Stanovisko Americké geriatrické společnosti k dosažení genderové rovnosti v geriatrii

Overview

Článek představuje oficiální stanovisko Americké geriatrické společnosti k podpoře genderové rovnosti pro ženy pracující v geriatrii. Diskriminace může mít negativní dopad na veřejné zdraví, obzvlášť proto, že se týká pracovníků, kteří se starají o zdraví starších Američanů a dalších křehkých osob. Ženy pracující v oblasti geriatrie zažily zřejmé i skryté diskriminační jednání, které odráží i dostupná data. V tomto článku se nastiňují strategické cíle a praktická doporučení, jak může geriatrie jako obor pracovat na tom, aby byla garantována práva žen a ženy měly příležitost využít plně svůj potenciál.

Klíčová slova:

geriatrie – Americká geriatrická společnost – genderová rovnost

Úvod

Americká geriatrická společnost (AGS) je celostátní nezisková společnost geriatrických zdravotnických pracovníků, která se věnuje zlepšování zdraví, nezávislosti a kvalitě života starších lidí. Má téměř 6000 členů, mezi které patří geriatři (a lékaři jiných specializací), zdravotní sestry, lékárníci, fyzioterapeuti, sociální pracovníci a další zdravotničtí pracovníci, kteří se zaměřují na péči o starší dospělé. V současné době tvoří ženy 60 % členů AGS, 66 % členů výboru AGS a 56 % členů správní rady. Od založení společnosti v roce 1942 tvořily ženy 20 % prezidentů AGS. Od roku 2009 do roku 2019 vzrostl podíl prezidentek Americké geriatrické společnosti na 70 %.

Vize Americké geriatrické společnosti

AGS chce, aby se s každým zaměstnancem, který si vybere kariéru spojenou s péčí o seniory, zacházelo stejně. Je potřeba zaručit práva všech bez ohledu na pohlaví (včetně genderové identity, sexuální orientace a těhotenství), rasu, barvu pleti, náboženství, zdravotní postižení, věk nebo národnostní původ. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2017 až 42 % pracujících žen ve Spojených státech uvedlo, že čelily diskriminaci v práci kvůli pohlaví. Diskriminace je ještě výraznější u žen, které jsou příslušnice rasových a etnických menšin. V nedávné analýze Pew Research Center z roku 2018 se diskriminace potvrdila i faktem, že na stejné pozici ženy vydělávají pouze 85 % z platu mužů. Obrázek 1 ukazuje na rozdíly v mzdách žen ve zdravotnictví ve srovnání s průměrným platem. Je smutným faktem, že jako specializace patří geriatrická medicína mezi nejhůře placené. V geriatrii se jedná o 15 % rozdílu v platech žen oproti mužům. V roce 2018 potvrdila také American College of Physicians genderovou nespravedlnost v oblasti platů lékařek, včetně těch, které pracují v akademické sféře. V roce 2019 na tento fakt upozornily i JAMA, JAMA Internal Medicine a JAMA Surgery. Průzkum financovaný Národními instituty zdraví (National Institutes of Health) potvrzuje genderovou nespravedlnost i v biomedicínských vědách.

Washington Post z roku 2017 zjistil řadu rozdílů v odměňování žen a mužů napříč profesemi, přičemž ženy byly placeny méně ve všech profesích: v ošetřovatelství (7% rozdíl mezi ženami a muži); ve stomatologii (o 23 % méně), u psychologů (o 17 % méně), u lékárníků (o 5 % méně), u sociálních pracovníků (o 3 % méně) a u fyzioterapeutů (o 8 % méně). Rozdíly ve mzdách související s pohlavím existují také u pracovníků přímé péče, kteří zajišťují péči o seniory. Zpráva Washington Post z roku 2017 zjistila, že hodinová mzda asistentů osobní péče a ošetřovatelů byla vyšší u mužů než u žen: 10,36 USD u mužů vs. 9,84 USD u žen (5% rozdíl) a 13,10 USD pro muže vs. 11,93 USD pro ženy (9% rozdíl).

