Současné poznatky o klinických účincích perindoprilu; literární přehled

Overview

Perindopril je dlouhodobě působící inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu podávaný v jedné denní dávce. Je výrazně lipofilní, má vysokou tkáňovou afinitu k tomuto enzymu, snižuje koncentrace angiotenzinu II a potencuje účinky bradykininu. Patří ke standardně zavedeným lékům pro nemocné s hypertenzí a se srdečním selháváním. Recentní studie provedené u nemocných s hypertenzí a ischemickou chorobou srdeční, stejně jako experimentální studie na zvířatech, ukázaly, že perindopril má další příznivé účinky přesahující pouze účinky antihypertenzivní. Léčba perindoprilem zlepšuje stav ischemické choroby srdeční bez ohledu na to, má-li pacient hypertenzi, nebo ne. Perindopril zlepšuje elasticitu aortální stěny, snižuje centrální pulzní tlak a zlepšuje také elasticitu cévních stěn u diabetiků, a to i u pacientů normotenzních. Perindopril zlepšuje funkční stav myokardu při srdečním selhávání pravděpodobně přímým působením na kardiomyocyty, v nichž ovlivňuje vstup kalcia do buňky. Vedle dalších příznivých účinků, mezi něž patří zlepšení funkcí endotelu a protizánětlivé působení, jsou uvedené hemodynamické vlivy nesporně příčinou poklesu kardiovaskulárních příhod konstatovanému v řadě epidemiologických studií. Včasné snížení krevního tlaku zabraňuje zhoršení renálních funkcí. Antihypertenzivní léčba je prevencí cévních mozkových příhod, a tím i prevencí vaskulární demence. Recentní experimentální studie na zvířatech naznačují, že kombinace perindoprilu a interferonu beta se může stát účinným terapeutickým prostředkem při léčbě jaterní fibrózy a chemoterapeutickou prevencí hepatocelulárního karcinomu.

Klíčová slova:
angiotenzin-konvertující enzym – perindopril – hypertenze – ischemická choroba srdeční – diabetes mellitus – cévní mozková příhoda – vaskulární demence – nefropatie – jaterní fibróza – hepatocelulární karcinom – EUROPA – PERTINENT – PERSUADE – PROGRESS – REASON.