Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019

Overview

V roce 2019 bylo v České republice u 951 pracovníků hlášeno celkem 1145 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1067 nemocí z povolání a 78 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 24,2 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru, vztaženo k prvnímu pololetí 2019. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (377, tj. 32,9 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (142, tj. 12,4 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (307, tj. 28,8 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (131, tj. 12,3 % případů). U ohrožení nemocí z povolání také dominoval syndrom karpálního tunelu (65, tj. 83,3 % případů). Mnoho nemocí je nepochybně podhodnoceno, například exogenní alergická alveolitida, epikondylitida humeru nebo rakovina ovarií, hrtanu, plic a mezoteliom z azbestu. Může to být způsobeno jejich nespecifickým klinickým obrazem, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání a/nebo dlouhou latencí do vzniku nemoci.

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2019. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP, která nabyla právní moci od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2019 bylo u 951 pracovníků (475 mužů a 476 žen) diagnostikováno celkem 1145 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1067 nemocí z povolání a 78 ohrožení nemocí z povolání. U 161 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U 139 osob byly uznány dvě nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. U 15 osob byly hlášeny v průběhu roku tři nemoci, u pěti osob čtyři nemoci. U jedné osoby vzniklo v průběhu roku až pět onemocnění (šlo o nádory kůže z ionizujícího záření) a u další osoby dokonce až sedm onemocnění (šlo o artrózy drobných kloubů rukou).

Incidence profesionálních onemocnění byla 24,2 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2019 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2018 (5) klesl v roce 2019 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 137, tj. o 10,7 % případů. Významný nárůst onemocnění o 40 případů byl zaznamenán u nemocí přenosných a parazitárních – kapitola V. Pokles o 2 až 152 případů byl zaznamenán v dalších kapitolách, největší u kapitoly II – nemoci způsobené fyzikálními faktory. (tab. 2)

Z hlediska regionálního rozložení vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 377, tj. 32,9 % všech případů. Ve 3 případech vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na území více krajů v České republice, v 13 případech to bylo při práci v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2019 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 655, tj. 57,2 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 142 případů. Na druhém místě se umístila sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 169 případy. Třetí místo patřilo sekci B (Těžba a dobývání) se 143 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (98 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (20 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (11 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (8 případů) a artróza kloubů z vibrací (3 případy). Další onemocnění (inhalační poškození plic kyselinou chromovou a svářečská plíce) se vyskytla pouze po jednom případu.

V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (150 případů, z toho svrab 88krát). Další profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 11krát, nemoci z přetěžování končetin 8krát (z toho syndrom karpálního tunelu a epikondylitidy po 3 případech a rhizartróza 2krát).

Při těžbě a dobývání dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 71 případů), dále následovaly nemoci způsobené vibracemi (40 případů), nemoci z ionizujícího záření (15 případů), nemoci z přetěžování končetin (15 případů) a nemoci kožní a porucha sluchu z hluku (po 1 případu).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 460, tj. 40,2 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 341, tj. 29,8 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2019 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 372, tj. 32,5 % případů, z toho 235 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 137 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (131 případů), svrab (89 případů), artrózy kloubů končetin (celkem 72 případů, z toho z přetěžování končetin 58 případů a z vibrací 14 případů), pneumokonióza uhlokopů (67 případů), asthma bronchiale (60 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2019 čtyři akutní inhalační intoxikace (jedna z kyseliny chromové, jedna z kyseliny mravenčí, jedna z konzervační látky a jedna z dezinfekčních prostředků) a dvě nádorová onemocnění (chronická myeloidní leukemie po 34 letech práce v riziku trichlormetylbenzenu s dobou latence 34 let a adenokarcinom plic po 13leté expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům s dobou latence 32 let).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2019 celkem 527 nemocí z povolání, což bylo o 168 případů méně než v předchozím roce. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl hlášen nádor kůže 14krát (bazaliom 13krát a spinaliom jednou). Onemocnění kůže vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1991. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 49 let, nejdelší 63 let, medián byl 58 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 12 osob, které pracovaly v různých profesích a různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila u 111 osob celkem 155 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci (29krát), horníci – důlní zámečníci (25krát), svářeči (10krát), brusiči kovů (9krát). Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován 7krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 135krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 115krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 20krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny celkem 13krát, nejčastěji artróza loketního kloubu a rhizartróza (po 6 případech) a artróza zápěstí jednou.

