Od Dítěte ke Špičákovi

Volby do nového výboru České gastro­enterologické společnosti proběhly na podzim 2010. Třináctičlenný vý­bor pak mezi sebou zvolil nejtěsnější většinou za nového předsedu prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., dlouholetého přednostu hepatogastro­enterologické kliniky IKEM. Do vedení výboru ČGS byl zvolen již jednou na čtyřleté období v roce 1998. V letech ­2002–2006 a ­2006–2010 byl předsedou prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. Oba předsedové, ač somaticky velmi odlišní, mají mnoho společného. Oba hrají nebo hráli odbíjenou. Oběma se podařilo vybudovat první gastro­enterologická pracoviště s řadou kvalitních a perspektivních spolupracovníků. Obě pracoviště publikují práce ze základního i aplikovaného výzkumu. Jejich dosavadní odborná činnost je uznávána jak v Česku, tak v Evropě i mimo ni. Oba jsou nebo byli členy výborů významných evropských gastro­enterologických společností. Špičák pracoval dvě funkční období ve výboru ESGE (European Society for Gastroenterologic Endoscopy) a Dítě, po delším působení ve výboru AEGE (European Association for Gastroenterology and Endoscopy), byl nově zvolen jejím předsedou. Špičák i Dítě jsou vybaveni dobrými jazykovými schopnostmi a dovedou si získat kontakty ve významných zemích. Není proto náhodou, že se stali členy mezinárodních redakcí významných časopisů: Špičák v Endoscopy a Gastrointestinal Endoscopy a Dítě v Digestiv Desease, Hepatogastroenterology a dalších. V jednom se však přece liší: Petr Dítě se usmívá často, ale Julius Špičák jen vzácně. Liší se také věkem, Špičák je o více než jednu dekádu mladší. Oba jsou ve výboru ČGS již dlouho. Dítě byl členem již před sametovou revolucí.

Tato skutečnost mě přivádí k zamyšlení nad věkovým složením výboru a nad jeho možným omlazováním. Předsedové byli, s výjimkou mimořádné osobnosti prof. Mařatky, v produktivním věku a členové výboru byli většinou ve věku středním. V posledních třech volebních obdobích, až na jednu výjimku, výbor zestárl o dvanáct let. U některých mladých a mladších ­gastroenterologů tak vzniká pocit, že nemají naději se do nového výboru dostat. Je však objektivní skutečností, že výbor je výsledkem skutečně demokratických, ať již jedno- nebo dvou­kolových voleb. Členy výboru jsou známé tváře a není se co divit, že každé volby přináší jen minimální změny. Úkolem nového výboru bude, mimo jiné, zamyslet se nad touto problematikou. Mám dlouholeté zkušenosti z práce lékaře národní basket­balové reprezentace. Každé ­družstvo může udržet dobrou výkonnost jen za pozvolného doplňování sestavy „novou krví“. Pro předsedu platí pravidlo, že může být ve funkci jen po dvě následující čtyřletá období. Pro členy není žádné časové omezení. Asi to není ideál­­ní. Dobrým příkladem je praxe některých evropských organizací jako například v ESGE. Běžní, také demokraticky zvolení členové výboru mohou být jeho členy jen po dvě dvouletá období. Techniku obměny a omlazování u nás je třeba dobře promyslet a vybrat to nejlepší řešení. Je však skutečností, že i velmi dobrý funkcionář časem vyčerpá své nápady a jeho práce se stává rutinou. Musíme si také uvědomit, že mladý věk není sám o sobě zásluhou. Pro práci ve výboru je třeba vytrvalosti, smyslu pro plnění úkolů, schopnost pracovat v kolektivu a hlavně mít za sebou dobré výsledky práce v gastro­enterologii. Musí to být také člověk, kterého zná většina gastroenterologické obce. Jinak totiž nemá naději být zvolen ve volbách v roce 2014.

Na závěr trochu optimizmu: oba v nadpisu uvedení gastroenterologové byli a budou pozitivem pro rozvoj našeho oboru v České republice.

doc. MUDr. Jan Kotrlík, CSc.
jan.kotrlik@tiscali.cz