11th Congress of ECCO, Amsterdam, The Netherlands
Authors:
K. Mitrová 1; M. Kolář 2
Authors‘ workplace:
Oddělení dětské gastroenterologie, Pediatrická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
1; Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha
2
Published in:
Gastroent Hepatol 2016; 70(2): 174-175
Category:
Ve dnech 16.–19. března 2016 se v Amsterdamu konal již 11. kongres Evropské společnosti pro Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu (ECCO – European Crohn’s and Colitis Organisation). Není pochyb o tom, že prestiž i povědomí o této odborné společnosti trvale roste, o čemž svědčí také neustále se zvyšující počet účastníků kongresu. Tento ročník opět zaznamenal jejich rekordní počet, a to celkem 6 265 účastníků z celého světa. Celkem bylo k prezentaci přijato 875 z 1 154 zaslaných abstrakt, z čehož bylo 755 vybráno k posterové prezentaci, 30 k ústním prezentacím. Dalších 90 prací pak bylo vybráno ke stále populárnější formě prezentace formou krátkých pětiminutových sdělení, tzv. digital oral presentation. Poslední ročník byl také velice bohatý na edukační aktivity, a to nejen pro lékaře, ale i sestry, nutricionisty či pacientské organizace. K dispozici byl velký výběr edukačních workshopů a kurzů pro konkrétní specializační obory (endoskopický, sonografický, chirurgický, pediatrický, epidemiologický atd.). V rámci kongresu proběhla setkání jednotlivých pracovních skupin ECCO a mimo jiné také volba budoucího prezidenta ECCO, kterým se po ukončení funkčního období současného prezidenta J. Panése stane S. Danese z Milána.
Odborný program byl i letos velice bohatý a zajímavý, kromě výsledků dlouhodobých sledování v rámci již známých studií byly očekávány zejména výsledky randomizovaných klinických studií testujících účinnost a bezpečnostní profil nových perspektivních léků v terapii střevních zánětů.
Jako první byly představeny výsledky studie fáze III nazvané UNITI-1, která hodnotila bezpečnost a účinnost podávání ustekinumabu pacientům se středně těžkou až těžkou Crohnovou nemocí (CD) refrakterní k anti-TNF. Do této mezinárodní studie, jejíž výsledky prezentoval P. Rutgeerts, bylo zařazeno 741 pacientů, kteří byli randomizováni do větve s placebem, dávkou 130 mg a dávkou 6 mg/kg i.v. Primárním cílem byl podíl pacientů s klinickou odpovědí v týdnu 6, a dále klinická remise v týdnu 8, charakterizované pomocí skóre CDAI (Crohn’s Disease Activity Index). V obou terapeutických větvích bylo cíle dosaženo signifikantně vyšším podílem pacientů oproti placebu, zároveň se nevyskytly četnější nežádoucí účinky a léčba byla dobře tolerována. Nevýhodou se v současné době jeví vysoká dávka léku, kterou je třeba pacientům podat, jelikož zatímco při léčbě psoriázy je podávaná dávka 45 mg do 100 kg váhy, při dávce 6 mg/kg váhy u CD je celková podaná dávka přibližně 10násobná.
Další výsledky se týkaly perorálního přípravku tofacitinib, inhibitoru Janus kinázy (JAK) 1 a 3 a jeho použití v indukční a udržovací terapii u středně těžké až těžké CD. Výsledky studií fáze IIb, které prezetovali J. Panés a G. D’Haens, přinesly důkaz o střídmém efektu indukční terapie tofacitinibem jak v dávce 5 mg, tak i 10 mg 2× denně po osmi týdnech. Rovněž podíl pacientů dosahující klinické odpovědi, definované poklesem CDAI o 100 bodů po 26 týdnech udržovací terapie, nebyl statisticky signifikantní oproti placebu. Konzistentních výsledků tofacitinib dosahoval z hlediska poklesu laboratorních parametrů, C-reaktivního proteinu a fekálního kalprotektinu, zejména v kohortě užívající 10 mg 2× denně. Z hlediska nežádoucích příhod nebyly zaznamenány významné rozdíly oproti placebu, nicméně u pacientů léčených tofacitinibem došlo v obou kohortách k záchytu vyššího počtu infekčních onemocnění. Slabinou studií, která se zřejmě promítla do méně slibných výsledků, jsou nezvykle vysoké podíly pacientů na placebu, kteří dosáhli klinické odpovědi a remise.
