Elektronická neschopenka

Overview

V rámci elektronizace českého zdravotnictví bylo od 1. ledna 2020 zavedeno používání elektronické neschopenky pro komunikaci mezi ošetřujícím lékařem, pacientem, jeho zaměstnavatelem a českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Elektronická komunikace o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) probíhá prostřednictvím jednotného systému provozovaného ČSSZ. Lékaři nově zapisují do systému vznik, trvání i ukončení DPN a další souvislosti prostřednictvím portálu ČSSZ nebo prostřednictvím vlastních informačních systémů. Pro autorizaci lékaře lze využívat již existující certifikáty používané pro vydávání elektronických receptů. Článek popisuje základní principy práce s elektronickou neschopenkou. Dále prezentuje data o počtech vystavený a ukončených elektronických neschopenek v prvních 2 měsících fungování systému. V diskuzi text uvádí výhody spojené se zavedením elektronické neschopenky i komplikace spojené s jejím zaváděním.

Klíčová slova:

elektronická neschopenka – dočasná pracovní neschopnost – Česká správa sociálního zabezpečení – zdravotní informační systém – elektronizace zdravotnictví

VÝCHODISKA A SOUČASNÁ SITUACE

České zdravotnictví podobně jako zdravotnictví v mnoha, ne-li ve všech srovnatelných zemích, je zatíženo rozsáhlou a stále narůstající administrativou. Ta zabírá významnou část času odborných zdravotnických pracovníků, kteří se tak mohou méně věnovat klinické práci a svým pacientům. Jednou z agend, která patří mezi povinnosti lékaře, je agenda dočasné pracovní neschopnosti. Lékař při každém vyšetření pacienta hodnotí, zda je pacient schopen vykonávat svou práci. Pokud zjistí, že onemocnění pacientovi brání práci vykonávat, rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN).

Kromě klinické části tohoto rozhodnutí, tedy odborné posudkové činnosti, je na lékaře přenesena odpovědnost i za administrativní část agendy dočasné pracovní neschopnosti. Pacient jako pojištěnec nemocenského pojištění spravovaného Českou správou sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) má nárok na peněžité dávky v nemoci.

Technicky nejde o nic jiného než o pojistnou událost (sociální událost dle § 3 písm. l zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) a pojistné plnění (nemocenské). Rozhodnutím lékaře o dočasné pracovní neschopnosti vzniká pojistný případ. Příslušný pracovník provede evidenci tohoto případu v informačním systému ČSSZ. Tuto administrativní činnost v České republice od 1. ledna 2020 vykonává ošetřující lékař.graf

Agenda DPN zahrnuje komunikaci mezi ošetřujícím lékařem, pacientem, jeho zaměstnavatelem a ČSSZ. Ošetřující lékař vydává pacientovi potvrzení o DPN, tedy o jejím 1. vzniku, 2. průběhu a 3. ukončení a podmínkách. O vzniku, trvání a ukončení DPN je informována ČSSZ a také zaměstnavatel (nebo zaměstnavatelé) pacienta. Na základě této komunikace zaměstnavatel omlouvá pacientovu nepřítomnost v práci a vyplácí mu nemocenskou. ČSSZ po 2 týdnech trvání DPN přebírá povinnost vyplácení nemocenské pacientovi.

Do konce roku 2019 probíhala komunikace kolem DPN výhradně v papírové formě s využitím speciálního formuláře. Lékař vystavil formulář a jeho jednotlivé díly byly předávány pacientovi, ČSSZ i zaměstnavateli. Evidenci pojistných případů v informačním systému ČSSZ prováděli na podkladě zaslaných formulářů administrativní pracovníci ČSSZ.

Od roku 2020 slouží k administrativě DPN informační systém ČSSZ a jeho speciální aplikace elektronická neschopenka. Komunikace mezi pacientem, lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ je převedena výhradně do elektronické podoby.

Nově již lékaři, nikoliv administrativní pracovníci ČSSZ, zadávají do informačního systému ČSSZ vznik, trvání, podmínky a ukončení DPN. Zaměstnavatelé se díky on-line přístupu a systému notifikací obratem dozvídají o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, tedy mimo jiné o své povinnosti vyplácet jim nemocenskou.

JAK LÉKAŘI S ELEKTRONICKOU NESCHOPENKOU PRACUJÍ?

