Vybrané aspekty bezpečné manipulace pacientů

Overview

Cíl: Cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo zjistit pohled sester na vybrané aspekty bezpečné fyzické manipulace pacientů.

Metodika: K získání dat byla využita metoda dotazování, technika nestandardizovaného dotazníku. Sběr dat byl realizován ve spolupráci s hlavními sestrami pěti jihočeských nemocnic v období května až července 2020. Pro analýzu dat byly využity programy SASD (Statistical Analysis System) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences).

Výsledky: Sestry poukazovaly na vhodnost sledování kvality fyzické manipulace ve prospěch pacienta a využívání pomůcek k bezpečné manipulaci pacientů včetně záznamu v ošetřovatelské dokumentaci. Informace o používání pomůcek pro fyzickou manipulaci jsou významně častěji součástí ošetřovatelské dokumentace v souvislosti s vedením dokumentace o poškození kosterně svalového aparátu sester. Dle 75 % sester je na jejich pracovišti zaveden standard fyzické manipulace. Šestnáct procent sester navíc využívá standard fyzické manipulace a zároveň 45,9 % z nich tento standard dodržuje, 19,8 % sester souhlasí a 52,1 % sester spíše souhlasí s tím, že oddělení disponuje dostatkem pomůcek k manipulaci, byť ne vždy efektivními a nejmodernějšími pomůckami. Sestry projevily zájem účastnit se školení fyzické manipulace s pacienty; 55,2 % sestrám je školení poskytováno nepravidelně a 40,6 % sestrám není školení poskytováno vůbec.

Závěr: Současná klinická praxe a výsledky námi provedeného výzkumného šetření poukazují na skutečnost, že správné provádění jednotlivých kroků při manipulaci s pacienty a využívání pomůcek významně zkvalitňuje poskytovanou péči a chrání zdraví těch, kteří péči poskytují.

ÚVOD

Téměř kdekoliv ve zdravotnickém prostředí dochází k manipulaci s pacienty ošetřujícím personálem, sestry nevyjímaje. V souvislosti s těžkým zvedáním, nevhodným držením těla, předchozím nebo stávajícím zraněním sestry může dojít ke zvýšení rizika muskuloskeletálních poruch (8). Každá fyzická manipulace s pacientem představuje určitou míru rizika jak pro pacienta, tak pro pečujícího. Udržování dobré úrovně mobility a nezávislosti pacientů na druhé osobě je nezbytnou součástí poskytované péče, neboť včasná mobilizace pacienta snižuje pravděpodobnost výskytu negativních dopadů souvisejících s dlouhodobým upoutáním pacienta na lůžku (15). Více než kde jinde je nutné vnímat tyto faktory a rizika při péči o onkologicky nemocné osoby. Fyzická manipulace musí být šetrná, efektivní a bezpečná pro pacienta i pro sestru. Pravidelná manipulace s pacienty bez pomoci manipulačních pomůcek je již dlouho pokládána za časté příčiny bolesti a poranění zad sester. Směrnice EU (5) týkající se bezpečné manipulace pacientů podporuje zavádění doporučených postupů do klinické praxe bez manuálního zvedání pacientů jako účinný prostředek prevence muskuloskeletálních poruch, resp. poranění pohybového aparátu pracovníků ve zdravotnictví, včetně sester. Předpokládá se, že pracovníci, kteří každý den provádějí velké množství úkonů souvisejících s manipulací při poskytování ošetřovatelské péče, pravděpodobněji utrpí bolest a poranění pohybového aparátu. Použití vhodného vybavení adekvátními pomůckami, spolu s tréninkem a správnou technikou manipulace, snižuje svalové napětí a riziko zranění pracovníků, tedy i sester. V této souvislosti by ve zdravotnických zařízeních měly být zavedeny procesy, které umožní efektivně řídit a současně minimalizovat riziko poškození jejich pracovníků. Jednou z možností minimalizace rizik se nabízí zapojení zástupců pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci (16) a odborů. Každý poskytovatel služeb disponuje útvarem Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu. V kontextu s námi řešenou problematikou se konkrétně jedná o část prevence a hodnocení rizik.

