Sexualita seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a edukace zdravotnickými pracovníky

Overview

Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat sexuální život seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a zjistit jejich potřebu informací v rámci edukace zdravotnickými profesionály. Výsledky ukázaly, že tito senioři jsou často velmi aktivní, což zasahuje i do oblasti jejich sexuálního života, který, jak uvádí tuzemské i zahraniční výzkumy, je stále aktuální. V případě jejich zájmu by bylo vhodné poskytnout jim informace o možných nežádoucích účincích léčby arteriální hypertenze a možnostech řešení.

Klíčová slova:
senior – hypertenze – antihypertenzní terapie – sexualita – sexuální funkce – edukace

Úvod

Problematika stáří a životního stylu je řešena celosvětově. B. L. Neugartenová navrhla členění podle věku na mladé seniory (55–75 let) a staré seniory (75 let a více). Od toho rozdělení byly odvozeny věkové kategorie: mladí senioři: 65–74 let, staří senioři: 75–84 let, velmi staří senioři: 85 let a výše⁽⁶⁾. Na základě zlepšování zdravotního a funkčního stavu seniorů může být za nejnižší věk, který opravňuje začlenění pacienta do geriatrických programů, považován věk 65 let⁽⁷⁾. Prodlužování délky lidského života a zvýšený počet seniorů vedou k vyššímu výskytu metabolických, kardiovaskulárních a dalších onemocnění^(3,4). V České republice mezi nejrozšířenější chronická onemocnění patří nemoci oběhové soustavy, kam se řadí i arteriální hypertenze⁽¹²⁾. Stáří přináší mnoho tělesných, psychických a sociálních změn, a to i v sexuální oblasti. Zahraniční autoři označují věk, hypertenzi a antihypertenzní terapii za hlavní determinanty, které se podílejí na prevalenci sexuálních dysfunkcí u žen a mužů^(1,2,5).

Sexuální chování jedince je výsledkem dlouhého evolučního procesu a představuje důležitý prvek kvality lidského života⁽¹⁵⁾. Sexualita je neoddělitelnou součástí lidského zdraví, duševní pohody^(9,11) a odráží se na životní spokojenosti jedince a jeho partnera⁽¹²⁾. Změny sexuální identity začínají kolem 50. roku. U žen je jedním z mezníků stárnutí menopauza, kdy medián věku je 51 let⁽¹⁵⁾, po menopauze kolem 65. roku věku nastupuje geripauza. Mezi hlavní sexuální problémy starších žen patří snížený sexuální zájem, snížená schopnost dosažení orgasmu, snižování lubrikace a dyspaurenie^(8,15).

U mužů se v souvislosti se stárnutím může používat termín andropauza nebo paralelně v odborné literatuře publikovaný název LOH (late onset of hypogonadism syndrome – syndrom mužského stárnutí)^(13,14). U mužů se v souvislosti s tímto syndromem objevuje erektilní dysfunkce, snížená sexuální apetence, slabá ranní erekce a předčasná ejakulace. Přední čeští sexuologové potvrzují, že výskyt sexuálních dysfunkcí pozitivně koreluje s věkem^(12,14,15).

Cíl

Cílem výzkumu bylo analyzovat sexuální život seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a zjistit jejich potřebu informací v rámci edukace zdravotnickými profesionály.

Charakteristika souboru

V rámci kvalitativního šetření byl sestaven výzkumný soubor záměrným výběrem o počtu 20 respondentů. Věkové rozpětí respondentů bylo od 65 do 70 let, v souboru bylo14 žen a 6 mužů.

Všichni respondenti žili v Moravskoslezském kraji, léčili se pro arteriální hypertenzi, rozmezí antihypertenzní léčby bylo 5–12 let. Záměrně vybraní respondenti podepsali informovaný souhlas s rozhovorem.

Metoda sběru dat

Kvalitativní šetření bylo prováděno formou řízeného interview, které se týkalo sexuálního života seniorů s léčenou arteriální hypertenzí v období 2012–2014. Výstupní data z diktafonu byla přepsána a následně zpracovávána metodou barvení textu s definovanými třemi kategoriemi: kategorie sexuální život, kategorie problémy v sexuálním životě a kategorie informace/edukace. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie.

Výsledky

Kategorie: Sexuální život

Podkategorie: Sexuální život. Z výpovědí vyplynulo, že respondenti sexuální styk praktikovali ze svého pohledu pravidelně. Nejfrekventovanější odpovědí byl sexuální styk více než jednou měsíčně. U tří respondentek se interval pohyboval v průměru jednou za dva měsíce. Některé respondentky uvedly: „Jsem ráda, že nás to ještě baví.“, „Cítím se stále jako žena.“, „Velmi si toho považuji.“ Muži pouze uváděli, že žijí podle svého vnímání pravidelně, a více tuto oblast nerozváděli.

