#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Světový den srdce do třetího desetiletí


Authors: J. Novák
Published in: Prakt. Lék. 2021; 101(4): 222-225
Category:

Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou téměř poloviny úmrtí v Evropě – ročně to znamená okolo 4 milionů úmrtí. Přitom náklady na léčbu v EU ročně dosahují 200 miliard Eur. Hlavní příčinou těchto chorob je ateroskleróza vedoucí k postupnému zužování tepen a následné nedokrevnosti různých orgánů.

Světová federace srdce (WHF – World Heart Federation) spolu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každoročně pořádají Světový den srdce, do nějž se zapojuje více než 100 zemí celého světa. Poprvé byl Světový den srdce vyhlášen v roce 2000, loni tedy tento den vstoupil do svého třetího decénia. Jeho hlavní cíl zůstává stejný – zvýšení povědomí o kardiovaskulárních chorobách. Ačkoliv je možné tyto choroby léčit a preventivními opatřeními jim předejít, každoročně na ně na celém světě zemře téměř 18 milionů lidí. Předpokládá se dokonce, že v roce 2030 zemře na kardiovaskulární onemocnění okolo 24 milionů lidí – zejména na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici.

Lidé se prostřednictvím akcí konaných v rámci tohoto dne dozvědí o preventivních opatřeních, která riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění snižují. V jednotlivých zemích jsou členy a partnery Světové federace srdce pořádány přednášky a projekce, koncerty, běhy či jiné sportovní akce. Světový den srdce je dobrou příležitostí jak se začít správně starat o své srdce, o své zdraví.

Návrh koncepce péče o nemocné s kardiovaskulárními chorobami v České republice vypracovala Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Českou společností kardiovaskulární chirurgie. Mortalita na kardiovaskulární choroby je v České republice zhruba 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel. Na tyto choroby u nás připadalo ještě nedávno více než 50 % úmrtí (přesně 55,1 % v roce 1998), tedy více než na všechny ostatní choroby dohromady. V současnosti je to okolo 44 % (v roce 2018). Významný podíl na tomto poklesu má výrazné zlepšení možností prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně (1). Závažná kardiovaskulární morbidita vyjádřená počtem hospitalizací pro kardiovaskulární choroby je v České republice také vysoká (více než 50 % všech hospitalizací na interních odděleních nemocnic) a stále narůstá (9). Nárůst hospitalizací z kardiovaskulárních důvodů činí za posledních 10 let 25 %. Srdeční infarkt je nejčastější příčinou smrti a invalidity mužů v produktivním věku.

Často bývá zdůrazňováno, že primární prevence je prioritou zdravotní politiky státu. Zásadním principem je změna nevhodného životního stylu. Vzdělávání populace hraje rozhodující roli. V hromadných sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, tiskoviny) je nutné pravidelně a mnohem intenzivněji a častěji než dosud informovat o příčinách srdečních chorob a o tom jak jim nejlépe předcházet. Je nutné též informovat o příznacích život ohrožujících onemocnění a o tom jak v takových případech postupovat. Vzdělávání obyvatelstva a celá oblast primární prevence by měly být organizovány ve spolupráci s odbornými společnostmi.

Primární prevence je zaměřena na omezení kuřáckých návyků v populaci, ovlivnění stravovacích návyků, podporu vyšší pohybové aktivity, monitorování výskytu kardiovaskulárních rizik a chorob, celkové i kardiovaskulární morbidity a mortality a na podporu výzkumu zaměřeného na prevenci. Sekundární prevence spočívá v dodržování zásad rozdělených na opatření režimová a opatření vedoucí k redukci rizikových faktorů jejich léčbou. Mezi režimová opatření patří především zanechání kouření, změna stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Na uplatňování zásad sekundární prevence a racionální farmakoterapie se podílejí všechny složky kardiologické péče.

Jedním z témat Světového dne zdraví bylo např. „Jeden svět, jeden domov, jedno srdce“. Celosvětová kampaň nabádala ženy a děti, aby se staraly o zdraví svého vlastního srdce i srdce ostatních členů rodiny tak, že podniknou zásadní kroky ke snížení rizika oběhových chorob, tj., budou volit zdravější stravu, zvýší svoji fyzickou aktivitu, přestanou kouřit a zjistí své osobní riziko. „Lidé na celém světě mohou prožít delší a lepší život, když si osvojí kroky, které pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční nebo ischemická mozková příhoda.“

Od devadesátých let 20. století v České republice celková úmrtnost klesá a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Celková úmrtnost se mezi lety 1990 a 2018 snížila o 12,5 %, ze 129 000 na 113 000. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod, a zhoubných nádorů (11, 14). Svou roli sehrávají především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie, podstatně méně změny životního stylu. Na druhé straně se však prodloužila doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se za posledních 50 let prakticky nezměnil (3), u mužů dokonce o 0,6 roku klesl. Dlouhodobě se pohybuje okolo 61–62 let, další léta už nás většinou trápí nějaké zdravotní problémy, muže v průměru celých 15 let, ženy ještě o pár let déle. Úmrtnost na KVO u nás zůstává přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku (1, 8).