W. J. Sandborn prezentoval rovněž výsledky dvou studií fáze III u ulcerózní kolitidy (UC) v designu OCTAVE. Indukční terapii dávkou 10 mg 2× denně v nich podstoupilo dohromady 905 pacientů se středně těžkou až těžkou UC a hodnocena byla jednak remise v týdnu 8 pomocí Mayo skóre a dále slizniční hojení a klinická odpověď v témže týdnu. Zde se, v souladu s předchozími studiemi prováděnými na jiných populacích pacientů, tofacitinib ukázal být výrazně účinnějším oproti placebu a bez většího podílu nežádoucích příhod. Výrazný pokles endoskopického Mayo skóre již v týdnu 2 zároveň svědčí pro časný nástup terapeutického účinku léku.
Příbuzným lékem je přípravek filgotinib, selektivní inhibitor JAK 1, který byl hodnocen ve studii FITZROY fáze II u pacientů s CD. Výsledky studie na ECCO 2016 představila S. Vermeire a navazují na studii DARWIN, jež byla prováděna u pacientů s revmatoidní artritidou a CD. V první polovině roku 2016 je v plánu zahájení studie fáze III s filgotinibem u revmatoidní artritidy. Potenciální výhodou léku je selektivita k JAK 1, a tím eliminace některých nežádoucích účinů méně selektivních JAK inhibitorů. Celkem 175 pacientů podstoupilo buď 20 týdnů trvající léčbu filgotinibem v dávce 200 mg nebo placebem a klinické odpovědi i remise dosáhl signifikantně vyšší podíl pacientů v terapeutické větvi, stejně jako i výraznějšího poklesu skóre IBDQ, zatímco incidence nežádoucích příhod byla srovnatelná. Příznivý bezpečnostní profil léku představuje potenciál pro jeho budoucí použití u pacientů trpících CD.
Studie fáze II ANDANTE byla zaměřena na využití plně lidské monoklonální protilátky proti interleukinu 6 jako důležitému prozánětlivému cytokinu u pacientů s CD neodpovídajících na léčbu anti-TNF. Výsledky za mezinárodní skupinu prezentoval S. Danese a hodnocena byla zejména klinická odpověď podle CDAI v týdnech 8 a 12 a bezpečnost léku, a to u skupin s placebem, s 10 mg, 50 mg a 200 mg. Skupina s 200 mg byla předčasně ukončena pro bezpečnostní rizika. Ve zbylých skupinách se projevil efekt závislý na dávce léku, kdy významné klinické odpovědi a remise bylo dosaženo ve skupině s 50 mg, a přijatelný bezpečnostní profil.
R. Atreya představil výsledky fáze III studie COLLECT hodnotící efektivitu agonisty toll-like receptoru 9 v podobě oligonukleotidu aplikovaného topickou formou pomocí endoskopického zákroku. Pacienti se středně těžkou až těžkou UC obdrželi buď dvě dávky po 30 mg v týdnech 0 a 4 nebo placebo. Hodnocen byl endoskopický nález podle Mayo a histopatologický index podle Geboese v týdnech 4 a 12. V týdnu 4 došlo k signifikantní odpovědi na základě obou sledovaných parametrů. V týdnu 12, tedy osm týdnů po poslední aplikaci, již mezi skupinami žádný významný rozdíl nalezen nebyl.
V současné době je tedy zcela zřejmé, že ECCO kongres je již povinnou „zastávkou“ pro všechny zájemce zabývající se problematikou střevních zánětů a skvělou možností prezentovat výsledky své klinické či výzkumné práce na mezinárodním fóru. Navíc letošní „přesunutí“ kongresu do teplejších jarních dnů bylo příjemnou změnou a pravděpodobně také přípravou pro nastávající kongres, který se příští rok uskuteční ve slunné Barceloně...
MU Dr. Katarína Mitrová, Ph.D.
Oddělení dětské gastroenterologie
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN v Motole
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
katarina.mitrova@gmail.com
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryArticle was published in
Gastroenterology and Hepatology
2016 Issue 2
Most read in this issue
- Chronicky zvýšená aktivita pečeňových enzýmov
- Eziclen® – spolehlivý prostředek k očištění střeva před koloskopickým vyšetřením
- Metody neinvazivního stanovení pokročilosti jaterní fibrózy
- Závažné život ohrozujúce parazitárne ochorenie pečene komplikované disemináciou do pľúc