymphoma of the Breast with Hepatic Cirrhosis. Gan To Kagaku Ryoho. 2019; 46(2): 380–382.
20. Batur A, Odev K. Primary lymphoma of the gallbladder accompanied by cirrhosis: CT and MRI findings. BMJ Case Rep. 2014; 2014: bcr2013203101.
21. Matsuda I, Okada M, Inoue T, et al. Primary follicular lymphoma of the spleen incidentally found in a patient with alcohol- and hepatitis C-related liver cirrhosis. Int J Clin Exp Pathol. 2014; 7(7): 4484–4488.
22. López R, Barrera L, Vera A, Andrade R. Concurrent liver hodgkin lymphoma and nodular regenerative hyperplasia on an explanted liver with clinical diagnosis of alcoholic cirrhosis at university hospital fundación santa fe de bogotá. Case Rep Pathol. 2014; 2014: 193802. Epub 2014 Jan 5.
23. Baan R, Straif K, Grosse Y, et al. Carcinogenicity of alcoholic beverages. Lancet Oncol. 2007; 8(4): 292–293.
24. Heinen MM, Verhage BA, Schouten LJ, et al. Alcohol consumption and risk of lymphoid and myeloid neoplasms: results of the Netherlands cohort study. Int J Cancer. 2013; 133(7): 1701–1712.
25. Jayasekara H, Juneja S, Hodge AM, et al. Lifetime alcohol intake and risk of non-Hodgkin lymphoma: Findings from the Melbourne Collaborative Cohort Study. Int J Cancer. 2018; 142(5): 919–926.
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicineArticle was published in
Internal Medicine
2021 Issue E-3
Most read in this issue
- Liver cirrhosis and pregnancy: a case report and review of literature
- Biomarker GDF-15 in cardiology
- Recurrent respiratory arrests – an unusual manifestion of SLE
- Rituximab in the treatment of primary glomerulopathies – our experience