Stratifikace léčbypostmenopauzální osteoporózy

Overview

I když v současné době je statisticky prokázána účinnost aminobisfosfonátů (risedronátua alendronátu) v prevenci zlomeniny proximálního femoru, platí to jen u starých nemocnýchs osteoporózou a již prodělanou zlomeninou. U žen mladších 70 let, které už prodělaly osteoporotickouzlomeninu, snižují všechny dnes dostupné antiresorpční léky (raloxifen, kalcitonin,risedronát a alendronát) riziko zlomenin obratlů. Stupeň tohoto účinku je po 4-5 letech podáváníu všech uvedených léků obdobný, i když se uplatňuje rozdílnými mechanismy. Raloxifen, risedronáta alendronát prokazatelně snižují riziko zlomeniny obratlů při postmenopauzální osteoporózetaké u žen bez dosud prodělané zlomeniny. Pouze raloxifen prokazatelně snižuje rizikoprvní zlomeniny obratle i u žen, které mají v proximálním femoru jen osteopenii. Požadavkydlouhodobé léčby osteoporózy splňují uvedené antiresorpční léky v rozdílné míře. Liší sedlouhodobým zachováním účinnosti (snížení rizika zlomeniny), stupněm dlouhodobého zlepšováníkvality kosti, dlouhodobě příznivými účinky léčby na tkáně jiné než kost a dlouhodoběpřijatelnými riziky nežádoucích účinků. To vše jsou také podmínky dlouhodobé compliance asetrvání nemocných na léčbě. Uvedená kritéria by při zahajování léčby nemocných s postmenopauzálníosteoporózou měla být uplatňována s přihlédnutím k jejich věku, individuálnímrizikům zlomenin během dalších 5-10 let a rizikům jiných zdravotních komplikací.

Klíčová slova:
osteoporóza - bisfosfonáty - raloxifen - teriparatid - zlomeniny.