Přehled nástrojů k hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární péči

Overview

Asi 10 % pacientů v primární ambulantní péči je ohroženo z hlediska jejich bezpečnosti. Hodnocení kultury bezpečí pacientů je v této oblasti velkou výzvou a pomáhá organizacím identifikovat oblasti zlepšení s cílem podpořit celkově bezpečnost pacientů. Posuzovaní kultury bezpečnosti pacientů je možné prostřednictvím specifických hodnoticích nástrojů, avšak jejich ucelený přehled v literatuře absentuje. Cílem studie bylo identifikovat nástroje měřící kulturu bezpečí pacienta v primární ambulantní péči a analyzovat a kriticky hodnotit kvalitu metod interpretovaných v rámci zhodnocení psychometrických vlastností těchto nástrojů. Vyhledávání bylo realizováno ve vědeckých databázích PubMed, Scopus, ProQuest a Ovid Nursing v dubnu 2021 s použitím klíčových slov a Booleovských operátorů. Výsledkem vyhledávání bylo 1341 studií. Proces vyhledávaní a třídění reflektoval doporučení PRISMA. V rámci syntézy údajů byla využita metoda sumační obsahové analýzy. Identifikovali jsme deset nástrojů pro posouzení kultury bezpečnosti pacientů v oblasti primární péče. Jejich společnými znaky jsou, že se jedná o nástroje sebeposuzovací a využitelné všemi členy multidisciplinárního týmu. Odlišnosti spočívají především v rozsahu, počtu dimenzí, ale i použitelností v různých oblastech poskytované ambulantní péče. Vytvoření kultury bezpečí v rámci pracovišť primární péče může být prvotní strategií k navýšení aspektů v oblasti kvality i bezpečnosti poskytované péče. Námi provedený přehled může napomoci k výběru vhodného nástroje na základě výsledků z hlediska jejich psychometrických vlastností, ale i dalších aspektů.

Klíčová slova:

primární péče – kultura bezpečnosti pacientů – nástroje – psychometrické vlastnosti

ÚVOD

V dnešní době získává problematika bezpečnosti pacientů celosvětového zájmu, a to nejen z hlediska výskytu pandemie COVID-19, ale i proto, že se jedná se o jednu z hlavních oblastí zájmu výzkumu na mezinárodní úrovni (1). Bezpečné prostředí kladně ovlivňuje výsledky zdravotní péče, kvalitu poskytované péče, bezpečné chování zdravotnických pracovníků, ale i postoje personálu ve spojitosti s touto problematikou (2). Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje bezpečnost pacienta jako „prevenci chyb a nepříznivých vlivů na pacienty, které jsou spojeny se zdravotní péčí“ (3). Uvádí se, že přibližně čtyři z deseti pacientů bývá ohroženo či poškozeno v primární ambulantní péči, přičemž lze až 80 % těchto poškození předcházet. I když incidenty týkající se bezpečnosti pacientů nebývají v primární péči v porovnání s péčí nemocniční až tak závažné, dopad na celkovou bezpečnost je podobný. Četné množství kontaktů pacientů s lékaři v této oblasti vyžaduje, aby bezpečnost v rámci primární péče začala být posuzována, a byly tak identifikovány oblasti vyžadující zlepšení (4). K tomu je však potřebné vytvořit a posilovat kulturu bezpečí pacientů (5).

Kultura bezpečí pacientů je definována jako „produkt individuálních a skupinových hodnot, postojů, vnímání, kompetencí a vzorců chování, které určují odhodlání a styl a zároveň i odbornost organizace pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (6). Její začlenění do zdravotnických zařízení je doporučováno společnostmi Institute of Medicine a The National Patient Safety Agency. Kultura bezpečí pacientů bývá podrobně zkoumána především v nemocničním prostředí. V oblasti primární péče se výzkumy ohledně kultury bezpečí začaly objevovat teprve nedávno a jsou stále absentující, a to i přesto, že role primární péče ve zdravotnictví stále narůstá (4). Hodnocení v rámci primární ambulantní péče se v zahraničí provádí nejčastěji pomocí sebeposuzovacích nástrojů, a to prostřednictvím zaměstnanců, nejčastěji lékařů. Ucelený přehled nástrojů dle adekvátní metodologie je potřebný, aby bylo možné zvolit nástroj nejlepší. V České republice navíc není prozatím standardně využívaný v oblasti primární ambulantní péče žádný nástroj.

