Pohyb a obezita
Authors:
J. Pařízková
Authors‘ workplace:
Endokrinologický ústav, Praha
; Ředitel: doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
; Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity
Published in:
Prakt. Lék. 2007; 87(3): 189-192
Category:
Therapy
Overview
Snižování výdeje energie v důsledku omezování pohybové aktivity a fyzické zátěže je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů vzniku a vývoje obezity, a to obzvláště v období růstu. K hodnocení pohybové aktivity a výdeje energie se používají dotazníky, dále krokoměry, akcelerometry nebo sportestery registrující počet tepů, či dvojitě značené vody (D2 18O). Postup dle WHO používá denní záznam aktivit charakterizovaný násobky bazální metabolické míry (BMR, MET). Pro snižování hmotnosti je nejvhodnější dynamická zátěž (chůze, běh atd.), která zvyšuje kardiorespirační výkonnost, a tím zlepšuje přenos kyslíku ke svalům, což je podmínkou využívání tuku jako zdroje energie. Po redukci hmotnosti obézních pohybem bylo zjištěno též snížení hladiny serových lipidů a krevního tlaku, inzulínové rezistence, zlepšení glukózové tolerance a omezení psychologických a orthopedických problémů. Pro udržení žádoucí hmotnosti je doporučován energetický výdej cca 12 kcal/kg hmotnosti za den, nebo alespoň 10 000 kroků/den. Pro prevenci obezity 40–60 min mírné aktivity /den, a pro prevenci opětovného zvyšování hmotnosti dříve obézních 60-90 min/denně.
Klíčová slova:
Fyzická aktivita, metody měření, obezita, komorbidity.
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
2007 Issue 3
Most read in this issue
- Substituční léčba testosteronem u mužů v andropauze
- Gynekomastie a její patogeneze Gynekomastie jako komplikace farmakologické léčby
- Cushingův syndrom z ektopické nadprodukce adrenokortikotropního hormonu karcinoidem
- Karcinom štítné žlázy a lymfom – existují souvislosti?