V rámci námi prováděného výzkumného šetření bylo cílem zjistit pohled sester na vybrané aspekty bezpečné fyzické manipulace pacientů. Ve vztahu k námi realizovanému výzkumnému šetření jsou aspekty bezpečné fyzické manipulace s pacienty míněny: dokumentace, pomůcky, podpora managementu a vzdělávání.

 

METODIKA

K získání dat bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, metodou dotazování, technikou nestandardizovaného dotazníku. Sběr dat byl realizován ve spolupráci s hlavními sestrami pěti jihočeských nemocnic na základě sběru dotazníků rozesílaných skrze nemocniční intranet v období května až července 2020. Dotazník byl odsouhlasen managementem nemocnic, ve kterých bylo výzkumné šetření realizováno, neobsahoval sporné otázky. Výběrový soubor všeobecných sester v rámci nemocnic Jihočeského kraje činil 96 sester.

Pro analýzu dat byly využity programy SASD (Statistical Analysis System) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Samotná analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění. V prvním stupni třídění byly pro jednotlivé ukazatele konstruovány frekvenční tabulky a vypočítány absolutní a relativní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu na úrovni 0,05).

Ve druhém stupni třídění byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi (sloupcovými, řádkovými, celkovými i očekávanými) a znaménkové schéma. V rámci analýzy souvislosti byly aplikovány dle charakteru znaků a počtu pozorování test chí-kvadrát dobré shody – χ2 (Pearson chi-Square) a test nezávislosti. Dále byly provedeny výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, Normovaného Personova koeficientu kontingence, Ćuprovova koeficientu, Cramerova koeficientu, Walisova koeficientu, Spearmanova koeficientu a Korelačního koeficientu.

Aby bylo možné stanovit směr statisticky významného vztahu mezi dvěma znaky, byla úroveň možné odchylky vypočítána pro každé políčko kontingenční tabulky. V případě nedostatečného počtu pozorování byla aplikována Yatesova korekce. Síla vztahu byla měřena na třech úrovních hladiny významnosti: p = 0,05, p = 0,01 a p = 0,001.

 

VÝSLEDKY

Vzhledem ke skutečnosti, že byly výše v textu představeny jednotlivé sledované aspekty bezpečné fyzické manipulace pacientů, jsou pro přehlednost výsledky rozděleny dle těchto jednotlivých sledovaných aspektů.

Dokumentace

V aspektu dokumentace jsme se konkrétně zabývali ošetřovatelskou dokumentací. U sester, které zastávaly názor, že je vhodné sledovat kvalitu fyzické manipulace s pacientem (jako důležitý indikátor kvality) bylo prokázáno (p = 0,005), že významně více sestry provádějí záznamy o fyzické manipulaci a používaných pomůckách k fyzické manipulaci do ošetřovatelské dokumentace (tab. 1).

Z žádných dokumentů, ve smyslu legislativních norem, potenciálně využívaných sestrami pro fyzickou manipulaci při ošetřování pacientů, jako např. zákony, vyhlášky, směrnice či standardy, nevychází 59,4 % sester. Méně než polovina oslovených sester (40,9 %) uvedla, že znají zákony, vyhlášky a směrnice, které definují manipulaci s těžkým břemenem. Zároveň 75 % sester uvedlo, že mají povědomí o standardu fyzické manipulace s pacientem, který je stanovený poskytovatelem zdravotnických služeb. V souvislosti s těmito výsledky se nabízí uvést, že na odděleních, kde sestry využívaly pomůcky k manipulaci s pacienty a současně prováděly záznam do ošetřovatelské dokumentace, navrhovaly také sledovat kvalitu fyzické manipulace ve prospěch pacienta. Tato korelace se ukázala jako statisticky významná (p < 0,01). Souvislost mezi sledováním kvality a dalšími znaky (pomůcku nepoužívám, když je třeba její delší příprava, existující standard fyzické manipulace a jeho dodržování) nebyla statisticky prokázána. Přibližně třetina sester (32,3 %) uvedla, že součástí vedení záznamu v ošetřovatelské dokumentaci o fyzické manipulaci je informace o používání manipulačních technik.