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly hlášeny u 259 osob celkem 346krát, což bylo o 137 případů méně než v předchozím roce. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (93krát); z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupeni operátoři výroby (celkem 69krát) a montážní dělníci (27krát).

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo diagnostikováno celkem 148 případů, což bylo o 38 případů méně než roce 2018.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 56krát, z toho rhizartróza 23krát, artróza drobných kloubů rukou 19krát, artróza loketních kloubů 8krát, omartróza 5krát a artróza zápěstí jednou.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 47krát, ve 34 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 13 případech o epikondylitidu ulnární. Subakromiální bursitida vznikla 13krát, Morbus de Quervain 9krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 9krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 8krát a skákavý prst 6krát.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno celkem 198 případů, což bylo o 99 případů méně než v roce 2018. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 192krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 6krát.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2019 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 172 nemocí z povolání, což bylo o 27 případů méně než v roce 2018. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány celkem 78krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů a silikózy plic s typickými RTG znaky prašných změn (58 a 11 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (69 případů). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněli jeden až tři pracovníci.

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2) bylo diagnostikováno u 12 osob. Azbestóza vznikla u tří pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1960–2003. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1960–2003. Mezoteliom pohrudnice byl diagnostikován u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1965–1999 (doba latence byla 38 a 54 let). Rakovina hrtanu nebo rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury vznikla u čtyř pracovníků exponovaných azbestu v letech 1968–1995 (doba latence byla v rozmezí 42–50 let, medián byl 49 let).

Svářečská plíce (položka III. 4) vznikla u 55letého pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům 17 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla hlášena u pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1951–1974 (doba latence byla 68 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) byla diagnostikována 2krát. Vyvolavatelem onemocnění bylo jednou plesnivé seno a sláma, podruhé páry zinku při svařování. Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo u 67 osob celkem 75krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 58krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno celkem 17krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, tj. jiné než automobily (CZ-NACE 30), a při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) – celkem po 19 případech. Při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29) vzniklo celkem 9 případů, při výrobě elektrických zařízení (CZ-NACE - 27) to bylo 8 případů. V dalších deseti odvětvích byl zaznamenán 1 až 3 případy. V 15 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až devět nox.

Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byla mouka a izokyanáty (14 a 13 případů), ostatní noxy se uplatnily méně často. U alergické rýmy byla nejčastěji z nox zastoupena mouka (6 případů), jiné noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla diagnostikována u tří pracovníků. Dva z nich byli exponovaní oxidu křemičitému v černouhelných dolech v letech 1955–1994, jeden pracoval jako tavič-hutník v riziku volného krystalického oxidu křemičitého v letech 1967–1998. Doba latence byla v rozmezí 39–63 let, medián byl 51 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2019 diagnostikováno celkem 168 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 131krát (z toho proteinová dermatitida jednou) a iritační dermatitida 37krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25 – celkem 38 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – celkem 20 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty, z nich se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 31 případů. Ostatní noxy se uplatnily méně často nebo ojediněle (tab. 5). Latex způsobil onemocnění jen u dvou pracovníků.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2019 bylo hlášeno celkem 193 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 40 případů méně než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 154. Ve 149 (96,8 %) případech onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ-NACE 86-88). Tuberkulózou plic onemocněl i jeden bezpečnostní technik z odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE 16 „Zpracování dřeva…“ a jeden lékař-vysokoškolský pedagog z odvětví CZ-NACE 85 „Vzdělávání“. Dávivý kašel vznikl u údržbáře z odvětví CZ-NACE 33 „Opravy a instalace strojů a zařízení“. Scabies byl diagnostikován u uklízečky z odvětví CZ-NACE 81 „činnosti související se stavbami…“ a plané neštovice vznikly u učitelky mateřské školy z odvětví CZ-NACE 85 „Vzdělávání“.