Rozdíl v odměňování je pouze jedním z několika možných příkladů diskriminace na pracovišti. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2017 byla nespravedlnost v rozdílech platů nejčastější formou diskriminace. Nicméně mezi další formy diskriminace patřilo i to, že ženy nebyly pověřené důležitými úkoly, dále neměly přiměřenou podporu starších kolegů a nadřízených a nebyly adekvátně povyšované. Není překvapením, že ženy jsou také zastoupené mnohem méně ve vedoucích pozicích ve všech průmyslových odvětvích. Co se týká medicíny, ženy představují 40 % všech lékařů, ale pouze 16 % z nich je zastoupeno ve vedení lékařských fakult.

V současné době tvoří ženy 60 % všech pečovatelů ve Spojených státech. Často jsou vedeny k tomu, aby převzaly úlohu pečovatelky a přizpůsobily se tradičním genderovým rolím. V posledních dvou desetiletích ovlivnily vysoké náklady a omezená dostupnost péče o děti ve Spojených státech schopnost žen pracovat mimo domov. Problémem je, že ženy si nemohou brát dostatečné volno na péči o rodinné příslušníky.

Spojené státy umožnují zaměstnancům podle FMLA (The Federal Family and Medical Leave Act) 12 týdnů neplacené dovolené ročně, kterou mohou čerpat na zotavení ze svého závažného zdravotního stavu nebo na péči o vážně nemocného člena rodiny. Přibližně 40 % zaměstnanců však nemá nárok na dovolenou podle FMLA a miliony pracovníků si nemohou dovolit čerpat neplacenou dovolenou. Na rozdíl od většiny ostatních rozvinutých zemí nemají Spojené státy federální zákon, který by zaručoval placené volno, které mohou čerpat na péči o rodinu nebo ze zdravotního důvodu. Pracující rodiny přicházejí každoročně o mzdu ve výši 20,6 miliardy dolarů kvůli nedostatečnému přístupu k placené rodinné a zdravotní dovolené. V národním průzkumu mezi lékařkami matkami uvedlo 52,9 % více než 10 000 USD ušlého příjmu během neplaceného volna, kdy se staraly o děti, přičemž umožnění odchodu na mateřskou dovolenou bylo zahrnuto v méně než 30 % pracovních smluv žen lékařek.

Rodinná péče má také významný dopad na pracující ženy. Například u pracujících matek až 39 % uvádí, že si vzalo značné množství volna z práce na péči o dítě nebo jiného člena rodiny. Ženy také poskytují většinu péče starším členům rodiny. Výzkum využívající údaje z Michiganské univerzity zjistil, že ženy, které ve svém středním věku pečují o blízké, mají o 8 % menší pravděpodobnost, že budou nadále pracovat, a poté, co přestanou s péčí, je o 4 % méně pravděpodobné, že budou pokračovat v práci. Hispánci a Asiaté žijící ve Spojených státech žijí s větší pravděpodobností ve vícegeneračních domech, což naznačuje, že je pravděpodobnější, že se budou starat o staršího člena rodiny.

Podle průzkumu Caregiving in the U.S. 2015 se zjistilo, že přibližně 15 % mužských pečovatelů pečujících o stárnoucího rodiče nebo nemocnou partnerku si vzalo dovolenou nebo přešlo na částečný úvazek. Studie dále prokázaly přínosy sdíleného pečování, pokud se v roli pečovatele střádají oba partneři, ženy i muži.

Sexuální obtěžování na pracovišti, jak ilustruje hnutí „Me Too“, zůstává významným a všudypřítomným problémem. Průzkum Pew zjistil, že u žen je přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost, že v práci zažily sexuální obtěžování než muži (22 % vs. 7 %). Častěji je diskriminační obtěžování vyjádřeno jemně prostřednictvím tzv. mikroagrese (až 64 % žen zažilo mikroagresi v práci). Za mikroagresi, tedy diskriminaci je považováno, že jsou ženy na pracovišti cíleně považovány za nezkušenější, je zpochybňován jejich odborný úsudek a jejich pracovní přínos je ignorován častěji než u mužských kolegů.