Pomůcky

Moderní přístup k fyzické manipulaci je nemyslitelný bez použití různých typů pomůcek a manipulačních technik, které nejen usnadňují tuto činnost, ale současně snižují zátěž i možná rizika jak na straně pacientů, tak i sester. Nejčastěji k fyzické manipulaci sestry využívaly pomůcky k posouvání (100 %) a následně k přemísťování (11,5 %) pacientů. Výjimkou nebylo využití jak mechanického lůžka (46,9 %), tak plně elektricky ovládaného lůžka (66,7 %) sestrami. Na svém pracovišti mají sestry k dispozici následující pomůcky: roller 82,3 % sester, kluznou podložku 5,2 %, přesuvnou desku 6,2 %, pomůcku pro snadné a bezpečné otočení pacienta vestoje 1,0 %, podložku jako součást ložního prádla využívá 81,2 % a zvedák 10,4 % sester. S tím, že oddělení disponuje dostatkem pomůcek k manipulaci, souhlasí 19,8 % sester a spíše souhlasí 52,1 % sester. Naopak s dostatkem pomůcek spíše nesouhlasí 24 % sester a nesouhlasí 4,1 % sester (graf 1). Podíl managementu na zajištění pomůcek k fyzické manipulaci s pacienty uvedlo 62, 5 % sester.

Z výsledků dále vyplynulo, že pomůcky k bezpečné manipulaci s pacientem by měly být umístěny tak, aby byly v případě potřeby snadno dosažitelné a použitelné bez velké přípravy. Efektivní využití pomůcek k bezpečné fyzické manipulaci se odvíjí od skutečnosti, jak je ošetřující personál umí používat. Pokud není pomůcka k manipulaci uložena blízko pacienta, tak ji nepoužije 8,3 % sester a spíše nepoužije 33,3 % sester. Naopak s tímto tvrzením spíše nesouhlasí 29,2 % sester.

Pokud je pomůcka k bezpečné manipulaci s pacienty uložena v blízkosti pacienta, je sestrami v 59,4 % využívána vždy a spíše vždy v 38,5 %. Spíše ji nepoužívá 31,2 % a nepoužívá 32,3 % sester. Pokud však spolupracovník, se kterým sestry provádí fyzickou manipulaci s pacientem, odmítá použití manipulační pomůcky, pomůcku nepoužije 6,2 % sester a spíše nepoužije 13,5 % sester. Pomůcky k bezpečné manipulaci nepoužívají sestry v případě, pokud si nejsou jisté jejím použitím (30,2 % sester) a spíše ji nepoužije 47,9 % sester. Důvody pro použití manipulační pomůcky se ukázaly různé. Jako příklad lze uvést fakt, že pomůcku sestry (15,6 %) využijí v případě, kdy použití pomůcky k fyzické manipulaci vyžaduje nadřízený pracovník. Naopak 84,4 % sester pomůcku k fyzické manipulaci s pacienty využívá i bez upozornění nadřízeného pracovníka. Z důvodu prevence rizika poškození pacienta používá pomůcky k manipulaci 96,0 % sester. Z důvodu prevence poškození pohybového aparátu personálu používá pomůcky k manipulaci 97,9 % sester.

 

Tab. 1 Souvislost názoru na vhodnost sledování kvality fyzické manipulace ve prospěch pacienta a dodržováním standardu fyzické manipulace a uváděním používaných manipulačních pomůcek v dokumentaci

Vhodnost sledování kvality fyzické manipiulace a …	Hodnota χ2	df	p	Statistická významnost
dodržování standardu fyzické manipulace	6,521	1	< 0,05	*
uvádění používaných manipulačních pomůcek v dokumentaci	7,830	1	< 0,01	**

χ2 – chí-kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti
* statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,05)
** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,01)

 

 

Podpora managementu

Na hladině významnosti p = 0,001 byla prokázána statisticky významná souvislost podílu managementu na zajištění fyzické manipulace sester s pacienty. Potvrdili jsme, že v případě aktivního projevení zájmu managementu nemocničního zařízení o zajištění fyzické manipulace, sestry statisticky významně více upozorňují na možné riziko poškození zaměstnance. Pokud se management nemocničního zařízení aktivně zajímá o problematiku prevence poranění muskuloskeletálního aparátu, tak sestry statisticky významně hlásí jejich možné riziko poškození kosterně svalového systému v souvislosti s nesprávnou manipulací pacienta (tab. 2).