Svrab byl zjištěn celkem 89krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v centrech a v domovech sociálních služeb (celkem 18 případů), v psychiatrické léčebně (17 případů) a v domovech důchodců a v domovech pro seniory (celkem 10 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry a sanitářky (po 24 případech), pracovnice sociálních služeb (20 případů), pracovnice v přímé obslužné péči (9 případů), pečovatelky (4 případy), lékaři (2 případy), dále zdravotní asistentka, záchranář, fyzioterapeutka, vychovatel, uklízečka a skladnice (po 1 případu).

Dávivý kašel byl diagnostikován u 32 zdravotníků a u jednoho údržbáře. Nejčastěji onemocněli pracovníci na chirurgickém nebo RTG oddělení (po 4 případech) a na interním oddělení (3krát). Pacienty byly zejména zdravotní sestry (19krát), ošetřovatelé-sanitáři (4krát), lékaři a rtg asistenti (po 3 případech), dále referent, sociální pracovnice a zubařka po jednom případě. Nejvíce onemocnění vzniklo na území Moravskoslezského kraje – celkem 27, tj. 81,8 % případů. V dalších čtyřech krajích vzniklo onemocnění v 1 až 3 případech.

Tuberkulózou plic onemocnělo pět lékařů, dvě zdravotní sestry a jeden bezpečnostní technik. Zdrojem nákazy byl pacient na oddělení patologie (3krát), soudního lékařství (1krát). U ostatních nebylo oddělení na hlášenkách uvedeno. Ze 3 případů virových hepatitid byla chronická hepatitida B zastoupena 2krát a chronická hepatitida C 1krát. Hepatitidou onemocněli dva sanitáři a jedna zdravotní laborantka.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo diagnostikováno celkem 27 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc (19 případů, z toho 7krát u vojáků z povolání, 4krát u osob pracujících v lese, v dalších profesích se onemocnění vyskytlo v 1 až 2 případech) a tularémie (3 případy – 2krát u vodohospodářského pracovníka a 1krát u dělníka pečujícího o veřejnou zeleň).

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí bylo hlášeno z devíti států celkem 12 onemocnění. Postiženo bylo pět vojáků z povolání, dva technici, dále řidič kamionové dopravy, servisní inženýr, zámečník, geodet a krizový koordinátor (po jednom případu). Malárie byla diagnostikována 4krát (k nákaze došlo ve Středoafrické republice 2krát, v Zambii a v Mali po jednom případu). Gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis vznikla po jednom případu v Jordánsku, v Ekvádoru a ve Vietnamu. Bacilární dyzenterie byla zaznamenána 2krát – jednou v Mali, jednou v Afghánistánu. Nemoc Dengue vznikla u pracovníka v Indii, virová nemoc Chikungunya byla diagnostikována při pracovním pobytu ve Vietnamu a Legionářská nemoc ve Španělsku.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2019 byl hlášen jeden případ uzlíků hlasivek u 29letého operátora call centra, který byl vystaven nadměrné hlasové zátěži celkem 1 rok a 7 měsíců.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2019 bylo diagnostikováno u 68 osob (34 mužů a 34 žen) celkem 78 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 18 případů více než v předchozím roce. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského a Ústeckého (20 a 13, tj. 25,6 % a 16,7 % všech případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v 1 až 9 případech.

Postiženi byli pracovníci v 24 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 12 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29).

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 45 a 22 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 65 případech, postižení loketního nervu v oblasti lokte 2krát.

ZÁVĚR

I když v roce 2019 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 10,7 % případů, z dlouhodobého hlediska v posledních 10 letech se jedná jen o mírné kolísání. Nejvíce ohroženými pracovníky zůstávají nadále pracovníci při výrobě motorových vozidel. U těchto pracovníků vznikaly až v 69 % případů zejména nemoci z přetěžování končetin.

