Snižuje konzumace čokolády kardiovaskulární riziko?

Overview

Dietní zvyklosti hrají velkou roli v primární i sekundární prevenci chronických onemocnění, jako jsou určité typy nádorů, kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus. Současná dietní doporučení zdůrazňují konzumaci zeleniny a ovoce, potravin, které jsou nejen nízkokalorické, obsahují hodně vody a vlákniny, ale zároveň obsahují některé bioaktivní sloučeniny, jako jsou například flavanoly. Flavanoly jsou obsaženy zejména v kakau, červeném víně, čaji a jablkách. Tyto látky zlepšují glukózovou toleranci, snižují krevní tlak, zlepšují endoteliální funkci a snižují agregaci trombocytů. Jednou z možných doporučených potravin je čokoláda, hlavně pro svůj obsah kakaa, které obsahuje nejen flavanoly, ale i další bioaktivní látky, jako jsou teobromin, kofein, lecitin a další. Čokoládě je věnována pozornost od devadesátých let, kdy se objevily první práce, které ji nezatracovaly jako zdroj obezity a zubního kazu, ale poukazovaly i na její protektivní vlastnosti. Práce shrnuje současné poznatky o pozitivním vlivu konzumace čokolády na vznik kardiovaskulárních onemocnění, na výšku krevního tlaku a některé laboratorní ukazatele. Našim pacientům můžeme doporučit přiměřenou konzumaci co nejkvalitnější čokolády (hořká s vysokým obsahem kakaa) s tím, že tato konzumace bude v souladu s energetickou potřebou jejich organizmu. Jaká je „přiměřená“ dávka lze přibližně stanovit podle publikovaných studií na cca 50 g/týdně.

Klíčová slova:
čokoláda, flavanoly, kardiovaskulární riziko, CRP

Úvod

Dietní zvyklosti hrají velkou roli v primární i sekundární prevenci chronických onemocnění, jako jsou určité typy nádorů, kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus. Současná dietní doporučení zdůrazňují konzumaci zeleniny a ovoce, potravin, které jsou nejen nízkokalorické, obsahují hodně vody a vlákniny, ale zároveň obsahují některé bioaktivní sloučeniny.

Do popředí se tak dostávají flavonoidy a jejich podskupina flavanoly, kam řadíme hlavně catechin a epicatechin. Flavanoly jsou obsaženy zejména v kakau, červeném víně, čaji a jablkách. Tyto látky zlepšují glukózovou toleranci, snižují krevní tlak, zlepšují endoteliální funkci a snižují agregaci trombocytů (1). Tyto vlastnosti byly potvrzeny i v kontrolovaných studiích, které prováděly dietní intervenci potravinami bohatými na flavanoly a srovnávaly výsledky intervenovaných se skupinou s nízkou konzumací těchto látek (5). Konzumace vysokých dávek flavanolů může dále vést k endoteliálně dependentní vasodilataci spolu se zvýšením NO a je závislá na velikosti dávky (11). Je prokázáno i zvýšení průtoku krve v mozkových cévách po požití flavanolů (19).

Dietní odborníci proto doporučují konzumaci potravin, které flavanoly obsahují. Jednou z možných potravin je i čokoláda, hlavně pro svůj obsah kakaa, které obsahuje nejen flavanoly, ale i další bioaktivní látky – teobromin, kofein, lecitin a další. Čokoládě je věnována pozornost od devadesátých let, kdy se objevily první práce, které čokoládu nezatracovaly jako zdroj obezity a zubního kazu, ale poukazovaly i na její protektivní vlastnosti.

Kakao je část extraktu z kakaových bobů (Theobroma cacao). Kakaová šťáva obsahuje asi 55 % kakaového másla. První dokumentovaná zmínka o čokoládě je od Hernanda Cortéze, který ve své zprávě popisoval králi Karlu I., že Aztéci konzumují „xocolatl“ s vysokým energetickým obsahem. Jedná se o široce konzumovanou pochutinu, která má podle typů různé složení. Tmavá (hořká) čokoláda se vyrábí z kakaových bobů, cukru, lecitinu a kakaového másla. Obsah kakaa je od 35–99%. Mléčná čokoláda se vyrábí z kakaové hmoty, kakaového másla, mléka, lecitinu, obsah kakaa je od 18–55 %. Bílá čokoláda většinou neobsahuje kakaovou sušinu, vyrábí se z kakaového másla a mléka. Nejvíce se konzumuje čokoláda mléčná. Na dalších místech pak čokoláda tmavá a čokoláda bílá. 10 g tmavé čokolády obsahuje asi 120–150 mg polyfenolů (9).

Vliv na vznik kardiovaskulárních onemocnění

Velkou epidemiologickou studii publikovali Buijsse a kolektiv v roce 2010 (2). U 19 357 účastníků studie (vstupně bez anamnézy infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a farmakologické léčby hypertenze) při zahájení zhodnotili dietní návyky včetně konzumace čokolády. Po průměrně osmi letech sledování prokázali, že skupina s největší konzumací čokolády má snížené riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody RR=0,61 (95 % CI 0,44–0,87), dále snížený systolický i diastolický TK. Inverzní asociace byla silnější pro cévní mozkovou příhodu RR=0,52 (0,30–0,89) než pro infarkt myokardu RR= 0,73 (0,47–1,15) a nižší tlak vstupně vysvětlil 12% redukci rizika. Výsledky nebyly závislé na věku ani na BMI pacientů.

