#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Novinka v léčbě akutních i chronických průjmů v České republice – Tammex family a Tammex family plus


Authors: J. Martínek
Authors‘ workplace: Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha
Published in: Gastroent Hepatol 2014; 68(4): 367-369
Category: Drug Profile

Průjem je příznak, se kterým se každý lékař často setkává ve své praxi. Příčiny průjmu jsou různorodé, např. infekce, alimentární příčiny, onemocnění nejen trávicího traktu, nežádoucí účinky léků (antibiotika) atd.

Přesná definice průjmu neexistuje. Defekace je vysoce individuální a zatímco někdo chodí na „velkou stranu“ jednou za 2–3 dny, jiný se může vyprazdňovat dvakrát denně. Oba dva stavy však můžeme považovat za normální interindividuální variabilitu. Co je tedy pro někoho již průjmem, je pro jiného obvyklou normou. S určitou mírou nepřesnosti lze za průjem označit tři a více neformovaných (řídkých) až vodnatých stolic denně.

Průjem postihuje všechny věkové skupiny včetně dětí. Průjem je příznak, ne nemoc, je tedy vždy způsoben nějakou příčinou. Zejména při chronickém průjmu je nezbytné příčinu stanovit a podle ní onemocnění léčit. U akutního průjmu není ke stanovení přesné diagnózy čas a většina pacientů se léčí symptomaticky, často bez pomoci lékaře.

Z praktického hlediska je tedy důležité rozlišit průjem na akutní a chronický. Akutní průjem vzniká náhle a trvá několik dnů. Pokud trvá několik týdnů, značí to obvykle přechod do chronického průjmu.

Při průjmu je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek. Pacienty ohrožuje zejména zejména dehydratací, což může být pro oslabený organizmus (starší lidé, děti) i fatální.

Příčiny průjmů

Nejčastější příčinou akutních průjmů jsou infekce bakteriální (E. coli, salmonela, shigela, yersinie atd.) nebo virové (rotavirus, echovirus apod.), typické jsou průjmy cestovatelů způsobené nákazou v dané oblasti nepatogenním, ale pro samotného cestovatele patogenním kmenem určité bakterie. Další příčinou jsou alimentární nákazy (kombinují se zde často infekce s vlivem nevhodně upravené nebo závadné potraviny). Průjmy vznikají i při intoleranci některých složek potravy (deficity enzymů ve střevě, alergie, intolerance lepku apod.). Onemocnění nejen trávicího traktu (záněty střeva, nádory střeva, onemocnění slinivky, syndrom dráždivého střeva, onemocnění štítné žlázy atd.) jsou též velice častou příčinou průjmů, většinou chronických. V neposlední řadě léky, velice často antibiotika, mohou průjmy vyvolat. V případě antibiotik se může jednat i o závažnou komplikaci, tzv. pseudomembranózní kolitidu (infekce Clostridiem difficile), u které se v současné době stále více uplatňuje nový způsob léčby, tzv. transplantace stolice (stolice od zdravého dárce se přenese do těla nemocného).

Klinické projevy

Typickým projevem akutního průjmu je mnoho (desítky) vodnatých nebo neformovaných stolic denně, někdy s příměsí hlenu či krve. Mohou se objevit bolesti i křeče břicha, významná je přítomnost zvýšené teploty nebo horečky a někteří pacienti zvrací. Akutní průjmy mohou leckdy odeznít v řádu hodin samy od sebe, jindy mohou přetrvávat několik dnů a u některých pacientů je nutná nejen symptomatická léčba (hydratace, protiprůjmové léky), ale i léčba kauzální.

Chronické průjmy nastupují pozvolna, jejich tíže se v čase mění, frekvence stolic je obvykle menší než u akutních průjmů a ve stolici se může též objevit krev nebo hlen.

Léčba

Obecně je základním opatřením při léčbě průjmů hydratace (per os voda nebo různě definované iontové roztoky), pokud ztráty tekutin nabývají závažného rozsahu, je na místě konzultovat lékaře a případně hydrataci provádět infuzními roztoky. To platí zejména u malých dětí (kojenci) či u starých lidí, pro které i malá dehydratace může skončit fatálně.