Podkategorie: Spokojenost s vlastním sexuálním životem. V této podkategorii většina respondentů uvedla, že si vlastní sexuální život užívá a jsou s ním i vzhledem ke svému věku spokojeni. Jedna respondentka odpověděla: „Sex mne opravdu uspokojuje, ale mám i problémy – musím se déle psychicky připravovat. Jak mám po několikaletém partnerství roznítit vášeň ve svém partnerovi?“ Několik respondentek se domnívalo, že léky mohou mít vliv na jejich sexuální život. Z mužů pouze jeden nebyl příliš spokojený se současným sexuálním životem, ale udával určité smíření, neboť v minulosti si sexuální život užíval tzv. „plnými doušky“.

Podkategorie: Hodnocení vlastní sexuální aktivity. Použití škály: sexuálně nadprůměrně aktivní – sexuálně velmi aktivní – průměrně sexuálně aktivní – podprůměrně sexuálně aktivní – sexuálně neaktivní. Z celkového počtu 20 respondentů se 16 zařadilo do škály průměrně sexuálně aktivních, tři respondenti do škály podprůměrně sexuálně aktivní a jeden do nadprůměrně sexuálně aktivní.

Podkategorie: Výskyt sexuálních představ. Někteří respondenti udávali příležitostné sexuální představy, 12 res-pondentů přiznalo přítomnost erotických snů. Mezi sexuální představy patřily zejména vlastní minulé zkušenosti, u žen obsah romantických knih s erotickou zápletkou. Představy u žen se týkaly spíše doteků, líbání. Jedna z žen se rozhovořila: „Mám pár oblíbených románků, které mne pomáhají motivovat a vytvářet představy.“ U mužů představy směřovaly na ženské akty. Obsah erotických snů udávali podobně s doplněním, že se jednalo o předkoitální a až koitální vzrušení.

Podkategorie: Používání podpůrných prostředků. Lubrikační gely používalo 8 respondentek. Jedna respondentka uvedla: „Používám vibrační kroužky, občas i autoerotiku nebo společnou koupel.“ Dva muži potvrdili občasné užití Viagry. Oblast podpůrných prostředků byla velmi citlivým tématem pro ženy i muže, z výpovědí byl patrný stud.

Podkategorie: Komunikace s partnerem o sexuálním životě. V této podkategorii pouze dva respondenti neprobírali svůj sexuální život s partnerem vůbec. Ostatní respondenti sdělili, že v komunikaci o sexuálních potřebách s partnerem nemají problém. Jeden respondent uvedl: „S partnerkou hovořím o tom, co mi dělá dobře, občas v této oblasti i vtipkujeme, vzpomínáme na začátek sexuálního života.“

Kategorie: Problémy v sexuálním životě

Podkategorie: Problémy v sexuálním životě. Z rozhovorů vyplynulo, že někteří respondenti mají problém se sexuálním vyvrcholením. Respondenti nedovedli přesně určit, zda jejich problém je v důsledku léků, které užívají v rámci hypertenze, nebo věkem. Odpovědi zněly například, že někdy ano, potřebují delší milostnou předehru. Podotázkou bylo, zda si nemyslí, že to může být důsledek užívání léků. Jedna respondentka sdělila: „ Jsem o tom přesvědčena, nikdy předtím jsem neměla větší problémy, až při užívání léků.“ Jeden respondent uvedl: „Ráno nemívám erekci již několik let.“ Další respondentka sdělila, že někdy má problémy se sexuálním vyvrcholením, lubrikací a domnívá se, že je to důsledek léčby.

Kategorie: Informace/edukace

Podkategorie: Četba příbalového letáku. Z celkového počtu pouze čtyři respondenti si četli příbalový leták. Další respondenti tento leták nepovažovali za důležitý. Ti, kteří leták četli, si většinou nepamatovali, zda tam byla zmínka o vlivu léčiv na sexuální apetit.

Podkategorie: Informace/edukace zdravotnickými pracovníky. Z 20 respondentů pouze jeden respondent byl předem informován lékařem o možném dopadu na svůj sexuální život: „ Lékař mi sdělil, že mohu mít problémy s erekcí, a pokud by mne to obtěžovalo, ať mu to určitě sdělím. Zatím jsem však nějaké nežádoucí účinky nepozoroval, a to již užívám léky více než deset let. Nejsem žádný mladík a taky to tak beru.“

Jedna respondentka odpověděla: „ Dotázala jsem se přímo lékaře, kterého znám již několik let, proto mám k němu důvěru. Sdělil mi, že léky, které užívám, by neměly mít vliv na sexualitu, ale v příbalovém letáku jsem se dočetla, že jako možný nežádoucí účinek je impotence, nevím, zda se to vztahuje i na ženy. Dále jsem již s lékařem o tom nehovořila.“ Z dalších odpovědí zazněla nejčastěji záporná odpověď.