Aby ošetřující lékař mohl splnit svou povinnost, tedy vystavit v odůvodněném případě DPN, musí se připojit k informačnímu sytému ČSSZ. Připojení lékaře musí být takové, aby bylo zaručeno, že se skutečně připojil ten který lékař. Ověření identity lékaře je nezbytné, protože úkony prováděné v systému elektronických neschopenek (dále jen ePN) jsou spojeny s právní odpovědností. Zjednodušeně nemůžeme připustit, aby se někdo jiný do systému hlásil jako lékař a vystavoval, měnil či jinak nakládal s neschopenkami. Autorizovaný přístup lékaře do systému ePN je možný dvěma způsoby. Záleží na tom, jak lékař s neschopenkami pracuje.

Přístup prostřednictvím informačního systému

Pokud lékař spravuje neschopenky prostřednictvím svého informačního systému, je ověření identity lékaře prováděno prostřednictvím certifikátu využívaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) pro elektronické recepty. Využití certifikátu vydaného jednou státní organizací pro účely organizace jiné je chvályhodným příkladem toho, jak by se stát měl ke svým klientům, občanům, správně chovat. Pro práci s ePN tedy tento lékař nepotřebuje žádné další ověřování.

Při nákupu informačního systému, který dokáže pracovat s elektronickými neschopenkami, musí lékař, tedy přesněji zdravotnické zařízení či ještě lépe poskytovatel zdravotních služeb, zajistit, a to nejlépe smlouvou a jak jinak než s odpovídajícími sankcemi, aby jím kupovaný software skutečně garantoval všechny činnosti, které při práci s ePN přicházejí v úvahu. Jde tedy nejen o vystavení a ukončení neschopenky, o potvrzení jejího trvání, o zadání podmínek (např. vycházky, místo pobytu pacienta během DPN). Patří sem bezpochyby i převzetí neschopenky vystavené jiným lékařem, vystavování různých dokumentů a žádostí, nakládání s evidenčními čísly pracovišť uvnitř zdravotnického zařízení (IČPE – viz dále) a řada dalších činností.

Smlouva mezi poskytovatelem zdravotních služeb a dodavatelem software by měla řešit i odpovědnost za chyby způsobené informačním systémem a řešení případných škod vzniklých jak zdravotnickému zařízení, tak případně i pacientům.

Přístup prostřednictvím portálu ČSSZ

Lékaři, kteří nebudou k práci s elektronickými neschopenkami využívat svůj informační systém, mohou zdarma využívat Portál ČSSZ. Prostřednictvím portálu mají možnost provádět všechny potřebné činnosti s elektronickými neschopenkami. Současně se mohou jako (každý jiný) zaměstnavatel cestou portálu seznámit s podrobnými informacemi o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.

Také při přístupu na Portál ČSSZ je potřeba ověřit identitu přistupujícího lékaře. Musí být zcela jasné a prokazatelné, že s neschopenkou pracuje ten který lékař. K ověření totožnosti přistupujícího lékaře využívá portál identifikaci prostřednictví Národní identitní autority (NIA). To je služba státu, pomocí které se může každý občan jednoznačně elektronicky identifikovat. Svou identitu prokáže lékař třemi možnými způsoby:

1. Prostřednictvím datové schránky. Pokud lékař, přesněji tedy poskytovatel zdravotních služeb, má zřízenou datovou schránku, přihlásí se jejím prostřednictvím k portálu ČSSZ a může v něm pracovat, tedy i s elektronickými neschopenkami.

2. Druhou cestou k ověření identity je využití Portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci. To je služba státu, pomocí které se může každý občan jednoznačně elektronicky identifikovat. Pro tuto identifikaci potřebuje lékař buď (2a) elektronický občanský průkaz, nebo (2b) si zažádá o přidělení hesla na přepážce Czech Point na každé poště nebo na obecním úřadu. Přihlásí se potom kombinací jména, hesla a pinu, který mu je zaslán na mobilní telefon.

IČPE

Bez ohledu na způsob, jakým lékař k elektronickým neschopenkám přistupuje, vždy vystavuje ePN jménem konkrétního poskytovatele zdravotních služeb. Pro identifikaci poskytovatele slouží Identifikační číslo pracoviště pro elektronické podání, zkratkou IČPE, které poskytovateli přiděluje ČSSZ.

Sám poskytovatel může, pokud to potřebuje, vytvořit uvnitř svého zařízení více pracovišť a sám jim přidělit samostatná IČPE. Tato interní IČPE spravuje poskytovatel sám. K nim potom přidělí konkrétním osobám odpovídající přístupy a práva. Vytváření vnitřní struktury IČPE dává smysl především ve větších zdravotnických zařízeních, v samostatných ordinacích ho lékaři nevyužijí.