Zajímali jsme se o názor sester, zda management jejich zařízení posuzuje fyzickou manipulaci jako indikátor kvality. Fyzická manipulace je podle 31,3 % sester brána jako indikátor kvality, dle 18,8 % sester spíše nikoliv. Dle 22, 9 % dotazovaných sester management jejich zařízení neposuzuje fyzickou manipulaci jako indikátor kvality. Téměř polovina (45,9 %) sester se přiklání k názoru, že by fyzická manipulace měla být indikátorem kvality.

Vzdělávání

Dalším sledovaným aspektem bylo vzdělávání, konkrétně poskytování praktických školení zaměřených na fyzickou manipulaci zaměstnavatelem. Z výsledků našeho šetření vyplynulo, že sestrám zaměstnavatel poskytuje školení o fyzické manipulaci v 2,1 % při nástupu do zaměstnání, 5,2 % sester poskytuje zaměstnavatel školení 1krát ročně, 55,2 % sester je školení poskytováno nepravidelně, 40,6 % sester není školení poskytováno vůbec. Zajímali jsme se také, v jaké frekvenci sestry školení či kurzy o fyzické manipulaci absolvují. V průběhu posledního 1 roku absolvovalo školení o fyzické manipulaci 7,3 % sester, před více než 1 rokem 47,9 % sester, před více než 2 roky 3,3 % sester a 9,4 % sester žádný kurz či školení týkající se fyzické manipulace s pacienty neabsolvovalo, 2,1 % sester na otázku neodpovědělo. Pokud sestry neabsolvovaly školení (kurz) o fyzické manipulaci, pak 14,6 % z nich uvedlo zájem o školení v problematice fyzické manipulace s pacienty.

DISKUZE

Poskytovaná ošetřovatelská péče ve zdravotnických zařízeních by měla být pravidelně sledována a vyhodnocována pomocí nastavených indikátorů kvality. Jedním z indikátorů by dle našeho názoru měla být fyzická manipulace s pacienty.

Nedílnou součástí poskytované ošetřovatelské péče je vedení ošetřovatelské dokumentace, jež obsahuje mnoho údajů, které poukazují, mimo jiné, na míru kvality poskytované ošetřovatelské péče včetně zajištění bezpečí, a to jak pro sestru, tak pacienta (2). V souvislosti s vedením ošetřovatelské dokumentace Asmirajanti et al. (2) zdůrazňují potřebu vedení záznamů o použitých pomůckách při fyzické manipulaci s pacienty. V tomto kontextu je vhodné zmínit, že v našem výzkumném šetření pouze ⅓ sester uvedla, že součástí ošetřovatelské dokumentace jsou i záznamy o použitých manipulačních technikách (polohování, posazování, posouvání, zvedání) a využitých pomůckách (roller, kluzná podložka, přesuvná deska, zvedák, podložka v lůžku pacienta) po provedené manipulaci s pacientem. Zarážejícím zjištěním bylo, že nejméně sestry v praxi při manipulaci s pacienty využívají kluznou podložku, která splňuje požadavky na bezpečnou manipulaci a současně i komfort pro pacienta.

Námi oslovené sestry současně poukazovaly i na vhodnost sledování kvality fyzické manipulace ve prospěch pacienta a na skutečnost, že na jejich oddělení je používání pomůcek k bezpečné manipulaci pacientů v ošetřovatelské dokumentaci zaznamenáváno (viz tab. 1). Tyto výsledky jsou potěšující, neboť i Bail et al. (3) poukazují na podporu odpovědnosti sester za bezpečnost pacientů komplexními postupy, které jsou zaznamenávány do dokumentace. Zároveň doplňují, že i využití digitálních systémů je cesta ke zlepšení zachycení klinického uvažování a ošetřovatelského procesu (3).