CÍL

Cílem studie bylo identifikovat nástroje měřící kulturu bezpečí pacienta v primární ambulantní péči a analyzovat a kriticky hodnotit kvalitu metod interpretovaných v rámci zhodnocení psychometrických vlastností těchto nástrojů.

METODIKA

Design

Narativní literární přehled.

Kritéria zařazení studií

Vyhledávání zahrnovalo studie publikované v anglickém jazyce a dostupných vědeckých databázích do dubna 2021. Předem byla definována zařazovací a vyřazovací kritéria. Zahrnuté byly: a) empirické studie, b) s použitím metod kvantitativního výzkumu (validační studie), c) zveřejněné v recenzovaném časopise, d) v anglickém jazyce, e) se zaměřením na téma studie (hodnotící kulturu bezpečí pacientů zdravotnickými pracovníky v primární ambulantní péči). Vyřazeny byly a) kvalitativní anebo smíšené studie; editorialy, přehledové studie, případové studie, protokoly, b) studie, které se zaměřovaly na posouzení kultury bezpečí pacientů v nemocničním prostředí, při poskytování specializované primární péče a na posouzení pacienty.

Strategie vyhledávání

Vyhledávání bylo provedeno ve čtyřech vědeckých databázích Scopus, PubMed, ProQuest a Ovid Nursing dne 7. dubna 2021. Databáze byly vybrány na základě institucionální dostupnosti. Ve všech databázích byla použita stejná klíčová slova následovně: ((patient safety culture OR culture of patient safety OR safety climate OR patient safety) AND (instrument* OR tool* OR scale* OR questionnaire* OR measure*) AND (primary care OR primary health care OR ambulant* OR clinic* OR early care OR general practice*)). Vyhledávání bylo omezeno na recenzované články a odborné časopisy v anglickém jazyce. Celkem bylo nalezeno 1337 studií, které odpovídaly uvedeným kritériím (jednotlivě: 477 – Scopus, 250 – ProQuest, 444 – PubMed, 166 – Ovid Nursing). Na základě manuálního vyhledávání ze seznamu použité literatury v nalezených studiích byly přiřazeny čtyři studie. Celkový počet zařazených studií byl 1341.

Výběr studií na základě vývojového diagramu PRISMA

Údaje byly systematicky tříděny ve dvou fázích dvěma nezávislými výzkumníky (DB, DK) dle vývojového diagramu PRISMA (obr. 1) (7). V obou fázích třídění byl využit specifický program Rayyan QCRI® (8). Po odstranění duplikátů (n = 153) bylo v první fázi na úrovni názvů, abstraktů a kritérií pro zařazení analyzováno celkem 1188 studií. Ve druhé fázi bylo dále čtením plných textů analyzováno celkem 25 studií, dokud nebylo dosaženo konsenzu mezi dvěma nezávislými výzkumníky pro jejich zařazení. V závěrečné fázi proběhlo vyhodnocení jednotlivých aspektů měřicích nástrojů dle kontrolního seznamu COSMIN Checklist (standardy založené na konsenzu pro výběr měřících nástrojů ve zdravotnictví). Kontrolní seznam COSMIN obsahuje devět hodnotících položek (interní konzistence, reliabilita, konstruktová validita, obsahová validita, mezikulturní validita, kriteriální validita, míra odezvy, chybějící data a testování hypotéz) s cílem vyhodnocení designu, metod a kvality studií na základě psychometrických vlastností nástrojů (9). Pět studií, které se odchylovaly od cílové skupiny respondentů, a deset studií, které neobsahovaly informace o psychometrických vlastnostech, byly následně vyloučeny. Celkem deset studií bylo zahrnuto do závěrečné analýzy.