Nejvýraznější pokles o 20,2 % případů byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory, z toho největší pokles (o 84 hlášených případů) byl zaznamenán u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. Naopak nárůst o 40, tj. o 26,1 % případů byl zaznamenán u infekčních onemocnění. Vzrostl zejména výskyt dávivého kašle o 33 případů, což přičítáme selhání účinnosti očkovací látky.

Nemoci, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny v letech 2011 a 2014 (2), navýšily počet hlášených onemocnění jen o 7 případů. Uvedený pokles profesionálních onemocnění nepovažujeme za dobrou zprávu, protože při každodenní práci na Střediscích nemocí z povolání vidíme, že počty neodpovídají skutečnosti a jsou výrazně podhodnoceny (6). Týká se to zejména onemocnění syndromem karpálního tunelu, epikondylitid, astmatu, alergických rinitid, exogenních alveolitid, iritačních dermatitid a některých nádorových onemocnění. Nádory nosu a nosních dutin z dřevěného prachu byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny již v roce 1996, přesto dosud byl hlášen pouze 1 případ. Nádory ovaria z azbestu zařazené do seznamu v letech 2011 a 2014 také dosud nebyly u nikoho diagnostikovány jako nemoc z povolání. Podobná situace je i u chronické obstrukční plicní nemoci, která může vznikat u pracovníků v černouhelných dolů. Tato nemoc byla dosud uznána pouze 3krát. Pouze 2 případy exogenní alveolitidy hlášené v roce 2019 také svědčí o tom, že při vyšetřování pacientů se na toto onemocnění zřejmě nemyslí. Velké nebezpečí pro vznik tohoto onemocnění vidíme v širokém průmyslovém využívání izokyanátů v barvách, lacích, lepidlech i izolačních pěnách, široce používaných ve stavebnictví a v automobilovém průmyslu, které toto onemocnění, kromě plísní, mohou také vyvolávat. Jsou zodpovědné i za astmata, jejichž počty jsou nepochybně také podhodnoceny. Pacienti často přicházejí pozdě, tedy až v době, kdy mají polyvalentní alergii a nelze je testovat, proto u nich nelze přiznat profesionalitu onemocnění. Také skutečnost, že někteří ortopedi provádějí operace epikondylitid a syndromu karpálního tunelu, aniž by předtím indikovali vyšetření třífázovou scintigrafií loktů nebo elektromyograficky vyšetřili středový a loketní nerv podle doporučovaných metodických opatření (3, 4), často neumožní pooperačně uznat a hlásit profesionální onemocnění. Důvodem je nesplnění klinických kritérií v pooperační době, i když by před operací jejich onemocnění požadovaná kritéria středně těžkého stupně postižení splňovat mohla. Problém vidíme v tom, že lékaři by měli více pomýšlet na možnost profesní etiologie a tázat se na profesi pacienta a jeho pracovní podmínky. Následně jej odeslat na Středisko nemocí z povolání podle místa pracoviště, které posoudí, zda jde nebo nejde o profesionální onemocnění. Seznam těchto středisek lze nalézt na webové stránce Ministerstva zdravotnictví ČR https://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani_3706_5.html.

Dosud se nepodařilo do Seznamu nemocí z povolání prosadit onemocnění bederní páteře z těžké fyzické práce, stále probíhají jednání mezi zástupci ministerstev, zaměstnanců, zaměstnavatelů a odborníky. Kritéria pro uznání klinického stupně onemocnění i pro průkaz expozice byla nastavena velmi přísně, aby nedošlo k explozi případů; parametry se navíc zpřísňují s věkem pacienta. Po zkušenostech s novými položkami ani zde nepředpokládáme, že by toto onemocnění výrazně navýšilo počty hlášených případů. Na druhé straně nepochybujeme o tom, že by mělo významný preventivní efekt a vedlo by ke zvýšení pozornosti a péče zaměstnavatele o manuálně pracující zaměstnance, k omezování rizikových činností a finálně ke snížení těchto invalidizujících onemocnění. Většina zemí Evropské unie již toto onemocnění hlásí a odškodňuje.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Konflikt zájmů: žádný.

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz