Editorial
Authors:
O. Urban
Authors‘ workplace:
II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc
Published in:
Gastroent Hepatol 2024; 78(3): 189
Category:
Editorial
Vážení a milí čtenáři,
Letošní třetí, „endoskopické číslo“ časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které jste právě otevřeli, obsahuje několik zajímavých původních prací a přehledových článků. Dovolte mi, abych je nyní krátce okomentoval.
Velkou část obsahu tvoří Doporučené postupy České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro diagnostickou a terapeutickou koloskopii – aktualizované vydání 2024. Svým rozsahem téměř 40 stran jsou vůbec nejrozsáhlejším sdělením, jaké kdy bylo publikováno v historii tohoto časopisu, ale je to oprávněné: koloskopie je nejčastěji používanou endoskopickou metodou, podle údajů Komise pro screening KRK MZ ČR jich bylo v roce 2022 v naší zemi provedeno 209 277, z toho bylo 76 % diagnostických, 16 % TOKS+ a 8 % screeningových. Při takovém počtu se i malé systémové odchýlení od pravidel nepříznivě projeví a „manuál“ pro provádění metody je potřebný. Jedno z nových doporučení, které ještě zcela nepenetrovalo do praxe, je doporučení pro sledování po endoskopické polypektomii, podle kterého osoby po kompletní resekci 1–4 adenomů < 10 mm s LGIN bez ohledu na přítomnost vilózní složky nebo po kompletní resekci 1–4 pilovitých lézí < 10 mm bez dysplazie nevyžadují endoskopickou dispenzarizaci a vstupují zpět do screeningového programu za 10 let. Dodržování tohoto postupu má potenciál snížit endoskopickou zátěž pacientů bez negativního vlivu na výskyt kolorektálního karcinomu a optimalizovat kapacitu našich koloskopických pracovišť. Např. čekací doby na TOKS+ koloskopii dosáhly v prvním kvartálu roku 2023 průměrně 83 dní (interval 22–212 dní), což je významně déle, než tomu bylo v roce 2019, kdy to bylo 63 dní (14–136 dní). V oblasti terapeutické koloskopie je zásadním trendem polypektomie studenou kličkou v případě plochých a přisedlých lézí ≤ 10 mm a individuální posuzování indikace resekovaných high-risk karcinomů k chirurgické léčbě s přihlédnutím k počtu a typu rizikových faktorů. Autorskému kolektivu pod vedením P. Falta patří uznání za zpracování náročného tématu.
Problematikou endoskopické submukózní diskece (ESD) neoplazií žaludku se v původní práci zabývá kolektiv autorů z Olomouce. V souboru 64 nemocných, zahrnujícím 23 (36 %) karcinomů, dosáhli en bloc a R0 resekce v 88 % a 72 %, perforace nastala ve 3 %. K hodnocení výsledků autoři použili systém eCURA, který byl v Japonsku zaveden do klinické praxe v roce 2021. Autoři uzavírají, že digestivní endoskopie změnila paradigma léčby karcinomu žaludku také v Evropě a v indikovaných případech je dnes endoskopická resekce považována za metodu první volby.
V druhé původní práci N. Mehdizadegana et al. z Iránu studovali prodloužení QT intervalu u celkem 130 dětí s jaterní cirhózou. Uzavírají, že prodloužení QT intervalu je asociováno se závažností cirhózy.
Střevní mikrobiota je nadále aktuální odbornou problematikou, studovanou ve vztahu k prakticky všem chorobám. P. Dítě et al. prezentují přehledový článek popisující vztah střevní mikrobioty a chronické pankreatitidy. Speciální pozornost autoři věnují autoimunitní pankreatitidě.
V dalším přehledovém článku se autoři E. B. Yiadom et al. z Cardiffu a Islamabádu zabývají problematikou žaludečních varixů. Zdůrazňují, že pro jejich správný management je důležitá endoskopická klasifikace, v našich podmínkách zejména Sarinova. Podle doporučení ESGE z roku 2022 mají být krvácející varixy typu GOV1 podle Sarina (jícen + malé zakřivení) léčeny v první fázi ligací nebo direktní intragastrickou aplikací tkáňového lepidla, zatímco varixy GOV2 (jícen + fundus) aplikací tkáňového lepidla (Glubran) nebo EUS navigovanou aplikací lepidla v kombinaci se zavedením coilů EUS jehlou. Poslední zmíněný postup je v našich podmínkách využíván pouze sporadicky, avšak postupně získává odbornou podporu. Např. v roce 2024 publikovali Bazarbashi et al. výsledky multicentrické studie s EUS terapií coily. Retrospektivně zařadili 106 pacientů z 10 center v USA. Technického úspěchu dosáhli ve 100 %, klinického v 89 %, v 6,5 % došlo ke komplikacím včetně fatální plicní embolie. Po selhání endoskopické léčby připadá v úvahu TIPS, který je v případě GOV1 podobně účinný jako u jícnových varixů, avšak v případě varixů GOV2 selhává až v 50 %. Další možností z arzenálu intervenční radiologie je metoda balloon-asisted retrograde transvenous obliteration (BRTO), která není v našich podmínkách univerzálně dostupná. Splenektomie zůstává metodou volby krvácení refrakterní na terapii.
Milí čtenáři, věřím, že vás toto číslo časopisu zaujme, přeji vám klidnou dovolenou a těším se na setkání na některé z odborných akcích ČGS.
prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.
koeditor sekce Digestivní endoskopie
ondrej.urban@fnol.cz
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryArticle was published in
Gastroenterology and Hepatology
2024 Issue 3
Most read in this issue
- Dual eff ect of nicotine in infl ammatory dis eases
- Doporučené postupy České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro dia gnostickou a terapeutickou koloskopii – aktualizované vydání 2024
- Intestinal microbiome in patients with chronic pancreatitis
- Endoscopic submucosal dissection in a population with a low incidence of gastric cancer