Extrakce dat

Z finálního počtu studií byly získávány následující informace: autor, rok, země, nástroj, počet položek, dimenze kultury bezpečí pacientů, popis hodnocení, cílová skupina respondentů a oblast využití. Syntéza dat probíhala narativním popisem a vyobrazením v tabulkách. Ke zkoumání výzkumných otázek definovaných v souvislosti s cíli byla použita sumativní obsahová analýza (10).

VÝSLEDKY

Popis základních charakteristik nástrojů hodnotících kulturu bezpečí pacienta v primární ambulantní péči

Identifikovali jsme deset nástrojů pro hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární ambulantní péči. Většina nástrojů byla vyvinuta v USA (n = 5), v Holandsku (n = 2) a po jednom nástroji pak v Číně, Velké Británii a Švýcarsku. Počty položek se pohybovaly v rozmezí od 24 do 93, počty dimenzí pak od 4 do 10. Nejčastěji prostoupené dimenze byly ty, které se týkaly zejména týmové spolupráce, komunikace, hlášení nežádoucích událostí, managementu, ale i pracovní zátěže. Tři z nástrojů byly určené výhradně pro použití v primární ambulantní péči (Ordinace praktických lékařů) (tab. 1), ostatní i pro specializovaná pracoviště primární péče (tab. 2).

Vezmeme-li v potaz původ nástrojů pro měření kultury bezpečí pacientů v primární ambulantní péči (obr. 2), můžeme si všimnout, že většina autorů při konstrukci nástrojů (12, 18–20) vycházelo z nástroje Hospital Survey on Patient Safety Culture (HSOPS), který je však primárně určený pro nemocnice (21). Nástroj SCOPE pak navíc dal vznik nástroji SCOPE-PC (15). Další dva nástroje SAQ-A (16) a Frasik (11) byly vytvořeny rovněž na základě nemocniční verze, avšak nástroje Safety Attitude Questionnaire (SAQ; 22). Při vývoji nástroje PSCS-PC (17) bylo využito nástroje Manchester Patient Safety Framework (MAPSaF; 23), který je primárně určen pro farmaceuty. Jediný nástroj, který vznikl na základě přehledu literatury a 13 nespecifikovaných nástrojů, byl PC-SafeQuest (13). Tento nástroj dal rovněž vznik dalším nástrojům (14, 19). Nástroj PROMISES tedy vznikl na podkladě dvou nástrojů (13, 21), Patient Safety Survey pak na podkladě tří námi identifikovaných nástrojů (11, 13, 16).

Analýza a hodnocení kvality metod použitých k interpretaci psychometrických vlastností nástrojů

Nástroje zahrnuté v našem narativním literárním přehledu byly využity a určeny pro zaměstnance v primární ambulantní péči (lékaře, sestry, ale i další), ale i pro manažery (viz tab. 1 a 2). Hodnocení psychometrických vlastností nástrojů bylo provedeno v souladu s kontrolním seznamem COSMIN Checklist. Nejčastěji uváděným údajem z hlediska psychometrických vlastností byla vnitřní konzistence hodnocená prostřednictvím Cronbach alfa koeficientu a nejméně často uváděným údajem pak reliabilita jednotlivých nástrojů (tab. 3).

Pro nástroj The Frankfurt Patient Safety Climate Questionnaire for General Practices (FraSiK) byla zjevná validita hodnocena prostřednictvím rozhovorů s 8 experty pro zlepšení kvality péče v ambulantním prostředí. Nástroj byl poté testován z hlediska srozumitelnosti deseti lékaři a zdravotnickými asistenty. Explorativní faktorová analýza (EFA) v rámci konstruktové validity byla provedena na vzorku 332 respondentů s výsledným počtem devíti dimenzí. Interní konzistenci nástroje lze považovat za adekvátní s hodnotou Cronbachova alfa 0,753 (11).