Statistické údaje vztahujících se k životnímu stylu obyvatel České republiky svědčí o tom, že máme v mnoha směrech značné rezervy. Prevalence kouření osob starších 15 let byla u nás jedna z nejvyšších v Evropě: 37 % mužů a 29 % žen. Na jednoho kuřáka připadalo 2428 cigaret ročně, třetí nejvyšší počet v Evropě. Čtyřicet devět procent dospělých má nadváhu, 26 % je obézních. Mezi „fattest countries“ zaujímá Česká republika v Evropě 7. místo. Se 143 litry piva na osobu se můžeme „pyšnit“ přesvědčivým světovým prvenstvím. K tomu ještě můžeme připočíst 21 litrů vína na osobu a spolu s lihovinami se dostaneme na roční spotřebu téměř 10 až 14 litrů čistého alkoholu, podle různých statistických zdrojů. Roční spotřeba cukru na osobu, dosahující 35–38 kg, je téměř dvojnásobná ve srovnání s doporučeními WHO. Ve věku 25–64 let trpí hypertenzní chorobou 40 % osob, ve věku 55–64 let to je dokonce 72 % mužů a 64 % žen. Prevalence diabetu byla v České republice v roce 2019 – 10,2 % a dále roste, brzy bude u nás touto nemocí trpět každý devátý člověk (2). Podle studie EHES 2014 se nějaké formě sportovní aktivity týdně vůbec nevěnuje 59 % dospělé populace (10) a doporučení WHO týkající se pohybové aktivity (17) splňuje jen 7 % populace. Není divu, že charakteristika „typického Čecha“ podávaná ironicky (a kriticky) některými periodiky zní: „břichatý kuřák, ale zaměstnaný“ (13).

V závěrech rozsáhlé studie na více než 4000 vyšetřených obou pohlaví, kterou provedli LaMonte et al. (12), se praví: „Vyšší kardiorespirační zdatnost významně snižuje pravděpodobnost klinicky relevantních rizikových faktorů ICHS u mužů i žen. Zjistili jsme, že muži i ženy s nízkou kardiorespirační zdatností mají 3–6krát větší pravděpodobnost výskytu těchto rizikových faktorů ve srovnání s jejich protějšky s vysokou zdatností. Kardiorespirační zdatnost významně a příznivě koreluje s rizikovými faktory ICHS nezávisle na věku, procentu tělesného tuku a rodinné anamnéze ICHS. Tato zjištění posilují současná doporučení v oblasti veřejného zdraví, obhajující význam pohybové aktivity a zvýšení kardiorespirační zdatnosti v primární a sekundární prevenci ICHS.”

Ve studii zahrnující 3000 mužů zjistili Cooper et al. (6) významný inverzní vztah mezi úrovní tělesné zdatnosti a klidovou srdeční frekvencí, tělesnou hmotností, procentem tělesného tuku, sérovými hladinami cholesterolu a triglyceridů, glykemií a systolickým krevním tlakem. S úrovní tělesné kondice přímo souvisela i hodnota usilovné vitální kapacity plic.

Česká kardiologická společnost (ČKS) chce za spolupráce praktických lékařů na vzorku 5000 pacientů zjistit, jakým způsobem by se dalo nejlépe předcházet kardiovaskulárním nemocem v české populaci. K tomu má posloužit pilotní program efektivní kardiovaskulární prevence a následně i národní registr kardiovaskulárních onemocnění. „Za cíl si dáváme snížit do 10 let kardiovaskulární mortalitu o 5 % a rehospitalizaci pro dekompenzaci chronických kardiovaskulárních onemocnění o 10 %,“ řekl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS profesor Miloš Táborský na sympoziu Prague Prevention 2019. V Česku se jen velmi pozvolna daří u lidí změnit jejich životní styl – nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem II. typu (až 80 % diabetiků umírá na nemoci oběhové soustavy) a roste podíl obézních osob v populaci, což se týká i dětí. To je také důvodem pro vznik národního programu kardiovaskulární prevence (5).

V květnu 2012 se představitelé vlád zavázali snížit do roku 2025 celosvětovou úmrtnost na nepřenosné nemoci (NCD) o 25 %. Světový den srdce představuje platformu jak se sjednotit v úsilí proti chorobám krevního oběhu a jak snížit celosvětovou zátěž, kterou tyto choroby představují. Tento den je příležitostí jak informovat celou populaci o tom, že kardiovaskulární onemocnění si každoročně vyžádají okolo 18 milionů životů, a jaké kroky podniknout, aby se tato hrozivá bilance zmírnila. Má ukázat, že rizikové faktory nezdravého životního stylu, jakými jsou především kouření, nezdravá strava a nedostatek pohybové aktivity, mají za následek až 80 % předčasných úmrtí na tyto choroby (18).

Nevíme, jakým směrem bude v budoucnu pokračovat současná koronavirová pandemie, ale je zcela zřejmé, že péče o srdce je nyní důležitější než kdy jindy. V době COVID-19 čelí pacienti s kardiovaskulárními chorobami dvojnásobnému riziku. Nejenže jim hrozí, že se u nich vyvinou těžké formy virového onemocnění, ale mnozí se také obávají návštěvy zdravotnických zařízení s odůvodněním, že se zde zvyšuje riziko nákazy. Významným rizikem byla i pohybová nečinnost, související s protiepidemickými opatřeními, mezi něž patří i dočasná karanténa. U sportující populace je pravidelná pohybová aktivita o střední intenzitě faktorem podporujícím imunitní systém a snižujícím pravděpodobnost závažnějšího průběhu infektů, včetně COVID-19. Intenzivní pohybová aktivita, která je nezbytnou součástí sportovního tréninku mnoha sportovců vysoké výkonnostní úrovně, vede k mírné imunosupresi a zvyšuje riziko výskytu infekčního onemocnění. Pohybová aktivita během akutního infektu zvyšuje replikaci viru v buňkách včetně myokardu a tím i riziko komplikací, včetně myokarditidy a náhlé smrti (16). Doporučení jak postupovat v případech COVID pozitivních sportovců při návratu ke sportovní přípravě, zpracovala expertní skupina tělovýchovných lékařů a jsou uvedena na webových stránkách ČSTL (16). Snaží se shrnout současné názory na návrat ke sportu a poskytnout vodítko pro posuzujícího lékaře.

Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (19) konstatuje, že v populaci ČR přibývá osob, které se nacházejí v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. Ačkoliv hlavním faktorem zvyšujícím nemocnost obyvatelstva je demografické stárnutí, velký podíl má i špatný životní styl a silný vliv rizikových faktorů u všech skupin obyvatel, včetně dětí a mladistvých. Klíčovou součástí zdravotních politik musí být také zvyšování zdravotní gramotnosti tak, aby lidé správně chápali zdravotnické informace a činili správná rozhodnutí o svém zdraví a čerpané zdravotní péči. Úmrtnost na preventabilní onemocnění je v České republice zřetelně vyšší, než je průměr EU, a to se projevuje na nižší průměrné délce života a stagnaci jejího růstu v posledních letech. Snížit úmrtnost na kardiovaskulární choroby v příštích 10 letech o 5 % je proto cíl ambiciózní, nikoliv však nereálný (4).

Světový den srdce se poprvé konal v roce 2000. Letos se konal 29. září. Heslem prvního Světového dne srdce bylo „Physical activity“. Loni se k problému špatného životního stylu vrátilo heslo „Use heart to beat heart disease“ (Použijte srdce k překonání srdeční choroby) (7). V souvislosti s koronavirovou pandemii WHF ještě doplnila „Use Heart to Beat CVD”, s poselstvím „In the time of COVID-19, taking care of your heart is more important than ever before” (V době COVID-19 je péče o vaše srdce důležitější než kdykoliv předtím). I letošní heslo upozorňuje, abychom své srdce nenechávali příliš lenošit: „Use heart… today, tomorrow and every day” (Rozpohybuj srdce dnes, zítra a každý den).

Lze snadno spočítat, že během 70 let života srdce bez přestání provede asi dvě a půl miliardy stahů. Za tu dobu vypudí do krevního oběhu asi jeden a půl milionu kubíků litrů krve, u mužů o něco více než u žen. Do značné míry záleží na každém, zda těch kubíků bude v dalších létech života ještě podstatně více.

MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.

Ústav sportovní medicíny a aktivního zdraví LF UK, Plzeň


Sources

1. AIFP. Úmrtnost na nemoci srdce a cév klesla. Pomáhají léky nebo invazivní léčba infarktu, pokulhává ale následná péče [online]. Dostupné z: https://www.aifp.cz/cs/umrtnost-na-nemoci-srdce- a-cev-klesla-pomahaji-lek/ [cit. 2021-08-03].

2. AIFP. Za dvacet let bude mít diabetes každý devátý člověk. Léčba se posouvá. Už dnes ji lékaři vybírají pacientům na míru [online]. Dostupné z: https://www.aifp.cz/cs/za-dvacet-let-bude- mit-diabetes-kazdy-devaty-clove/ [cit. 2021-08-03].

3. Boček J, Hlaváčová V. Délka zdravého života Čechů za 50 let téměř nevzrostla. Vážná nemoc je potká po šedesátce [online]. iRozhlas 25. 7. 2019. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/ zpravy-domov/delka-doziti-zdravi-alkohol-cigarety-obezita_ 1907250600_jab [cit. 2021-08-03].

4. Böhmová O. ČKS: Do deseti let chceme o pět procent snížit mortalitu na kardiovaskulární choroby. Pomůže program prevence a registr. Zdravotnický deník 30. 1. 2019 [online]. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/01/ cks-deseti-let-chceme-pet-procent-snizit-mortalitu-kardiovaskularni- choroby-pomuze-program-prevence-registr/ [cit. 2021-08-03].

5. Česká kardiologická společnost. Národní kardiovaskulární program. 12. 12. 2012 [online]. Dostupné z: https://www. kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni- program.pdf [cit. 2021-08-03].

6. Cooper KH, Pollock ML, Martin RP, et al. Physical fitness levels vs selected coronary risk factors. A cross-sectional study. JAMA 1976; 236(2): 166–169.

7. Hindustan Times, Delhi. World Heart Day 2020: History, significance and theme [online]. Dostupné z: https://www.hindustantimes.com/ health/world-heart-day-2020-use-heart-to-beat-cardiovasculardiseases/ story-AGxoBksNiqrOX4UbqTLWIP.html [cit. 2021-08-03].

8. Kubínová R. Zdravotní stav české populace. Výsledky EHES Studie 2014. Praha: SZÚ 2016 [online]. Dostupné z: http:// www.szu.cz/ehes2014 [cit. 2021-08-03].

9. EUROSTAT. Causes of death – diseases of the circulatory system, residents, 2016 [online]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/ eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Causes_of_ death_%E2%80%94_diseases_of_the_circulatory_system,_residents,_ 2016_Health2019.png [cit. 2021-08-03].

10. Hospodářské noviny. Národní kardiovaskulární program. 22. 9. 2006 [online]. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1- 19360240-narodni-kardiovaskularni-program [cit. 2021-08-03].

11 iROZHLAS. Lidé v Česku umírají čím dál tím později. Nejčastějšími příčinami jsou nemoci srdce a rakovina. 20. 11. 2019 [online]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/umrtnost- cr-nemoci-rakovina-pricina-umrti-cesky-statisticky-urad_ 1911201333_aur [cit. 2021-08-03].

12. LaMonte MJ, Eisenman PA, Adams TD, et al. Cardiorespiratory fitness and coronary heart disease risk factors. The LDS Hospital Fitness Institute Cohort. Circulation 2000; 102(14): 1623–1628.

13. Renovica V. Čech ve srovnání s EU? Pupkatý kuřák, kterého zabije srdce nebo cévy. Blesk 21. 2. 2018, s. 2 [online]. Dostupné z: http://www.bulvar.cz/mezinarodni-srovnani-csu- cesky-honza-brichaty-kurak-ale-zamestnany [cit. 2021- 08-03].

14. Sassmannová H. Statistika úmrtí Čechů: Tyto nemoci nás zabíjejí nejčastěji [online]. Dostupné z: https://tn.nova.cz/ clanek/cesi-umiraji-o-sedminu-mene-podivejte-se-na-nejcastejsi- priciny.html [cit. 2021-08-03].

15. Timmis A, Townsend N, Gale C, et al. European Society of Cardiology: Cardiovascular disease statistics 2017. Eur Heart J 2018; 39(7): 508–579.

16. Tuka V, Sovová E, Godula Jiravská B, a kol. Návrat ke sportu u jedinců, kteří se setkali s COVID-19. Cor et Vasa 2020; 62(4): 427–430.

17. WHO. Global recommendations on physical activity for health. Geneva: WHO Press, 2010 [online]. Dostupné z: https:// www.who.int/publications/i/item/9789241599979 [cit. 2021- 08-03].

18. Timeandday.com. World Heart Day [online]. Dostupné z: https:// www.timeanddate.com/holidays/world/world-heart-day [cit. 2021-08-03].

19. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2030. Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 [online]. Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/ [cit. 2021- 08-03].

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#