Klinický průběh u pacientů s hepatorenální tyrosinemií léčených nitisinonem – desetiletá prospektivní kohortová studie

Download PDF English version

Authors: S. M. Dehghani ¹; L. Salarian ²; I. Shahramian ¹; F. Parooie ³; M. Salarzaei ³; M. Tahani ³; F. Samiee ²; A. Amirhakimi ²; M. Delaramnasab ³
Authors‘ workplace: Shiraz Transplant Research Center, Shiraz University of Medical Science, Shiraz, Iran ¹; Department of Pediatrics, Shiraz University of Medical Science, Shiraz, Iran ²; Pediatric Gastroenterology and Hepatology Research Center, Amir-Al-Momemnin hospital, Zabol university of medical sciences, Zabol, Iran ³
Published in: Gastroent Hepatol 2023; 77(2): 97-102
Category: Hepatology: original article
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh202397

Overview

Úvod: Neléčená tyrosinemie I. typu, pokud se projeví již v kojeneckém věku, způsobuje výraznou hepatomegalii. Později v prvním roce života pak poškozuje funkce jater a renálních tubulů, což narušuje vývoj organizmu. Léčba nitisinonem (NTBC) zabraňuje poruše funkce jater a extrahepatálním projevům nemoci. Naše studie měla za cíl posoudit vliv nitisinonu na klinický průběh u pacientů postižených tyrosinemií I. typu. Metody: Tato desetiletá prospektivní kohortová studie se zaměřila na pacienty s tyrosinemií 1. typu přijatých na Shiraz Pediatric Gastroenterology Clinic mezi 20. březnem 2010 a 20. březnem 2018. Hodnocen byl klinický průběh léčby nitisinonem. Statistická analýza byla provedena pomocí softwaru SPSS 20. Výsledky: Studie zahrnovala celkem 145 pacientů. Výsledky ukázaly jasný vztah mezi závážností komplikací tyrosinemie a správným užíváním léků. Mezi pacienty užívajícími nitisinone (95 %) mělo 52,6 % dobré výsledky, 12,6 % jich čekalo na transplantaci, 32,6 % transplantaci podstoupilo a 2,1 % zemřelo. Naproti tomu z 54 pacientů, kteří NTBC neužívali, jich pouze 12 % mělo dobré výsledky, 6 % čekalo na transplantaci, 56 % podstoupilo transplantaci a 26 % zemřelo. Závěr: Výsledky této studie potvrzují roli nitisinonu při snižování závažností komplikací tyrosinemie I. typu, zlepšování klinických symptomů a snižování úmrtnosti pacientů.

Klíčová slova:

transplantace jater – tyrosinemie I. typu – nitisinon (NTBC) – tyrosin

Sources

1. Hickey RD, Nicolas CT, Allen K et al. Autologous Gene and Cell Therapy Provides Safe and Long-Term Curative Therapy in A Large Pig Model of Hereditary Tyrosinemia Type 1. Cell Transplant 2019; 28 (1): 79–88. doi: 10.1177/0963 689718814188.

2. Xie Y, Lv X, Ni D et al. HPD degradation regulated by the TTC36-STK33-PELI1 signaling axis induces tyrosinemia and neurological damage. Nat Commun 2019; 10 (1): 4266. doi: 10.1038/s41467-019-12011-0.

3. Fernández-Lainez C, Ibarra-González I, Belmont-Martínez L et al. Tyrosinemia type I: clinical and biochemical analysis of patients in Mexico. Ann Hepatol 2014; 13 (2): 265–272.

4. Couce ML, Sánchez-Pintos P, Aldámiz-Echevarría L et al. Evolution of tyrosinemia type 1 disease in patients treated with nitisinone in Spain. Medicine (Baltimore) 2019; 98 (39): e17303. doi: 10.1097/MD.0000000000017303.

5. Grompe M. The pathophysiology and treat- ment of hereditary tyrosinemia type 1. Semin Liver Dis 2001; 21 (4): 563–571. doi: 10.1055/ s-2001-19035.

6. Angileri F, Bergeron A, Morrow G et al. Geographical and ethnic distribution of mutations of the fumarylacetoacetate hydrolase gene in hereditary tyrosinemia type 1. JIMD Rep 2015; 19: 43–58. doi: 10.1007/8904_2014_363.

7. Sniderman King L, Trahms C, Scott CR. Tyrosinemia Type I. 2006 [online]. In: Adam MP, Everman DB, Mirzaa GM, et al (eds). GeneReviews®. Seattle (WA): University of Washington, Seattle 1993–2023.

8. Rashad M, Nasser C. P434 Tyrosinemia type 1: a case report. Arch Dis Child 2019; 104 (3): A326.

9. Abdelghaffar T, Elsayed S, Elnaghni S et al. Phenotypic characteristics of a tyrosinemia type I: an Egyptian cohort. QJM: Int J Med 2018; 111 (1): hcy200. doi: 10.1093/qjmed/hcy200. 067.

10. Lindstedt S, Holme E, Lock EA et al. Treatment of hereditary tyrosinaemia type I by inhibition of 4-hydroxyphenylpyruvate dioxygenase. Lancet 1992; 340 (8823): 813–817. doi: 10.1016/0140-6736 (92) 92685-9.

11. Couce ML, Dalmau J, del Toro M et al. Tyrosinemia type 1 in Spain: mutational analysis, treatment and long-term outcome. Pediatr Int 2011; 53 (6): 985–989. doi: 10.1111/j.1442- 200X.2011.03427.x.

12. Larochelle J, Alvarez F, Bussières JF et al. Effect of nitisinone (NTBC) treatment on the clinical course of hepatorenal tyrosinemia in Québec. Mol Genet Metab 2012; 107 (1–2): 49–54. doi: 10.1016/j.ymgme.2012.05.022.

13. Vogel A, Van Den Berg IE, Al‐Dhalimy M et al. Chronic liver disease in murine hereditary tyrosinemia type 1 induces resistance to cell death. Hepatology 2004; 39 (2): 433–443. doi: 10.1002/hep.20077.

14. Karaca CA, Yilmaz C, Farajov R et al. Live donor liver transplantation for type 1 tyrosinemia: An analysis of 15 patients. Pediatr Transplant 2019; 23 (6): e13498. doi: 10.1111/petr.13498.

15. Arikan C, Kilic M, Nart D et al. Hepatocellular carcinoma in children and effect of living‐donor liver transplantation on outcome. Pediatric transplant 2006; 10 (1): 42–47. doi: 10.1111/j.1399-3046.2005.00395.x.

16. Simoncelli M, Samson J, Bussières JF et al. Cost-consequence analysis of nitisinone for treatment of tyrosinemia type I. Can J Hosp Pharm 201; 68 (3): 210–217.

17. Bendadi F, de Koning TJ, Visser G et al. Impaired cognitive functioning in patients with tyrosinemia type I receiving nitisinone. J Pediatr 2014; 164 (2): 398–401. doi: 10.1016/j.jpeds.2013.10.001.

18. Morrow G, Tanguay RM. Biochemical and Clinical Aspects of Hereditary Tyrosinemia Type 1. Adv Exp Med Biol 2017; 959: 9–21. doi: 10.1007/978-3-319-55780-9_2.