Vystavení elektronické neschopenky

Ošetřující lékař, který vystavuje elektronickou neschopenku, identifikuje pacienta pomocí jeho rodného čísla, případně analogického čísla, které je pacientovi (obvykle cizinci) přiděleno. Systém elektronických neschopenek předvyplní další položky formuláře ePN údaji z databáze pojištěnců ČSSZ. Lékař tedy nemusí vyplňovat jméno, datum narození, bydliště ani zaměstnavatele pacienta, pouze zkontroluje správnost uvedených údajů. V odůvodněném případě je může změnit. Dále lékař doplní další údaje, jako jsou diagnóza, datum, případně vycházky či jiné místo léčení, než je místo trvalého pobytu. Vyplněnou ePN lékař odešle, systém při odesílání ověří, zda jsou potřebné údaje vyplněny.

Vystavování elektronické neschopenky se řídí celou řadou pravidel, která platila již dříve a s přechodem na elektronické neschopenky se nemění. Mezi ně patří například možnost vystavení neschopenky až 3 dny zpětně. Opakovaně poptávané stornování neschopenky není možné – v režimu papírových neschopenek se snad dalo provést, ale v režimu elektronickém je jediným možným řešení ukončení již vydané neschopenky. Stejně jako dříve jednou vystavenou neschopenku ani v elektronické podobě nejde stornovat, ale musí být vždy ukončena.

Potvrzení o trvání DPN

V průběhu trvání DPN přichází pacient k lékaři na kontrolu. Lékař potvrzuje trvání pracovní neschopnosti nejméně jednou za měsíc a odesílá toto potvrzení elektronickou cestou, velmi podobně jako při vystavení neschopenky, do systému ČSSZ. Tomuto úkonu se někdy lidově historicky říká „lístek na peníze“.

Ukončení neschopenky

Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti, tedy když je pacient schopen vrátit se do práce, ošetřující lékař neschopenku ukončuje. I tento úkon provede elektronicky podobně jako vystavení neschopenky či potvrzení o jejím trvání.

Průkaz práce neschopného

Komunikace lékaře s ČSSZ probíhá výhradně elektronicky, lékař neodesílá žádné papírové formuláře.

Komunikace s pacientem však i v prostředí elektronických neschopenek zůstává v papírové formě. Při rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavuje lékař kromě elektronické neschopenky současně papírový „Průkaz práce neschopného pojištěnce“. Tento doklad vytiskne lékař z aplikace elektronických neschopenek, potvrdí svým podpisem a razítkem a předá pacientovi. Pacientovi slouží papírový průkaz jako potvrzení o DPN. Nemusí je předkládat zaměstnavateli ani nikomu jinému. Měl by ho s sebou nosit na kontroly k lékaři, ale jeho povinností to není.

Ošetřující lékař vždy při potvrzování trvání DPN nebo při jejím ukončení toto zaznamená na papírový průkaz pacientovi. Pokud pacient průkaz ztratí nebo na kontrolu k lékaři nepřinese, vytiskne mu lékař průkaz znovu.

Na průkazu je vytištěno i číslo vystavené elektronické neschopenky, správně číslo „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Toto číslo pacient potřebuje, pokud má jeho neschopenku převzít jiný lékař než ten, který ji vystavil.

Převzetí neschopenky

V systému elektronických neschopenek může s neschopenkou nakládat pouze ten lékař, který ji vystavil. Pokud pacient přichází k jinému lékaři, může tento nový ošetřující lékař elektronickou neschopenku pacienta převzít. K převzetí elektronické neschopenky potřebuje nový lékař znát její číslo. To v systému nenajde, může ho zjistit pouze z papírového průkazu pacienta. Lékař tedy nemůže v systému elektronických neschopenek vyhledat neschopenku pouze prostřednictvím rodného čísla pacienta.

Když nový ošetřující lékař neschopenku pacienta převezme, původní lékař, který neschopenku vystavil, ji ve svém systému sice stále vidí, ale již v ní nemůže nic změnit, nemůže ji prodloužit ani ukončit.

Informace pro zaměstnavatele

Systém elektronických neschopenek poskytuje informace také zaměstnavatelům. Zaměstnavatel se prostřednictvím elektronického systému obratem dozví o vystavení neschopenky pro jeho zaměstnance, dozví se také o potvrzení trvání pracovní neschopnosti a o jejím ukončení. Zaměstnavatel se nedozvídá diagnózu, ale dozvídá se místo, kde se pacient léčí, a také případné informace od jeho vycházkách. Přehledné informace o pracovní neschopnosti zaměstnanců umožňují zaměstnavatelům nejen lépe plánovat práci, ale také účinněji kontrolovat zaměstnance dočasně práce neschopné.