Existuje celá řada protiprůjmových léků, které lze podle mechanizmu účinku rozdělit do tří skupin: antimotilitní léky (útlum střevní motility), antisekreční léky (snižují sekreci vody a elektrolytů do střeva) a adsorpční léky (zahušťují stolici, vážou vodu). Úspěšně se u průjmů používají i prebiotika (těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy, které se v tlustém střevě stávají substrátem pro některé žádoucí bifidobakterie, které je prokvašují) nebo probiotika (živé organizmy přidávané do potravin či krmiv, které příznivě ovlivňují zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry, např. některé druhy jogurtů). Zvláště v ČR jsou populární antibakteriální léčiva (tzv. střevní desinficiensia), o jejichž skutečném klinickém přínosu lze do určité míry pochybovat z hlediska evidence-based medicine.

V případě nutnosti je indikována cílená, tzv. kauzální léčba (např. antibiotika) podle vyvolávající příčiny, nicméně indikace antibiotik u průjmových onemocnění je omezena, a to i u průjmů bakteriální etiologie.

Léčiva brzdící střevní motilitu (opioidy či agonisté opioidů, např. loperamid) jsou v léčbě akutních průjmů velice účinná, nicméně nejsou vhodná u průjmů infekčních, zvláště pak u průjmů spojených s teplotami nebo horečkami (celkové projevy infekce), a u alimentárních nákaz (toxiny nevyjdou ven z těla a vstřebávají se). Nejsou ani vhodná k dlouhodobému podávání.

Antisekreční léky (acetorphan – Racecadotril, bismuthsubsalycilát) se v ČR užívají spíše výjimečně.

Naopak léky s adsorpční schopností (Tammex family, Tammex family plus), prebiotika a probiotika jsou vhodnými i účinnými symptomatickými léčivy všech typů průjmů.

U pacientů s chronickými průjmy je nezbytné stanovit diagnózu a podle té pak indikovat léčbu. Protiprůjmové léky lze indikovat jako adjuvantní (pomocné) léky i např. u zánětlivých onemocnění střev, při poruše vstřebávání žlučových kyselin apod.

V každém případě platí doporučení, že všichni pacienti s chronickým průjmem by měli být vyšetřeni lékařem ke stanovení diagnózy.

Tammex fammily a Tammex family plus v léčbě průjmu

Diosmektit je účinnou látkou doporučenou většinou odborných společností jako adjuvans v léčbě průjmů jakékoli příčiny, včetně léčby průjmů u dětí. U dětí se jedná o nejvíce doporučované léčivo akutních průjmů. Na český trh byly uvedeny dva nové přípravky s diosmektitem – Tammex family a Tammex family plus. Českým pacientům se tak rozšiřuje nabídka léčby akutních i chronických průjmů. Nové přípravky mají dvě základní výhody – překvapením je příjemná pomerančová chuť, což jistě zvýší compliance léčby zejména u dětí, a dále unikátní kombinace diosmektitu s prebiotikem, která umožňuje spojit výhody obou produktů v léčbě průjmu. Na českém trhu se tedy jedná o ideální kombinaci nových protiprůjmových přípravků. Oba přípravky jsou volně prodejné a k jejich užívání není potřeba lékařského předpisu.

Účinnost diosmektitu byla prokázána v mnoha kvalitních studiích, přípravek tedy splňuje kritéria kladená na léčiva vzhledem k evidence-based medicine. Bylo např. prokázáno, že diosmektit významně snižuje oproti placebu objem stolice vylučované během průjmu u dětí a též významně zkracuje trvání akutního průjmu o 26 %.

Složení

Diosmektit je přírodním prostředkem – jedná se o přírodní jíl s lamelární strukturou, která způsobuje jeho silné adsorpční vlastnosti. Tyto lamely pohlcují tekutiny ze střeva, čímž zvyšují konzistenci stolice, a tím zpomalují vyprazdňování. Jíl nemá vedlejší účinky syntetických léků. Jeden sáček přípravku Tammex family obsahuje 3 g diosmektitu a jeden sáček přípravku Tammex family plus obsahuje 3 g diosmektitu a 2 g probiotické vlákniny.

Mechanizmus účinku

Tammex family a Tammex family plus působí protiprůjmově na základě několika mechanizmů účinku.

Základem je adsorpční schopnost diosmektitu, který váže nejen vodu, ale též elektrolyty, žlučové kyseliny, endotoxiny, viry i bakterie.

Dalším důležitým mechanizmem účinku je schopnost inaktivovat mikrobiální toxiny a neutralizovat produkci entero- a endotoxinů bakteriemi, jako jsou E. coli, C. difficile, C. perfringens, V. cholerae apod.