Podobné výsledky přinesla recentní studie u téměř 5000 osob v Americe (8). Konzumace čokolády byla inverzně spojena se vznikem ischemické choroby srdeční a také s nálezem koronárního kalcia hodnoceného u 2217 osob pomocí CT vyšetření (7).

Výsledky potvrdila metaanalýza studií provedená v roce 2011 (18), která hodnotila sedm studií u 114 tisíc osob, z nich byl u pěti prokázán vliv konzumace čokolády na vznik kardiovaskulárních onemocnění (maximum redukce rizika o 37 %) a snížení vzniku mozkové mrtvice (maximum redukce 29 %).

Ve studii Women’s Health Study byl také prokázán větší vliv konzumace čokolády na vznik cévní mozkové příhody než na vznik akutního infarktu myokardu (15).

Mostofsky a kolektiv prokázali na skupině 31 823 starších žen, že konzumace čokolády snižuje riziko úmrtí na srdeční selhání o třetinu při konzumaci čokolády 1–2 porce za týden (16). Vliv konzumace čokolády byl ve tvaru J křivky, kdy konzumace více než 3–6 porcí týdně zvyšovala riziko asi následkem zvýšeného příjmu kalorií, tuku a cukru.

Čokoláda a hypertenze

Metaanalýza studií publikovaná v roce 2010 prokázala snížení systolického i diastolického krevního tlaku po nejméně 14 denní konzumaci čokolády u pacientů s prehypertenzí a hypertenzí (18). Tato pozitivní změna nebyla prokázána u normotenzních osob. Metaanalýza také neprokázala asociaci mezi dávkou, dobou podání, věkem, BMI a snížením krevního tlaku.

Taubert a kolektiv podávali ve své studii pacientům s neléčenou hypertenzí 6,3 g tmavé čokolády denně po dobu 18 týdnů a prokázali signifikantně významný pokles systolického i diastolického TK (20). Limitací studie ale bylo to, že kontrolní skupina jedla bílou čokoládu, což mohlo výsledek zkreslit. Jiná studie prokázala vliv podávání čokolády na pokles krevního tlaku správně hodnoceného pomocí 24 hodinové monitorace (4).

Čokoláda a diabetes

Oba a spol. prokázali ve své studii snížení vzniku diabetes mellitus u osob konzumující čokoládu v japonské populaci (17). Riziko se snížilo o 35 % u mužů a o 23 % u žen. Některé experimenty u krys ukazovaly na možnost zlepšení inzulinové rezistence po podání extraktu z kakaa (13), existuje ale málo klinických studií, které by tuto skutečnost potvrzovaly (10).

Čokoláda a laboratorní parametry

Efekt podání čokolády na hladinu krevních lipidů byl studován pouze v malých studiích. Publikovaná metaanalýza (12) hodnotila randomizované studie, nalezla pouze 8 studií u 215 osob. V těchto studiích byl prokázán pouze malý pokles celkového cholesterolu, nebyl prokázán efekt velikosti dávky a změny byly prokázány pouze o osob s kardiovaskulárním rizikem.

Italští autoři prokázali snížení hladin CRP u osob konzumující čokoládu (6). Závislost měla typ J křivky, kdy nejmenší hladinu CRP měly osoby s konzumací 20g/3dny a vyšší osoby bez konzumace nebo s vyšší konzumací. I když bylo snížení CRP velmi malé, snížilo riziko kardiovaskulárních onemocnění o třetinu u žen a o čtvrtinu u mužů.

Co doporučit našim pacientům

Otázkou zůstává, jak tyto poznatky převést do praxe. Míra účinku může být ovlivněna obsahem flavanolů, jejich isomerickými formami a různým obsahem antioxidantů v jednotlivých druzích čokolády. Co máme tedy doporučit našim pacientům vědomi si toho, že i když čokoláda obsahuje mnoho pozitivních látek, na druhou stranu má vysoký obsah kalorií a vysoký obsah nasycených tuků a cukru.

V letošním čísle Nature vyšel komentář ke konzumaci cukru od prestižních autorů (14). Tito autoři uvádí, že cukr má vysoký potenciál pro abusus stejně jako tabák a alkohol, má vliv na ghrelin a leptin (signály hladu a pocity sytosti) a snižuje signály dopaminu v mozku s následkem stimulace k dalšímu jídlu. Jako nejnebezpečnější uvádí přídatný cukr s obsahem fruktózy, který může vést k hypertenzi, dyslipidémii, obezitě, jaterní dysfunkci a inzulinové rezistenci. Ve světle těchto skutečností je třeba si dát velký pozor na potraviny, které se jako čokoláda jen tváří (polevy, různé pochutiny, tyčinky…).

Našim pacientů bychom tedy měli doporučit přiměřenou konzumaci co nejkvalitnější čokolády (hořká s vysokým obsahem kakaa) s tím, že tato konzumace bude v souladu s energetickou potřebou jejich organizmu. Je třeba je upozornit na vysokou kalorickou hodnotu čokolády, která je podle obsahu kolem 500–600 kcal/100 g. Jaká je „přiměřená“ dávka lze přibližně stanovit přibližně podle výše uvedených studií na cca 50 g/týdně.

Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA

Húskova 6

779 00 Olomouc

E-mail: eliska.sovova@seznam.cz