Zaměstnavatel může k informacím o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců přistupovat prostřednictvím portálu ČSSZ. Může také požádat o zasílání informací o vzniku, trvání a ukončení pracovní neschopnosti prostřednictvím tzv. avíza. Tyto informace jsou mu potom zasílány do datové schránky nebo elektronickou poštou.

DATA O ZAČÁTKU POUŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH NESCHOPENEK

I přes výhrady a komplikace popsané výše proběhlo zahájení práce s elektronickými neschopenkami od 1. ledna 2020 v zásadě úspěšně. Svědčí o tom údaje poskytnuté ČSSZ.

V lednu 2020 bylo vystaveno celkem 244 807 elektronických a 9863 neschopenek papírových. V únoru potom 228 664 elektronických a 2446 papírových (tab. 1).

Z grafu na obrázku 1 je zřejmé, jak se mění počet nově vystavených elektronických neschopenek v závislosti na týdenním rytmu, kdy je jednoznačně nejvíce ePN vystavováno v pondělí, zatímco ve víkendových dnech je logicky počet nových ePN minimální.

Graf na obrázku 2 vyjadřuje kumulativně počet vydaných a počet ukončených neschopenek v únoru 2020 (data za poslední 2 dny nejsou zapracována).

ELEKTRONICKÁ NECHOPENKA A COVID-19

Během přípravy textu k vydání se používání elektronických neschopenek stalo běžnou rutinní záležitostí a každodenní praxí tisíců lékařů.

Od března 2020 čelí nejen naše země pandemii nového viru z Číny. Opatření, která vyvrcholila na jaře nouzovým stavem, významně ovlivnila poskytování zdravotní péče. Ze dne na den se objevil nový zásadní důvod podporující elektronizaci zdravotnictví a především distanční péči, tedy poskytování zdravotních služeb „na dálku“ bez přímého osobního kontaktu lékaře s pacientem. Důvodem k tomu je snaha lékařů uchránit pacienty před kontaktem s jinými pacienty v čekárnách a ordinacích zdravotnických zařízení. Ne menším důvodem jsou obavy pacientů z návštěv zdravotnických zařízení stejně jako obavy zdravotníků před kontakty s pacienty.

Elektronická neschopenka se spolu s elektronickým receptem staly zásadním nástrojem pro poskytování distanční zdravotní péče. Lékaři je hojně využívají a oceňují jejich velký přínos. Diskutované slabší a ne zcela dořešené stránky používání elektronických neschopenek byly dramatickým vývojem spojeným s pandemií zcela zastíněny, to však neznamená, že zmizely. V lepších časech se k nim poskytovatelé bezpochyby vrátí. Z tabulky 2 je zřejmé, že používání papírových neschopenek nevymizelo, ale je zcela minoritní.

Mimořádná epidemiologická situace s sebou přinesla další nový jev, a tím je rozhodnutí o izolaci nebo karanténě. Poskytovatel zdravotní péče, který zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, rozhodne o protiepidemiologických opatřeních, kterými může být také izolace osoby nakažené nebo karanténa osoby z nákazy podezřelé. U osob, které jsou pojištěnci nemocenského pojištění, a je rozhodnuto o jejich karanténě, oznamuje toto rozhodnutí lékař České správě sociálního zabezpečení. I k této činnosti byly s výhodou využity právě spuštěné elektronické neschopenky. V Tabulce 3 jsou uvedeny počty rozhodnutí o karanténě oznámená ČSSZ prostřednictvím systému elektronických neschopenek.

Mimořádná krizová situace ukázala dříve nepřepokládané výhody elektronizace zdravotnictví, kdy se elektronické neschopenky spolu s elektronickými recepty staly významným nástrojem ke zvýšení bezpečnosti poskytování zdravotních služeb v mimořádné epidemiologické situaci.

PŘÍNOSY ELEKTRONICKÉ NESCHOPENKY PRO LÉKAŘE

Jako každá nová služba má i systém elektronických neschopenek své světlé a stinné stránky. Ani v atmosféře obvyklého nesouhlasu s novotami, zvláště když měli lékaři málo času si na ně zvyknout a nejsou zcela přesvědčeni o jejich výhodnosti, nelze přehlédnout pozitiva, které s sebou elektronické neschopenky přinášejí. V tomto sdělení nejsou uvedeny přínosy pro Českou správu sociálního pojištění, pro zaměstnavatele i pro stát, byť jsou nemalé. Sdělení se soustředí na přínosy pro lékaře.