SCOPE nástroj v rámci zjevné validity hodnotilo pět praktických lékařů, dva stážisté, tři administrativní sestry, expert na psychometrické vlastnosti a na závěr i samotní autoři studie. V rámci EFA provedené na vzorku 294 respondentů bylo identifikováno osm dimenzí. Konstruktová validita byla dále podpořená výpočtem Pearsonova korelačního koeficientu, kterým byl testován vztah mezi jednotlivými dimenzemi. Jednotlivé dimenze s výjimkou jedné (úmysl hlásit nežádoucí události) vzájemně středně silně korelovaly. Hodnota Cronbachova alfa koeficientu pro jednotlivé dimenze se pohybovala mezi 0,64 až 0,85. Autoři v závěru studie uvádějí, že holandský nástroj SCOPE je vhodný pro posouzení kultury bezpečí pacientů v ordinacích praktických lékařů (12).

PC-SafeQuest prostoupil testování všech námi zjišťovaných hodnot ohledně psychometrických vlastností. Nástroj byl vytvořen na podkladě odborné literatury a 13 nespecifikovaných nástrojů pro hodnocení kultury bezpečí pacientů. Panel odborníků se při jeho vývoji shodl na 13 faktorech a 61 položkách, které byly vhodné pro oblast primární ambulantní péče. Zjevná validita byla posuzována 78 zaměstnanci primární péče. Následně byly provedeny polostrukturované rozhovory s experty pro bezpečnost pacientů v primární péči. Konsenzus mezi nimi přispěl k tvorbě osmifaktorového 48položkového dotazníku (CVI = 0,94), který byl podroben další analýze. EFA byla provedena na vzorku 563 respondentů a vedla ke snížení položek na 30, seskupených do pěti dimenzí. Veškeré dimenze i položky společně korelovaly. Reliabilita nástroje hodnocena prostřednictvím Cronbachova alfa koeficientu (α = 0,94), ale i Raykova koeficientu (ρ = 0,93) byla excelentní. Všechny dimenze měly skóre obou koeficientů ≥ 0,72 (13).

Patient Safety Survey byl vytvořen na podkladě tří nástrojů. Testování jeho zjevné validity, prostřednictvím níž byla zjišťována srozumitelnost položek, bylo provedeno z hlediska osmi praktických lékařů. EFA v rámci testování konstruktové validity na vzorku 630 respondentů vyústila ve čtyři dimenze. Interní konzistence nástroje pro jednotlivé položky byla stanovena mezi 0,51 až 0,82, pro celý nástroj pak Cronbachova alfa koeficient dosahoval hodnoty 0,85 (14).

Nástroj SCOPE-PC vycházel při konstrukci z nástroje SCOPE. Byl modifikován tak, aby byl využitelný napříč všemi holandskými profesemi primární péče. Zhodnocení zjevné validity bylo provedeno 27 profesionály prostřednictvím zpětné vazby přes email. V rámci testování konstruktové validity byla provedena explorativní i konfirmační (CFA) faktorová analýza na celkovém počtu 615 vyplněných dotazníků s výsledkem sedmi dimenzí. Korelace mezi jednotlivými dimenzemi vypočtena prostřednictvím Pearsonova korelačního koeficientu byla průměrná až dobrá. Nejméně s ostatními korelovala dimenze „úmysl hlásit nežádoucí události“. Interní konzistence (α = 0,70–0,90) byla pro jednotlivé dimenze velmi akceptovatelná (15).

SAQ-A nástroj vznikl na podkladě nemocniční verze pouze prostřednictvím drobných úprav, aby byl aplikovatelný na ambulantní prostředí. Šesti faktorová předchozí verze byla pro ambulantní verzi potvrzena prostřednictvím CFA a dalších měřítek testujících přizpůsobení modelu. Hodnota Cronbachova alfa koeficientu se pro jednotlivé dimenze pohybovala mezi 0,68 do 0,86 (16).

PSCS-PC byl z hlediska psychometrických vlastností v rámci zjevné validity hodnocen prostřednictvím Delfské metody. Celkem 18 expertů v této fázi vyvinulo na základě přehledu literatury a teoretického rámce nástroje MaPSaF předběžnou verzi nástroje PSCS-PC. Pilotní testování probíhalo na vzorku 242 respondentů (lékaři, sestry, asistenti, farmaceuti, manažeři). Obsahová analýza zahrnovala konzultace s experty a její výsledek byl uspokojivý. CFA na vzorku 369 potvrdila výsledný počet 32 položek seskupených do sedmi dimenzí. Korelace jednotlivých položek prostřednictvím Spearmanova korelačního koeficientu dosahovala uspokojivých hodnot. Veškeré položky vykazovaly hodnoty ≥ 0,3 až na dvě, které jsou však reverzní. Interní konzistence nástroje prostřednictvím Cronbachova alfa koeficientu vykazovala vynikající výsledky (α = 0,94) a byla podpořena Spearmanovým-Brownovým koeficientem s výsledkem 0,97 (17).

Nástroj PSCS byl vytvořen na základě přehledu literatury a nástroje HSOPS. Následně prostoupil obsahovou analýzou, která byla provedena 6 experty, kteří zastupovali manažerské pozice. Konsenzus jednotlivých expertů (CVI = 0,95) dal vznik nástroji o 21 položkách, které spadaly do čtyř dimenzí. Dle autorů se jedná o relevantní a užitečný nástroj k posouzení kultury bezpečí pacientů v ambulantních zařízeních (18).

PROMISES projekt se vznikem stejnojmenných dvou nástrojů pro management a zaměstnance byl zrealizován v USA. Zjevná validita byla provedena prostřednictvím revize expertů a před započetím šetření testována u zaměstnanců v primární ambulantní péči. Interní konzistence nástroje překročilo standardní hranici u 9 z 11 dimenzí (α ≥ 0,70). Diskriminační validita byla akceptovatelná vzhledem k tomu, že korelace mezi dimenzemi (průměr 0,36) byla nižší než meziškálová korelace (19).

MOSOPS byl vytvořen společností Agency for Healthcare and Research and Quality (AHRQ) v USA. Zjevná validita byla provedena prostřednictvím rozhovorů s poskytovateli a zaměstnanci primární péče a položky byly vyhodnoceny jako srozumitelné. Následně nástroj hodnotilo 12 expertů, včetně zástupců ze společnosti AHRQ. CVI však nebylo vypočítáno, proto jsme hodnocení obsahové analýzy ani neuváděli v tabulce. Pilotní testování probíhalo na vzorku 4100 respondentů z více než 200 ordinací primární péče. V rámci konstruktové validity byly jednotlivé položky seskupeny do deseti dimenzí a tří přiřazených setů. Hodnota Cronbachova alfa koeficientu prokázala uspokojivé hodnoty pohybující se od 0,75 do 0,83. V příručce od společnosti AHRQ je i stručný návod, jak s nástrojem pracovat (20).

DISKUZE

V rámci narativního literárního přehledu jsme identifikovali deset nástrojů pro hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární ambulantní péči. Jak již bylo zmíněno ve výsledkové části, tři z nástrojů jsou určeny výhradně pro použití v primární ambulantní péči, tedy v ordinacích praktických lékařů, ostatní jsou určena i pro specializovaná pracoviště primární péče. Ve druhé fázi třídění bylo zmíněno vyřazení pěti validačních studií týkajících se nástrojů, které se odchylovaly od námi vybrané cílové skupiny respondentů. Tyto nástroje byly určené výhradně pro hodnocení specializovanými pracovišti primární péče. Pro komplexitu podávaných informací považujeme za důležité je i přesto v této sekci zmínit. Jednalo se o nástroj Manchester Patient Safety Assessment Framework (MaPSaF; 23), který je primárně určený pro hodnocení farmaceuty. Tento nástroj dal však vznik nástroji PSCS-PC. Dva z nástrojů byly určeny pro chirurgická pracoviště – Ambulatory Surgery Center Survey on Patient Safety Culture (24) a SafetyNET Survey, ten je zároveň určen i pro hodnocení fyzioterapeuty (25). Pro ambulance, které jsou součástí nemocničních zařízení, byl vyvinut nástroj Cal-PSC (26) a pro hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární péči pacienty pak nástroj Primary Care Patient Measure of Safety (PC PMOS) (27).