Díky interakci diosmektitu se střevními buňkami se nejen ochraňuje, ale i potencuje přirozená hlenová vrstva, k jejíž destrukci dochází při průjmových onemocněních zejména způsobených viry a bakteriemi. Sliznice je tak odolnější vůči střevním patogenům.

V neposlední řadě diosmektit může ovlivňovat produkci prozánětlivých cytokinů.

Velikost balení a dávkování

Jedno balení Tammex family obsahuje 10 sáčků a jedno balení Tammex family plus obsahuje 8 sáčků.

U dospělých je doporučeno rozpustit jeden sáček ve 100 ml tekutiny (může se jednat o vodu, džus, čaj apod.) a užívat jej třikrát denně (Tammex family), u dětí je doporučené dávkování 2–3 sáčky denně (nad 6 let) nebo 1–2 sáčky denně (děti 1–6 let). Tammex family plus je doporučen pouze u dětí starších 6 let (dávkování 2–3 sáčky denně) a u dospělých se podávají 3 sáčky denně. Ideální je používat přípravek mezi jídly.

Nežádoucí účinky

Tammex family a Tammex family plus jsou zcela bezpečné přípravky, výskyt nežádoucích účinků je minimální, při předávkování se může objevit zácpa. Po poradě s gynekologem lze oba přípravky bez rizika používat i v těhotenství nebo v době kojení.

Závěr

Na český trh se dostává nová forma diosmektitu (Tammex family) a zcela unikátní kombinace diosmektitu s prebiotikem (Tammex family plus). Tato léčiva lze doporučit jako účinná a zcela bezpečná v léčbě průjmů jakékoli příčiny, zvláště pak u akutních průjmů a u průjmů s bakteriální nerovnováhou. Tento typ léčiva lze rozhodně pacientům doporučit oproti v ČR populární skupině střevních antibakteriálních látek (chloroxin). Celá řada studií potvrzuje účinnost a bezpečnost uvedených léčiv v léčbě akutních i chronických průjmů.

doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF

Klinika hepatogastroenterologie, IKEM

Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4

jan.martinek@volny.cz


Sources

1. World Gastrenterology Organisation practice guideline: Acute diarrhea. 2008. [online]. Available from: http://www.worldgastroenterology.org/assets/downloads/en/pdf/guidelines/01_acute_diarrhea.pdf.

2. WHO/unicef joint statement. Clinical management of acute diarrhoea. 2004. [online]. Available from: http://whqlibdoc.who.int/hq/2004/WHO_FCH_CAH_04.7.pdf.

3. Guarino A, Ashkenazi S, Gendrel D et al. European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition/European Society for Paediatric Infectious Diseases Evidence-based Guidelines for the management of acute gastroenteritis in children in Europe: update 2014. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2014. [In press].

4. Faure C. Role of antidiarrhoeal drugs as adjunctive therapies for acute diarrhoea in children. Int J Pediatr 2013; 2013: 612403. doi: 10.1155/2013/612403.

5. Kudlova E. Home management of acute diarrhoea in Czech children. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2010; 50(5): 510–515. doi: 10.1097/MPG.0b013e3181b7a691.

6. Dupont C, Vernisse B. Anti-diarrheal effects of diosmectite in the treatment of acute diarrhea in children: a review. Paediatr Drugs 2009; 11(2): 89–99. doi: 10.2165/00148581-200911020-00001.

7. Lukáš K, Hep A, Seifert B et al. Akutní průjem dospělých. Doporučený postup – aktualizovaná verze. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(1): 31–36.

8. Dupont C, Foo JL, Garnier P et al. Oral diosmectite reduces stool output and diarrhea duration in children with acute watery diarrhea. Clin Gastroenterol Hepatol 2009; 7(4): 456–462. doi: 10.1016/j.cgh.2008.12.007.

9. Khediri F, Mrad AI, Azzouz M et al. Efficacy of diosmectite (smecta) in the treatment of acute watery diarrhoea in adults: a multicentre, randomized, double-blind, placebo-controlled, parallel group study. Gastroenterol Res Pract 2011; 2011: 783196. doi: 10.1155/2011/783196.

10. Vitetta L, Briskey D, Alford H et al. Probiotics, prebiotics and the gastrointestinal tract in health and disease. Inflammopharmacology 2014; 22(3): 135–154. doi: 10.1007/s10787-014-0201-4.

Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Article was published in

Gastroenterology and Hepatology

Issue 4

2014 Issue 4

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#