Snižuje se počet dokladů, se kterými lékař při rozhodování o DPN pracuje. Zatímco do roku 2019 měla neschopenka celkem pět dokladů, nová má v roce 2020 doklady pouze tři, a to jak v podobě elektronické, tak i v podobě papírové, určené pro nouzové a havarijní situace.

Pro běžnou práci s elektronickými neschopenkami již není třeba pracovat s evidovanými, číslovanými ani s žádnými jinými formuláři, které by si lékaři museli vyzvedávat na okresních pracovištích ČSSZ a v určitém režimu s nimi pracovat. Stinnou stránkou zůstává, že ČSSZ nenabídla, pokud je známo, lékařům žádný vstřícný krok při obstarávání nových třídílných formulářů pro nouzové situace, a tak si lékaři znovu musí na OSSZ pro tiskopisy sami dojít – slabou útěchou jim může být, že snad jen opravdu zřídka, protože nebudou nouzové situace časté.

S elektronickými neschopenkami je méně administrativní práce, papírování – nikam se nemusí zakládat, odesílat, lékař je nemusí razítkovat ani podepisovat. Tato vítaná úleva je však opět zastíněna, a to složitější prací v informačním systému ČSSZ, kterou dříve lékaři nevykonávali. Lékaři nemusí nic posílat poštou. To je bezpochyby nejen úspora práce, ale také nákladů a času lékaře nebo jeho spolupracovníků. Aktuální situace kolem koronaviru ukazuje na další výhodu, možnost mimořádného distančního vystavení elektronické neschopenky bez potřeby osobního kontaktu lékaře a pacienta.

Využití informací z databáze pojištěnců ČSSZ je bezpochyby velkou pomocí. Lékař poté, co identifikuje pacienta zadáním rodného čísla, již ve formuláři elektronické neschopenky nemusí vyhledávat další osobní údaje pacienta, jeho jméno, adresu, zaměstnavatele a další – to vše ve formuláři již „předvyplní“ systém z dat, která má ČSSZ ve svých databázích. Lékař, který vystavuje elektronickou neschopenku, pouze tyto údaje zkontroluje, případně opraví, pokud došlo ke změně nebo chybě.

Výhodou systému elektronických neschopenek je určitě i skutečnost, že s nimi lékaři mohou pracovat v prostředí svých informačních systémů, svého software, na které jsou zvyklí, které znají, že během své práce nemusí přecházet do jiného prostředí.

Komplikace při zavádění elektronických neschopenek

Zavádění elektronických neschopenek se neobešlo bez některých komplikací. Řadě z nich se zřejmě dalo předejít lepší komunikací, vhodnější organizací vlastního zavádění a zejména příznivější právní úpravou celého tématu.

Kritika systému elektronických neschopenek ze strany lékařů se soustředí do několika okruhů. Pomineme zde obvyklou rezistenci velice konzervativní komunity lékařů vůči novotám. Je to argument falešný a povrchní. Lékaři jsou vysoce vzdělaní odborníci, kteří během celého svého profesního života vstřícně a pružně přijímají nové postupy, nová řešení, nové technologie či nové léky. Podmínkou přijetí novinky je jejich přesvědčení o jejím přínosu pro pacienty a také pro vlastní práci lékaře.

Ačkoliv se stížnosti objevují, obecně jsou lékaři připraveni v rozumné míře přijmout a tolerovat technické komplikace při zahájení provozu nového systému. Je zřejmé, že se komplikované nové řešení nezavádí snadno, že nejde o triviální úkol, ale lékaři jsou připraveni počáteční „porodní“ bolesti tolerovat, pokud je jejich míra přijatelná. Někteří lékaři vystavující elektronické neschopenky kritizují nepřiměřeně dlouhou odezvu systému při zdávání dat do systému ČSSZ. Je třeba mít na paměti, že jinak se o časových prodlevách a občasných poruchách hovoří na semináři a jinak je přijímá lékař, který má pacienta v ordinaci a dalších patnáct v čekárně.