Námi popsané nástroje se lišily z hlediska počtu položek, dimenzí, původem, ale i psychometrickými vlastnostmi. V rámci hodnocení kvality metod použitých k interpretaci psychometrických vlastností nástrojů v námi provedeném výzkumu bylo nejvíce akceptovatelných hodnot uvedeno u nástroje PC-SafeQuest (13). V porovnání s ostatními dohledanými systematickými přehledy nástrojů, autoři Curran et al. (2) identifikovali celkem 17 nástrojů pro hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární ambulantní péči. Sedm z těchto nástrojů bylo shodných s našimi zjištěními (11–15, 18, 19). Oproti nám navíc autoři uvedli anglický nástroj Teamwork and Safety Climate Survey (TSCS). Zbylé jimi interpretované byly však především modifikace nástrojů SAQ-A (16) a MOSPS (20). Autoři stejně jako my konkretizují i původ jednotlivých nástrojů a potvrdili jejich genezi z předchozích nemocničních verzí, především HSOPS a SAQ. HSOPS nástroj primárně určený pro nemocnice byl dle autorů použit i v ambulantních zařízeních primární péče, a to v Turecku a ve Švédsku. V přehledu navíc popisujeme nástroj PSCS-PC (17) a zjistili jsme prvotní testování nástrojů SAQ-A (16) a MOSPS (20). Curran et al. (2) dále ve svém systematickém přehledu popisují v rámci sekundárního ověřování psychometrických vlastností nástrojů, že SAQ-A byl opětovně testován v USA, Holandsku a Norsku, nástroj MOSPS pak v USA a ve Španělsku. Je zcela patrné i z nejnovějších studií, že především nástroj MOSPS je po světě široce využíván. Jeho nejnovější modifikace a kulturní adaptace byly v posledních letech provedeny například v Polsku (28), ale i v Řecku (29). V závěru prvního námi dohledaného systematického přehledu autoři uvádějí, že platné a spolehlivé nástroje jsou pro získávání spolehlivých údajů o kvalitě a bezpečí poskytované péče zásadní. Namísto vývoje nových nástrojů navíc doporučují modifikace existujících nástrojů a jejich pravidelné využití v praxi v souvislosti s jejich nastavením pro kulturní prostředí dané země (2). V dalším systematickém přehledu Desmedt et al. (30) autoři popsali 14 studií, ve kterých bylo opakovaně použito celkem šest nástrojů. Pět z těchto nástrojů bylo shodných s námi identifikovanými i přesto, že se stejně jako v předchozím systematickém přehledu vždy nejednalo o jejich primární využití (11, 13, 15, 16, 20). Jeden nástroj autoři popsali navíc, jednalo se o nástroj Attitudes to Patient Safety Questionnaire-III. Na základě tohoto systematického přehledu autoři doporučují při hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární péči využití nástroje SCOPE-PC (30). Poslední dohledaný integrativní přehled zaměřený na kompendium nástrojů byl od autorů Vasconcelos et al. (31). Autoři v něm demaskovali celkem sedm nástrojů k hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární péči, přičemž čtyři z nich byly shodné s námi popsanými (12, 13, 16, 20). Autoři navíc uvádějí, že pouze tři z dohledaných byly zaměřeny pouze na oblast primární ambulantní péče (ordinace praktických lékařů), což jsme potvrdili i v našem šetření. Jimi navíc uvedenými nástroji byly MaPSaF, který byl využit mimo hodnocení farmaceuty i v primární ambulantní péči, TSC Survey, a European Practuce Assessment (EPA). Autoři na závěr uvádějí, že cílem jejich studie nebylo doporučit jakýkoliv z nástrojů, ale poskytnout informace o vhodných nástrojích pro hodnocení kultury bezpečí v primární ambulantní péči. V rámci přehledu byly jimi zhodnoceny i psychometrické vlastnosti dohledaných nástrojů, avšak údaje o reliabilitě často chyběly (31), což potvrzují i naše výsledky. Z hlediska těchto přehledů, ale i našeho šetření, je patrné, že nástrojů pro hodnocení kultury bezpečí pacientů v primární péči je v nabídce několik. Při výběru toho vhodného je však nutné z hlediska sekundárního testování psychometrických vlastností využít veškeré prvky, které kontrolní seznam COSMIN Checklist pro hodnocení nástrojů nabízí. Prostřednictvím zmíněného kontrolního seznamu jsme v rámci našeho hodnocení nástrojů oproti ostatním přehledovým studiím kriticky zhodnotili kvalitu metod provedených ve validačních studiích. V předchozích systematických přehledech ho využito nebylo, proto naše hodnocení považujeme za unikátní.