Podle dostupných údajů je již delší dobu patrný nedostatek zdravotníků se specifickým vzdělaním v péči o seniory. V roce 2017 vydal Health Resources and Services Administration analýzu, která předpovídala, že nedostatek geriatrů se bude i nadále zvyšovat ve všech regionech Spojených států.

Strategické cíle Americké geriatrické společnosti k podpoře žen v geriatrii

AGS se domnívá, že podpora rovnosti žen a mužů pracujících v geriatrii je důležitá pro růst geriatrie napříč obory a má zásadní význam pro dosažení vize budoucnosti, která směruje k dosažení zdraví, bezpečnosti a nezávislosti ve stáří. Mezi strategické cíle patří:

1.  Eliminovat diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví (včetně genderové identity a sexuální orientace), těhotenství, rodičovského statusu, zdravotního postižení, věku nebo národního původu.

2.  Eliminovat diskriminaci na základě reprodukčních schopností (mít vlastní děti, mít děti s náhradní matkou, adoptovat nebo se rozhodnout nemít děti).

3.  Určit odměny na základě odborných znalostí a zkušeností bez ohledu na pohlaví.

4.  Kompenzovat částečný úvazek pro geriatrické pracovníky adekvátně k odměnám poskytovaným zaměstnancům na plný úvazek se stejnými povinnostmi.

5.  Umožnit flexibilitu a úpravu pracovní doby, v případě potřeby zkrátit pracovní úvazek nebo umožnit vzít si dovolenou z důvodu nemoci či rodinných povinností.

6.  Uzákonit federální politiku, která umožňuje, aby zaměstnavatelé nabídli 12 týdnů placené rodinné a zdravotní dovolené pro všechny zaměstnance, kteří potřebují dovolenou kvůli vlastnímu zdravotnímu stavu nebo poskytují péči rodinnému příslušníkovi.

7.  Povzbudit zaměstnavatele, aby finančně podpořili zaměstnance, kteří jsou na dovolené.

8.  Nabízet akademickou podporu (včetně administrativní, výzkumné, klinické a výukové) a benefity bez ohledu na genderovou identitu.

9.  Poskytnout podporu a časovou flexibilitu, umožnit částečné pracovní úvazky akademickým pracovníkům.

10. Poskytnout 12 týdnů placené dovolené také stážistům (zdravotníkům v přípravě), pokud mají vlastní vážné zdravotní problémy (včetně těhotenství) nebo poskytují péči rodinnému příslušníkovi.

11. Vytvořit standardy školení a certifikace podporující stážisty, kteří si potřebují vzít rodinnou nebo lékařskou dovolenou.

12. Uzákonit federální zákony, které podporují ženy, zvýšením benefitů a příležitostí pro odbornou přípravu.

13. Zvýšit počet žen ve vedoucích funkcích v oboru geriatrie.

14. Určit nejlepší strategii pro identifikaci a řešení překážek, které brání ženám různých profesí v geriatrii v pokroku v kariéře.

Praktická doporučení Americké geriatrické společnosti

Tabulka 1 obsahuje praktická doporučení, která mohou zaměstnavatelé realizovat, aby zajistili, že ženy v geriatrii mohou využít všechny své možnosti a mohou se plně realizovat.

Diskuse

Prohlášení AGS kopíruje trend ve společnosti, která se čím dál víc zabývá otázkou genderové rovnosti. Pokud mluvíme o genderové rovnosti, myslí se tím, že všichni jedinci by měli mít svobodu rozvíjet své osobní schopnosti a činit vlastní rozhodnutí bez omezení, která představují striktní genderové role.