Celá řada stížností je spojena s tím, že byly elektronické neschopenky zavedeny jednorázově, bez možnosti si je předem vyzkoušet, bez jakékoliv doby „souběhu“ papírových a elektronických neschopenek, a že byly zavedeny direktivním nařízením. Takový přístup vede logicky více k odmítání a ke zdůrazňování nedostatků, zatímco postupné a dobrovolné zavedení by vytvořilo prostor pro vyzvednutí kladů a přínosů nového moderního řešení.

Velké rozpaky budí povinné vystavování průkazu práce neschopného v papírové podobě a nakládání s ním. Lékaři, ale i pacienti, se právem ptají, jak moc je, či není nová neschopenka elektronická, když je její součástí opět papír – a navíc s ne zcela jasným smyslem. Zde lze očekávat do budoucna změnu v přístupu, kde by podobně jako v jiných agendách veřejné správy měla vzniknout přinejmenším možnost převedení i tohoto dokladu, tedy průkazu práce neschopného, do elektronické podoby.

Posledním a současně velmi důležitým tématem je úhrada práce lékaře. S příchodem elektronické neschopenky je po ošetřujícím lékaři vyžadována nová činnost, a to práce v informačním systému ČSSZ. Lékaři jsou přesvědčeni, že tato administrativní činnost není zahrnuta do zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a protože ji nehradí ani pojištěnci, jsou toho názoru, že ji vykonávají „zadarmo“. A k tomu by je stát neměl nutit. Skutečností je, že do konce roku 2019 vkládali informace o dočasné pracovní neschopnosti do informačního systému ČSSZ jiní pracovníci.

Někteří lékaři v četných diskuzích hovořili o tom, že elektronickou neschopenku vystavovat nebudou a raději pacienta odešlou k jinému lékaři. Jsou to lékaři zejména takových oborů, při jejichž práci je vystavení elektronické neschopenky událostí spíše mimořádnou. Ve skutečnosti lékař vystavení neschopenky, a tedy ani neschopenky elektronické, odmítnout nemůže. Posouzení schopnosti k práci i potvrzení o něm je součástí poskytování zdravotních služeb (k diskuzi je i zadávání dat do informačního systému ČSSZ, jak je diskutováno na jiném místě).

Přechod na elektronické neschopenky vrací i další diskuzi o tématu, které přímo s elektronizací nesouvisí. Je jím otázka, který lékař má neschopenku vystavit. Odpověď jednoznačná: ten lékař, který zjistí skutečnost změněné pracovní schopnosti. Měl by to tedy být například chirurg u úrazu, oftalmolog u onemocnění oka, dermatolog, lékař ORL a další. Ve stávající praxi tito ošetřující lékaři ambulantní specialisté v některých případech či snad dokonce často pacienta ošetří, ale pro neschopenku jej posílají k registrujícímu praktickému lékaři. Je zřejmé, že praktikům se přenášení administrativní povinnosti na ně líbit nemůže. Je pravděpodobné, že zavedení přiměřené úhrady za vystavení neschopenky by tuto praxi mohlo podstatným způsobem modifikovat.

ZÁVĚR

Elektronické neschopenky jsou po elektronickém receptu druhou plošně a zákonem direktivně zavedenou službou elektronického zdravotnictví v českém systému zdravotních služeb. Obě služby jsou příspěvkem k řešení narůstající administrativy při poskytování zdravotních služeb a k jeho elektronizaci.

Systém elektronických neschopenek provozovaný Českou správou sociálního zabezpečení přináší jednotné řešení agendy dočasné pracovní neschopnosti. Elektronické neschopenky vystavují ošetřující lékaři, kteří nově zadávají data přímo do systému ČSSZ. Práce lékaře je možná prostřednictvím portálu ČSSZ nebo prostřednictvím informačních systémů zdravotnických zařízení. Je vyřešena otázka autorizovaného přístupu lékaře k systému, vzhledem ke spolupráci ČSSZ a SUKL využívá větší část lékařů jeden společný certifikát pro oba systémy. I přes řadu nepříznivých okolností proběhl skokový přechod na nový systém od 1. ledna 2020 v zásadě úspěšně, a to především díky značné flexibilitě ošetřujících lékařů i velmi dobré funkčnosti vlastního systému.

K vyřešení zůstává celá řada poměrně důležitých témat. Jejich vyřešení přinese prospěch pacientům i lékařům a povede k lepšímu přijímání nového systému u odborné veřejnosti.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Milan Cabrnoch, MBA

Ústav sociálního a posudkového lékařství LF UK

alej Svobody 703, 323 00 Plzeň

e-mail: milan@cabrnoch.cz