Mezi limity studie můžeme zařadit především to, že vyhledávány byly studie pouze v anglickém jazyce a na základě institucionální dostupnosti vědeckých databází. Dalším limitem může být i to, že do analýzy byly zahrnuty pouze validační studie. Z hlediska opětovnému použití jednotlivých nástrojů po světě by bylo zapotřebí provést analýzu i těchto studií, protože psychometrické vlastnosti nástrojů se můžou v různých kulturních kontextech podstatně lišit, což může údaje o jejich psychometrických vlastnostech posílit, či naopak snížit. Co se týče doporučení pro Českou republiku, důležité je vybrat si jeden z nástrojů, začít jej v praxi využívat, a vybudovat tak základy pro poskytování kvalitní a bezpečné péče v rámci primárních ambulantních pracovišť.

ZÁVĚR

Námi identifikované nástroje k posouzení kultury bezpečí pacientů v primární ambulantní péči se liší v počtu položek, dimenzemi, původem, ale i akceptovatelnými hodnotami týkajícími se jejich psychometrických vlastností. Vzhledem k narůstajícímu počtu studií ohledně začlenění kultury bezpečí pacientů do primární péče, je důležité začít posuzovat bezpečnost pacientů i v ordinacích praktických lékařů v České republice. Na tomto základě lze vybudovat poskytování kvalitní a bezpečné péče, které bude nejen znatelné z hlediska praxe, ale i viditelné z hlediska výsledků výzkumných studií. Důležité je však k hodnocení vybrat vhodný, dostatečně psychometricky stabilní nástroj, který bude použitelný v podmínkách české praxe. Tento přehled může napomoci ke správnému výběru. Na základě našich výsledků z hlediska specifické využitelnosti v ordinacích praktických lékařů, ale i vzhledem k akceptovatelným hodnotám týkajících se psychometrických vlastností doporučujeme jako první volbu využití nástroje PC SafeQuest. Nástroj ještě není standardně v ČR využíván. Prozatím nebyl validován, je dostupný jen v anglické verzi a lze jej použít po získání souhlasu autorů (13). Po jeho prvotním ověření je však nutné kulturu bezpečí pacientů posuzovat pravidelně a opakovaně, jedině tak se lze zaměřit na problematické oblasti poskytované péče a bezpečnost pacientů ještě více v budoucnu posilnit.

Střet zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

Mgr. Daniela Bartoníčková

Univerzita Palackého, Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství

Hněvotínská 976/3,

775 15 Olomouc

e-mail: bartonickovadaniela@gmail.com