 

 

Tab. 2 Souvislost podílu managementu na zajištění fyzické manipulace a upozorněním managementu na možné riziko poškození

Podíl managementu na zajištění fyzické manipulace …	Hodnota χ2	df	p	Statistická významnost
upozornění managementu na možné riziko poškození	25,453	7	< 0,001	***

χ2 – chí-kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti
*** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (p = 0,001)

 

 

V souvislosti s fyzickou manipulací pacientů jsou zdravotničtí pracovníci vystaveni riziku muskuloskeletálních potíží (6). Dle našeho názoru je potřeba kontinuálně si osvojovat praktické dovednosti a získávat nové zkušenosti. Zjistili jsme však, že 55,2 % sestrám je školení poskytováno nepravidelně a 40,6 % sestrám není školení poskytováno dokonce vůbec. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry projevily zájem o účasti na školení fyzické manipulace s pacienty. Domníváme se, že zdravotnická zařízení by měla mít zavedeny procesy, které umožní efektivně řídit riziko, a minimalizovat tak riziko poškození svých zaměstnanců. Naše domněnka je podpořena ve směrnici Moving and handling people in the healthcare industry z května 2018 (13), dle které by všichni zaměstnanci měli být náležitě proškoleni a informováni o rizicích fyzické manipulace souvisejících s jejich pracovištěm a jak se rizikům vyhnout. Školení by mělo být pravidelně opakováno a jeho obsah by měl být pravidelně aktualizován, neboť efektivní systémy pro školení pracovníků jsou zásadní pro rozvoj kultury bezpečnosti. Školicí programy a workshopy by měly pokrývat škálu aktuálních dovedností potřebných k identifikaci nebezpečí a rizik na pracovišti a používání postupů, které tato rizika snižují (13). Tak jako ve všech disciplínách i v ošetřovatelství dochází k vývoji činností na základě důkazů (7) a ve fyzické manipulaci shledáváme novinky, které je nutné implementovat do praxe. Překvapivé výsledky přineslo i šetření v oblasti samotného vybavení oddělení pomůckami k bezpečné fyzické manipulaci sestrami s pacienty. S tím, že oddělení disponuje dostatkem pomůcek k manipulaci, souhlasí 19,8 % sester a spíše souhlasí 52,1 % sester (graf 1). To, že se vybavení oddělení pomůckami zdá velmi pozitivní, nevypovídá již o vybavení efektivními či nejmodernějšími pomůckami. Pro přesun je využíván roller (82,3 %) a k posunování ložní prádlo (81,2 %). Otázkou je, proč jsou tak v malé míře k vybavení zastoupeny kluzné podložky (5,2 %) a pomůcky pro snadné a bezpečné otáčení pacienta ve stoje (1,0 %) a zda je tedy péče poskytovaná kvalitně z pohledu evidence-based practice (11). S ohledem na rozsáhlou nabídku druhů manipulačních pomůcek je vhodné k použití vybrat pomůcku, která bude adekvátní pro konkrétního pacienta a jeho omezení. Aby to bylo možné, je vhodné do dokumentace pacienta uvést, kromě stavu pacienta, také jaká pomůcka je aktuálně používaná. V našem šetření použití pomůcek v dokumentaci uvedlo 43,8 %.

Je nutné upozornit, že zahraniční nemocnice již mají běžně ustanoveny odborné skupiny pro manipulaci s pacienty. V těchto skupinách jsou jak zástupci managementu nemocnic, tak jednotlivých oddělení. Mezi úkoly těchto skupin patří mimo jiné také přezkoumávat incidenty a trendy v manipulaci s pacienty, diskutovat o problémech a monitorovat úrovně školení (12). I v námi provedeném výzkumném šetření byla prokázána statisticky významná souvislost podílu managementu na zajištění fyzické manipulace sester s pacienty (viz tab. 2).