Podkategorie: Zdroje informací. Jedna respondentka uvedla: „Našla jsem na internetu různá doporučení týkající se psychické přípravy, vnitřního naladění, příjemného prostředí. Opravdu to takto zkouším, musím toho mého muže nějak aktivizovat. Také si občas půjčuji knihy s tímto tématem ve veřejné knihovně.“ Tři muži hledali informace na internetu pravidelně, jeden sdělil: „Koupil jsem si tam i nějaký přírodní přípravek, asi to trochu funguje. Možná požádám lékaře, aby mi napsal Viagru, neboť, jak jsem se dočetl, účinek je opravdu spolehlivý.“

Podkategorie: Zájem o komunikaci v této oblasti. Většina respondentů udávala zájem o informace, ženy by raději přijímaly informace od sestry, muži pak zase od muže lékaře. Jedna žena uvedla: „Bohužel mám často pocit, a to i u jiných lékařů, například na gynekologii, že jsem pacient, a to znamená asexuální a nemám tyto potřeby. Ráda bych věděla více, ale zdravotníci buď nemají čas, nebo o tom nechtějí mluvit.“

Diskuse a závěr

Větší počet respondentů, kteří souhlasili s rozhovorem, byl ženského pohlaví. Z analýzy pilotního výzkumu můžeme shrnout, že oslovení senioři s léčenou arteriální hypertenzí byli celkově spokojeni s vlastním sexuálním životem, u některých respondentek se objevila snížená lubrikační schopnost a potřeba delší psychické přípravy. Ženské sexuální dysfunkce jsou podle odborné literatury častým problémem, ale dají se v současnosti u většiny pacientek léčit⁽¹⁰⁾. Dalším výstupem z pilotního výzkumu byla porucha erekce u jednoho respondenta, který užíval betablokátory. Z odborných zdrojů vyplývá, že diuretika a betablokátory mohou způsobovat erektilní dysfunkci^(13,14). Edukace respondentů o možném negativním účinku antihypertenzní terapie ve výzkumu byla v podstatě nulová, pouze jeden respondent byl předem informován lékařem o možných negativních účincích na sexuální funkce.

Z vyhledaných rešerší českých a zahraničních odborných zdrojů vyplývá, že hypertenze a její léčba může mít vliv na vyšší výskyt sexuálních dysfunkcí u žen i u mužů, což může negativně ovlivnit životní spokojenost jedince. U mužů se nežádoucí účinky projeví ve snížení nebo chybění libida, obtížemi s erekcí a jejím udržením, priapismem, předčasnou nebo retrográdní ejakulací. Ženy mohou zaznamenat sníženou lubrikaci, snížené nebo chybějící libido, neschopnost dosáhnout orgasmu ⁽⁷⁾. Při hodnocení kvality života u starších pacientů je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým oblastem, jako jsou i sexuální funkce, protože antihypertenziva nepředstavují jako celek negativní vliv na kvalitu života pacientů, ale některé skupiny antihypertenziv mohou mít vliv na snížení libida nebo erektilní dysfunkce⁽¹⁵⁾.

Změny sexuálních funkcí nastávají nejen důsledkem stárnutí, ale i vlivem chronického onemocnění a léčby betablokátory. Diskutovat o sexualitě a problémech může být pro někoho choulostivým tématem. Oblast sexuality je citlivé téma, zaměřené na informace z intimního života jedince. Většina pacientů se za svůj problém stydí, bojí se o něm hovořit, je to pro ně velice intimní oblast^(9,14). Zdravotničtí profesionálové by se měli ptát svých pacientů na sexuální zdraví, jednou ročně provést sexuální anamnézu.

Při zahájení antihypertenzní léčby by bylo vhodné poučit/edukovat pacienty o možných nepříznivých účincích léčby a v případě jejich přítomnosti hledat řešení.

Autorky práce prohlašují, že v souvislosti s publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny farmaceutickou firmou.

Mgr. Bohdana Břegová¹,

doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D.²

¹Interní klinika LF UP a FN Ostrava,

²Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF UP Ostrava

Mgr. Bohdana Břegová

e-mail: bohdana.bregova@fno.cz

Absolvovala Střední zdravotnickou školu v oboru všeobecná sestra. V roce 1991 nastoupila na Interní kliniku FN Ostrava na koronární jednotku. V letech 2006-2008 pracovala na téže klinice jako staniční sestra, poté jako vrchní sestra. V roce 2001 získala titul bakalář na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity – v oboru ekonomika a řízení zdravotnictví, zdravotnický management, ošetřovatelská péče. Roku 2009 ukončila magisterské studium Ošetřovateľstvo na UK v Bratislavě.