Je zřejmé, že ženy balancují mezi profesním a rodinným životem. Ve většině případů pak dávají přednost mateřským a rodinným povinnostem před postupem v práci a získáním vedoucího místa. Mateřství má vliv také na zpomalení profesního postupu lékařek. Je prokázáno, že genderová rovnost a postavení žen na pracovním trhu jsou v přímém vztahu k porodnosti. Nejnižší porodnost v Evropě má země, ve které ženy čelí jedné z nejvyšších úrovní nezaměstnanosti, konkrétně Španělsko.

Otázka genderové rovnosti rezonuje v rámci celé společnosti, tématem se zabývají i politici, a proto Česká republika podepsala a ratifikovala úmluvy OSN CEDAW (Convention on the Elimination of all kinds of Discrimination Against Women – Úmluva o odstraňování všech forem diskriminace žen).

Pokud se podíváme na situaci v České republice, podle Českého statistického úřadu jsou lékaři odměňováni lépe než lékařky (obr. 2). V roce 2020 lékaři muži vydělávali v průměru o 27 % měsíčně více než lékařky. Je zde vidět rozdíl na základě věkové kategorie. Nejmenší rozdíly ve výdělcích mezi pohlavími jsou ve věku 25–34 let, naopak největší rozdíly byly ve věku 35–44 let ve mzdové sféře a ve věku 45–54 let v platové sféře. V roce 2020 byla mzda lékařů mužů ve věkové kategorii 35–44 let v soukromých zdravotnických zařízeních nebo nemocnicích 89 000 Kč, tj. o 45 % vyšší než mzda jejich stejně starých kolegyň. V platové sféře ve věkové kategorii 45–54 let měli muži v roce 2020 průměrný plat 127 000 Kč a ženy 99 000 Kč. Uvedené rozdíly jsou ovlivněny také vyšším počtem měsíčně odpracovaných hodin ze strany mužů lékařů, dále je potřeba připomenout, že součást finančního ohodnocení tvoří také osobní příplatky, příplatky za vedení, event. další složky platu/mzdy, které ovlivňují celkovou částku, kterou lékař/lékařka obdrží na konci měsíce.

Co se týká České republiky, velkou výhodou v porovnání se Spojenými státy je fakt, že máme možnost placené OČR/PN, tedy lékař/lékařka může čerpat placené volno na péči o osobu blízkou nebo kvůli vlastnímu zdravotnímu stavu. Na rozdíl od většiny ostatních rozvinutých zemí nemají Spojené státy federální zákon, který by zaručoval placené volno, které mohou zaměstnanci čerpat na péči o rodinu nebo ze zdravotního důvodu.

Prohlášení AGS ukazuje snahu podpořit ženy, aby jim byly zajištěny adekvátní podmínky v práci. Ženy i muži by měli mít možnost rozvíjet své osobní vlohy v jakémkoliv směru. Matky by měly mít možnost dělat kariéru bez pocitu viny či tlaku okolí a otcům by se mělo umožnit zůstat doma například z důvodu péče o dítě bez toho, aby byli vystaveni společenskému tlaku, protože nejsou hlavními živiteli rodiny.

MUDr. Katarína Bielaková, Ph.D., MHA

Promovala v roce 2003 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity v Bratislavě. Absolvovala atestaci z vnitřního lékařství a geriatrie. V roce 2015 ukončila postgraduální studium na Masarykově univerzitě v Brně. Tématem její disertační práce bylo Clostridium difficile u geriatrických nemocných. Od roku 2016 je držitelkou funkční licence pro výkon F016 – umělá výživa a metabolická péče. V roce 2019 absolvovala vzdělávací program zaměřený na management ve zdravotnictví (MHA, Master of Healthcare Administration). Je místopředsedkyní České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. V současnosti pracuje jako primářka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství v Brně a odborná asistentka na LF MU v Brně.

Korespondenční adresa:

MUDr. Katarína Bielaková, Ph.D., MHA

Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

Jihlavská 20, 625 00 Brno

e-mail : bielakova.katarina@fnbrno.cz