Změny pro bezpečné zacházení s pacienty by měly vycházet z praxe a zkušeností zdravotnických pracovníků, kteří nejlépe znají daná pracoviště a jejich rizikové procesy (9). Jako příklad se nabízí uvést výzkumné šetření provedené Mayeda-Letourneau (10), jehož cílem bylo studovat dopad bezpečného programu manipulace a pohybu pacientů na úrazy zdravotnických pracovníků, náklady a spokojenost s prací. Program bezpečné manipulace a pohybu pacientů snižuje celkové náklady na pracovní úrazy a zlepšuje pracovní spokojenost zdravotnických pracovníků. Snížení pracovních úrazů, snížení nákladů na úrazy, lepší výsledky pacientů ověřené ve výzkumu a zaměstnanci, kteří cítí podporu svého zaměstnavatele, přispívají k programu, který posune organizaci směrem ke kultuře bezpečnosti. Pro úspěšnou implementaci výše zmíněných aktivit souhlasíme s Aslam et al. (1), kteří kladou důraz na kombinaci technologických intervencí, vzdělávání a změn politiky řízení. Intervence, z nichž mohou současně těžit pacienti (4), zaměstnanci a zdravotnická organizace jako celek, představuje příležitost k integraci činností a investic v oblasti bezpečnosti pacientů a pracovníků (14). Z námi provedeného výzkumného šetření byl zjištěn statisticky významný vztah (p = 0,05) v případě, kdy jsou informace o používání pomůcek pro fyzickou manipulaci významně častěji součástí ošetřovatelské dokumentace v souvislosti s vedením dokumentace o poškození kosterně svalového aparátu sester, které je zaznamenáváno jako nežádoucí událost (viz tab. 1). Řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací sestra chrání sama sebe a míru fyzické zátěže po dobu jejího působení v klinické praxi.

Vzhledem ke skutečnosti, že ⅔ sester z našeho výzkumného šetření provádí každý den mnohé pohybové a manipulační úkony s pacienty, může dojít k poranění, jak na straně sester, tak pacientů, a to v kterémkoliv zdravotnickém prostředí. I Kanaskie a Synder

(8) upozornili, že zvedání pacientů, nesprávné držení těla a předchozí nebo stávající zranění sester mohou zvýšit riziko muskuloskeletálních poruch (8). Zapojení sester do fyzické manipulace s pacienty je v současné době realizováno v daleko větší míře, než by se mohlo zdát. Samotné pochopení technik, legislativy a pokynů pro fyzickou manipulaci má přímý dopad na péči o pacienta (15). K podpoře bezpečné fyzické manipulace lze využít i platnou legislativu, neboť již existují zákonné normy, vypracované standardy, vyhlášky či směrnice, které náleží k poskytování péče a současně jsou podloženy výzkumy a v praxi následně využívány (EBN – ošetřování na základě důkazů). Námi provedené výzkumné šetření poukázalo i na skutečnost, že dle 75 % sester je na jejich pracovišti zaveden standard fyzické manipulace; 16 % sester navíc uvedlo, že využívají standard fyzické manipulace a zároveň 45,9 % z nich tento standard dodržuje.

 

ZÁVĚR

Současná klinická praxe, ale i výsledky našeho výzkumného šetření naznačují, že správné provedení jednotlivých kroků při manipulaci s pacienty významně, včetně využívání pomůcek k fyzické manipulaci, zkvalitňuje péči a také ovlivňuje spokojenost pacientů. Dalším neméně důležitým aspektem je ochrana zdraví těch, kteří péči poskytují. Na základě výsledků námi provedeného výzkumného šetření doporučujeme zavedení systému pro vzdělávání, školení a udržování kompetencí pro oblast fyzické manipulace s pacienty. Konkrétně se jedná o podporu ze strany managementu, zajištění dostatečného množství kvalitního technického vybavení a pomůcek, poskytování pravidelných školení zaměstnancům, provádění pravidelných interních auditů zaměřených na fyzickou manipulaci a ustanovení odborných skupin pro fyzickou manipulaci v daných zařízeních a supervizi poskytovanou jednotlivým zaměstnancům. Pro vzdělávání lze využít i moderní výukové přístupy, jako jsou simulační výuka a virtuální realita.

Příspěvek je podpořen Interním multidisciplinárním výzkumem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Fyzická manipulace s pacientem v ošetřovatelské péči FMP2019-02.

 

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
PhDr. Věra Stasková, Ph.D.
Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče JU ZSF
J. Boreckého 1167/27, 370 11 České Budějovice
e-mail: staskova@zsf.jcu.cz